Přírodní rezervace Písečný rybník

PR Písečný rybník – pohled od západního okraje (20. 5. 2006)

Základní údaje: Přírodní rezervace Písečný rybník představuje komplex vodních a mokřadních společenstev mělkého eutrofního rybníka, přilehlých slatinných luk a lesních porostů se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině. Rezervace se nachází v Dolnomoravském úvalu (Ratíškovická pahorkatina), v nadmořské výšce 181 až 186 m n. m., asi 800 m severovýchodně od středu obce Milotice. Katastrální území Milotice u Kyjova, okres Hodonín. Zřízeno výnosem Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 310. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 41,3742 ha, na vodní plochy připadá 21,16 ha, na lesní pozemky 8,6 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Rybniční biotop s výskytem zejména prioritního evropsky významného druhu, kriticky ohroženého měkkýše svinutce tenkého (Anisus vorticulus) a dalších evropsky významných a zvláště chráněných druhů, mezi něž patří čáp bílý (Ciconia ciconia), moták pochop (Circus aeruginosus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad převážné části chráněného území je tvořen kvartérními fluviálními písčito-hlinitými sedimenty. Na severním a východním okraji se nacházejí polohy vátých písků (svrchní pleistocén), na jihu pak neogenní mořské a jezerní sedimenty bzeneckého souvrství moravské části vídeňské pánve (svrchní miocén). Nezpevněné sedimenty (vápnité jíly a písky s polohami štěrků) místy překrývají spraše a sprašové hlíny. Půdním typem jsou fluvizemě, místy i gleje, při okrajích rybníka karbonátová černice.

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata)		Plavín štítnatý (Nymphoides peltata)

Flóra a vegetace: Přírodní rezervace Písečný rybník se vyznačuje relativně pestrou vegetací, kterou zde zastupuje široká škála rostlinných společenstev od biotopů s volnou vodní hladinou přes litorální rákosiny, slatinné a bezkolencové louky až po úzké lemy keřovitých i stromových vrb, topolů a souvislejší lesní porosty měkkého luhu. Na vyvýšenině při jihovýchodním okraji území se nachází suchá louka. Na vodní hladině se uplatňuje společenstvo vodních rostlin s početnou populací leknínu bílého (Nymphaea alba), jehož porosty dosahují největší pokryvnosti v severozápadní části rybníka. Z dalších významných druhů vodních makrofyt upoutá pozornost především stulík žlutý (Nuphar lueta), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) i drobný lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum). Vyskytují se zde také rostliny ponořené, jako např. bublinatka jižní (Utricularia australis), zelená makroskopická řasa parožnatka obecná (Chara vulgaris) a vzácné jednobuněčné hnědé řasy rozsivky (Bacillariophyceae). V posledních letech byla v rybníce nalezena i řečanka přímořská (Najas marina) a růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), opět se objevil rdest světlý (Potamogeton lucens), nalezen byl také kriticky ohrožený rdest trávolistý (Potamogeton gramineus). V minulosti se na rybníce vyskytovala rozsáhlá populace plavínu štítnatého (Nymphoides peltata), který zde nyní přežívá v posledních jedincích. V mělčích vodách se nacházejí porosty s orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) a orobincem širolistým (Typha latifolia), při březích rybníka roste kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a šmel okoličnatý (Butomus umbellatus).

Součástí PR Písečný rybník jsou také fragmenty slatinných luk (20. 5. 2006)

Na rybník navazují litorální rákosiny svazu Phragmition communis s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis) a luční společenstva s fragmenty původně rozsáhlých slatinných luk. Mokřadní slatinná louka ve východním cípu chráněného území představuje společenstvo vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, v němž roste ostřice pobřežní (Carex riparia), ostřice vyvýšená (Carex elata), ostřice řízná (Carex gracilis) a ostřice dvouřadá (Carex disticha). V navazujícím porostu krátkostébelných ostřic svazu Caricion davallianae se vyskytuje vzácná ostřice Davallova (Carex davalliana) a ostřice Hostova (Carex hostiana), které doprovází suchopýr úzkolistý (Eriophorum latifolium) a vítod nahořklý (Polygala amarella). Na sousední louce s bezkolencem modrým (Molinia caerulea) roste několik dalších vzácných a chráněných druhů rostlin, jako např. prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a vstavač vojenský (Orchis militaris), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) a vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). V roce 2001 zde vykvetl i vstavač bahenní (Anacamptis palustris), považovaný na lokalitě za nezvěstný, v roce 2021 bylo zaznamenáno 15 kvetoucích rostlin. Na sušších místech s písčitou půdou se vyskytuje také chráněný kozinec dánský (Astragalus danicus), na okraji akátiny křivatec rolní (Gagea villosa).

