Přírodní památka Cestiska

Přírodní památka Cestiska - spodní část (12. 7. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Cestiska představuje bývalé pastviny při severozápadním okraji obce Březová v Bílých Karpatech. Nachází se na svahovém hřbítku s jižní expozicí, pod kótou 607,4 m n. m. v hřbetu Studeného vrchu v Lopenické hornatině, v nadmořské výšce 483 až 517 m n. m. Katastrální území Březová u Uherského Brodu, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou č. 5 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1746. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 3,0986 ha, ochranné pásmo 4,6792 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Luční společenstva na skeletovitém podkladu s rozptýlenými porosty jalovce obecného a borovice lesní, výskyt ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen zvrásněnými horninami svodnického souvrství (paleocén až maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, vápnitými jílovci, slínovci a pískovci. Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické a pseudoglejové, těžší až střední zrnitosti. Půda je místy erodována až na kamenité podloží (především v horní části chráněného území).


Hořec křížatý (12. 7. 2009)		Černohlávek dřípený (12. 7. 2009)

Flóra a vegetace: Na květnatých loukách s rozptýlenou zelení převažují teplomilné travino-bylinné porosty s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), na slínitých podkladech i s ostřicí chabou (Carex flacca), na vlhčích místech s nepropustným podložím roste bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Z ohrožených a chráněných rostlin se zde vyskytuje několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), jako např. pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), vzácně také rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis). Dále zde rostou např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel horský (Trifolium montanum), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), jetel červenavý (Trifolium rubens), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), kopretina panonská (Leucanthemum margaritae), kozinec dánský (Astragalus danicus), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) a další.

Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) v PP Cestiska (12. 7. 2009)

Fauna: Lokalita je významným refugiem teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), na porosty hořce křížatého je bionomicky vázaný kriticky ohrožený modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli). Zajímavý je také výskyt píďalky šedokřídlece zimolezového (Trichopteryx polycommata), jehož housenky žijí především na zimolezu a ptačím zobu. Na jalovce je vázána vzácná píďalka severní (Thera cognata). Z brouků jsou zastoupeni především střevlíkovití (Carabidae), bylo zde nalezeno 34 druhů, mezi nimi i vzácnější xerotermní střevlíčci, např. Olisthopus rotundatus, Ophonus diffinis a střevlíček lunoskvrnný (Callistus lunatus). Bohatě druhově zastoupeni jsou blanokřídlí, zvláště mravenci s 20 druhy, kutilky, ostatní vosy a včely, z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) se na lokalitě vyskytuje např. saranče vlašská (Calliptamus italicus). Početní jsou také pavouci, při orientačním průzkumu bylo zaznamenáno 43 druhů. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z ptáků se vyskytují běžné druhy typické pro tyto biotopy.


Modrásek hořcový Rebelův		Pětiprstka hustokvětá (5. 7. 2002)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Bývalé pastviny s jalovcem obecným (Juniperus communis) dnes místy zarůstají borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou bělokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula).

Přírodní památka Cestiska - střední část (12. 7. 2009)

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako pastvina a lokálně k nahodilé těžbě stavebního kamene. Po ukončení pastvy nastaly sukcesní procesy a plocha zarostla náletovými dřevinami, především borovicí lesní, břízou a osikou. V letech 1992 až 1994 byl nálet borovic z větší části zlikvidován a lokalita byla nepravidelně kosena. Spodní část je antropicky ohrožena těsně sousedící zástavbou v obci Březová. Možné ohrožení představuje kromě zarůstání náletem dřevin i skládkování odpadů, ruderalizace a zpevňování polních cest, které vedou napříč územím. Horní část bude vhodné ponechat přirozené sukcesi, čímž se vytvoří hraniční bariéra proti negativním vlivům z okolí. Vzhledem k absenci původních dřevin a výsadbě borovice v minulosti bude třeba potlačovat na zbývající části lokality sukcesi nepůvodních druhů, především borovice. V posledních letech je prováděno mozaikovité kosení v polovině července s ponecháním neposečených částí jako živných ploch pro hmyz, žleb s bohatým výskytem pětiprstky hustokvěté je kosen v pozdějším termínu.

Přírodní památka Cestiska - horní část (12. 7. 2009)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bezděčka, P. (1993): Inventarizační průzkum mravenců (Formicidae) a střevlíkovitých brouků (Carabidae) PP Cestiska. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Devánová, K. (2020): Botanický inventarizační průzkum PP Cestiska. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Fajmon, K. (2004): Flóra a vegetace vybraných obcí v Bílých Karpatech. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Danihelka.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat [The wetland vegetation in the White Carpathians]. – 1. vyd. Uherské Hradiště: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, supplementum 4: 1–158.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holuša J. (2009): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě PP Cestiska. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jatiová, M. et Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Třebíč: Arca JiMfa, 539 s. ISBN 80-85766-35-3.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1999): Botanický inventarizační průzkum PP Cestiska, k. ú Březová. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (2005): Plán péče o PP Cestiska na období 2005–2014. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52–75.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Inventarizační průzkum přírodní památky Cestiska z oboru botanika. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Fajmon, K. et Žmolík, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Cestiska na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. – Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šácha, V. (2009): Svahové pochody v Bílých Karpatech a biotopy sesuvných území. – Diplomová práce, 83 s. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Irena Smolová, Ph.D.

Šimečková, H. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Daniel Volařík.

Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). – Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, B. et Hájek, M. (1996): Příspěvek k rozšíření ostružiníků (Rubus L.) a pampelišek (Taraxacum Wigg.) v Bílých Karpatech. – Sborn. Přírod. Kl. Uherské Hradiště, 1: 28–33.

Trávníček, P. et al. (2009): Problematika okruhu Gymnadenia conopsea agg. ve střední Evropě aneb využití průtokové cytometrie při řešení taxonomie a populační biologie mykoheterotrofních rostlin. – Konference České botanické společnosti „Parazitické, poloparazitické a mykoheterotrofní rostliny“, 28.–29. listopadu 2009, PřF UK Praha.

Vávra, J. (2007): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, Hladké a Cestiska za rok 2007. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

• Aktualizace 25. 3. 2024