Navrhovaná přírodní památka Juhyně pod Komárnem
Základní údaje: Navrhovaná přírodní památka Juhyně pod Komárnem představuje neregulovaný štěrkonosný tok a část nivy řeky Juhyně v podhůří Hostýnských vrchů. Mírně zahloubený meandrující střední tok řeky se štěrkovými až hlinitopísčitými náplavy je situován v plochém reliéfu Vítonické pahorkatiny (podcelek Kelčská pahorkatina, celek Podbeskydská pahorkatina). Poměrně úzká niva s lužní vegetací je obklopená převážně zemědělsky využívanou krajinou. Nachází se v nadmořské výšce 345 až 360 m, asi 200 m sz. od západního okraje obce Komárno. Souřadnice středu lokality: 17°45' 55'' v. d., 49°26' 20'' s. š. Katastrální území: Komárno, Osíčko (Zlínský kraj), Horní Újezd, Provodovice (Olomoucký kraj). Celková výměra: 15,3916 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Neregulovaný meandrující tok řeky Juhyně se štěrkovými náplavy, údolními jasanovo-olšovými luhy, suťovým lesem a nivní loukou. Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří kvartérní fluviální písčito-hlinité a štěrkové sedimenty a slídnaté pískovce a vápnité jílovce (spodní miocén) krosněnského souvrství godulského vývoje dílčí slezské jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat, které místy vystupují v korytě Juhyně jako příčné prahy (především dále po toku již mimo návrh ZCHÚ). Půdním typem v nivě Juhyně je fluvizem glejová, na svazích nad nivou modální luvizem (nad krosněnským souvrstvím godulského vývoje). Flóra a vegetace: Území navrhované přírodní památky představuje přirozeně vzniklé a zachovalé, dnes již ojedinělé biotopy v nivě neregulovaného toku podhorské říčky, která je bez významnějšího výskytu vodních makrofyt. Štěrkové a písčitohlinité říční náplavy bez vegetace (M4.1) pouze lokálně zarůstají jednoletými rostlinami, blatouchem bahenním (Caltha palustris) a porosty vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů (K2.1) s dominantní vrbou křehkou (Salix fragilis), vrbou nachovou (Salix purpurea) a vzácněji i vrbou košíkářskou (Salix viminalis). Jen místy je tok Juhyně lemován říčními rákosinami (M1.4) blízkými asociaci Petasito-Phalaridetum arundinaceae.
Plošně nejvíce
zastoupenou vegetací jsou říční a typické údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) svazu Alnion incanae s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), přímíšeny jsou další dřeviny jako např. vrba bílá (Salix alba), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus),
topol černý (Populus nigra) a třešeň ptačí (Prunus avium).
V bohatém bylinném patře se vyskytují vlhkomilné i další
lesní druhy s výrazným jarním aspektem, např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), orsej jarní (Ficaria verna), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), dymnivka plná (Corydalis solida), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná
(Convallaria majalis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum),
křivatec žlutý (Gagea lutea), bažanka vytrvalá (Mercurialis
perennis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), lýkovec
jedovatý (Daphne mezereum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura),
podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), prvosenka vyšší (Primula
elatior), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), pstroček
dvoulistý (Maianthemum bifolium), ptačinec velkokvětý (Stellaria
holostea), violka lesní (Viola reichenbachiana), zapalice žluťuchovitá
(Isopyrum thalictroides), vzácně i sněženka podsněžník (Galanthus
nivalis).
V lesních pláštích na rozhraní s okolní zemědělskou krajinou se
vyskytuje vegetace vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3) s dominantní slivoní trnitou (Prunus spinosa). Do návrhu chráněného území byla začleněna i louka s vegetací mezofilních ovsíkových luk (T1.1) a navazující suťový les (L4) ve svahu nad nivou řeky. Ovsíková louka asociace Arrhenatheretum elatioris je vlhčího typu s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), škardou dvouletou (Crepis biennis), svízelem bílým (Galium album), kostřavou červenou (Festuca rubra) a kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare). Suťový les (L4) spadající do okruhu asociace Mercuriali-Fraxinetum je tvořen stejnověkým porostem jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), v jeho bylinném patře rostou např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a rozrazil horský (Veronica montana). Fauna: Vyskytují se zde běžné druhy živočichů charakteristické pro oblast Podbeskydské pahorkatiny, zoologické průzkumy dosud nebyly prováděny. Lze předpokládat zejména bohatší faunu bezobratlých. V břehových porostech a přilehlých lesích nachází vhodné hnízdní možnosti řada běžnějších druhů ptáků, především pěvců, ze savců byl pozorován zajíc polní (Lepus europaeus) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Lesnictví: Na větší části navrhovaného území se nacházejí říční jasanovo-olšové luhy, pouze na malé ploše také suťový les, který je tvořen stejnověkým porostem jasanu ztepilého. Management, ohrožení: Území navrhované PP Juhyně pod Komárnem je v současnosti silně ohroženo neregulovanou extenzivní těžbou štěrků a písků z náplavů za použití těžké techniky. Na vytěžená místa je následně navážen stavební odpad. Pro zachování charakteru neregulovaného meandrujícího toku s tvorbou štěrkových a pískových náplavů je nutné tuto činnost vyloučit a zabránit případnému dalšímu přehrazování a zpevňování břehů (v minulosti byla část břehů zpevněna lomovým kamenem a na jednom místě byl tok tímto materiálem přehrazen). Z porostů křovin je třeba odstraňovat náletové dřeviny a zapěstovat jejich stabilní okraj. Území bylo zařazeno do projektu optimalizace sítě zvláště chráněných území (tzv. „Česká Natura“) pod názvem PP Juhyně pod Komárnem (kód CZ0726152). Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Vydrová, A., Kuchařová, P. & Grulich V. (2006): Optimalizace výsledků mapování přírodních biotopů a jejich aktuálního zastoupení na území ČR jako předmětu ochrany v současné síti maloplošných zvláště chráněných území v ČR, VaV 620/20/03. CD: Příloha publikace VaV 620/20/03 „Optimalizace sítě MZCHÚ“. Východočeské muzeum Pardubice a AOPK ČR. |
• Aktualizováno 31. 8. 2018 | Úvodní stránka | Hostýnské vrchy | Zpět |