Přírodní památka BezedníkZákladní údaje: Přírodní památka Bezedník představuje rybník stejnojmenného názvu a jeho bezprostřední okolí. Kromě rybníka je součástí chráněného území také krátký úsek Bělovodského potoka nad i pod rybníkem, včetně smíšeného lesního porostu v nivě potoka. Nachází se na jižním úpatí Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina), v nadmořské výšce 320 až 337 m n. m., asi 1 km severozápadně od obce Lukov. Katastrální území Lukov u Zlína. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 15. 12. 1988 jako CHPV Bezedník o rozloze 0,28 ha, přehlášeno vyhláškou OkÚ Zlín ze dne 1. 10. 1991, nově vyhlášeno jako přírodní památka nařízením OkÚ Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997 o rozloze 1,5811 ha. Evidenční kód ÚSOP: 1422. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 1,5811 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Rybník – refugium obojživelníků (početné populace celé řady druhů obojživelníků, kteří zde nacházejí příznivé podmínky pro rozmnožování). Území je cenné i z hlediska krajinářského. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní jílovce a drobové glaukonitické pískovce vsetínských vrstev soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Tyto flyšové horniny byly překryty holocenními fluviálními hlinitými naplaveninami Bělovodského potoka a jeho přítoků. Půdním typem v okolí rybníka je kambizem typická slabě oglejená, v nivě Bělovodského potoka fluvizem glejová. Flóra a vegetace: Smíšený les, nacházející se kolem rybníka a potoka, je silně podmáčený, na několika místech se tvoří bahnité mokřady a tůňky. Ve stromovém patře je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), na březích rybníka a v nivě potoka se přidává olše lepkavá (Alnus glutinosa) a olše šedá (Alnus incana). Bylinné patro je složeno především z druhů, které jsou charakteristické pro smíšené lesní porosty pahorkatin, nacházejí se zde rostliny typické pro mokřadní biotopy, jako jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), na sušších místech např. prvosenka vyšší (Primula elatior), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) a protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum). Břehy rybníka lemuji zástupci běžných rostlinných druhů. Na borce javoru klenu byl nalezen vzácný epifytický mech šurpek otevřený (Orthotrichum patens). Fauna: Při entomologickém průzkumu, který byl zaměřen především na vodní brouky, bylo na této lokalitě zjištěno 42 druhů, např. potápník rýhovaný (Acilius sulcatus), potápník vroubený (Dytiscus marginalis), potápník Agabus sturmii, plavčík Haliplus laminatus, příkopník Acilius canaliculatus, potápníček Hydroporus incognitus a Hydroporus memnonius, dále např. plochobřich Platambus maculatus a vodan Hydraena gracilis. Z vodních ploštic zde byla nalezena i vzácnější jehlanka válcovitá (Ranatra linearis). Rybník Bezedník a jeho okolí je významným biotopem obojživelníků. Vyskytují se zde následující druhy: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus) a čolek horský (Ichthyosaura alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Pozoruhodný je výskyt tří druhů čolků a všech tří našich druhů „hnědých” skokanů na jedné lokalitě. Přítomnost čolka karpatského (Lissotriton montandoni) nebyla doposud hodnověrně prokázána. Z plazů je poměrně hojná užovka obojková (Natrix natrix), v potoce pod rybníkem přežívá vitální populace raka říčního (Astacus astacus). Lesnictví: Lesní porosty, které jsou součástí přírodní památky, by bylo vhodné ponechat samovolnému vývoji, případně při probírkách odstraňovat pouze nepůvodní jehličnaté dřeviny a nahrazovat je stanovištně původními druhy. Na severovýchodním okraji chráněného území se nachází památný strom „Borovice u Bezedníku“. Management, ohrožení: Před vyhlášením chráněného území býval rybník často v jarních měsících vypuštěn za účelem vápnění dna, či vykonávání jiných prací. Po provedení potřebných zásahů byl sice opět napuštěn, ale snůšky vajíček těch druhů obojživelníků, u kterých dochází k páření brzy na jaře, byly z největší části zničeny. Současný režim stanovuje, že rybník je nutno udržovat trvale napuštěn v období od 1. března do 30. září bez náhlých změn ve výšce vodní hladiny. Případné změny od tohoto nařízení, které mohou být vynuceny klimatickými faktory (např. déletrvající zimou), musí být konzultovány a schváleny pracovníky Oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Zlínského kraje. Přírodní památka Bezedník je jednou ze zastávek na naučně stezce, která vychází z Lukova. Návštěvníky zavede i k dalším chráněným územím (PP Bzová, PP Ondřejovsko, PP Králky, nedaleká PP Vela a PP Chladná dolina) a seznámí je tak s nejhodnotnějšími přírodními zajímavostmi jižní části Hostýnských vrchů. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Batoušek, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Bezedník na období 2013–2022. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17-27. Dvořák, P. (2013): Morphological and genetical variability of cyanobacteria. – Disertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra botaniky. Supervisor: Prof. RNDr. Aloisie Poulíčková, CSc. Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Prančl, J. (2011): Taxonomická revize rodu Callitriche v České republice. – Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta, vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Kaplan, Ph.D. Špačková, J., Hašler, P., Štěpánková, J. et Poulíčková, A. (2009): Seasonal succession of epipelic algae: A case study on a mesotrophic pond in a temperate climate. – Fottea 9(1): 121–133. Štěpánková, J. (2012): Diverzita a ekologie krásivek oligotrofních vod: stav společenstev v antropicky ovlivněném prostředí. – Disertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Prof. RNDr. Aloisie Poulíčková, CSc. Trávníček, D. (1998): Vodní brouci přírodní památky Bezedník v Hostýnských vrších (Coleoptera: Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Elmidae). – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 3, s. 57–61. Trávníček, D. et Elsnerová, M. (2002): Plán péče o přírodní památku Bezedník na období 2002–2012. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. |
• Aktualizováno 30. 12. 2023 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |