Přírodní památka Rusava - Hořansko

Přírodní památka Rusava - Hořansko (9. 4. 2017)

Základní údaje:  Přírodní památka Rusava - Hořansko představuje extenzivní pastvinu postupně zarůstající náletem, kterou obklopují lesní porosty. Lokalita se nachází v Hostýnských vrších (okrsek Rusavská hornatina), na jižně ukloněném poměrně příkrém svahu mezi dvěma bezejmennými pravostrannými přítoky říčky Rusavy pod vrchem Skalný (709 m n. m.), v nadmořské výšce 490 až 585 m n. m., asi 500 m SV od obce Rusava, místní části Hořansko (kostel). Katastrální území Rusava, Přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 13/2014 ze dne 3. 11. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 6108. Kategorie IUCN: IV – území péče o biotopy nebo druhy. Celková výměra je 5,1238 ha, výměra ochranného pásma 6,2192 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Biotop T2.3B - podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce.

Cíl ochrany: Udržení nebo zlepšení kvality biotopu T2.3B - podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce.

Vítod obecný (Polygala vulgaris)		Prvosenka jarní (Primula veris)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží je tvořeno sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Většinu území pokrývají kvartérní kamenité až hlinito-kamenité sedimenty. Do horní části okrajově zasahují rusavské vrstvy zlínského souvrství (paleogén — střed. až svrch. eocén) s hrubě zrnitými až drobně slepencovými pískovci s podřízenými polohami četných zelenošedých jílovců a exotických valounů až bloků. Ve spodní části se nacházejí blíže nespecifikované vrstvy zlínského souvrství s drobovými glaukonitický pískovci a jílovci. Půdními typy jsou především kambizemě, zejména kambizem modální a dystrická.

Flóra a vegetace: V lučních společenstvech obklopených lesními porosty převažuje vegetace podhorských až horských smilkových trávníků bez jalovce (biotop T2.3B) svazu Violion caninae, která zaujímá asi 70 % výměry přírodní památky. Vegetace smilkových trávníků je v mozaice s vegetací vysokých mezofilních a xerofilních křoviny (biotop K3). Přibližně 30 až 40 % plochy je již zarostlá náletem, který tvoří růže šípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) i stromy, jako např. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula Pendula) a třešeň ptačí (Prunus avium). V JV cípu chráněného území se nachází menší plocha s poháňkovými pastvinami (biotop T1.3) svazu Cynosurion.

Přírodní památka Rusava - Hořansko (9. 4. 2017)

Na pastvině dominují trávy, jako např. smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera) a psineček obecný (Agrostis capillaris). Dále zde rostou např. svízel nízký (Galium pumilum), vítod obecný (Polygala vulgaris), vítod chocholatý (Polygala comosa), prvosenka jarní (Primula veris), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), violka psí (Viola canina), řebříček obecný (Achillea millefolium), silenka nadmutá (Silene vulgaris), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a další. Ze vstavačovitých se ojediněle vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Na suchých místech roste jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), v lesních lemech violka lesní (Viola reichenbachiana).

Do střední části území zasahuje lesní pozemek s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), v příměsi je lípa srdčitá (Tilia cordata), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus) a třešeň ptačí (Prunus avium). Při pastvě prochází lesem skot a vyhledává v něm také úkryt, bylinné a keřové patro ani zmlazení stromů proto prakticky neexistuje. Ve spodní části se nachází menší lesní porost na nelesních pozemcích s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), třešní ptačí (Prunus avium), habrem obecným (Carpinus betulus) a lískou obecnou (Corylus avellana).