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)		Vstavač bahenní (Anacamptis palustris)

Břehy rybníka místy lemují křoviny s pestrou druhovou skladbou a vzrostlé dřeviny vytvářející i souvislejší lesní porosty blízké měkkému luhu. Zastoupeny jsou především trnka obecná (Prunus spinosa), střemcha obecná (Prunus padus), bez černý (Sambucus nigra), topoly (Populus spp.), stromové vrby (Salix spp.), bříza bělokorá (Betula pendula) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dále dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a nepůvodní druhy jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia), smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua) a také exotický dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). V podrostu se hojně vyskytuje snědek hřebenitý (Ornithogalum boucheanum) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine).

Fauna: Bohatou faunu bezobratlých představují společenstva vodních i mokřadních druhů měkkýšů, kteří osidlují vodní prostředí rybníka a zvláště mělké rákosiny v jeho přítokové části. Žije zde např. velmi vzácný svinutec tenký (Anisus vorticulus), v jehož populaci došlo během posledních let (od roku 2003) k výraznému zvýšení počtu jedinců a v současné době tak představuje největší populaci druhu v České republice. Z dalších druhů vodních měkkýšů se zde vyskytují např. škeble rybničná (Anodonta cygnea), velevrub malířský (Unio pictorum), okružanka rohovitá (Sphaerium corneum), bahenka živorodá (Viviparus contectus), plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) a uchatka nadmutá (Radix auricularia). Z hmyzu jsou nápadné především vážky (Odonata), bylo zde zaznamenáno na 24 druhů, např. vzácná vážka červená (Crocothemis erythraea), dále vážka jarní (Sympetrum fonscolombii) a vážka rumělková (Sympetrum depressiusculum), šídlo velké (Aeshna grandis), šídlo červené (Aeshna isoceles) a šídlo luční (Brachytron pratense). V rybníce žijí i naši největší vodní brouci – potápník vroubený (Dytiscus marginalis) a vodomil černý (Hydrophilus piceus). Z blanokřídlých (Hymenoptera) bylo nalezeno šest druhů čmeláků a dva druhy pačmeláků.

Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii)

Početně jsou zastoupeni obojživelníci, hojný je především skokan zelený (Rana esculenta complex), dále byl zjištěn skokan ostronosý (Rana arvalis) a skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) i rosnička zelená (Hyla arborea). Druhově pestré je také společenstvo ryb, chovaného kapra obecného (Cyprinus carpio) doplňuje např. hořavka duhová západní (Rhodeus sericeus amarus), silně ohrožený sekavec písečný (Cobitis taenia), ohrožený piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), lín obecný (Tinca tinca), karas obecný (Carassius carassius), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), plotice obecná (Rutilus rutilus), slunka obecná (Leucaspius delineatus), okoun říční (Perca fluviatilis) a ježdík obecný (Gymnocephalus cernua).

Lokalita je rovněž významným hnízdištěm a tahovou zastávkou četných druhů vodních i ostatních ptáků. Celkem zde bylo zaznamenáno více než 120 druhů, z nichž zde pravidelně hnízdí např. potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka malá (Podiceps ruficollis), kopřivka obecná (Anas strepera) a v posledních letech také husa velká (Anser anser). V rákosinách a křovinách nacházejí vhodné podmínky pro hnízdění chřástal vodní (Rallus aquaticus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a také moták pochop (Circus aeruginosus). Z dalších dravců sem zalétají lovit včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus) a ostříž lesní (Falco subbuteo) hnízdící blízko rezervace, na tahu se vzácně zastavuje i luňák hnědý (Milvus migrans), sokol stěhovavý (Falco peregrinus) nebo orlovec říční (Pandion haliaetus). Z větších savců se zde v posledních letech objevil bobr evropský (Castor fiber).

PR Písečný rybník – pohled na východní část lokality (30. 3. 2008)

Lesnictví: Především v severní části rezervace se nacházejí souvislé lesní porosty s pestrou dřevinnou skladbou. Také několik ostrůvků, nacházejících se v obou částech rybníka, porůstají křoviny a vzrostlé dřeviny. Přirozená obnova jasanů, javorů a dubů je posilována výsadbou původních druhů dřevin, bylo by vhodné postupně snižovat zastoupení akátu, smrku a modřínu. K velkým škodám na okolních lesních porostech, především v navazujícím lese u zámeckého parku (již mimo rezervaci) došlo dne 1. března 2008 během vichřice Emma.

Management, ohrožení: Již v minulosti byl Písečný rybník využíván především k chovu ryb, první písemná zmínka pochází z roku 1572. V současnosti je území přírodní rezervace prakticky ze všech stran ohraničeno zemědělsky využívanými pozemky. Rozsáhlé slatinné louky obklopující rybník byly v minulosti z velké části rozorány. V důsledku toho byl rybník ve zvýšené míře vystaven zazemňování a eutrofizaci. Nejvíce postižená horní (severovýchodní) část byla v roce 1972 v nejužším místě oddělena hrází, aby se zabránilo dalšímu zanášení dolní, hlubší části rybníka. Horní část je v současnosti asi z poloviny porostlá rákosinami a orobincem. V rezervaci byl realizován projekt s názvem „Modelové řešení snížení eutrofizace na příkladu PR Písečný rybník u Milotic“, jehož cílem bylo postupné snížení eutrofizace rybníka prostřednictvím obnovy vodní a mokřadní vegetace. Po dohodě mezi vlastníkem, rybáři, orgánem ochrany přírody a zainteresovanými nestátními neziskovými organizacemi se podařilo obnovit druhovou diverzitu vodní vegetace. Základem úspěchu obnovy ekosystému rybníka bylo postupné snižování množství plevelné ryby a stanovení optimálních extenzivních rybích obsádek působících na rozvoj zooplanktonu jako základních filtrátorů způsobujících dobré průhlednosti vody.

PR Písečný rybník – slatinná louka v jihovýchodní části (9. 6. 2013)

Pro plavín štítnatý, který zde ke konci 80. let minulého století téměř vymizel, je připravován záchranný program, na jehož realizaci již v současné době pracuje občanské sdružení Sagittaria. Pro případnou repatriaci je zachován genofond pocházející přímo z PR Písečný rybník, rostliny jsou v kultivaci na Katedře botaniky PřF UP Olomouc, v botanické zahradě PřF MU Brno a v biocentru Poštorná. Management zbytků slatinných luk spočívá v pravidelném kosení s odstraňováním stařiny rákosu a vysokých ostřic. Na okraji rákosiny ve východní části území byla vyhloubena mělká tůň na podporu rozmnožování obojživelníků.

Natura 2000: Chráněné území je součástí Evropsky významné lokality Písečný rybník (CZ0623021) o celkové rozloze 43,7838 ha, zařazené do panonské biogeografické oblasti. Hlavním předmětem ochrany je lokalita vodního měkkýše svinutce tenkého (Anisus vorticulus). Rybník se nachází také na okraji ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.

Zajímavosti z okolí: Nedaleko je situován barokní zámek Milotice nazývaný „Perla jihovýchodní Moravy“ s rozsáhlým zámeckým parkem, který je zajímavý i po dendrologické stránce. Na opačném konci Milotic leží přírodní rezervace Horky, jeden z posledních dochovaných zbytků kavylových stepí na jižní Moravě s bohatým výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis), hadince červeného (Echium maculatum) a dalších vzácných druhů rostlin i živočichů.

PR Písečný rybník (20. 5. 2006)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001–