Přírodní rezervace Moravanské lúky
Základní údaje: Přírodní rezervace Moravanské lúky představuje komplex několika lučních enkláv na zalesněném plochém hřbetu v jihozápadní části Chřibů. Nachází se ve Stupavské vrchovině (okrsek Chřibské hřbety) v nadmořské výšce 448 až 484 m n. m., asi 0,9 km severně od kóty Bradlo (543 m n. m.) a 2,8 km jihovýchodně od Koryčan. Katastrální území Moravany u Kyjova, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín ze dne 25. 10. 1990 jako chráněný přírodní výtvor Moravanské lúky. Evidenční kód ÚSOP: 1491. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 8,8990 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.
Předmět ochrany: Komplex karpatských luk v Chřibech s výskytem řady chráněných a ohrožených rostlinných druhů včetně několika vstavačovitých.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří flyšové sedimenty ráztockých vrstev (svrchní křída – paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, pouze okrajově i lukovské vrstvy soláňského souvrství. Ve středně rytmickém flyši se střídají vložky jílovců a lavice pískovců s příměsí živce, křemene a biotitu. Na hlinito-kamenitých deluviálních sedimentech se vyvinula kambizem typická, varieta nasycená a luvizem typická.
Flóra a vegetace: Částečně propojené luční enklávy, do kterých zasahují lesní porosty, představují v Chřibech ojedinělou obdobu druhově bohatých lučních společenstev známých z Bílých Karpat. Na sušších místech převažuje vegetace širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti, v němž se vyskytuje sveřep vzpřímený (Bromus erectus ), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), mochna bílá (Potentilla alba), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), prvosenka jarní (Primula veris), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) a hrachor širolistý (Lathyrus latifolius).
Na vlhčích podmáčených místech přecházejí luční společenstva až k typům vegetace střídavě vlhkých luk ze svazu Molinion s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea), pcháčem potočním (Cirsium rivulare), ostřicí chabou (Carex flacca), ostřicí plstnatou (Carex tomentosa), ostřicí žlutou (Carex flava), ostřicí ostrou (Carex acutiformis) a ostřicí prosovou (Carex panicea). Dále zde roste např. pryšec kosmatý (Euphorbia illirica), pryšec hranatý (Euphorbia angulata), hojně bukvice lékařská (Betonica officinalis), koromáč olešníkový (Silaum silaus), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), srpice barvířská (Serratula tinctoria), čertkus luční (Succisa pratensis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina sivá (Juncus inflexus), svízel severní (Galium boreale), ocún jesenní (Colchicum autumnale), violka psí (Viola canina) a dalšími druhy.
Ze zvláště chráněných a vzácnějších taxonů roste na loukách několik druhů orchidejí, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a bradáček vejčitý (Listera ovata). V minulosti zde byl nalezen také vstavač kukačka (Anacamptis morio) a vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa). V době květu neunikne pozornosti kosatec sibiřský (Iris sibirica), který zde vytváří početnou populaci. Dále zde byl zjištěn také méně nápadný kosatec trávovitý (Iris graminea) a vítod nahořklý (Polygala amarella), v podmáčené olšině byla nalezena drobná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). Na okraji lesních lemů roste např. černýš hajní (Melampyrum nemorosum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jarmanka větší (Astrantia major) a kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), z keřů např. brslen evropský (Euonymus europaeus), ostružiník sivofialový (Rubus wimmerianus), trnka obecná (Prunus spinosa) a vrba jíva (Salix caprea).
Území přírodní rezervace je rozčleněno přírodě blízkými lesními porosty typů bukových doubrav (Fageto-Quercetum) a dubových bučin (Querceto-Fagetum). Ve stromovém patře převažuje dub zimní (Quercus petraea), výrazně jsou zastoupeny také další dřeviny jako buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata) a habr obecný (Carpinus betulus). Ze stanovištně nepůvodních dřevin se vtroušeně vyskytují borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies). Na podmáčené terénní depresi se vyvinul porost s olší lepkavou (Alnus glutinosa).
V bylinném podrostu se vyskytují četné hájové druhy, např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hrachor jarní (Lathyrus vernus), hrachor černý (Lathyrus niger), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), svízel vonný (Galium odoratum), svízel Schultesův (Galium intermedium), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), violka lesní (Viola reichenbachiana), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice lesní (Carex sylvatica) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora), z orchidejí hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), v lesních lemech se objevuje plamének přímý (Clematis recta).
Mykoflóra: Přírodní rezervace je také zajímavou mykologickou lokalitou, na Moravanských loukách a v okolí bylo nalezeno celkem 82 druhů makroskopických hub, z toho 6 druhů uvedených v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky. K nejzajímavějším patří drobná kyjovečka útlá (Ramariopsis subtilis), která je v Červeném seznamu udávána jako nezvěstný taxon (v roce 2007 byla znovu nalezena na Kokořínsku).
Fauna: Na luční vegetaci a lesní lemy je
vázána celá řada chráněných i běžných druhů bezobratlých, z motýlů
např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), žluťásek
řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec dvanáctitečný (Boloria
selene), perleťovec velký (Argynnis aglaja) a perleťovec
stříbropásek (Argynnis paphia), z brouků zlatohlávek zlatý (Cetonia
aurata) a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Několika
druhy jsou zastoupeni také mravenci, čmeláci a vosy, včetně vzácného
čmeláka proměnlivého (Bombus humilis). Lesíky osidluje
několik druhů brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae),
např. střevlík hajní (Carabus nemoralis), střevlík zahradní (Carabus
hortensis) a střevlík kožitý (Carabus coriaceus). Z dalších
brouků se zde můžeme setkat s tesaříkem obrovským (Cerambyx cerdo),
tesaříkem bukovým (Cerambyx scopolii) a také s roháčkem
bukovým (Sinodendron cylindricum).
V rezervaci a jejím blízkém okolí byla pozorována řada běžných i vzácnějších druhů ptáků, kteří zde nacházejí vhodné potravní i hnízdní příležitosti, např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs ), budníček menší (Phylloscopus collybita), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), lejsek šedý (Muscicapa striata), drozd zpěvný (Turdus philomelos), kos černý (Turdus merula ), červenka obecná (Erithacus rubecula), brhlík lesní (Sitta europaea), žluva hajní (Oriolus oriolus), strnad obecný (Emberiza citrinella), datel černý (Dryocopus martius), sojka obecná (Garrulus glandarius) a krahujec obecný (Accipiter nisus). V okolních lesích byl pozorován také čáp černý (Ciconia nigra) a včelojed lesní (Pernis apivorus). Ze savců zde žijí běžné druhy karpatských lesů, např. veverka obecná (Sciurus vulgaris), lasice hranostaj (Mustela erminea), kuna lesní (Martes martes ) i kuna skalní (Martes foina), jezevec lesní (Meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes) a několik druhů netopýrů. Z běžné lovné zvěře se v okolí vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný ( Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).
Lesnictví: V lesních porostech se v současnosti hospodaří jako v lese zvláštního určení, není nutné zachovávat zcela bezzásahový režim. Při těžbě je třeba uplatňovat citlivý přístup a volit přírodě blízké hospodaření výběrným způsobem s následnou podporou přirozeného zmlazení. Ponechání doupných stromů, případně části stojících souší, kmenových torz a padlých vývratů je přínosné pro rozvoj zdejšího lesního ekosystému. Z porostů je vhodné přednostně odstraňovat nepůvodní druhy dřevin, smrk ztepilý a modřín opadavý.
Management, ohrožení: V minulosti bylo téměř celé území odlesněné, luční společenstva zde vznikala zřejmě již ve středověku. V dnešní době tvoří více než dvě třetiny lesní porosty, louky zaujímají pouze necelou třetinu výměry rezervace. Ještě v 50. letech 20. století byl tento poměr opačný, což je dobře patrné z leteckých snímků území. V současnosti je většina lučních porostů pravidelně kosena lehkou mechanizací s následným odklizením sena, což se příznivě projevuje v druhové skladbě luční vegetace.
Škody na lučních porostech způsobuje rozrýpáváním při hledání potravy přemnožené prase divoké. Podél jihovýchodního okraje rezervace prochází poměrně frekventovaná značená turistická stezka, kterou využívají kromě pěších i cyklisté a jezdci na koních. Především při provozování posledně jmenované sportovní aktivity vznikají v chráněném území nové stezky vedoucí přímo přes lesní porosty.
Natura 2000: Přírodní rezervace Moravanské lúky se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4511 ha. Představuje rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu řeky Moravy, kam ještě zasahuje typická karpatská luční i lesní flóra a fauna.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Ambrozek, L.et Jongepier, J., W. (1990): Inventarizační průzkum CHPV Moravanské louky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Běťák, J. (2009): Mykofloristická a ekologická studie makromycetů v lesích západní části Chřibů. – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Petr Hrouda. Dostálová, M. (2017): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresu Hodonín. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Háblová, I. (1986): Medvědí služba výchově dětí. – Veronica, Brno, (0)1: 18. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hofer, M. (1976): Výsledky floristického průzkumu (Moravanské louky). – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Hubáčková A., Vachek M., Ambrozek L., Kučera Z., Paličková M., Jongepierová I., Čmelík, P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Chalupa, J. (2012): Zoologický inventarizační průzkum obratlovců v přírodní rezervaci Moravanské lúky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Chalupa, J. (2014): Plán péče o přírodní rezervaci Moravanské lúky na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Lustyk, P. (1998): Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Moravanské louky, k. ú. Moravany. – Ms. depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. – In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8. Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Schneider, J. (2004): Plán péče pro přírodní rezervaci Moravanské lúky na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Ševčíková, I. (1987): Jak dále na Moravanských lúkách. – Veronica, (1): 3–4: 61. Unar, P. (1993): Plán péče pro přírodní rezervaci Moravanské lúky na období 1995–2004. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. |
| • Aktualizace 26. 1. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |