Přírodní památka Očovské louky
Základní údaje: Přírodní památka Očovské louky představuje komplex původně vlhkých nivních luk, porostů vysokých ostřic, rákosin, mělkých tůní a kanálů, místy se skupinami dřevin, solitérních stromů a křovin v nivě řeky Moravy, z části obklopených lužním lesem. Chráněné území se nachází v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva), v nadmořské výšce 162 až 170 m n. m., na východním okraji města Hodonín, mezi městským hřbitovem a Očovským lesem. Katastrální území Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru v Hodoníně ze dne 27. 6. 1990. Evidenční kód ÚSOP: 1492. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 34,8100 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Velmi cenné plochy z hlediska fytocenologického (Silaetum pratensis), na poměrně malé ploše zde nacházejí poslední útočiště ohrožené druhy flóry a fauny ČSFR. Hlavním motivem ochrany jsou kriticky ohrožené druhy mokřadních rostlin a vodních a mokřadních ptáků. Lokalita je navržena k ochraně mezinárodní konvence o mokřadech, tzv. Ramsarskou konvencí (podle zřizovacího předpisu).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří neogenní sedimenty Vídeňské pánve, na nichž leží nezpevněné hlinité, písčité a štěrkovité fluviální sedimenty kvartéru. Na těchto sedimentech se vyvinuly nivní půdy, převažujícími půdními typy jsou ve střední a severní části území fluvizemě glejové, v jižní části pak černice glejové. Fauna: Ze vzácných druhů blanokřídlých byli na louce nalezeni např. mravenci Myrmica gallienii a Myrmica curvithorax. Z brouků se v okolních lesních porostech vyskytuje jeden z největších brouků České republiky – tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Ptáci jsou zastoupeni spíše běžnějšími druhy, vhodné hnízdní podmínky zde nachází také strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V minulosti bylo v přírodní památce zaznamenáno hnízdění několika vzácných ptačích druhů podmáčených a zaplavovaných luk, k nimž zde patřil např. břehouš černoocasý (Limosa limosa), konipas luční (Motacilla flava) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). V současnosti je hnízdění výše uvedených druhů na lokalitě kvůli jejímu vysušení málo pravděpodobné. Lesnictví: Lesní pozemky se nacházejí především v ochranném pásmu, do vlastního chráněného území zasahují pouze okrajově. Natura 2000: Území přírodní památky Očovské louky je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Očov (kód CZ0624071) o celkové rozloze 287,8270 ha. Předmětem ochrany EVL jsou přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia), z druhů hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Chráněné území bylo také zařazeno do databáze mokřadů České republiky jako mokřad lokálního významu Očovské louky L.HO.06. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Bezděčková, K. et Bezděčka, P. (2016): Zajímavé nálezy mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z České republiky. Interesting records of ants (Hymenoptera: Formicidae) from the Czech Republic. – Acta rerum naturalium, 19: 23–25. Bryja, V. et al. (2005): Spiders (Araneae) of the Lower Morava Biosphere Reserve and closely adjacent localities (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 90: 13-184, 2005. ISSN 1211-8788. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Grulich, V. (1988): Chráněné rostliny Hodonínska. – Okresní kulturní středisko Hodonín, 17 s. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. – Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hruby, J. (1926): Göding in Mähren und seine
Umgebung. – Čas. Morav. Mus. Brno 24: 60–97. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K., Husák, Š., Jandová, J. et Pellantová, J. [eds.] (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Ivan, A., Kirchner, K. et Nováček, V. (1994): Geomorphology of the Hodonin town surroundings. – Moravian Geographical Reports, No. 2/1994, Vol. 2: 4–11. Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1994): Inventarizační průzkum (botanický). Přírodní památka Očovské louky, k. ú. Hodonín. – Ms., Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 10 s. Juřica, J. a kol. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Očov CZ0624071. – Ms. Depon. in: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno. Kirschner, J. et Štěpánek, J. (1992): Notes on the series of Taraxaca Exsiccata, Fasc. I-IV (Studies in Taraxacum 9.) Poznamky o exsikátové sbírce Taraxaca Exsiccata, svazek I-IV (Studie rodu Taraxacum 9.) – Preslia, Praha, 64: 17–33. Kirschner, J. et Štěpánek, J. (1998): A monograph of Taraxacum sec. Palustria. – BÚ AV ČR, Průhonice, 281 pp. Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích. – Diplomová práce. Vedoucí práce Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D. Koutecký, P. (2000): Regenerace luk v nivě Moravy po katastrofální povodni v roce 1997. – Bakalářská práce. Biologická fakulta JU České Budějovice, 35 s. Koutecký, P. (2003): Změny vegetace aluviálních luk po povodních (jižní Morava). – Zprávy České botanické společnosti, 38: 111–115. Král, J. (1970): Charakteristika vegetace v úseku aluviální nivy řeky Moravy mezi Mikulčicemi a Tvrdonicemi, se zvláštním zřetelem na společenstva lužní a luční. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Z. Šeda. Löw, J. (1986): Studie zabezpečení ekologické stability Očovských luk. – Agroprojekt Praha, závod 06 Brno. Lustyk, P. (2006): Plán péče pro maloplošné zvláště chráněné území na období 2006–2011, přírodní památka Očovské louky, k. ú. Hodonín. – Ms., Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 5 s. Lustyk, P. (2007): Botanický inventarizační
průzkum přírodní památky Očovské louky, k. ú. Hodonín. – Ms., Depon.
in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje,
Brno, 11 p. + příl. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. – In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – Agentura ochrany přírody a krajiny Praha. Mikulica, L. (2003). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla – B0181 (Kontext V od Hodonína). – Ms. Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 11 s. Špačková, V. (1991): Závěrečná zpráva k ochranářskému mapování, mapový list 34–22–23 (ZM 1:10 000). – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, pracoviště Hodonín. Vachek, M. et al. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, 63 s. Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. |
• Publikováno 28. 2. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |