Přírodní památka Přehon
Základní údaje: Přírodní památka Přehon představuje výslunnou travnatou stráň v členitém terénu s převážně jihovýchodní expozicí s několika solitíérními dřevinami, převážně břízami, v severní a jižní části také s drobnými lesíky. Nachází se na jv. okraji Litenčické pahorkatiny (okrsek Brankovická pahorkatina), na východně až jv. orientovaném svahu kóty Kudléčky (379,4 m n. m.) v nadmořské výšce 310 až 350 m n. m., na sv. okraji obce Chvalnov-Lísky, části Chvalnov, asi 1,2 km západně od silnice Kroměříž – Střílky. Na horní okraj území navazuje starý ovocný sad, který je registrován jako významný krajinný prvek. Katastrální území Chvalnov. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 18. 3. 1955. Evidenční kód ÚSOP: 342. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha: 2,2684 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Významná botanická lokalita s výskytem teplomilných společenstev a jedna z mála lokalit s výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na Kroměřížsku (předmět ochrany nebyl při vyhlášení definován).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství (svrch. oligocén – miocén) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma. Ve flyšových vrstvách se rytmicky střídají žlutavě šedé vápnité pískovce, místy s vložkami slepenců a zelenošedé vápnité jílovce. V jižní části vystupuje na povrch i podmenilitové souvrství (spod. oligocén) s podřadnými pískovci a slepenci. Tyto horniny jsou překryté písčito-hlinitými až hlinito-písčitými deluviálními sedimenty. Půdním typem jsou typické hnědozemě hlinitopísčité až jílovitohlinité.
Flóra a vegetace: Přírodní památka Přehon je významným ostrůvkem teplomilné travinobylinné vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), ostřicí prosovou (Carex panicea), ostřicí Micheliovou (Carex michelii) aj. Nejvýznamnějším druhem je koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který zde roste v několika stech exemplářích. Z dalších druhů se vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), záraza zardělá (Orobanche kochii), zdravínek žlutý (Odontites luteus), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), zvonek moravský (Campanula moravica), len tenkolistý (Linum tenuifolium), velmi hojný je bílojetel německý (Dorycnium germanicum) a černýš rolní (Melampyrum arvense), dále vítod větší (Polygala major), hvězdnice chlumní (Aster amellus), mařinka psí (Asperula cynanchica), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a další. Zajímavý je také výskyt teplomilné stepní houby palečky zimní (Tulostoma brumale).
V mokřadu pod strání se v minulosti vyskytovalo společenstvo několika mokřadních druhů, např. skřípina smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), smetanka bahenní (Taraxacum palustris) a bařička bahenní (Triglochin palustris). Lokalita je dnes zarostlá náletem dřevin.
Fauna: PP Přehon je také významnou lokalitou teplomilných druhů hmyzu, z motýlů se vyskytují hlavně modrásci a vřetenušky, pozorována byla také kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Za zmínku stojí hojný výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis). Lesnictví: Na území přírodní památky nejsou evidovány žádné lesní pozemky. V severní a jižní části se nacházejí drobné lesíky s listnatými i smíšenými porosty s pozměněnou dřevinnou skladbou, patrně náletového původu a částečně i z výsadby. V severní části převažuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v jižní je více zatoupena borovice lesní (Pinus sylvestris). Je navržena náhrada stanovištně nepůvodní borovice dřevinami přirozené skladby. Management, ohrožení: Území představuje zbytek travnaté stráně, která sloužila v minulosti jako pastvina. Rezervace byla ohrožena náletem lípy, hlohu a sukcesí borovice, šířící se ze sousedního lesíka a také zarůstáním třtinou křovištní. Díky každoročnímu kosení a likvidaci náletu se populace koniklece každoročně zvětšuje.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Čáp, J. (2006): Floristický průzkum PP Přehon a některých pozemků sousedících. - Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Čelechovský, A. (2009): Denní skupiny motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera, Zygaenidae) na území Přírodní památky Přehon u Chvalnova. Diurnal groups of Lepidoptera (Rhopalocera, Zygaenidae) in the territory of the Přehon Reserve near Chvalnov. Přírodověd. Stud. Muz. (Prostějov), 10:1-8. Prostějov. Dostalík, S. (2002): Populační biologie vstavače trojzubého (Orchis tridentata) - Dipl. práce, dep. in PřF UP Olomouc. Dostalík, S. (2008): Mizející vstavač trojzubý. Živa 4/2008: 160-161. Dostalík, S., Rybka, V. et Zmeškalová, J. (2011): Vstavač trojzubý. Orchis tridentata. Péče o druh a jeho lokality. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Grulich, V. [ed.] (2007): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti ve Slavkově u Brna (9–14. července 2006). – Zpr. Čes. Bot. Společ. 42, Příl. 2007/2: 1–60. Hrouzek, M. (2021): Inventarizační průzkum denních motýlů v PP Včelín a PP Přehon v roce 2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Chytrá, H., Borovyk, D., Krejčová, M., Kadaš, D., Kizek, K., Večerík, Z. et Chytrý, K. (2024): Méně kosení, méně diverzity: vliv frekvence kosení na vegetaci suchých trávníků na jižní Moravě. Less mowing, less diversity: the effect of mowing frequency on vegetation of dry grasslands in southern Moravia. – Příroda, Praha, 44: 87–104. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Konvička, M., Hrouzek, M., Beneš, J. et Havelda, Z. (2006): Monitoring a předběžný autekologický průzkum modráska ligrusového (Polyommatus damon, Lycaenidae) na jeho posledních lokalitách v ČR: Podklady pro přípravu záchranného programu (2005–006). – Msc., depon. in: AOPK ČR, Praha, 19 s. + 9 s. příloh. Kopeček, F. (2006): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v MZCHÚ Přehon za rok 2006. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Králová, L. (2009): Plán péče o Přírodní památku Přehon – sad na období 2009–2019, návrh na vyhlášení. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Majkus, Z. (2008): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu PP Přehon. – Ms., katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje. Sedláček, J. a kol. (2008): ČSOP Divoky Výroční zpráva 2007. Depon in: ČSOP Divoky. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc. Sedláček, V. (2016): Plán péče o přírodní památku Přehon na období 2016–2025. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šeda, Z. (1976): Inventarizační průzkum vegetačního krytu SPR "Přehon" (katastr. území Chvalnov, okres Kroměříž). – Ms., depon. in AOPK ČR. Šnajdara, P. et Spitzer, L. (2015): Rozšíření a stav vybraných populací modráska hořcového Rebelova (Phengaris alcon rebeli) (Lepidoptera: Lycaenidae) ve Zlínském kraji (vychodní Morava). Acta Carp. Occ., 6: 126–138. ISSN: 1804-2732. Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměříži. č. 1, str. 7-11. Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119. |
• Aktualizace 5. 11. 2024 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |