Přírodní památka Šumlatová

Přírodní památka Šumlatová (5. 6. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Šumlatová představuje mírně svažitou podhorskou louku ohraničenou mezemi se stromy a keři v severní části Bílých Karpat (podcelek Chmelovská hornatina, okrsek Vlárská hornatina). Nachází se ve střední části severozápadně exponovaného svahu rozsochy Kršliska (732,8 m n. m.) vybíhající z Holého vrchu (830,2 m n. m.), v nadmořské výšce 575 až 605 m n. m., asi 1,8 km jižně od obce Nedašov (kostel). Katastrální území Nedašov a Návojná (ochranné pásmo), CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982 jako CHPV Šumlatová, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 766. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 0,8047 ha. Mapy.cz.


Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)		Hlavinka horská (Traunsteinera globosa), přírodní památka Šumlatová (5. 6. 2003)

Předmět ochrany: Luční enkláva s hojným výskytem vstavačovitých. Území je zachovalou ukázkou někdejších rozsáhlých, druhově bohatých lučních komplexů v severní části Bílých Karpat.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty dílčí bělokarpatské jednotky magurského flyše. V javorinském souvrství vlárského vývoje (spodní paleocén – svrchní křída) s drobně až středně rytmickými vrstvami převažují pískovce nad zelenošedými jílovci, ojediněle se v něm nacházejí vložky vápenců. Na deluviálních kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem typická.

Flóra a vegetace: Na mírném svahu převládá vegetace mezofilních ovsíkových a kostřavových luk svazu Arrhenatherion elatioris na přechodu k teplomilným loukám svazu Bromion erecti s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), psinečkem obecným (Agrostis tenuis), tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens), třeslicí prostřední (Briza media) a válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Na louce se vyskytuje několik druhů vstavačovitých rostlin, na poměrně malé ploše vedle sebe roste prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a bradáček vejčitý (Listera ovata), vzácně také vstavač kukačka (Orchis morio) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V minulosti byl ze Šumlatové uváděn i prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana).

Přírodní památka Šumlatová (3. 6. 2017)

Z dalších druhů se na lokalitě vyskytuje např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel prostřední (Trifolium medium), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kokrhel menší Rhinanthus minor), kontryhel pastvinný (Alchemilla monticola), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mochna bílá (Potentilla alba), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), rožec obecný (Cerastium holosteoides), svízelka lysá (Cruciata glabra), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), vítod chocholatý (Polygala comosa), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium).


Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium)		Jetel alpínský (Trifolium alpestre), přírodní památka Šumlatová (5. 6. 2003)

Louka je ze všech stran ohraničena hrázemi se stromovou a křovinnou zelení, která se svou druhovou skladbou blíží karpatským dubohabřinám asociace Carici pilosae-Carpinetum. Z dřevin jsou zastoupeny zejména dub zimní (Quercus petraea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana), kalina obecná (Viburnum opulus), růže šípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), ostružiníky (Rubus spp.) a maliník (Rubus idaeus), ojediněle se vyskytuje vrba jíva (Salix caprea), osika obecná (Populus tremula), javor klen (Acer pseudoplatanus) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném podrostu lesních lemů je hojný černýš hajní (Melampyrum nemorosum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), svízel vonný (Galium odoratum) a zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum).

Fauna: V přírodní památce byl dosud proveden zoologický průzkum zaměřený na některé skupiny hmyzu a drobných obratlovců (hlodavci). Z brouků je běžný zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), vyskytuje se zde také několik druhů čeledi střevlíkovitých, např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii) a svižník lesomil (Cicindela sylvicola), významný je nález kozlíčka lískového (Oberea linearis) a kozlíčka Phytoecia affinis. Z denních motýlů můžeme pozorovat některé druhy květnatých karpatských luk, k nimž patří např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek nejmenší (Cupido minimus) a soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola), na okrajích stromových hrází byl pozorován také batolec duhový (Apatura iris).

Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

Zastoupeno je také několik běžných druhů rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), např. kobylka cvrčivá (Tettigonia cantans), kobylka dubová (Meconema thalassinum), kobylka luční (Roeseliana roeselii), saranče luční (Chorthippus dorsatus), saranče měnlivá (Chorthippus biguttulus) a saranče zlatozelená (Euthystira brachyptera). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis). Stromy a křoviny lemující chráněné území poskytují vhodné podmínky pro hnízdění řady druhů ptactva, např. ťuhýka obecného (Lanius collurio), lindušky lesní (Anthus trivialis) a strnada obecného (Emberiza citrinella).

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako jednosečná louka s občasným extenzívním přepásáním. Koncem 80. let 20, stol. však bylo jednorázově pohnojeno, což mělo za následek úbytek a snížení početnosti některých druhů rostlin, především vstavačovitých, a zároveň nástup druhů nitrofilních. Luční porosty jsou v současnosti pravidelně koseny lehkou mechanizací a postupně regenerují, což vytváří dobré podmínky pro návrat a existenci vzácných druhů flóry. Uvažuje se o rozšíření stávajícího chráněného území přičleněním sousedních floristicky cenných lučních porostů o celkové výměře 2,6277 ha (louka Paluchová a přilehlá stromová hráz), které se nacházejí v I. zóně CHKO Bílé Karpaty a jsou v současnosti v lepším stavu než samotná přírodní památka.

Přírodní památka Šumlatová (3. 6. 2017)

Natura 2000: Přírodní památka Šumlatová se nachází na severním okraji Evropsky významné lokality Vlárský průsmyk (CZ0724430) o celkové rozloze 3172,6326 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PP Šumlatová polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích jako význačná naleziště vstavačovitých.

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Cícha, F. (2014): Celoplošné mapování biotopů na katastru Nedašov jako alternativa výsledků programu Natura 2000. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Elsnerová, M. et al. (1982): Sborník materiálů z floristického kurzu ČSBS. – KS SPPOP Brno.

Elsnerová, M. et Batoušek, P. (1984): Maloplošná chráněná území okresu Gottwaldov. – Zprávy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy, Gottwaldov.

Elsnerová, M. (1995): Vzácné a ohrožené druhy květeny okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Filippov, P. (2006): Botanický inventarizační průzkum PP Šumlatová. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Grüll, F. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu CHPV Šumlatová. – Ms., 27 pp. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. – Diplomová práce, depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.

Holuša, J. (2006): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě PP Šumlatová (k. ú. Nedašov). – Ms, depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jongepier, J. et Jongepierová, I. (1995): Botanický inventarizační průzkum PP Šumlatová. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I. (1999): Rezervace Bílých Karpat – Nedašovské louky. – Bílé Karpaty, Časopis moravsko-slovenského pomezí, Veselí n. M., 3: 20–21.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. et Konvička, O. (2006): Plán péče o PP Šumlatová na období 2007–2016. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice, AOPK ČR.

Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o PP Šumlatová na období 2017–2026. – Ms., depon in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice, AOPK ČR.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. – Ms., depon. in: ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Supplementum Sborníku Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti.

Šuráň, P. (2005): Floristický výzkum okolí Brumova-Bylnice. – Ms. Diplomová práce. Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – KVM Olomouc.

Trávníček, R. (2001): Chráněná území na Závrší. – In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka. – Valašské Klobouky: Městské muzeum, Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, roč. 2, č. 1/2001.

Vincenecová, K. (2020): Botanický inventarizační průzkum PP Šumlatová . – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

• Aktualizace 10. 3. 2024