Přírodní rezervace Záskalí

Skalnatý vrch Kameňák v přírodní rezervaci Záskalí (28. 7. 2002)

Základní údaje: Přírodní rezervace Záskalí představuje zalesněné hřebenové partie Chřibů s vrchem Kameňák (451 m n. m.) a také jeho severní a jižní svahy s četnými skalními útvary. Nachází se v nadmořské výšce 315 až 451 m ve Stupavské vrchovině (okrsek Chřibské hřbety) mezi Kudlovickou dolinou a rekreačním střediskem na Bunči, asi 200 m jihozápadně od Rozsypalovy lesní osady v závěru Kudlovické doliny. Katastrální území Kostelany, část ochranného pásma leží v katastru obce Košíky. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 4/95 ze dne 3. 7. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1765. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha: 31,82 ha. Mapy.cz.

Motiv ochrany: Lesní porosty reprezentující společenstva původních dubových bučin s výskytem kruštíku modrofialového (Epipactis purpurata).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad hřbetu tvoří sedimenty odolných lukovských vrstev (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Západních Karpat. Ve vrcholové části hřbetu vystupují izolované skály a trosky mrazových srubů, další menší skalní útvary se nacházejí na severním svahu hřbetu. Skály jsou tvořeny slepenci a středně až hrubě zrnitými pískovci, které se skládají z křemenných zrn, biotitu, muskovitu, živců, jílovitých minerálů a fylitů. Ve spodních partiích na jihu území je geologický podklad tvořen sedimenty belovežského souvrství (paleocén – eocén) a okrajově i vsetínskými vrstvami (svrchní eocén – spodní oligocén) zlínského souvrství. Půdním typem je zde kambizem typická. Významnější skalní útvary se nacházejí ve dvou nedalekých chráněných územích, v PP Budačina (asi 400 m východně) a v PP Komínky (1 km západně).

Flóra a vegetace: Lesní porosty představují společenstva karpatských květnatých bučin asociace Carici pilosae-Fagetum. Ve stromovém patře je dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen je dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), ve vrcholových partiích přistupují lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a javor klen (Acer pseudoplatanus), keřové patro je poměrně chudé, zastoupen je např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném podrostu s dominantní ostřicí chlupatou (Carex pilosa) a strdivkou jednokvětou (Melica uniflora) se vyskytují chráněné a ohrožené druhy vstavačovitých (Orchidaceae) jako kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Přidávají se další druhy květnatých bučin, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonný (Galium odoratum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čistec lesní (Stachys sylvatica), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) aj. Místy se nacházejí také bohaté porosty kapradin, v nichž dominuje kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina). Ze vzácných dřevokazných hub zde byl nalezen korálovec bukový (Hericium clathroides).

Vraní oko čtyřlisté (28. 7. 2002)

Fauna: V přírodní rezervaci Záskalí se vyskytují běžné druhy lesní fauny typické pro tuto oblast Chřibů, podrobné zoologické průzkumy zde nebyly dosud prováděny. Z motýlů je v jarním aspektu nápadný martináček bukový (Aglia tau), z brouků zde žije např. roháček bukový (Sinodendron cylindricum) a několik druhů střevlíků (Carabidae), z plazů byl pozorován slepýš křehký (Anguis fragilis). Ptáci jsou zastoupeni běžnými lesními druhy, vhodné hnízdní a potravní možnosti zde nachází např. datel černý (Dryocopus martius), žluva hajní (Oriolus oriolus) a lejsek malý (Ficedula parva), z dravců káně lesní (Buteo buteo) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Ze savců žije v přírodní rezervaci a jejím širším okolí srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), liška obecná (Vulpes vulpes) a jezevec lesní (Meles meles).

Lesnictví: Lesní porosty v chráněném území odpovídají přirozené druhové skladbě pro dané ekologické podmínky a jsou ve velmi dobrém stavu, s přirozeným zmlazením, především buku. Pouze místy je přimíšen smrk ztepilý a modřín opadavý. Většina porostů dosáhla věku obmýtí a je třeba je zařadit do kategorie lesů zvláštního určení.

Management, ohrožení: Je třeba vyloučit holoseč a následné zalesňování jehličnany. Příměs smrku a modřínu není výrazná a v rámci obnovy porostů budou tyto druhy přednostně vybírány. Při výchovných zásazích je nutné vyloučit použití těžké mechanizace, těžební zásahy provádět v zimním období sortimentní metodou a podporovat převod k přirozené dřevinné skladbě. Zcela bez zásahu ponechat lesní porosty ve vrcholových partiích na skalnatých svazích hřbetu kóty Kameňák s ponecháním dřevní hmoty na místě k postupnému samovolnému rozkladu. Rezervace je přístupná pouze po značené turistické cestě, která prochází podél části severního okraje území z Kudlovické doliny na Bunč.

Natura 2000: Přírodní rezervace Záskalí se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna.

Karpatská bučina s porostem kapradin v PR Záskalí (28. 7. 2002)

Literatura:

Batoušek, P. (2007): Inventarizační průzkum rostlin PR Záskalí. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Borkovec, J. (2019): Analýza vybraných maloplošných chráněných území v přírodním parku Chřiby. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 102-103.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Psotová, H. a kol. (2014): Plán péče o přírodní rezervaci Záskalí na období 2015-2024. - Ms., ARVITA P spol. s r.o., Otrokovice. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Schneider, J. (2009): SAPFO v Chřibech – hodnocení antropicky podmíněné funkční účinnosti lesních porostů zvláště chráněných území. In: Venkovská krajina 2009. 1. vyd. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii, regionální organizace CZ-IALE, 2009, s. 201-207. ISBN 978-80-87154-65-6.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2.

• Aktualizováno 15. 4. 2020