Přírodní památka Rusava - Hořansko (9. 4. 2017)

Fauna: Zoologický průzkum lokality dosud nebyl proveden. Brzy zjara přeletuje přes pastviny nápadný motýl martináč bukový (Aglia tau), který žije v okolních lesních porostech. Z ptáků byli pozorováni např. datel černý (Dryocopus martius) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

Lesnictví: Do přírodní památky Rusava – Hořansko zasahuje lesní pozemek o výměře 0,2492 ha. Lesní porost se vyznačuje velkou věkovou rozrůzněností, nejmladší stádia však chybí, nejstarší stromy mají přibližně 85 let (vztaženo k r. 2017). Dominuje zde buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea), lípy srdčité (Tilia cordata) a třešně ptačí (Prunus avium). Z hlediska lesnické typologie se jedná o kamenitou kyselou bučinu (4N) a v malé míře při okraji území o bohatou bučinu (4B). V ochranném pásmu je nacházejí další lesní pozemky o celkové výměře 4,3487 ha.

Přírodní památka Rusava - Hořansko (9. 4. 2017)		Přírodní památka Rusava - Hořansko (9. 4. 2017)

Management, ohrožení: V minulosti bylo celé okolí obce Rusava podstatně více odlesněno, nacházel se zde rozsáhlý komplex luk, pastvin a políček. Také území přírodní památky, s výjimkou lesního pozemku ve střední části, bylo využíváno k zemědělskému hospodaření. Ještě na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. jsou zde patrné četné louky i políčka drobných vlastníků. Svědčí o tom také dodnes dobře patrné meze, terasy a četné kamenné snosy (dlouhé valy a zídky poskládané z kamenů vybraných na obdělávaných pozemcích) nacházející se po okrajích i uvnitř chráněného území. Po upuštění od těchto tradičních způsobů obhospodařování začalo území postupně zarůstat náletovými dřevinami, v současné době je využíváno k velmi extenzivní pastvě skotu.

Podél západního, severního a částečně i jižního okraje přírodní památky prochází poměrně frekventovaná modře značená turistická stezka vedoucí z Rusavy přes Skalný a Hostýn do Bystřice pod Hostýnem. Stezka procházející podél západní hranice ZCHÚ je vedena po svážnici, v těchto místech dochází k sešlapu a drobné erozi.

Lokalita je nadále ohrožena eutrofizací, zalesňováním a úplným zánikem obhospodařování lučních porostů. Jako vhodný management smilkových trávníků je doporučeno jejich každoroční kosení v (červnu) červenci až srpnu s následným jednorázovým přepasením v období od poloviny srpna do října. Jako vhodná se jeví pastva ovcí, méně vhodná, ale možná je pastva skotu nebo koní. Část nedopasků je třeba ponechat na místě a pokosit je až v následné sezóně, aby byla zajištěna podpora vývojových stádií hmyzu. Pro podporu konkurenčně slabších druhů je vhodné provádět jednou za 3 až 5 let lokální a citlivé narušení drnu. Místa výskytu prstnatce májového je nutné chránit oplocením a věnovat jim při údržbě biotopu zvláštní pozornost. Na pastvině je nutné odstranit většinu stávajícího náletu dřevin a ponechat pouze vzrostlé dlouhověké stromy (dub zimní, jasan ztepilý, javor klen, buk lesní) a ovocné dřeviny. Keřové patro by mělo tvořit maximálně 5 % plochy. Následně je třeba provádět odstranění náletu jednou za 3 až 5 let.

V péči o lesní pozemek je nutné uplatnit mimo jiné následující zásady: provést dosadbu cílových dřevin přirozené dřevinné skladby, vytvářet více etážový les, obnovu provádět clonnou sečí nebo výběrnou těžbou a v porostu ponechat větší množství mrtvé dřevní hmoty.

Přírodní památka Rusava - Hořansko (14. 4. 2007)

Natura 2000: Přírodní památka Rusava – Hořansko je v překryvu se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou Rusava – Hořansko (kód CZ0720185) o celkové rozloze 73,4279 ha, představující tradiční vzhled krajiny s mozaikou zachovalých a druhově bohatých společenstev luk a pastvin s lesními porosty a lesními i lučními pěnovcovými prameništi. Součástí EVL je také nedaleká přírodní památka Rusava - Na skále.