Přírodní památka Nivky za Větřákem
Základní údaje: Přírodní památka Nivky za Větřákem představuje ostrůvek teplomilných stepních porostů na protáhlém úzkém svahu západní až severozápadní orientace. Nachází se v Kyjovské pahorkatině (podcelek Mutěnická pahorkatina, okrsek Šardická pahorkatina) v nadmořské výšce 220 až 242 m n. m., při západním okraji obce Mutěnice v trati zvané Nivky za Větřákem, asi 750 m JZ od základní školy. Katastrální území Mutěnice, okres Hodonín. Chráněné území bylo zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín ze dne 31. 3. 1993. Evidenční kód ÚSOP: 1741. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková výměra podle aktuálního plánu péče 0,2485 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Geomorfologický útvar naleziště ohroženého druhu rostlin – hlaváčku jarního s regionálním ekologickým významem, který se vyskytuje v této lokalitě ve velkém množství.
Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří nezpevněné třetihorní sedimenty moravské části Vídeňské pánve, které jsou reprezentovány bzeneckým souvrstvím (svrchní miocén – panon) se světle šedými, bělavě šedými a žlutošedými jíly, prachovitými jíly až prachy, prachovci, jemnozrnnými vápnitými písky, lokálně i s polohami štěrků. Tyto sedimenty jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami. V půdním pokryvu území převažují černozemě. Ukázkový výchoz hornin bzeneckého souvrství je odkryt v umělém zářezu svahu na okraji nedaleké skládky komunálního odpadu.
Flóra a vegetace: Na příkrém severozápadně orientovaném svahu s ojedinělými solitérními dřevinami převažuje vegetace subkontinentálních širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), které místy doprovází ostřice nízká (Carex humilis).
Na menší části území je zastoupena také vegetace úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiacae, pouze maloplošně podél okrajů pak vegetace mezofilních a xerofilních křovin svazu Berberidion vulgaris a teplomilných doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae. Na jaře zde rozkvétá v několika stovkách jedinců hlaváček jarní (Adonis vernalis), který doprovází prvosenka jarní (Primula veris), mochna bílá (Potentilla alba) a křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis).
Později se přidávají další chráněné, teplomilné a suchomilné druhy, např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), čilimník rakouský (Chamaecytisus austriacus), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), svízel severní volyňský (Galium boreale subsp. exoletum), modřenec chocholatý (Muscari comosum), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). Z orchidejí se pouze ojediněle objevuje vstavač vojenský (Orchis militaris), v roce 2012 zde byla nalezena také kriticky ohrožená silenka lepkavá (Silene viscosa).
Spodní část svahu a východní okraj přírodní památky lemují roztroušené stromy a křoviny, jako např. dub letní (Quercus robur), dub pýřitý (Quercus pubescens), bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium), líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra) a hloh obecný (Crataegus laevigata). Pěkný exemplář solitérní hrušně polničky (Pyrus pyraster) roste při horním okraji chráněného území.
Fauna: Pro svou malou výměru a polohu v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je chráněné území po zoologické stránce druhově chudší. Představuje však cenné refugium, především pro teplomilné druhy hmyzu a ptactvo. Z motýlů vyhledávají stepní stráňku např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč ovsový (Minois dryas), okáč voňavkový (Brintesia circe), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), několik druhů baboček a modrásků, z brouků chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata), kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), kozlíček písečný (Dorcadion pedestre), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii), svižník polní (Cicindela campestris), prskavec menší (Brachinus explodens), prskavec větší (Brachinus crepitans) a majka obecná (Meloe proscarabaeus).
Můžeme zde spatřit také kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), několika druhy jsou zastoupeni čmeláci, ze vzácnějších např. pačmelák cizopasný (Bombus rupestris). Z mravenců bylo zaznamenáno 24 druhů, z toho i několik vzácných, např. Tetramorium ferox, Myrmica specioides a mravenec zrnojed (Messor muticus). Z plazů se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis). V přírodní památce a jejím okolí bylo pozorováno několik běžných i vzácnějších druhů ptáků, např. bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), strnad obecný (Emberiza citrinella) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Management, ohrožení: Svažité území bylo v minulosti využíváno zřejmě jako pastvina a louka sloužící k sušení sena. V 70. a 80. letech 20. stol. přestalo být obhospodařováno a částečně zarůstalo náletovými dřevinami, především lískou a osikou. Po vyhlášení chráněného území v roce 1993 byla zahájena pravidelná péče spočívající v odstraňování náletu a každoročním kosení. Pro další péči je doporučeno mozaikovité ruční kosení k zajištění zdárného vývoje hmyzu i rostlin, doplněné občasnou pastvou. Negativně mohou působit případné splachy hnojiv a úlety pesticidů ze sousedních vinic a polních kultur. V posledních letech se v území rozšiřuje silně invazní druh vysoké trávy ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), který vytlačuje zdejší původní druhy rostlin.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Bízová, J. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského kraje. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Dolanský, J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Distribution and habitat preferences of spiders of the genus Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) in Czechia. – In: Vč. Sb. Přír. – Práce a studie, 18: 125–140. ISSN 1212-1460. Hadinec, J. et Lustyk, P. (2013): Silene viscosa (L.) Pers. In: Additamenta XI. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 48: 125-126. Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (2005): PP Nivky za Větřákem - plán péče na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Gagea transversalis in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439. Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc. Lustyk, P. (1995): Botanický inventarizační průzkum, přírodní památky Nivky za Větřákem, k. ú. Mutěnice. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Lustyk, P. (2012): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Nivky za Větřákem, k. ú. Mutěnice. – Ms. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Mládek, J., Pavlů, V., Hejcman, M. et Gaisler, J. [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. – Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha a MŽP ČR, 104 pp. Paličková, M. (1996): PP Nivky za Větřákem - plán péče na období 1993–1998. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Pavelčíková, L. (2015): Plán péče o přírodní památku Nivky za Větřákem na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Tomanová Petrová, P., Plíšek, A. et Kukal, Z. (2014): Databáze významných geologických lokalit: 2290 Mutěnice - z. [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-02-23]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/2290. |
| • Aktualizace 17. 2. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |