Přírodní památka Břestecká skálaZákladní údaje: Přírodní památka Břestecká skála představuje členité pískovcové skály ukryté v lesním porostu. Nachází se v Jankovické vrchovině v centrální části Chřibů na jihozápadním hřbetu a úbočí kóty Komínek (455,8 m n. m.) nad údolím Zlechovského (Břesteckého) potoka v nadmořské výšce 275 až 385 m n. m., asi 1,5 km severozápadně od obce Břestek. Katastrální území Břestek, Přírodní park Chřiby. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 7/2002 ze dne 20. května 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2156. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 3,1280 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: Významný geomorfologický útvar s reliktním výskytem borovice lesní a původní karpatská ostřicová dubohabřina. Geologie, půdní poměry: Břestecká skála leží v horní části strukturního hřbetu tvořeného lukovskými vrstvami (paleogén – paleocén) svrchní části soláňského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Dominantní horninou flyšových vrstev jsou odolné hrubozrnné pískovce s polohami slepenců. Hřbet protažený zhruba ve směru jihozápad – severovýchod přechází v horní části ve výrazný pískovcový hřbet s mrazovým srubem a strukturním svahem. Zde jsou situovány také nejzajímavější skalní útvary, které se člení na tři části pojmenované Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Při horním okraji rezervace se nachází také drobná puklinová jeskyně . Především ve spodní části území se nacházejí méně odolné horniny ráztockých vrstev soláňského souvrství, vsetínských vrstev zlínského souvrství a belovežského souvrství. Na kamenitých až hlinito-kamenitých svahových sedimentech se vyvinula kambizem typická. Flóra a vegetace: Lesní porosty pod skalami představují západokarpatskou ostřicovou dubohabřinu asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), méně častý je buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula) a lípa srdčitá (Tilia cordata), přimíšený je jilm horský (Ulmus glabra), jeřáb břek (Sorbus torminalis) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V bohatě vyvinutém bylinném patře dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), kterou doprovází srha hajní (Dactylis polygama), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), kostřava tenkolistá (Festuca filiformis), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), svízel vonný Galium odoratum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kručinka barvířská (Genista tinctoria), hrachor černý (Lathyrus niger), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).
Botanicky zajímavější je vrcholová skalnatá část území, kde se nacházejí reliktní bory s dominantní borovicí lesní (Pinus silvestris) a příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a dubu zimního (Quercus petraea), ojediněle i dřínu (Cornus mas). Na výchozech skal roste např. česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), rozchodník křovištní (Hylotelephium jullianum), janovec metlatý (Cytisus scoparius), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), silenka nicí (Silene nutans), smolnička obecná (Lychnis viscaria), šťovík menší (Rumex acetosella), osladič obecný (Polypodium vulgare) a sleziník severní (Asplenium septentrionale), na plošince nad skalami i křivatec luční (Gagea pratensis). Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. V chráněném území žijí běžné druhy lesní fauny typické pro oblast Chřibů. Ze zvláště chráněných druhů ptáků byl pozorován např. lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z brouků je zajímavý výskyt roháče obecného (Lucanus cervus) a kovaříka Limonius poneli.
Lesnictví: Převážnou část území tvoří lesní porost karpatské ostřicové dubohabřiny (částečně pařezinového původu) s bylinným patrem poněkud ochuzeným o charakteristické druhy, s dominancí ostřice chlupaté (Carex pilosa), strdivky jednokvěté (Melica uniflora) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Management, ohrožení: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou podporou přirozené obnovy. Porosty reliktních borovic a dřínů je třeba ponechat zcela bez zásahů. Území je přístupné po značené turistické stezce, odbočka místního značení vede až ke skalám, které jsou často využívány horolezci (popsáno přes 30 tras). Dochází tady ke střetu zájmů mezi ochranou přírody a sportovními i turistickými aktivitami. Přímo pod skalami uprostřed chráněného území se nachází nelegální tábořiště. Především spodní část území kolem značené stezky je zatížena zvýšeným turistickým ruchem, dochází přitom k poškozování porostů a erozi vyšlapáváním nových stezek. V roce 2009 byla v tomto úseku obnovena a protierozně zajištěna původní lesní cesta. Nedaleko přírodní památky v údolí Zlechovského potoka (u rozcestí turistických stezek) se nachází penzion s restaurací „Pod Břesteckou skalou“, který slouží jako jeden z výchozích bodů do této části Chřibů. Historie: V okolí se nacházejí stopy po prehistorickém osídlení z období staršího i mladšího neolitu. Natura 2000: Přírodní památka Břestecká skála je součástí Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha. |
Literatura: Anonymus, Holušová, K. et Holuša, O. (2023): Plán péče pro Přírodní památku Břestecká skála na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin lokality PP Břestecká skála. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Dujka, P. (2024): Malenovická borovice. Regionální populace borovice lesní (Pinus sylvestris L.). – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 242 s. ISBN: 978-80-88184-44-7. Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. – In: Schneider, J. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. – Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 44–58. ISBN 978-80-7375-341-2. Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87. Florián, Z., Kadlelík, P., Hrabec, J. et Girgel, M. (2016): Lesy, zelené bohatství Zlínského kraje. – 1. vydání. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 127 s. ISBN 978-80-87833-25-4. Hartl, P., Kubíček, P. (1991): Mikrotvary zvětrávání pískovců na Břestecké skále. – Sbor. Čes. georg. Společ.; svazek: 96; sešit 4; s. 256–258. Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Hrabec, J. (2008): Natura 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197–202. ISBN 978-80-7375-193-7. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Hrabica, A. (1997): Biogeografické hodnocení rezervace Holý kopec ve Chřibech (se zaměřením na vegetační složku). – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. Hrabica, A. (1999): Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. Hruban, R. et al. (2023): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 36 – Středomoravské Karpaty (platnost 2024–2043). – Depon. in: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Kandrnálová, D. (2007): Závěrečná zpráva z inventarizace coleopter (Cerambycidae, Carabydae, Buprestidae, Scarabaeoidae) za rok 2007 v PP Břestecká skála. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Krupičková (2001): Návrh na vyhlášení přírodní památky Břestecká skalka. – Uherské Hradiště. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonius Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). – Elateridarium 2: 156–171. ISSN 1802–4858. Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8. Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Pospíšil, A. (2006): Hodnocení vlivu rekreační zátěže na lesní ekosystémy PP Barborka a PP Břestecká skála. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D. Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Sanža, L. (2008): Tektonika střední části Chřibů (vněkarpatský flyš). – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc. Sekanina, E. et al. (2001): Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Středomoravské Karpaty (PLO 36). Platnost 2001–2020. – ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Schneider, J. (2003): Plán péče o Přírodní památku Břestecká skála na období 2004–2013. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Schneider, J. et Lampartová, I. (2013): Plán péče o přírodní památku Břestecká skála na období 2014–2023. – Ms. Depon. in Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. – Valašské Meziříčí: Vl. Skýpala, 190 s. Stanzelová, Z. et Novotný, R. (2009): Databáze
významných geologických lokalit: 3075 Břestecká skála [online]. – Praha:
Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-17]. Sviečka, J. (2007): Inventarizační průzkum ornitologický – Ptáci v PP Břestecká skála. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. – In: Schneider, I. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. – Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 85–87. ISBN 978-80-7375-341-2. Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30. 4. 2008. Modrá. – Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181–196. ISBN 978-80-7375-193-7. Trtek, L. (2013): Horolezectví v oblasti Moravských pískovců. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Fakulta sportovních studií, Centrum univerzitního sportu. Vedoucí práce: Mgr. Taťána Straková, Ph.D. Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. – Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D. |
• Aktualizace 7. 2. 2025 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |