Přírodní památka Mechnáčky

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008)

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008)

Základní údaje: Přírodní památka Mechnáčky představuje široký členitý žleb s bělokarpatskými květnatými loukami, mokřady a vrstevnými prameny, místy porostlý stromy a keři. Nachází se v jižní části Bílých Karpat (podcelek Javořinská hornatina, okrsek Javořinský hřbet), na levém údolním svahu Svinárského potoka v nadmořské výšce 425 až 508 m n. m., asi 1 km západně od Květné, části obce Strání. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 796. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 9,6531 ha. Mapy.cz

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), foto © Z. Podešva   Vstavač kukačka (Orchis morio), foto © Z. Podešva

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

 

Vstavač kukačka (Orchis morio),
PP Mechnáčky (9. 5. 2008)

Předmět ochrany: Zbytek bohatých karpatských luk, druhově velmi bohatých na poměrně malé ploše s výskytem suchomilných i mokřadních společenstev. Výskyt vzácného prstnatce pleťového, tořice čmelákonosného, rudohlávku jehlanovitého, suchopýru úzkolistého, kruštíku bahenního a řady méně běžných ostřic.

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachových jílovců (spodní paleocén – svrchní křída). Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly pseudogleje primární. Území přírodní památky bylo postiženo sesuvy, v minulosti také splachy z bývalého pole nad rezervací.

Vstavač osmahlý (Orchis ustulata) , foto © Zdeněk Podešva   Vstavač osmahlý (Orchis ustulata), foto © Zdeněk Podešva

Vstavač osmahlý (Orchis ustulata)

 

PP Mechnáčky (15. 6. 2002)

Flóra a vegetace: V zachovalém zbytku původně rozsáhlých bělokarpatských luk převažují teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana). Vyskytuje se zde celá řada ohrožených a chráněných druhů rostlin, ze vstavačovitých (Orchidaceae) je místy poměrně hojný vstavač kukačka (Orchis morio), dále vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), v roce 2002 zde byl objeven i vstavač osmahlý (Orchis ustulata - viz foto). Z dalších zajímavých druhů se vyskytuje např. kozinec dánský (Astragalus danicus) a hadí mord nachový (Scorzonera purpurea).

Ohrazený mokřad s tůňkou v přírodní památce Mechnáčky (9. 5. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Ohrazený mokřad s tůňkou v přírodní památce Mechnáčky (9. 5. 2008)

Na několika mokřadech a lučních prameništích se v minulosti vyskytoval velmi hojně prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), který byl při vyhlášení rezervace jedním z  hlavních motivů ochrany. Po rozorání okolních lučních porostů v 70. letech 20. stol. a upuštění od tradičního způsobu obhospodařování většina těchto mokřadních stanovišť na lokalitě vyschla, zarostla náletem dřevin s vrbou popelavou (Salix cinerea) a vysokou vegetací tvořenou rákosem obecným (Phragmites australis), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a mátou dlouholistou (Mentha longifolia). Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a další dříve zde běžné mokřadní druhy jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) se v současnosti vyskytují jen sporadicky. Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) a několik dalších druhů, které se na lokalitě vyskytovaly ještě v 80. letech 20. stol., nebyly v poslední době potvrzeny.

Zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), foto © Z. Podešva   Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), foto © Z. Podešva

Zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia)

 

Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)

Fauna: Květnaté louky v mozaice s rozptýlenou zelení a mokřady s tůněmi představují útočiště pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých, především hmyzu. Při zoologických průzkumech zde bylo mimo jiné zaznamenáno 39 druhů pavouků, 6 druhů sekáčů a 12 druhů mravenců. Během průzkumu vodních brouků bylo zjištěno 35 druhů, k nejzajímavějším nálezům patří pětiproužník Helophorus redtenbacheri (první doklad pro Bílé Karpaty) a potápníci Graptodytes bilineatus a Hydrovatus cuspidatus. Zajímavostí je výskyt vzácných druhů fytofágních brouků, z nichž zde byli nalezeni např. nosatčíci Ischnopterapion aeneomicans, Protapion interjectum a mandelinka Smaragdina xanthaspis. Ze zajímavých a vzácných druhů motýlů byly v přírodní památce zaznamenány druhy typické pro bělokarpatské květnaté louky, především perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), který dosahuje v Bílých Karpatech severozápadní hranice rozšíření, dále ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a můra Episema scoriacea. V minulosti hojný žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) již vymizel, podobně jako na ostatních bělokarpatských lokalitách. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) se vyskytuje např. saranče drobná (Stenobothrus crassipes). 

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar), foto © Zdeněk Podešva

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar)

Lesnictví: Všechny porosty dřevin jsou na nelesní půdě. Potok pramenící v chráněném území je zakryt souvislým náletem olší a vrb, také mokřad je z části zarostlý vrbami. V horní části území se nachází bukový hájek.

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008)

Management, ohrožení: Území bylo původně využíváno jako jednosečná louka v rozsáhlém lučním komplexu, který byl v době kolektivního hospodaření v 70. letech 20. stol. téměř celý rozorán. Později nebyla větší část lokality využívána a zarostla náletem dřevin. V roce 1995 byly rozorané plochy v okolí chráněného území zatravněny a v následujícím roce byl zlikvidován nálet v rámci projektu SFŽP. V současné době jsou plochy koseny vlastníky a uživatelem. Management části kolem mokřadu, který byl ohrazen, zajišťuje Správa CHKO Bílé Karpaty.

Přírodní památka Mechnáčky (15. 6. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Mechnáčky (15. 6. 2002)

Natura 2000: Přírodní památka Mechnáčky se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Mechnáčky (9. 5. 2008)


Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bojková, J., Chvojka, P. et Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kurzu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště, 124 pp.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. – 1. vyd. Uherské Hradiště: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, supplementum 4: 1–158.

Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. – Diplomová práce, depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.

Holuša, O. (2006): Zpráva z inventarizačního průzkumu pisivek (Insecta: Psocoptera) lokalit na území Bílých Karpat: Svatý Štěpán (6974), Vlachovice (6873), Komňa – Lom Rasová (7072), Starý Hrozenkov – Lom Skalka (7073), Strání – ch. ú. Mechnáčky (7172) a Žítková – ch. ú. Hutě (7073). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, O. (2006): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Insecta: Odonata) lokalit na území Bílých Karpat: Svatý Štěpán (6974), Vlachovice (6873), Komňa – Lom Rasová (7072), Starý Hrozenkov – Lom Skalka (7073), Strání – ch. ú. Mechnáčky (7172) a Žítková – ch. ú. Hutě (7073). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrouda, L. et al. (1991): Současný stav lokalit Lathyrus pannonicus v Bílých Karpatech. Dílčí zpráva projektu Zhodnocení stavu vegetace a flóry ve vybraných chráněných územích CHKO Bílé Karpaty a jejich management. – Ms. Katedry botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1996): Botanický inventarizační průzkum PP Mechnáčky, k. ú. Strání. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52–75.

Jongepierová, I. (2006): Plán péče o PP Mechnáčky na období 2006–2015. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o přírodní památku Mechnáčky na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kočárek, P. (2008): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea v PP Mechnáčky. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Konvička, M., Beneš, J., Čížek, O., Kopeček, F., Konvička, O. et Víťaz, Ľ. (2008): How too much care kills species: Grassland reserves, agrienvironmental schemes and extinction of Colias myrmidone (Lepidoptera: Pieridae) from its former stronghold. – Journal of Insect Conservation 12: 519–525.

Komzák, P. (2007): Chrostíci (Trichoptera) PP Mechnáčky, PP Hrnčárky a jejich širšího okolí v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Komzáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Piro, Z. et Wolfová, J. [eds.] (2008): Zachování biodiverzity karpatských luk. – FOA, Nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, 108 s.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Stanovský, J. (2009): Přírodní památka Mechnáčky, inventarizační průzkum entomologický. Brouci – Coleoptera. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). – Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp.

Šmerdová, E. (2022): Botanický inventarizační průzkum PP Mechnáčky. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. (1993): Plán péče o PP Mechnáčky na období 1993–2006. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, D. (2009): Revitalizace mokřadních biotopů a společenstva vodních brouků. – In: Západné Karpaty – spoločná hranica , zborník príspevkov z medzinárodného sympózia prírodovedcov Trenčianskeho kraja a Zlínskeho kraja, s. 41-45.

Trávníček, D. (2010): Vodní brouci mokřadních biotopů v Bílých Karpatech. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 111 pp.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

Zábranská, D. (1980): Botanický průzkum CHKO Bílé Karpaty. – II. etapa. – Ms., Zemědělské výrobní sdružení, Uherské Hradiště.


Aktualizace 25. 3. 2024 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Nahoru Zpět