Přírodní rezervace U Vrby
Základní údaje: Přírodní rezervace U Vrby představuje zachovalá lesní společenstva starých bučin a dubových bučin s doupnými stromy v rozsáhlém lesním komplexu v severovýchodní hřebenové části Ždánického lesa. Nachází se v Uhřické vrchovině (okrsek Dambořické vrchoviny) v pramenné míse potoka Syslůvka (Lovčického potoka) na svazích s převážně jižní orientací, v nadmořské výšce 340 až 426 m n. m., asi 250 m jihovýchodně od kóty U Slepice (439,1 m n. m.) a 3,2 km severně od středu obce Lovčice. Katastrální území: Lovčice u Kyjova, okres Hodonín, ochranné pásmo Ždánice (okres Hodonín) a Nevojice (okres Vyškov). Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu v Hodoníně č. 2/94 ze dne 22. 4. 1994 s platností od 7. 5. 1994. Evidenční kód ÚSOP: 1749. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 30,6295 ha, ochranné pásmo vyhlášené 15,0356 ha. Přírodní rezervace je součástí přírodního parku Ždánický les. Mapy.cz. Předmět ochrany: Porosty reprezentující společenstva dubových bučin (Querceto-fagetum) v podmínkách Ždánického lesa. V dubovém podrostu se vyskytují některé druhy jestřábníku, lipnice hajní, v stinnějších místech jsou zastoupeny typické druhy pahorkatin karpatského oblouku – svízel vonný, kyčelnice cibulkonosná, hvězdnatec zubatý, svízel Schlutesův a další.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen flyšovými sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén – spodní miocén) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Vyznačuje se rytmickým střídáním žlutavě šedých vápnitých pískovců s vložkami slepenců a šedých vápnitých jílovců. Půdními typy jsou pararendzina kambizemní s kambizemí typickou, na sprašových hlínách ojediněle luvizem typická. Flóra a vegetace: Převažující lesní vegetací území je karpatská ostřicová bučina asociace Carici pilosae-Fagetum sylvaticae, kterou místy střídají karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), který doprovází dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula) a modřín opadavý (Larix decidua). V bylinném patře s lipnicí hajní (Poa nemoralis) a ostřicí chlupatou (Carex pilosa) se vyskytují další typické druhy nižších poloh karpatských lesů, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), svízel vonný (Galium odoratum), svízel Schultesův (Galium intermedium), violka lesní (Viola reichenbachiana) a sveřep Benekenův (Bromus benekenii), místy je hojný jestřábník zední (Hieracium murorum). Rozsáhlé porosty zde vytváří invazní neofyt netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), která potlačuje původní bylinnou vegetaci.
Fauna: Území přírodní rezervace situované v hřebenových partiích Ždánického lesa představuje významné biotopy pro celou řadu druhů více či méně ohrožených živočichů. Z motýlů je v jarním aspektu typický výskyt martináče bukového (Aglia tau) a strakáče březového (Endromis versicolora). K dalším charakteristickým druhům zdejších bučin a dubohabřin patří několik druhů píďalek, jako např. srpokřídlec bukový (Watsonalla cultraria), šedokřídlec říjnový (Epirrita christyi), kropenatec žíhaný (Plagodis dolabraria), zelenopláštník dubový (Comibaena bajularia) a píďalička jarní (Eupithecia abbreviata), na modřínu se vyvíjí drsnokřídlec modřínový (Lycia isabellae). K pozoruhodným motýlím druhům širšího okolí přírodní rezervace patří vzácný severský hřbetozubec jarní (Odontosia sieversii), známý ze střední Evropy jen z několika izolovaných lokalit.
Z denních motýlů zde žijí např. batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) a pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina). Na staré porosty s prosychajícími stromy, vývraty a pařezy je vázána řada druhů brouků, jako např. roháč obecný (Lucanus cervus), nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), tesařík bukový (Cerambyx scopolii) či vzácný tesařík páskovaný (Leptura aurulenta). Hojně jsou zastoupeni také střevlíkovití brouci, např. krajník hnědý (Calosoma inquisitor), střevlíček Leistus rufomarginatus a prskavec výbušný (Aptinus bombarda).
V lesních porostech se starými doupnými stromy nacházejí vhodné podmínky ke hnízdění četné běžné i vzácnější druhy ptáků, např. datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud velký (Dendrocopos major), holub hřivnáč (Columba palumbus), holub doupňák (Columba oenas), žluva hajní (Oriolus oriolus), kalous ušatý (Asio otus) a krkavec velký (Corvus corax). K hojnějším druhům pěvců patří např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), červenka obecná (Erithacus rubecula), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) a brhlík lesní (Sitta europaea). Z dravců vyhledává území krahujec obecný (Accipiter nisus) a káně lesní (Buteo buteo). Ze savců se v přírodní rezervaci a jejím okolí vyskytuje např. veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes) i kuna skalní (Martes foina), lasice hranostaj (Mustela erminea), jezevec lesní (Meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes), jelen evropský (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa).
Lesnictví: Stejnověké lesní porosty byly dříve hospodářskými lesy, dnes jsou vedeny jako lesy zvláštního určení. Mají přírodě blízkou druhovou skladbu, věk je odhadován asi na 155 let (r. 2020). Vzhledem k jejich vysokému stáří hrozí nebezpečí rozpadu porostů ve stejném období. Starší duby jsou napadeny tracheomykózou. Management, ohrožení: V aktuálním plánu péče o přírodní rezervaci je preferován aktivní přístup k ochraně s cílem podpory vzniku rozvolněného druhově i strukturně pestrého porostu s druhovou skladbou dřevin blízkou skladbě přirozené. Není nutné zachovávat zcela bezzásahový režim, je však třeba hospodařit citlivě, k těžbě volit především jednotlivý, případně skupinovitý výběr jedinců po ploše, přičemž se doporučuje zachovat veškeré doupné stromy a dle možností alespoň část stojících souší, kmenových torz a padlých vývratů, které jsou nedílnou součástí zdejšího chráněného lesního ekosystému a jejichž přítomnost je přínosná především z entomologického a ornitologického hlediska. Kromě východní části je přírodní rezervace ze všech stran obklopena lesními cestami, které tak tvoří její hranice. Je po nich vedeno několik značených turistických a cyklistických stezek a také naučná stezka Ždánickým lesem. Pro relativně snadnou dostupnost je tak území ohroženo zvýšenou návštěvností. Natura 2000: Asi 600 m jihovýchodně se nachází evropsky významná lokalita Lovčický potok a Jordánek (kód CZ0623355), kterou tvoří části zalesněná sousedící údolí dvou potoků odvodňujících část jižních svahů rozsáhlého lesního komplexu Ždánického lesa s enklávami lučních porostů. Předmětem ochrany EVL je motýl přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87. Grüll, F. (1954): Vegetační poměry Ždánského lesa. – Spisy Přír. Fak. Masaryk. Univ., Brno, 1: 1–35. Chalupa, J. et Prašivková, L. (2012): Plán péče o přírodní rezervaci U Vrby na období 2013–2022. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Martiško, J. (2007): Přírodní parky Jihomoravského kraje. – 1. vyd. Jihomoravský kraj, Brno, 103 s. ISBN 978-80-254-1637-2. Mikulenčák, J. (2017): Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního (Fagus sylvatica) v oblasti vnějších západních Karpat. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce prof. Ing. Otakar Holuša, Ph.D. et Ph.D. Řepka, R. (1991):Příspěvek ke květeně Ždánického lesa. Část I. – Od hradské stezky: 129–147. Řepka, R. (1994): Příspěvek ke květeně Ždánického lesa. Část II. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 27: 51–57. Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. Schneider, J. (2002): Plán péče o přírodní rezervaci U Vrby na období 2003–2012. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Sekanina, E. et al. (2001): Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Středomoravské Karpaty (PLO 36). Platnost 2001–2020. – ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Sklenář, M. (2010): V rezervaci rostou buky, ale jmenuje se U Vrby. – Vyskovsky.denik.cz [online] 2010-07-15 [cit. 2019-01-31]. Dostupné z: https://vyskovsky.denik.cz/serialy/v-rezervaci-rostou-buky-ale-jmenuje-se-u-vrby.html. Švábíková, R. (2012): Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Veverková, Z. (2023): Ždánický les na rozcestí. – Veronica, 4/2023, s. 38–40. |
| • Aktualizace 21. 1. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |