Přírodní památka Ježovský lom
Základní údaje: Přírodní památka Ježovský lom představuje opuštěný stěnový pískovcový lom na pravém údolním svahu potoka Hruškovice s jihovýchodní až jižní orientací. Nachází se v Žádovické pahorkatině asi 1 km severovýchodně od obce Ježov, v nadmořské výšce 240 až 255 m, v blízkosti silnice z Ježova do Osvětiman. Katastrální území Osvětimany. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 6/1998 ze dne 15. 7. 1998. Evidenční kód ÚSOP: 1950. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková rozloha 0,9693 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Ukázka flyšové sedimentace luhačovického souvrství. Z hlediska geologického představuje lomová stěna velmi dobře odkrytý příklad proximální flyšové sedimentace s dobře patrnými sedimentologickými znaky - erozní podmořská koryta aj. Lokalita je také významným útočištěm teplomilné flóry a fauny.
Geologie, půdní poměry: Pískovcová poloha otevřená lomem patří k luhačovickým vrstvám zlínského souvrství. Z tektonického hlediska patří k račanské jednotce magurské skupiny příkrovů vnějšího flyšového pásma Karpat. Stářím bývají luhačovické vrstvy zařazovány zpravidla do středního eocénu. V sedimentární sekvenci odkryté lomovou stěnou převažují hnědavě šedé hrubozrnné křemenné pískovce, místy s psefitickou příměsí až konglomeráty s převažující písčitou základní hmotou. Pískovce mají vápnitý tmel. Jeho vyšší koncentrace místy zpevňuje horninu, jinde jsou pískovce drolivé a kulovitě až bochníkovitě odvětrávají. Nedaleko se nachází další zajímavá geologická lokalita PP Losky s odkrytým profilem sprašových sedimentů kvartérního stáří s fosilními půdami (již v okrese Hodonín).
Flóra a vegetace: V opuštěném lomu probíhá pozvolná sukcese, z dřevin se na horní ploše uchytila především borovice lesní (Pinus sylvestris), ze severovýchodu je území lemováno křovinami, v nichž převažuje brslen evropský (Euonymus europaeus) a svída krvavá (Cornus sanguinea). V bylinném porostu se vyskytují některé teplomilné a suchomilné druhy jako např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), smil písečný (Helichrysum arenarium), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), chlupáček zední (Pilosella officinarum), sesel sivý (Seseli osseum), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), jetel rolní (Trifolium arvense), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), pelyněk ladní (Artemisia campestris), mochna stříbrná (Potentilla argentea), tařice kališní (Alyssum alyssoides), chrpa latnatá (Centaurea stoebe) a zvonek moravský (Campanula moravica).
Fauna: Území je významné i ze zoologického hlediska, vyskytují se zde teplomilné druhy fauny jako je např. modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), majka obecná (Meloe proscarabaeus), kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a saranče modrokřídlá (Oedipoda coerulescens). Některé teplomilné druhy blanokřídlých se vyskytují na jihu Moravy ostrůvkovitě jen na teplých, většinou písčitých nebo stepních lokalitách. Jedná se především o vzácné kutilky Tachysphex grandii a Ammophila heydeni. Pozoruhodný je také výskyt chroustka Omaloplia spireae, který je znám pouze z několika zachovalejších lokalit v nejteplejších částech jižní Moravy.
Z plazů se zde žije např. chráněná ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka zelená (Lacerta viridis), ze savců rejsek malý (Sorex minutus), rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš polní (Microtus arvalis). Skalní štěrbiny lomu obývá stálá populace vrabce polního (Passer montanus). Bylo zde zaznamenáno hnízdění výra velkého (Bubo bubo) a také vlhy pestré (Merops apiaster).
Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Management, ohrožení: Systematická těžba písku a kamene byla v Ježovském lomu ukončena již v 80. letech 20. stol. Občas zde však dochází k nepovolené těžbě písků, a to i těžkou mechanizací. Je třeba cyklicky (jednou za 5 až 10 let) odstraňovat nálet dřevin v celé ploše lomu. V okolí je také několik drobných černých skládek, které bude třeba asanovat.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bubík, M. (1997): Posouzení lokality Ježov – pískovcový lom z geologického hlediska. – ČGÚ Brno. Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Dolanský, J., Machač, O. et Kadlec, T. (2016): Skálovka Hermanova Zelotes hermani (Chyzer, 1897) – nový druh v ČR. – In: Pavouk 41: 4–5. Eliáš, M. et Stráník, Z. (1994): Facie spodního a středního eocénu račanské jednotky magurského flyše a korelace s jejich ekvivalenty v rhenodanubském flyši. – Zpr. geol. výzk. v roce 1993, s. 23–24. Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. – ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Jirková, P. et al. (2010): Databáze významných
geologických lokalit: 3082 Ježovský lom [online]. Praha: Česká geologická
služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. – In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 133 Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8. Schneider, J. (2013) Plán péče o Přírodní památku Ježovský lom na období 2014–2023. – Ms., depon. in. Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2006): Základní inventarizační zoologický průzkum obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Ježovský lom. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. |
| • Aktualizováno 8. 1. 2022 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |