Národní přírodní památka Hodonínská dúbrava

Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava (28. 4. 2019)

Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava (28. 4. 2019)

Základní údaje: Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava představuje zachovalá druhově bohatá lesní společenstva teplomilných doubrav, dubohabřin, údolních luhů a mokřadních biotopů s výskytem vzácných a ohrožených rostin i  živočichů v rozsáhlém lesním komplexu v oblasi vátých písků jihovýchodní Moravy, tzv. Moravské Sahary. Nachází se v Ratíškovické pahorkatině (střední části Dolnomoravského úvalu) na ploché pravobřežní terase řeky Moravy a Kyjovky mezi obcemi Hodoním, Dubňany, Mutěnice a Dolní Bojanovice v nadmořské výšce 164 až 210 m n. m. Sestává se ze sedmi dílčích ploch, z nichž tři ležící v jižní části Hodonínské Dúbravy jsou navzájem propojeny vyhlášeným ochranným pásmem. Součástí chráněného území je i bývalá přírodní rezervace Stupava. Katastrální území Hodonín. Zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 33/2014 Sb. ze dne 6. 3. 2014 s účinností od 1. 4. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 5874. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha podle aktuálního plánu péče je 681,9792 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 89,2377 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Lesní porosty tvořené společenstvy panonských teplomilných doubrav na písku, panonských dubohabřin a údolních jasanovo-olšových luhů; rozvolněné trávníky tvořené společenstvy panonských stepních trávníků na písku; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů kostřava ametystová (Festuca amethystina), kavyl písečný (Stipa borysthenica), lýkovec vonný (Daphne cneorum), mečík bahenní (Gladiolus palustris), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), řeřišnice malokvětá ( Cardamine parviflora), sítina tmavá (Juncus atratus), hvozdík pyšný ( Dianthus superbus), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex) a hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), kuňka obecná (Bombina bombina), okáč jílkový (Lopinga achine), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo ) a roháč obecný (Lucanus cervus), včetně jejich biotopů.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří nezpevněné třetihorní sedimenty (jíly, písky a štěrkopísky) moravské části Vídeňské pánve. Podloží je překryto kvartérními eolickými sedimenty, tzv. vátými písky, které byly vyváty v době poledové před 9–12 tis. lety (svrchní pleistocén) z miocenních mořských sedimentů a čtvrtohorních teras nedaleké řeky Moravy. Váté písky zbarvené žlutavě až světle hnědě jsou jemně až středně zrnité. Jejich složení je různorodé, jsou tvořené převážně křemenem s průhlednými nebo čirými zrny, s příměsí živců i jiných minerálů. Písky jsou místy kyselé, místy jsou však obohaceny o báze a jsou tedy zásadité. Reliéf krajiny je plochý až mírně zvlněný, nacházejí se zde menší i větší písečné duny (tzv. hrúdy) kruhovitého až elipsovitého půdorysu, vzájemně izolované i propojené, které se střídají s mezidunovými sníženinami (tzv. mlaky), v minulosti často vlhkými až mokrými, v poslední době však vysychajícími. Převládajícími půdními typy jsou především kambizemě, dystrická a arenická, v terénních sníženinách se nacházejí pseudogleje.

Natura 2000: Území NPP je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Hodonínská doubrava (CZ0624070) o celkové rozloze 3029,0835 ha.


Literatura:

Anonymus (2008): Zápis z jednání dne 19. 11. 2008 o vyhlášení NPP Hodonínská Doubrava mezi LČR a KÚ Jihomoravského kraje. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Brno.

AOPK ČR (2014): Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2014–2015. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

AOPK ČR (2017): Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2017–2025. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Bubela, J. (1882): Floristisches aus der Umgebung von Čejč in Mähren. – Österr. Bot. Z., Wien, 32: 117–120.

Bulová, T. (2002): Biologie, ekologie a rozšíření druhů Artemisia pancicii, Cardamine parviflora a Gladiolus palustris na Moravě. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc.

Cibulka, R. (2014): Dolnomoravský úval, Hodonínská doubrava – evropsky významná lokalita. – Botany.cz [online]. 2014-07-25 [cit 2019-02-25].
Dostupné z < https://botany.cz/cs/hodoninska-doubrava/>

Čermák, P. et Mrkva, R. (2008): Management zvěře a jeho vliv na vývoj lesa v Hodonínské doubravě. – Ms., MZLU, LDF – Ústav ochrany lesů a myslivosti, Brno, 5 pp.

Dedek, P. et Horal, D. (2015): O nesmrtelnosti tématu „chroust“. – Ochrana přírody 3/2015.

Dvořák, J. (1960): Nové lokality Carex fritschii Waisb. v oblasti Dolnomoravského úvalu a na Záhorské nížině. – Biologia (Bratislava), 15/7: 531–537.

Fanta, J. (2007): Lesy a lesnictví ve střední Evropě - I. Přírodní podmínky pro existenci lesa. Živa 1/2007: 18-21.

Fedorová, B. (2014): Festuca amethystina jako reliktní druh jihomoravských pařezin – základní aspekty biologie druhu a variability morfologických znaků. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. R. Řepka, Ph.D.

Gálová, A. (2013): Rekonstrukce historie vegetace mokřadů v Hodonínské Dúbravě s využitím analýzy makrozbytků. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Útav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D.

Gálová, A. et Hájková, P. (2014): Ulricularia vulgaris v Hodonínské Dúbravě (Utricularia vulgaris in Hodonínská Dúbrava forest). – Zprávy Čes. Bot. Společ. 49(2).

Grulich, V. (1984): Dúbrava. – Malovaný kraj, Břeclav, 20/3: 12–13.

Grulich, V. (1987): Fytogeografická charakteristika jihomoravských písků. Zpr. Čes. Bot. Spol. 22, Mater. 6: 75–79.

Grulich, V. (1995): Přírodní poměry nejjižnější Moravy a Záhorské nížiny. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 30/1: 7–12.

Grulich, V. et Grulichová, J. (1986): Kostřava ametystová (Festuca amethystina L.) na jižní Moravě. – Zprávy Čes. Bot. Společ., 21: 181–188.

Hédl, R. (2018): Úvod (Lesy). In: Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2018): Ekologická obnova v České republice II. – 1. vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, s. 11–16. ISBN 978-80-88076-83-4.

Hédl, R., Szabó, P., Riedl, V. et Kopecký, M. (2011): Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě I. Formy a podoby. – Živa 59, 2/2011: 61–63.

Hédl, R., Szabó, P., Riedl, V. et Kopecký, M. (2011): Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě II. Lesy jako ekosystém. – Živa 59, 3/2011: 108–110.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Horal, D. et Pešout, P. (2019): K přemnožení sosnokaza borového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy. – Ochrana přírody 5/2019, kulér V–VI.

Chudomelová, M. et Hédl, R. (2015): Změny lesní vegetace v Hodonínské Dúbravě v posledních 50 letech. – Poster, 5. konference České společnosti pro ekologii, 23.–25. října 2015, České Budějovice.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. et Horák, J. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia. – Preslia, 68: 193–240.

Chytrý, M., Danihelka, J. et Michalcová, D. [eds.] (2015): Botanical Excursions in Moravia. Field Guide for the 58th IAVS Symposium. – Masaryk University, Brno.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Ivan, A., Kirchner, K. et Nováček, V. (1994): Geomorphology of the Hodonin town surroundings. – Moravian Geographical Reports, No. 2/1994, Vol. 2: 4–11.

Ivanová, A. (1973): Nárys floristických a vegetačních poměrů území severně Hodonína. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Dvořáková.

Jakubková, M. (1997): Biologie, ekologie a rozšíření Daphne cneorum L. na Moravě. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, 105 s.

Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2019): Ecological restoration in the Czech Republic II. – First edition. Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Prague, 204 p. ISBN 978-80-7620-040-1.

Kaplan, Z. et al. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.

Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Thalictrum simplex subsp. galioides in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439.

Kaplan, Z. et al. (2020): Distribution of Pilosella leucopsilon in the Czech Republic. – Preslia 92: 255–340.

Kleinová, H. (2010): Mapování výskytu kriticky ohroženého druhu lýkovce vonného (Daphne cneorum). Závěrečná zpráva k projektu Ochrana biodiverzity č. 111011. – Ms., depon. in: ZO ČSOP Hořepník, Prostějov; AOPK ČR, Praha.

Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Dúbrava z oboru saproxyličtí brouci (Mott MacDonald). – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Konvička, M., Beneš, J. et Novák, J. (2006): Monitoring okáče jílkového (Lopinga achine) a doplnění poznatků o stanovištních nárocích a bionomii – pilotní projekt. – Entomologický ústav AV ČR & Biologická fakulta Jihočeské univerzity.

Konvička, M., Beneš, J., Spitzer, L., Bartoňová, A. et Zapletal, M. (2016): Management stanovišť ohrožených druhů denních a nočních motýlů v České republice. – Entomologický ústav BC AV ČR & Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Kotek, T. (2020): Zhodnocení zdravotního stavu a dynamiky lesa na území NPP Hodonínská Dúbrava. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce: doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D.

Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích – Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D.

Krása, A. (2018): Okáč jílkový – jak dál s monitoringem a ochranou druhu, s. 11. – In: Laštůvka, Z. et Šefrová, H. [eds.]: XI. lepidopterologické kolokvium. Program a sborník abstraktů. AF MENDELU v Brně, 25. ledna 2018, 28 s.

Marhoul, P. et Turoňová, D. (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – AOPK ČR, Praha. 201 s.

Melichar, V. (2014): Letecká aplikace biocidů v době rojení chrousta maďalového na LS Strážnice jaře roku 2015, biologické hodnocení dle § 67 zákona 114/92 Sb. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Novák, V. et Pelíšek, V. (1943): Stručná charakteristika půd na přesypových pískách v lesní oblasti Doubrava u Hodonína. – Lesn. Práce, 22: 225–235.

Pernicová, M. (2014): Přírodní poměry a květena území severně od Hodonína. – Bakalářská práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Útav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Olga Rotreklová, Ph.D.

Pištěk, J. (2005): Plán péče o PR Stupava na období 2006–2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Riedl, V. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Hodonínská doubrava CZ0624070. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Riedl, V., Sladký, J., Roleček, J. et Řepka, R. (2012): Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2012–2020. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha.

Roleček, J. (2007): Vegetace subkontinentálních doubrav ve střední a východní Evropě. – Disertační práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodověcká fakulta.

Roleček, J. (2010): Fenomén subkontinentálních doubrav: diverzita, dynamika a historie jednoho neobyčejného společenstva. – Živa 6/2010, s. 256–258.

Roleček, J. (2012): Festuca amethystina L. In: Hadinec J. et Lustyk P. [eds.] Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae X. Zprávy České Botanické Společnosti 47: 87–89.

Roleček, J., Vild, O., Sladký, J. et Řepka, R. (2017): Habitat requirements of endangered species in a former coppice of high conservation value. – Folia Geobotanica 52, 59 – 69.

Řepka, R. (1986): Nejsevernější lokalita Carex fritschii. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 21: 199–202.

Řepka, R. (1994): Doubrava – ohrožená perla jihomoravské přírody. – Ochr. Přír. 49: 49–52.

Řepka, R. (1995): Floristické materiály z hodonínské části lesa Dúbrava. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Suppl. 1995/1: 113–133.

Řepka, R. (1995): Ohrožené druhy rodu Carex jižní Moravy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 29(1994): 47–54.

Řepka, R. (1997): Příspěvek k flóře vracovsko-bzeneckých písků. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 58–79.

Řepka, R. (2001): Charakteristika mapovaného území EVL Hodonínská Doubrava. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Řepka, R. (2002): Komentáře k mapovaným segmentům v rámci Natura 2000 (lokalita Hodonínská Dúbrava). – Ms., depon. in: AOPK ČR, Brno.

Řepka, R. (2009): Druhová diverzita vyšších rostlin versus lesnický management v EVL Hodonínská Doubrava. – Zpr. Bot. Společ., 44, Mater. 24: 111–120.

Řepka, R. (2012): Festuca amethystina L. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 47(1): 89–90.

Řepka, R. (2014): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Důbrava, obor botanika. – Ms. depon in: Mott Mac Donald, Praha; AOPK ČR, Praha.

Řepka, R. et Vavříček, D. (2011): Typologická exkurze – Bzenecká a Hodonínská Doubrava, Chřiby a NPR Nesyt. – UHÚL pobočka Brno, 45 s.

Řepka, R., Štěrba, T. et Roleček, J. (2013): Carex ×moravica (C. caryophyllea × C. fritschii), a new nothospecies identified by morphological and anatomical characters. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Brno: Moravské zemské muzeum, 2013, roč. 98, č. 1, s. 105–116. ISSN 1211-8788.

Sladký, J. (2014): Poklad v písečných dunách - národní přírodní památka Hodonínská doubrava. – Krása našeho domova XIV (56): 2–5.

Stesková, D. (1985): Florografická studie území severovýchodně od Hodonína. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar.

Szabó, P. (2013): The end of common uses and traditional management in a Central European wood. – In: Rotherham, I. D. [ed.], Cultural Severance and the Environment, The ending of traditional and customary practice on commons and landscapes managed in common, pp. 205–213. Springer.

Szabó, P. et Hédl, R. (2013): Socio-economic demands, ecological conditions and the power of tradition: past woodland management decisions in a Central European landscape. – Landscape Research 38: 243–261.

Šmarda, F. (1961): Rostlinná společenstva území přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína. – Pr. Brněn. Zákl. Čs. Akad. Věd, 33/1: 1–56.

Štěrba, T. (2009): Srovnání druhové diverzity vyšších rostlin dubových porostů různého stáří, zakládaných různými způsoby (les Dúbrava u Hodonína). – Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D.

Vachek, M. et al. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, Hodonín, 63 pp.

Vrabec, V. (2015): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Dúbrava z oboru entomologie (Lepidoptera). Ms. depon in: AOPK ČR, Praha.

Wolfová, J. (2014): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Dúbrava z oboru chiropterologie. – Ms. depon in: Mott Mac Donald Praha, AOPK ČR Praha.

Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119.

Zelená, V. (1967): Rozšíření Gladiolus imbricatus L. a Gladiolus paluster Gand. na území Československa. – Zborn. Slov. Nár. Múz. – Prír. Vedy, Bratislava, 13/1: 19–40.


Aktualizace 5. 2. 2024 Úvodní stránka Nahoru Zpět