Přírodní památka Pavlínka

Bučina na kamenitém západním svahu v přírodní památce Pavlínka (24. 10. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Pavlínka představuje zachovalé lesní porosty, karpatské květnaté bučiny a suťové lesy na severním okraji Hostýnských vrchů. Nachází se v masivu Kelčského Javorníku, asi 350 m severně od kóty Javorník (803 m n. m.) a 1,1 km západně od vrcholu Kelčský Javorník (864,7 m n. m.), v nadmořské výšce 595 až 725 m n. m. Zaujímá prudké až strmé severozápadní svahy po obou stranách horního toku Libosvárky, místy s vyvinutou sutí. Katastrální území Loukov u Bystřice pod Hostýnem. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 7/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6099. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 15,8911 ha. Mapy.com.

Předmět ochrany: prioritní biotop L4 – suťové lesy (Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích), biotopy L5.1 – květnaté bučiny (Bučiny asociace Asperulo-Fagetum), L5.4 – acidofilní bučiny, ohrožené druhy živočichů střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).


Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)		Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (paleocén–eocén) tvořené převážně paleogenními pískovci a slepenci, méně jílovci. Půdními typy jsou ranker a ranker kambický.

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Pavlínka tvoří společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion a květnatých bučin asociace Asperulo-Fagetum s přechodem k biotopu kyselých bučin. Vegetace suťových lesů zde dosahuje nejvyšší stupeň zachovalosti, je vyvinuta spíše v nižších partiích příkrých svahů zařízlého údolí potoka Libosvárky. Ve stromovém patře převládá jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšeny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), místy i buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patře jsou hojně zastoupeny kapradiny, kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), roztroušeně měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides).

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Květnaté bučiny se nacházejí především v horních částech svahů. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pouze ojediněle se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), keřové patro není vyvinuto. Vysoké stavy zvěře a zástin stromového patra mají vliv na ochuzené bylinné patro, které na velké části ploch zcela chybí. V bylinném patře jsou zastoupeny např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Ve střední části lokality se nachází lesní prameniště bez tvorby pěnovců s ostřicí převislou (Carex pendula), rozrazilem potočním (Veronica beccabunga) a řeřišnicí hořkou (Cardamine amara). Pouze maloplošně byly v přírodní památce Pavlínka zastoupeny lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami, které byly po napadení kůrovcem vykáceny.


Torzo buku, PP Pavlínka (24. 10. 2015)		Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Fauna: V chráněném území pramení drobný vodní tok Libosvárka, který představuje typický biotop střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Z dalších bezobratlých je nápadný karpatský endemit modranka karpatská (Bielzia coerulans), druh plže indikující zachovalé horské lesy. Z obojživelníků byli pozorováni skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Ze vzácnějších druhů ptáků se zde pravidelně vyskytují např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius) a žluna šedá (Picus canus). Ze savců se zde můžeme setkat s muflonem (Ovis musimon) a daňkem evropským (Dama dama).

Květnatá bučina v přírodní památce Pavlínka - horní část západního svahu (24. 10. 2015)

Lesnictví: Stáří většiny lesních porostů je , resp. let. Lesním hospodařením nedošlo k zásadní negativní změně druhové skladby, která je však ve srovnání s přirozenou druhovou skladbou výrazně ochuzená. Prostorová a hlavně věková diferenciace je v důsledku vysokých stavů zvěře a způsobu hospodaření velmi nízká.

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Management, ohrožení: Díky nepřístupností lokality má lesní porost vyšší stupeň přirozenosti. Problematická je však jeho přirozená obnova vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře, především daňka a muflona. Pokud se v chráněném území a jeho širším okolí nepodaří radikálně snížit jejich stavy, bude nutné použít aktivní zásahy, které by postupně zvýšily stupeň přirozenosti lesa. Druhovou skladbu porostů je nutné doplnit o další dřeviny přirozené druhové skladby (jedle bělokorá, javor klen, jilm horský, lípa velkolistá a srdčitá).

Největším zásahem do chráněného území po roce 2017 byla sanace odumřelých smrkových porostů po napadení kůrovcem, především v jižní části přírodní památky. Kůrovcová kalamita postihla prakticky celé Hostýnské vrchy, převážná část smrkových monokultur musela byla vykácena, včetně těch v blízkém okolí PP Pavlínka.

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Padlá dřevní hmota byla v minulosti většinou odvážena, proto je množství ležícího mrtvého dřeva a stojících souší nízké. Významným ekologickým opatřením proto bude ponechání části mrtvého dřeva na místě (kromě smrku). Vzhledem k výskytu ohrožených druhů ptáků je nutné provádět případnou těžbu a vyklizování dřeva mimo hnízdní období (březen–červenec). V severovýchodní části území vznikly pravděpodobně dřívější probírkou světliny, na nichž dochází k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Území leží mimo značené turistické trasy a není prakticky navštěvováno.

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Pavlínka bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. Přírodní památka je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Pavlínka - západní svah (24. 10. 2015)

Literatura:

Holuša, O. et. al. (2020): Lesy Karpat České republiky. – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 258 pp. ISBN 978-80-88184-32-4.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Kolektiv autorů (2021): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Analýza stavu a vývoje. Platnost 2022–2041. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž, 306 pp.

Křížek, M. (2005): Morfostruktury a morfoskulptury Rusavské hornatiny. – Disertační práce. Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK. 211 s.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Novosadová, J. (1999): Vegetace lesních pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in Krajský úřadZlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. (2007): Příroda Hostýnských vrchů. – 1. vyd. Chvalčov.

Svačina, T. (2024): Plán péče o přírodní památku Pavlínka na období 2025–2034. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Pavlínka. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2014): Plán péče o přírodní památku Pavlínka na období 2015–2024. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Vymazal, M., Prachař, D., Jagoš, B. et Járová, I. (2019): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Hostýnské vrchy. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé karpaty.

• Aktualizace 10. 1. 2026