Přírodní rezervace Kútky

Bělokarpatské louky se skupinami dubů v PR Kútky, v popředí pryšec kosmatý  (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Bělokarpatské louky se skupinami dubů v PR Kútky,
v popředí pryšec kosmatý (24. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kútky představuje luční enklávu s rozptýlenou zelení, prameništi, meandry potoka a malými rybníčky v lesním komplexu jihozápadní části Bílých Karpat (podcelek Žalostinská vrchovina). Nachází se na pravém údolním svahu a na jižním svahu kóty Veselka (495 m n. m.), v horní části údolí potoka Mandát (Měsíční údolí), v nadmořské výšce 350 až 470 m n. m., asi 5 km jihovýchodně od obce Radějov. Katastrální území Radějov u Strážnice, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 17. 6. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1033. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 67,4142 ha, vyhlášené ochranné pásmo 113,5594 ha. Mapy.cz

Předmět ochrany: Společenstva bělokarpatských květnatých luk uprostřed lesů s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, území s vysokou krajinářskou hodnotou.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty nivnického (paleocén – spodní eocén) a svodnického souvrství (paleocén – svrchní křída) dílčí bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých jílovců. Půdním typem je kambizem typická, místy kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Druhově pestré bělokarpatské květnaté louky s rozptýlenou zelení jsou dnes již minulostí. Dříve převažující teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion přecházejí vlivem pastvy přemnožené spárkaté zvěře do poměrně chudých poháňkových pastvin svazu Cynosurion. Na vlhčích místech se nacházejí svahové bezkolencové louky svazu Molinion s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea), které jsou vlivem pastvy také degradované. Zajímavá byla vegetace pramenišť a mokřadů svazu Caricion davallianae a lesních lemů svazu Trifolion medii. Mokřadní biotopy byly úplně rozdupány zvěří, jejich případná obnova bude záležet na dalším managementu a půdní semenné bance. Maloplošně jsou zastoupeny karpatské ostřicové dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum a teplomilné doubravy asociace Potentillo albae-Quercetum, v současnosti jsou také ochuzené a degradované. V nivě Mandátského potoka se nachází fragment lužního lesa asociace Carici remotae-Fraxinetum.

Z významných druhů zde vzácně roste trojzubec lesostepní (Danthonia alpina), submediteránní druh trávy, který se v ČR vyskytuje již jen na příhodných místech lesostepního charakteru v okolí Kněždubu, Radějova a Velké nad Veličkou, např. v NPR Čertoryje a Zahrady pod Hájem. Dříve hojná srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia) výrazně ustoupila, oslabená populace přežívá pouze na několika místech, především v jedné oplocené ploše. Tento ponticko-panonský druh lze v ČR nalézt kromě jihozápadní části Bílých Karpat již jen na několika jihomoravských stepních lokalitách, např. v PP Hovoranské louky. 

Trojzubec lesostepní (Danthonia alpina), foto © Z. Podešva   Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)

Trojzubec lesostepní (Danthonia alpina)

 

Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea)

V minulosti byly v přírodní rezervaci Kútky druhově bohatě zastoupeny především vstavačovité (Orchidaceae), v současnosti se roztroušeně vyskytuje vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač kukačka (Orchis morio) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vzácně hlavinka horská (Traunsteinera globosa), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Na prameništích a mokřadních stanovištích je početnější prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), pouze ojediněle se vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V lesních lemech roste okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a kruštík nachový (Epipactis purpurata).

Ostatní druhy orchidejí, které se i v nedávné minulosti vyskytovaly v počtu maximálně několika jedinců, zde již z důvodu intenzívního vypásání pravděpodobně nerostou (nebo se je nepodařilo nalézt), patří k nim pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač vojenský (Orchis militaris), tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Z dalších nápadných a pozoruhodných druhů se zde vyskytuje např. kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), dále česnek kýlnatý (Allium angulosum), česnek hranatý (Allium angulosum), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), chrpa úzkoperá (Centaurea stenolepis), kozinec dánský (Astragalus danicus), len žlutý (Linum flavum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), plamének přímý (Clematis recta), plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), šanta lesostepní (Nepeta nuda), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), žluťucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex subsp. galioides) a drobná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). Podobně jako u vstavačovitých nebyly některé druhy v posledních letech ověřeny. Bylo zde zaznamenáno také několik nových nálezů, k niž se řadí např. vranožka šupinatá (Lepidium coronopus), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), vikev panonská pravá (Vicia pannonica subsp. pannonica) a dub cer (Quercus cerris).

Kosatec trávovitý (Iris graminea), foto © Z. Podešva   Kosatec různobarvý (Iris variegata)

Kosatec trávovitý (Iris graminea)

 

Kosatec různobarvý (Iris variegata)

Na prameniště, mokřady a břehy rybníků s těžkými, minerálně bohatými půdami jsou vázány subhalofilní druhy jako je ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), ostřice oddálená (Carex distans), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), bahnička jednoplevá pravá (Eleocharis uniglumis subsp. uniglumis), šáchor hnědý (Cyperus fuscus) a zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum). 

Fauna: Území přírodní rezervace představovalo donedávna významný luční biotop četných druhů živočichů, především hmyzu a dalších bezobratlých. Ti však vlivem intenzívní pastvy spárkaté zvěře ustoupili, nyní převažují druhy xylofágního a koprofágního hmyzu. Z denních motýlů se vyskytují kromě běžnějších lučních druhů např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), okáč voňavkový (Brintesia circe) a také druhy lesních lemů, jako např. batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) a perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia). Z nočních motýlů byla v minulosti zaznamenána řada vzácných můr a píďalek. Populace evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v PR Kútky zanikla (poslední nález je z roku 2008). Hlavní příčinou zániku je likvidace vhodných biotopů s nízkými trnkami a hlohy, které jsou intenzivně okusovány daňky v přezvěřené oboře.

Z brouků byli zaznamenáni např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi), svižník polní (Cicindela campestris), prskavec větší (Brachinus crepitans), prskavec menší (Brachinus explodens), krajník hnědý (Calosoma inquisitor), roháč obecný (Lucanus cervus), chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), kovařík Limonius poneli, několik druhů majek (Meloe spp.), velmi vzácně se vyskytuje krasec uherský (Anthaxia hungarica). Pouze v oplocených plochách rezervace žije několik herbivorních druhů brouků – mandelinek, nosatců a tesaříků, např. mandelinky Eumolpus asclepiadeus a Smaragdina xanthaspis, krytohlav Cryptocephalus vittatus, štítonoš Cassida leucanthemi, nosatci Microplontus campestris, Otiorhynchus orbicularis, Phrydiuchus topiarius, Polydrusus viridicinctus a tesařík kousavec páskovaný (Rhagium sycophanta). Nález saprofágního brouka lesknáčka Urophorus rubripennis je potvrzením výskytu tohoto druhu v České republice.

Z ostatních skupin hmyzu je doložen výskyt dalších teplomilných prvků, které zde představují cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), škvor malý (Labia minor) a několik druhů mravenců, např. mravenec lesostepní (Formica gagates) a mravenec toulavý (Camponotus vagus). Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) zde žije např. saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens), cvrček polní (Gryllus campestris) a také kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), evropský montánní druh známý v ČR pouze z Bílých Karpat, zařazený mezi druhy kriticky ohrožené. Na okraji rezervace v lesním porostu byl nalezen cvrček lesní (Nemobius sylvestris), který dosahuje v Bílých a Malých Karpatech východní hranice svého rozšíření. Dále zde bylo nalezeno např. 14 druhů čmeláků a pačmeláků, 8 druhů sociálních vos a 8 druhů koutulí (Diptera, Psychodidae).

V mokřadních společenstvech se nacházejí početné a vitální populace lučních a mokřadních zástupců druhů měkkýšů, např. vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo), vrkoč malinký (Vertigo pygmaea) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). Teplomilné stepní druhy měkkýšů reprezentuje např. páskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis) a drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica).

Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca), obojživelníci rosničkou zelenou (Hyla arborea), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnědým (Rana temporaria) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina), pouze ojediněle se vyskytuje čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). 

Batolec červený (Apatura ilia), foto © Z. Podešva

Batolec červený (Apatura ilia)

Rezervace a okolní lesy jsou hnízdištěm celé řady druhů ptáků, vázaných na luční biotopy, lesní lemy a listnaté i jehličnaté lesní porosty. Žijí zde např. bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Emberiza calandra), žluva hajní (Oriolus oriolus), linduška lesní (Anthus trivialis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), čížek lesní (Carduelis spinus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud velký (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), křepelka polní (Coturnix coturnix), vzácně chřástal polní (Crex crex), z dravců ostříž lesní (Falco subbuteo), káně lesní (Buteo buteo) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). K potoku Mandát a přilehlým rybníčkům zaletuje za potravou volavka popelavá (Ardea cinerea), vzácně i čáp černý (Ciconia nigra). Z větších savců zde žijí kromě oborně chované dančí a jelení zvěře také prase divoké (Sus scrofa), liška obecná (Vulpes vulpes) a kuna lesní (Martes martes).

Lesnictví: Lesní porosty zabírají pouze malou část plochy rezervace o výměře 2,68 ha. Jsou tvořeny roztroušenými řídkými skupinami dubů výmladkového původu stáří asi 100 let. Na dřevinné skladbě okolních lesů v oboře se podílejí ze dvou třetin listnaté dřeviny, především dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), z jedné třetiny jehličnany se smrkem ztepilým (Picea abies), borovicí lesní (Pinus sylvestris), borovicí černou (Pinus nigra), modřínem opadavým (Larix decidua) a jedlí bělokorou (Abies alba).

Bělokarpatské louky v PR Kútky (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Bělokarpatské louky v PR Kútky (24. 5. 2003)

Management, ohrožení: Území bylo původně využíváno jako jednosečné louky, které byly občas na podzim přepásány. V 70. letech 20. stol. byly louky částečně poškozeny přihnojením minerálními hnojivy a intenzivní pastvou ovcí. V nedávné minulosti (s výjimkou let 2001 a 2002) byla celá plocha přírodní rezervace pravidelně kosena pomocí strojní mechanizace, většinou v měsíci červenci. V posledních letech však byly koseny jen nedopasky, protože téměř žádné byliny zde nekvetly ani netvořily hmotu, protože byly spaseny spárkatou zvěří.

Přírodní rezervace Kútky je součástí „Obory Radějov“, která zde byla zřízena v roce 1989 na základě výjimky ministerstva životního prostředí za účelem intenzivního chovu dančí zvěře, ke které v roce 2003 přibyla i zvěř jelení. Celková výměra obory činí 1565 ha, louky se rozkládají na ploše 192 ha, přičemž chráněné území představuje asi jednu třetinu jejich plochy. Vlastníkem obory byl státní podnik Lesy ČR, který ji v roce 2011 směnil soukromé osobě za jiné lesní pozemky. Vliv oborního chovu vysoké zvěře na vegetaci je od roku 1988 sledován na čtyřech trvalých plochách.

Stavy zvěře zde dosáhly vysoké koncentrace, dančí i jelení zvěř způsobuje nadměrný okus přirozeného zmlazení lesních porostů, a kromě toho i negativně ovlivňuje luční porosty jejich celoročním spásáním, sešlapem a eutrofizací, přičemž si s oblibou vybírá právě chráněné a ohrožené druhy rostlin. Tento závažný problém již dlouhodobě řeší Správa CHKO Bílé Karpaty. Na jaře 2009 byly v přírodní rezervaci vybudovány tři dočasné ochranné oplocenky, které přispěly ke zlepšení stavu vegetace. Bohužel i do těchto oplocenek se občas dostává oborní zvěř, v roce 2019 byla částečně spasena vegetace ve všech oplocených plochách.

Základním cílem managementu je obnova poškozené vegetace a zlepšení stavu populací vzácných a ohrožených druhů. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v aktuálním plánu péče o PR Kútky na období 2020 až 2029.

Oborou procházela síť značených turistických a cyklistických tras, které vedly i podél hranice rezervace. Vlastní obora je oplocená a měla být ze zákona celoročně veřejně přístupná, s výjimkou měsíce června a období od 15. 9. do 15. 11. V minulosti narůstaly ze strany vlastníka snahy omezit vstup likvidací přelezů u vstupních bran do obory. Koncem roku 2020 bylo instalováno pět nových přelezů a obora by tak měla být přístupná pro pěší návštěvníky po zeleně značené turistické trase, která prochází jižní částí ochranného pásma PR Kútky. Jízda cyklistů po celé oboře je zakázána, mohou však své kolo vést.

Natura 2000: Přírodní rezervace Kútky je součástí Evropsky významné lokality Čertoryje (kód CZ0624072) o celkové rozloze 4 855,0568 ha. Předmětem ochrany jsou polopřirozené suché trávníky s plochami křovin, význačná naleziště vstavačovitých, bezkolencové louky, extenzivní sečené louky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy, panonské dubohabřiny a eurosibiřské stepní doubravy s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.

Přírodní rezervace Kútky - ochranné pásmo (24. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kútky, ochranné pásmo (24. 5. 2003)


Literatura:

AOPK ČR (2010): Plán péče o PR Kútky na období 2010–2019. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

AOPK ČR (2020): Plán péče o přírodní rezervaci Kútky na období 2020–2029. – Depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Beneš, J. et al. (2018): Monitoring evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v České republice v roce 2018. – Závěrečná zpráva pro AOPK ČR. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice.

Bezděčka, P., Jongepier, J. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.   

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Černý, M. (1999): Inventarizační průzkum vrtalek (Diptera) vybraných lokalit CHKO Bílé Karpaty. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Darebník, J. et Zapletal, M. (2006): Monitoring larvárních hnízd druhu Eriogaster catax v CHKO Bílé Karpaty v roce 2006. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Dřevojan, P. (2011): Inventarizační průzkum PR Kútky. Závěrečná zpráva z oboru botanika. Stav z roku 2011. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Fajmon, K. et Jongepierová, I. (2016): Danthonia alpina Vest, p. 85–89. – In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 51: 29–170.

Farkač, J., Král, D. et Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.

Hájek, M. (1997): Zajímavé nálezy cévnatých rostlin v Bílých Karpatech. – Sborn. Přír. Kl. Uh. Hradiště 2: 17–30.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. – 1. vyd. Uherské Hradiště: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1998. 158 s. supplementum 4.

Hejcman, M., Pavlů, V. et Krahulec, F. (2002): Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 37(2): 203-216.

Hejda R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holuša, J. (2008): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě PR Kútky. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J., Kočárek, P. & Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0.

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Chytrý, M. (2007): Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae Klika 1939. Bělokarpatské louky. – In: Chytrý, M. [ed.], Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, pp. 447–449, Academia, Praha.

Chytrý, M. et Danihelka, J. (1993): Long-term changes in the field layer of oak and oak-hornbeam forests under the impact of deer and mouflon. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 28: 225–245.

Chvojka, P. (2008): Inventarizační průzkum chrostíků (Trichoptera) v PR Kútky a PP U Petrůvky a na dalších vybraných lokalitách v CHKO Bílé Karpaty. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jatiová, M. et Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Třebíč: Arca JiMfa, 539 s. ISBN 80-85766-35-3.

Jongepier, J. W. (1997): Nové lokality vzácných rostlin v Bílých Karpatech. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 5-16.

Jongepier, J. W. (2003): Botanický inventarizační průzkum PR Kútky. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1990): Botanický inventarizační průzkum SPR Kútky. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1995): The orchid flora of the White Carpathians. – Eurorchis Utrecht 7: 73–89.

Jongepierová, I. (1993): Plán péče o PR Kútky na období 1993–2005. – Ms. depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. (2006): Botanické zhodnocení současného stavu PR Kútky v k.ú. Radějov. – Ms. dep. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. [ed.] (2009): Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky. – Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově. AOPK ČR, Praha.  ISBN 978-80-87051-56-6.

Jongepierová, I., Bezděčka, P. et Jagoš, B. (2005): Plán péče o PR Kútky na období 2005–2014. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I., Kment, P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Thalictrum simplex subsp. galioides in the Czech Republic. Preslia 89: 333–439.

Kočí, M. (2007): Předběžné zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kútky. – Ms. dep. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kočí, M. (2007): Změny ve složení bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov. – Ms. depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kočí, M. (2013): Sledování změn luční vegetace v Přírodní rezervaci Kútky. – Ms., dep. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kočí, M. (2014): Zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kútky v roce 2014. – Ms., dep. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kočí, M. (2016): Stav vegetace v PR Kútky v oboře Radějov v roce 2016. – Ms., dep. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kočí, M. (2017): Stav luční vegetace v Přírodní rezervaci Kútky v oboře Radějov v roce 2017. – Ms., dep. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Konvička, M., Beneš, J., Čížek, O., Kopeček, F., Konvička, O. et Víťaz, Ľ. (2008): How too much care kills species: Grassland reserves, agrienvironmental schemes and extinction of Colias myrmidone (Lepidoptera: Pieridae) from its former stronghold. – Journal of Insect Conservation 12: 519–525.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Lipner, T. (2008): Vegetace lesů NPR Kútky u Radějova: vliv pastvy daňků. - Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2019): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVII. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 50–51.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2020): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVIII. Zprávy Čes. Bot. Společ. 55: 118.

Macek, J. (2008): Zpráva o faunisticko-inventárním průzkumu podřádu blanokřídlých širopasých (Symphyta, Hymoneptera) na vybraných lokalitách CHKO Bílé Karpaty ve sběrné sezóně 2008. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Macek, J. (2009): Výsledky srovnávacího faunistického průzkumu širopasých (Hymenoptera, Symphyta) v přírodních rezervacích Čertoryje, Machová a Kútky. Pp. 19–38. In: Jongepierová, I. (ed.): Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky. Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově. Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky, Praha, 136 pp.

Macek, J. (2012): Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2): 819–896.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I. (2013): New records of Auchenorrhyncha (Hemiptera) for the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 98(2): 235-263.

Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonium Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). - Elateridarium 2: 156-171.

Mládek, J., Pavlů, V., Hejcman, M. et Gaisler, J. [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. – VÚRV, Praha, 104 pp.

Piro, Z. et Wolfová, J. [eds.] (2008): Zachování biodiverzity karpatských luk. – FOA, Nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, 108 s.

Sekera, L. (2018): Inventarizační průzkum fytofágního hmyzu a epigeických predátorů v PR Kútky. – Ms., depon. In: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šimečková, H. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Daniel Volařík.

Škodová, J. (2018): Inventarizační průzkum PR Kútky – měkkýši: závěrečná zpráva. Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, D. (2010): Vodní brouci mokřadních biotopů v Bílých Karpatech. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.], Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 111 pp.

Uvíra, V. (2018): Inventarizační průzkum PR Kútky z oboru vodní hmyz. Závěrečná zpráva. Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D.

Vávra, J. (2008): Faunistic Records from the Czech Republic – 270. Coleoptera: Eucnemidae, Nitidulidae. – Klapalekiana, 44: 303–304.

Vávra, J. (2008): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, PR Kútky a PP Žerotín za rok 2008. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vydrová, A., Lustyk, P., Melichar, V., Hédl, R., Prach, K., Bastl, M., Králová, T. et Oušková, V. (2014): Monitoring evropsky významných biotopů na trvalých monitorovacích plochách. – AOPK ČR, Praha.

Zahrádka, J.(2008): Současný stav přírodní rezervace Kútky a jeho legislativní východiska. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.


Aktualizace 3. 3. 2021 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Nahoru Zpět