Přírodní památka Háj u Lipova
Základní údaje: Přírodní památka Háj u Lipova představuje menší lesní porost přechodného typu panonských a karpatských dubohabřin s poměrně bohatým bylinným podrostem. Nachází se v Hlucké pahorkatině (okrsek Kuželovská kotlina), na jihozápadním okraji obce Lipov, na levém údolním svahu řeky Veličky, v nadmořské výšce 233 až 256 m n. m. Katastrální území Lipov, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 107. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková výměra podle aktuálního plánu péče je 3,1025 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Porost reprezentující společenstvo karpatského háje s výskytem ladoňky dvoulisté (Scilla bifolia). Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen sedimenty nivnického souvrství (svrchní paleocén - spodní eocén) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. V drobně až středně rytmickém flyši se střídají šedé, okrové a zelenošedé vápnité jílovce s lavicemi vápnitých pískovců. Půdním typem je luvizem typická, které přechází v nivě Veličky do fluvizemě typické, v okolí se nacházejí velké celky černozemě černicové.
Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní památky Háj u Lipova tvoří přechodný typ panonských dubohabřin asociace Primulo veris-Carpinetum a karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-Carpinetum, převážně pařezinového původu. K hlavním dřevinám stromového patra patří dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre) a lípa srdčitá (Tilia cordata), pouze vtroušeny jsou další dřeviny, např. javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm habrolistý (Ulmus minor), jeřáb břek (Sorbus torminalis), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jabloň lesní (Malus sylvestris) a třešeň ptačí (Prunus avium). V keřovém patře roste kalina tušalaj (Viburnum lantana), líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus spp.), bez černý (Sambucus nigra) a vzácně i dřín jarní (Cornus mas).
V přírodní památce Háj u Lipova je vyvinuto bohaté bylinné patro, v prosvětlených místech a okrajích lesního porotu roste ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), druh z komplexu ladoňky dvoulisté (Scilla bifolia). V podrostu se vyskytují další chráněné a ohrožené druhy, k nimž patří lilie zlatohlavá (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), plamének přímý (Clematis recta) a medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).
Typické rostliny karpatského háje představuje prvosenka vyšší (Primula elatior), hojný česnek medvědí (Allium ursinum), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), dymnivka dutá (Corydalis cava), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), hrachor jarní (Lathyrus vernus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kopytník evropský (Asarum europaeum), orsej jarní (Ficaria verna), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), violka lesní (Viola reichenbachiana), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), lipnice hajní (Poa nemoralis), srha hajní (Dactylis polygama), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a ostřice prstnatá (Carex digitata).
Vzácnější druhy zastupuje locika dubová (Lactuca quercina) a kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), která preferuje lesní okraje. V ochranném pásmu přírodní památky (v soukromých zahradách) roste vstavač bledý (Orchis pallens) a vzácně i vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera).
Fauna: Vzhledem k poloze chráněného území na okraji obce je zastoupena pouze běžná fauna karpatských dubohabřin, podrobnější zoologické průzkumy dosud nebyly prováděny. Ze vzácných druhů motýlů zde byla nalezena píďalka šedokřídlec jižní (Schistostege decussata), z brouků je nápadný především roháč obecný (Lucanus cervus). Z obojživelníků se vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Vhodné podmínky ke hnízdění zde nacházejí četné druhy ptactva, např. lejsek šedý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a žluva hajní (Oriolus oriolus).
Lesnictví: V minulosti probíhal v lesních porostech pařezinový způsob hospodaření, který zapříčinil částečnou změnu dřevinné skladby ve prospěch habru a lípy. Naopak se snížilo zastoupení dubu a úplně byla vytlačena příměs buku. Díky pařezinovému hospodaření však docházelo k většímu prosvětlení území, a tím i k podpoře pestrého bylinného patra. Ve východní části přírodní památky se nachází porostní skupina stáří asi 140 let s kvalitním chlumním ekotypem borovice lesní (Pinus sylvestris) a přimíšeným modřínem opadavým (Larix decidua). Po vyhlášení chráněného území byl zakonzervován stávající stav lokality, v současné době se v lesních porostech neprovádějí žádné významnější hospodářské zásahy. Management, ohrožení: Péče o přírodní památku je zatím směrována pouze na probírku podúrovňových stromů, zejména habrů a dalších náletových dřevin, s cílem uvolnění dubů a prosvětlení porostů vedoucímu k zachování pestrého bylinného patra. Na přirozeném zmlazení dřevin se negativně projevují vysoké stavy spárkaté zvěře. Díky blízkosti obce Lipov ohrožují území také divoké skládky.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788. Bucifalová, V. (2012): Přírodní poměry území jižně od Lipova. - Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Natálie Čeplová. Dřevojan, P. (2010): Xerotermní flóra a vegetace zářezů železniční trati Veselí nad Moravou - Vrbovce. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Jan Roleček, Ph.D. Gazárková, Z. (2010): Mykofloristická studie vybraných lesních celků jihozápadní části Bílých Karpat. - Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.Vedoucí práce: Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. Hlobilová, I. (1986): Inventarizační průzkum PP Háj u Lipova. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Hubáčková A., Vachek M., Ambrozek L., Kučera Z., Paličková M., Jongepierová I., Čmelík P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Jagoš, B. (1995): Plán péče pro PP Háj u Lipova na období 1997–2006. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Jongepier, J. & Jongepierová, I. (1994): Inventarizační průzkum přírodní památky Háj u Lipova. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Kadavý, J. et Kneifl, M. (2016): Role člověka a pařezin v měnícím se klimatu. Důvody pro ochranu a výzkum pařezin v ČR. – Živa 1/2016, XX-XXII. Kvapil, P. (2006): Plán péče pro PP Háj u Lipova na období 2007–2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Kvapil, P. (2016): Plán péče pro PP Háj u Lipova na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Trávníček, B. (1993): Které druhy ladoněk rostou v České republice a na Slovensku? – Živa 4/93: 150-151. Trávníček, B. (1996): Poznámky ke skupině Scilla bifolia agg. v Čechách, na Moravě a Slovensku. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 31: 117–123. Trávníček, B. (2010): Ladoňky (rod Scilla s. lat.) v České republice. I. Původní taxony. – Zprávy České botanické společnosti 45(1): 1–23. Trávníček, B., Duchoslav, M., Šarhanová, P. et Šafářová, L. (2009): Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 94: 157–205. Vávrová, Z. (2010): Mykofloristická studie vybraných lesních celků jihozápadní části Bílých Karpat. – Diplomová práce. Depon. in: Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. |
| • Aktualizace 4. 2. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |