Přírodní památka Vřesoviště Bílová

Přírodní památka Vřesoviště Bílová (9. 9. 2012)

Základní údaje: Přírodní památka Vřesoviště Bílová představuje drobné fragmenty podhorského vřesoviště se skupinami jalovců. Nachází se v Hostýnských vrších (okrsek Hošťálkovská vrchovina) na mírném, převážně jihovýchodním svahu vrcholu Klínec (667,5 m n. m.), v nadmořské výšce 601 až 644 m n. m. u osady Bílová, asi 1,9 km východně od obce Rajnochovice (kostel). Katastrální území Rajnochovice, ochranné pásmo k. ú. Rajnochovice a Podolí u Valašského Meziříčí. Zřízeno vyhláškou ONV Kroměříž ze dne 1. 10. 1982 jako chráněný přírodní výtvor Vřesoviště Bílová. Kód lokality ÚSOP: 879. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 2,90 ha. Mapy.com.

Předmět ochrany: Jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně v Hostýnských vrších.

Geologie, půdní poměry: Území přírodní památky je součástí vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Geologický podklad je tvořen paleogenními sedimenty rusavských vrstev (střední až svrchní eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Charakteristické je střídání vrstev hrubozrnných až drobně slepencovitých pískovců a zelenošedých jílovců. Půdním typem je kambizem typická, písčitohlinitá, na lokalitě místy vyčnívají pískovcové kameny.


Jalovec obecný (Juniperus communis) PP Vřesoviště Bílová		Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) PP Vřesoviště Bílová

Flóra a vegetace: Přírodní památka Vřesoviště Bílová je bývalou podhorskou pastvinou s typickým společenstvem se smilkou tuhou (Nardus stricta) a jediným místem se souvislejšími porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) v Hostýnských vrších. Při mapování soustavy Natura 2000 zde byl vylišen biotop T8.2A – sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného. Tento biotop se vyskytuje v Karpatské části České republiky jen velmi vzácně.

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), PP Vřesoviště Bílová

Z význačnějších druhů je zde poměrně hojný jalovec obecný (Juniperus communis) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), dále zde roste např. kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), mochna nátržník (Potentilla erecta), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), violka lesní (Viola reichenbachiana), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), lnice květel (Linaria vulgaris) a pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).

Vřes obecný (Calluna vulgaris), PP Vřesoviště Bílová

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy nebyly dosud provedeny. Z denních motýlů zde žije např. ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas), okáč voňavkový (Brintesia circe) a několik druhů babočkovitých (Nymphalidae). K významným nálezům patří zeleně zbarvená ploštice kněžice jalovcová (Chlorochroa juniperina), vzácný a lokální druh vázaný na jalovec obecný. Zajímavý je výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa) dokládající její šíření v Hostýnských vrších. Z plazů byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Zaznamenány byly běžnější druhy ptáků, např. linduška lesní (Anthus trivialis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Lesnictví: Území je vedeno jako bezlesí. Téměř ze všech stran ho obklopovaly převážně kulturní smrkové lesy, které byly postiženy kůrovcovou kalamitou a následně vykáceny.

Spodní část PP Vřesoviště Bílová (9. 9. 2012)

Management, ohrožení: Ještě začátkem 50. let 20. století bylo celé území přírodní památky extenzivní pastvinou zcela bez vzrostlých stromů. Po ukončení pastvy ovcí začala lokalita zarůstat náletovými dřevinami šířícími se z okolních ploch, především smrkem, břízou, bukem a borovicí, v důsledku čehož došlo k výraznému ústupu hlavního předmětu ochrany, typické vegetace smilkových pastvin s jalovcem. Větší část plochy byla jako významný biotop ztracena, přibližně na 75 % území, především v jeho západní části, se nacházel souvislý lesní porost tvořený převážně smrkem. Řízená péče o chráněné území je prováděna od konce 90. let 20. stol., spočívá v odstraňování náletových dřevin včetně vzrostlých smrků a bříz, expandujícího ostružiníku a třtiny křovištní. Každoročně je prováděno citlivé sečení plochy chráněného území jako náhrada za chybějící pastvu.

Největším zásahem do chráněného území po roce 2017 byla sanace odumřelých smrkových porostů po napadení kůrovcem, především v jeho západní části. Kůrovcová kalamita postihla prakticky celé Hostýnské vrchy, převážná část smrkových monokultur musela byla vykácena, včetně těch v bezprostředním okolí PP Vřesoviště Bílová. Prováděný způsob managementu by bylo v ideálním případě vhodné střídat s extenzivní pastvou ovcí. Dvě parcely s rekreačními chatami, které leží při okraji přírodní památky, nejsou její součástí. Územím prochází červeně značená turistická stezka (Cyrilometodějská stezka – Beskydská trasa).

PP Vřesoviště Bílová (9. 9. 2012)

Literatura:

Horváth, M. et Hanáková Bečvářová, P. (2025): Plán péče o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období 2025–2034. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Humpolíčková, J. (2012): Hostýnské vrchy, Vřesoviště Bílová – přírodní památka. – Botany.cz [online]. 2012-08-31 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/vresoviste-bilova/.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 102.

Majkus, Z. [ed.] (2001): Pavouci Hostýnských vrchů. Výsledky arachnologické exkurze Hostýnské vrchy 1999. The Spiders of the Hostýnské vrchy hills. Arachnological excursion in the Hostýnské vrchy hills. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 6: 86–96.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2002): Plán péče PP Vřesoviště Bílová pro období 2003–2012. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2014): Plán péče o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období 2015–2024. – Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Táborská, J. (2008): Studie začlenění naučné stezky do krajiny. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav biotechniky zeleně. Vedoucí práce: doc. Ing. Milan Rajnoch, CSc.

Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

• Aktualizace 30. 11. 2025