Přírodní památka Kozel

Přírodní památka Kozel (20. 4. 2018)

Základní údaje: Přírodní památka Kozel představuje geomorfologicky zajímavý pískovcový skalní útvar s charakteristickými tvary zvětrávání. Nachází se na jižním rozvodním hřebenu Chřibů (Středomoravské Karpaty) v jz. části podcelku Stupavská vrchovina (okrsek Chřibské hřbety), na mírně ukloněném svahu v nadmořské výšce 468 až 485 m n. m. Přírodní památka je vzdálena 670 m jižně od zříceniny hradu Cimburk a 4 km východně od obce Koryčany. Katastrální území Koryčany, lesní závod Buchlovice, polesí Koryčany, přírodní park Chřiby. Zřízeno usnesením rady ONV v Kroměříži ze dne 5. 4. 1967 jako chráněný přírodní výtvor Kozel. Evidenční kód ÚSOP: 193. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,4344 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Skalisko z magurského pískovce (skalnatý pískovcový blok vysoký asi 22 m na lesnatém svahu).

Přírodní památka Kozel (28. 4. 2004)


Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)		Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními sedimenty soláňského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Osamocený skalní útvar je složen z typických odolných pískovců a slepenců lukovských vrstev (svrchní paleocén). Hrubozrnné pískovce žlutošedé barvy se skládají převážně z křemene, dále obsahují ortoklas, černý a zelený fylit a světlou slídu.

Izolovaná věžovitá skála Kozel se nachází na mírném k severu ukloněném svahu v nadmořské výšce 475 m n. m. na okraji starého bukového porostu s omezenými výhledy. Samotná skála vysoká asi 22 m je protažena ve směru severovýchod - jihozápad, má zhruba obdélníkovou půdorysnou plochu o rozměrech 18 × 6 m. Je rozčleněna na dvě nestejně velké části korozně rozšířenou svislou trhlinou, která zde vytváří skalní okno. Skála je celkově značně rozrušena selektivní erozí, na jejím povrchu jsou patrné charakteristické tvary zvětrávání a odnosu hornin, jako jsou výklenky, převisy, skalní dutiny, prohlubně, voštiny, atd. Zajímavé skalní útvary se nacházejí také v blízkém okolí, např. na nedalekém vrcholu (kóta 517,7 m n. m.) jižně od PP Kozel s výhledem na zříceninu hradu Cimburk. Půdním typem území je kambizem typická, varieta kyselá.

Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

Flóra a vegetace: Okolní lesní porosty představují eutrofní bučiny asociace Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae, typické pro oblast Chřibů. Ve stromovém patře je dominantní dřevinou buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů, např. javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Bylinná vegetace v okolí skály je v důsledku silného sešlapu výrazně potlačena. Rostou zde běžné druhy chřibských lesů, jako např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana), strdivka jednokvětá (Melica uniflora) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Skalní útvar je vlivem horolezecké činnosti téměř bez vegetace, pouze na jv. stěně se zachovala vegetace skalních štěrbin s puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis) a epilitickými mechorosty.

Fauna: Pro svou malou rozlohu není chráněné území zoologicky významné. Z motýlů je v jarním aspektu charakteristický výskyt martináče bukového (Aglia tau), nápadným druhem je bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). V okolních lesních porostech hnízdí několik druhů ptáků typických pro staré bučiny s doupnými stromy, například brhlík lesní (Sitta europaea), holub doupňák (Columba oenas) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Z velkých savců se mimo jiné vyskytuje prase divoké (Sus scrofa) a jelen evropský (Cervus elaphus).

Lesnictví: Lesní porost v bezprostřední blízkosti skalního útvaru je tvořen fragmentem staré rozvolněné jednoetážové bučiny ve věku přibližně 180 let. Z hlediska lesnické typologie se jedná o kamenitou kyselou dubovou bučinu bikovou na svazích a hřbetech (3N3). Několik starých buků, především před severní stěnou skály, bylo z bezpečnostních důvodů pokáceno. V širším okolí přírodní památky jsou zastoupeny porosty ve stádiu tyčkovin a porosty středního věku tvořené převážně bukem lesním. Do ochranného pásma v jižní části území částečně zasahuje porost smrkové monokultury ve věku přibližně 50 let. V plánu péče je navrženo vymezit lesy v přírodní památce jako lesní porosty, ve kterých převažuje funkce rekreační nad funkcí hospodářskou, lesní porosty ochranného pásma vyhlásit za lesy zvláštního určení. Pozn.: věk lesních porostů je vztažen k roku 2024.

Management, ohrožení: Skalní útvar Kozel je využíván k horolezeckým účelům, pro svou snadnou dostupnost patří k nejvíce navštěvovaným skalám v Chřibech. Je na něm vytyčeno celkem 44 výstupových cest (stav k lednu 2024) opatřených fixními skobami, kruhy, borháky a slaňáky. Lezení je zde provozováno téměř celoročně, zakázáno je pouze v období od 1. 1. do 28. 2. Lezci zde musí dodržovat pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky vydaná Českým horolezeckým svazem, kde se v článku týkajícím se ochrany přírody mimo jiné uvádí: Lezci jsou povinni chovat se na lezeckých objektech a v jejich okolí tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek Lezcům je zakázáno jakkoliv měnit povrch skal za účelem úpravy a vytváření chytů a stupů, atd.

Přírodní památka je dlouhodobě ohrožována vandalismem, jeho projevy zde představují různé vyryté nápisy a grafické prvky, např. výrazný nápis „Kozel“ v bazální části skály. Bylinná vegetace v bezprostředním okolí skalního útvaru je poškozována sešlapem, místy zcela chybí, nachází se zde také několik nelegálních ohnišť, dokonce i přímo u paty skály. Na skalním útvaru by již nemělo být umožněno zakládat další lezecké cesty a připevňovat nové fixní jistící prostředky. V případě neúnosného využívání přírodní památky bude třeba přistoupit k radikálnějším opatřením, aby byl zachován samotný předmět ochrany.


Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)		Přírodní památka Kozel (18. 6. 2006)

Rekreační využití: Kromě výše zmíněných horolezeckých aktivit je přírodní památka Kozel také významným a častým turistickým cílem. Nachází se 30 m jižně od červeně značené frekventované turistické trasy, pouhých 900 m od parkoviště U křížku. V blízkosti skalního útvaru byl v roce 2008 vybudován prostorný turistický přístřešek – šestiboký dřevěný altán se čtyřmi uzavřenými stěnami, pevným ohništěm a posezením jako součást běžkařské tratě přes Chřiby. Na přístřešku je umístěna tabulka traumatologického bodu KM 025, vedle se nachází informační panel pojednávající o přírodní památce Kozel.

Dálková červeně značená turistická trasa vede od zámku v Bučovicích přes Ždánický les kolem jeho nejvyššího bodu U Slepice a podél PR U Vrby do Bohuslavic, kde míjí PP Bohuslavické stráně. Dále pokračuje jižním hřebenem Chřibů a postupně prochází nebo těsně míjí celkem šest zvláště chráněných území v Chřibech: PR Moravanské lúky ještě v Jihomoravském kraji, od rozcestí U křížku vede k PP Kozel a k rozcestí U mísy (0,3 km od PP Kozel), kde je možné odbočit na zelenou turistickou stezku vedoucí ke zřícenině hradu Cimburk (1,0 km od rozcestí). Následuje nedaleká PP Kazatelna (0,8 km od PP Kozel), dále červená stezka prochází pod PR Ocásek (rozcestí pod Ocáskem 1,5 km), jižním okrajem PR Holý kopec (6 km), kolem hradu Buchlov (8,6 km) a podél jz. okraje PP Barborka (9 km). Za Zlechovským potokem je na stezce krátká odbočka ke skalním útvarům v PP Břestecká skála (11 km) a v obci Chabaně míjí památný strom sekvojovec obrovský, následuje poutní místo Velehrad (16 km) a stezka končí na nádraží ve Starém Městě u Uherského Hradiště (22,6 km).

Natura 2000: Přírodní památka Kozel se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) v kategorii PR a PP, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu řeky Moravy.

Skalní mísy v pískovcovém balvanu nedaleko PP Kozel,
u turistické stezky k rozcestí a studánce U mísy

Literatura:

Adamovič, J., Mikuláš, R. et Cílek, V. [eds.] (2010): Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky: geologie a geomorfologie. – Academia, Praha, 460 s.

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Demek, J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. – NČSAV Praha.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská – Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. – In: Schneider, J. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. – Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 44–58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. – Časopis pro mineralogii a geologii, Praha, roč. VI, 1961, č. 3, s. 262–269.

Cílek, V. (1954): Magurské nasunutí na jz. konci Chřibů. – In: Práce ústavu pro naftový výzkum, SNTL.

Gába, Z. (1971): Izolovaná skála „Kozel” ve Chřibech. – Věstník okresního musea v Kroměříži, listopad 1971, str. 3–15.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Krajský úřad Zlínského kraje, 2017, první vydání. ISBN 978-80-87833-26-1.

Hrabec, J., Mikula, F. et Stratil, K. (1998): Chřiby – Turistický průvodce. – Uherské Hradiště, LVPrint, 232 s. ISBN 80-238-8473-5.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1633 Kozel [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19].
Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1633.

Kouřilová, M. (2011): Využití geologické stavby území Chřibů ve výuce přírodopisu na základní škole. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc.

Krepčíková, H. (1986): Geologicko - geomorfologický inventarizační průzkum CHPV Kozel ve Chřibech. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Psotová, H., Kamasová, L. et Girgel, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Kozel na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J. (2005): Plán péče pro přírodní památku Kozel na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J. (2007): Negativní působení rekreace a možnosti jejich minimalizace. – Ústav tvorby a ochrany krajiny LDF MZLU v Brně, 16 s.

Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. – Valašské Meziříčí: Vl. Skýpala, 190 s.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30. 4. 2008. Modrá. – Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181–196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Tkáčiková, J. et Vaculík, P. (2009): Horolezectví a ochrana přírody – rovnováha nebo konflikt zájmů? – In: Sehnálek, D. et all. [eds.] (2009): Dny práva – 2009, Sborník příspěvků, 3. ročník mezinárodní konference, Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 10 s.

Trtek, L. (2013): Horolezectví v oblasti Moravských pískovců. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Fakulta sportovních studií, Centrum univerzitního sportu. Vedoucí práce: Mgr. Taťána Straková, Ph.D.

Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. – Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D.

• Aktualizace 10. 2. 2024