Přírodní památka Kazatelna

Přírodní památka Kazatelna (28. 4. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Kazatelna představuje vypreparovanou izolovanou skálu z pískovců magurského flyše. Nachází se pod hlavním hřebenem Chřibů na severovýchodním svahu kóty 541,6 m u červeně značené turistické cesty, asi 1 km jihovýchodně od zříceniny hradu Cimburk, v nadmořské výšce 510 až 540 m n. m. Katastrální území Koryčany, Lesní závod Buchlovice, polesí Koryčany, přírodní park Chřiby. Vyhlášeno usnesením rady Okresního národního výboru v Kroměříži ze dne 5. 4. 1967 jako chráněný přírodní výtvor. Evidenční kód ÚSOP: 165. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,4418 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Ojedinělý geomorfologicky zajímavý skalní výchoz tvořený pískovci magurských vrstev.


Přírodní památka Kazatelna (16. 2. 2002)		Přírodní památka Kazatelna (16. 2. 2002)

Geologie, půdní poměry: Kazatelna představuje jeden z největších skalních útvarů v Chřibech, který zřejmě vznikl kryogenními pochody během posledního würmského glaciálu. Tvoří ji osamocené skalisko z pískovcových hornin o výšce 6 m a základně 9,0 m, které severním směrem poměrně prudce spadá do údolí Stupavy. Odolné pískovce lukovských vrstev (svrchní paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma jsou středně až hrubě zrnité, světle hnědé barvy. Základními složkami jsou křemen, ortoklas, muskovit a biotit. Na povrchu skály jsou patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny jako jsou výklenky, škrapy a voštiny. Půdním typem je kambizem typická kyselá.

Přírodní památka Kazatelna v roce 2004 s již omezeným výhledem (28. 4. 2004)

Flóra a vegetace: Okolní porosty jsou tvořeny převážně ochuzenými bučinami asociace Melico-Fagetum typickými pro tuto oblast Chřibů. Ve stromovém patru převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), který je doprovázen javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jilmem drsným (Ulmus glabra). Bylinné patro je poměrně chudé, zastoupena je např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Vlastní skála je porostlá epilitickými mechorosty, ve štěrbinách se uchytila např. lipnice hajní (Poa nemoralis) a kapradina puchýřník křehký (Cystopteris fragilis).


PP Kazatelna – boční profily (31. 10. 2011)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl prováděn. Pro malou rozlohu není lokalita zoologicky příliš významná. V okolních starých bukových porostech hnízdí mimo běžné druhy ptactva také holub doupňák (Columba oenas), Dále zde žije řada drobných savců a jelení zvěř.

Lesnictví: V minulosti se v okolí nacházely staré lesní porosty, převážně bučiny, které byly koncem 20. stol. vykáceny, v horní části nad turistickou cestou byl vysázen smrk a modřín. Pod Kazatelnou vznikla přirozenou obnovou buková mlazina s dalšími dřevinami přirozené druhové skladby, habrem, dubem, jilmem, javorem klenem a břízou. Ta postupně omezovala výhled do údolí Stupavy a na hrad Cimburk, a zřejmě proto byla v roce 2011 v bezprostředním okolí pod Kazatelnou nelegálně vymýcena. Zbývající porosty, které jsou součástí chráněného území, bude nutné vyjmout z lesnického hospodaření a zařadit do kategorie ochranného lesa. Staré bukové porosty se nacházejí v nedaleké přírodní rezervaci Ocásek.

PP Kazatelna na podzim 2011 s vymýceným porostem (31. 10. 2011)

Historie území: Horní část skalního výchozu byla ve středověku silně pozměněna člověkem. Byly na ní vytesány schůdky pro snadný výstup na vrchol, kde byla upravená plocha připomínající kazatelnu, jsou zde patrné i otvory pro ukotvení zábradlí. Skála zřejmě skutečně sloužila jako kazatelna, traduje se, že již v 9. století z ní kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu vyžívali augustiniáni z nedalekého kláštera u kostela Svatého Klimenta (dnes Národní kulturní památka Hradisko sv. Klimenta) a po zániku kláštera snad i některá z pronásledovaných středověkých sekt. Na vrcholu Kazatelny byl v roce 1972 osazen železný dvouramenný kříž.


Staré bukové porosty asi 150 m sv. od Kazatelny (31. 10. 2011)

Management, ohrožení: Z vrcholu je široký výhled přes údolí Kyjovky (Stupavy) na protější hřeben Chřibů, nedalekou zříceninu hradu Cimburk a část Koryčanské přehrady. Aby byl zachován výhled i do budoucna, bude třeba udržovat kolem skály rozvolněný porost. Vzhledem k tomu, že se nachází na frekventované turistické stezce a je poměrně snadno dostupná z rozcestí a parkoviště U křížku, je spolu s PP Kozel a hradem Cimburk cílem mnoha návštěvníků Chřibů. Bylo by proto vhodné sem instalovat informační tabuli.

Natura 2000: Přírodní památka Kazatelna se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) v kategorii PR a PP, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu řeky Moravy.

Výhled do údolí Kyjovky na zříceninu hradu Cimburk
a Koryčanskou přehradu (16.2. 2002)

Literatura:

Adamovič, J., Mikuláš, R. et Cílek, V. [eds.] (2010): Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky: geologie a geomorfologie. – Academia, Praha, 460 s.

Balák, I. (1986): Geologicko-geomorfologický inventarizační průzkum chráněného přírodního výtvoru Kazatelna ve Chřibech. – KSSPPOP v Brně, SCHKO Moravský Kras. Blansko 1986, 15 str.

Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. – Časopis pro mineralogii a geologii, roč. VI, 1961, č. 3, s. 262-269, Praha.

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská – Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. – In: Schneider, J. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44–58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Hrabec, J. (2008): Natura 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197–202. ISBN 978-80-7375-193-7.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1651 Kazatelna [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19].
Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1651.

Kouřilová, M. (2011): Využití geologické stavby území Chřibů ve výuce přírodopisu na základní škole. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc.

Láznička, V. et Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. – Veronica 5: 40–42.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Psotová, H., Kamasová, L. et Girgel, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Kazatelna na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J. (2004): Plán péče o přírodní památku Kazatelna na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Schneider, J. (2007): Negativní působení rekreace a možnosti jejich minimalizace. – Ústav tvorby a ochrany krajiny LDF MZLU v Brně, 16 s.

Schneider J., Lacina D., Kupec P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje EVL Chřiby. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. [eds.] Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181–196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. – Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D.

• Aktualizace 9. 2. 2024