Přírodní památka Rusava - Na skále

Přírodní památka Rusava - Na skále (9. 4. 2017)

Přírodní památka Rusava - Na skále (9. 4. 2017)

Základní údaje: Přírodní památka Rusava - Na skále představuje luční pěnovcová prameniště obklopená lesními porosty, neudržovanými loukami, starým sadem a pastvinami. Lokalita se nachází v Hostýnských vrších (okrsek Rusavské hornatina), na východně ukloněném poměrně příkrém svahu nad bezejmenným pravostranným přítokem říčky Rusavy v nadmořské výšce 478 až 505 m n. m., asi 400 m SZ od obce Rusava, místní části Hořansko (kostel). Katastrální území Rusava, Přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 14/2014 ze dne 3. 11. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 6109. Kategorie IUCN: IV – území péče o biotopy nebo druhy. Celková rozloha je 0,4416 ha, rozloha ochranného pásma 2,2629 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Biotop Luční pěnovcová prameniště (R1.1).

Cíl ochrany: Udržení nebo zlepšení kvality biotopu R1.1 Luční pěnovcová prameniště.

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)   Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium)
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)   Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území je tvořeno sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. V hostýnských vrstvách soláňského souvrství (svrch. křída — paleocén) převažují modrošedé vápnité pískovce s bioklastickým podílem nad šedými a zelenošedými vápnitými jílovci. Přítomnost vápnitých vrstev v podloží zde umožnila vznik tří svahových pěnovcových pramenišť s bohatou tvorbou pěnovců. Nejhodnotnější prameniště se nachází při východní hranici území a podstatně přesahuje do ochranného pásma. Půdními typy jsou především kambizemě, zejména kambizem modální a dystrická.

Flóra a vegetace: Na pěnovcových prameništích tvořících přibližně 15 % plochy chráněného území se vyvinula mokřadní vegetace s ostřicí chabou (Carex flacca), sítinou sivou (Juncus inflexus), bařičkou bahenní (Triglochin palustre), suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium), podbělem lékařským (Tussilago farfara), orsejem jarním (Ficaria verna), mátou vodní (Mentha aquatica) a prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis). Na prameništích je vyvinuto také mechové patro, v němž dominuje hrubožebrec proměnlivý (Palustriella commutata).

Přírodní památka Rusava - Na skále (9. 4. 2017)

Přírodní památka Rusava - Na skále (9. 4. 2017)

Zbývající část území představuje vegetace vlhkých narušovaných půd a vegetace vysokých mezofilních a xerofilních křovin. Časté jsou zde také vzrostlé dřeviny, např. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), třešeň ptačí (Prunus avium), na západním okraji přírodní památky také jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Keřové patro tvoří převážně ostružiníky (Rubus spp.), hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), bez černý (Sambucus nigra) a zmlazení dřevin. V bylinném patře roste např. válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), prvosenka jarní (Primula veris), violka psí (Viola canina), ocún jesenní (Colchicum autumnale), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), jarmanka větší (Astrantia major), šalvěj luční (Salvia pratensis), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a máta vodní (Mentha aquatica).

Fauna: Zoologický průzkum lokality dosud nebyl proveden, na prameništi lze očekávat zajímavou faunu měkkýšů. Z ptáků byla pozorována např. žluva hajní (Oriolus oriolus). Z velkých savců se zde často zdržuje srnec obecný (Capreolus capreolus), prameniště navštěvuje také prase divoké (Sus scrofa). Na potůčku nedaleko SV okraje přírodní památky byla vybudována tůňka na podporu rozmnožování obojživelníků.

Přírodní památka Rusava - Na skále (9. 4. 2017)

Přírodní památka Rusava - Na skále (9. 4. 2017)

Lesnictví: Pouze část ochranného pásma (0,52 ha) se nachází na lesních pozemcích.

Historie ochrany: Nejcennější část území o rozloze 0,0505 ha byla registrována 28. 3. 2002 jako významný krajinný prvek Prameniště na Skále. Management spočívající v pravidelném jednoročním sečení a odstraňování biomasy provádělo ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Management, ohrožení: Území je ohroženo především zarůstáním náletovými dřevinami a následným vysýcháním, což přímo souvisí se zánikem pravidelného obhospodařování, které zde v minulosti probíhalo. Do prameniště prorůstá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), poškozují jej také rozrýváním divoká prasata. Z leteckých snímků je patrné, že ještě na počátku 50. let 20 stol. byla lokalita zemědělsky obhospodařována (louky a políčka) a udržována téměř bez vzrostlé zeleně. Okolí prameniště při východní hranici PP bylo zřejmě užíváno jako pastvina.

Údržba prameniště bude spočívat v pravidelném ručním kosení jednou ročně (v červenci až září po dozrání semen vstavače májového) a odstraňování náletových dřevin. Místa v prameništi s expandující třtinou křovištní je třeba kosit 2x i vícekrát ročně. V případě zavedení pastvy nebo narušování prameniště divokými prasaty bude nutné prameniště ohradit. Na zbývajících plochách je navrženo jednorázové odstranění 70 % vzrostlých dřevin s ponecháním ovocných stromů a perspektivních solitérních dlouhověkých stromů.

Za kostelem na Hořansku se skrývá přírodní památka Rusava - Na skále (14. 4. 2007)

Za kostelem na Hořansku se skrývá přírodní památka Rusava - Na skále (14. 4. 2007)

Natura 2000: Přírodní památka Rusava – Na skále je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Rusava – Hořansko (kód CZ0720185) o celkové rozloze 73,4279 ha, představující tradiční vzhled krajiny s mozaikou zachovalých a druhově bohatých společenstev luk a pastvin s lesními porosty a lesními i lučními pěnovcovými prameništi. Součástí EVL je také nedaleká přírodní památka Rusava - Hořansko.


Literatura:

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc.

Burianová, P. (1999): Zajímavé ostřice na mokřadech Hostýnských vrchů. Veronica, Brno: ČSOP Brno, 1999, roč. 1999, č. 6, s. 21. ISSN 1213-0699.

Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17-27.

Gogela, J. (1971): Rostlinná společenstva luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů. – Ms., Dipl. práce, depon. in: Knih. Kat. Bot. Přírod. Fak. Masaryk. Univ., Brno.

Hájková, P. (2000): Rostlinná společenstva mokřadních luk, potočních rákosin a porostů vysokých ostřic v Hostýnských vrších. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště: Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, 2000, roč. 5, č. 1, s. 7-51. ISSN 80-902213-9-4.

Hájková, P. (2001): Mechorosty mokřadních, slatinných a rašelinných luk na území Hostýnských vrchů a jejich cenologická vazba. Časopis slezského zemského muzea, vědy přírodní, série A, Opava: Slezské zemské muzeum v Opavě, 2001, roč. 50, č. 1, s. 13-24. ISSN 0323-0627.

Knollová, I. (2004): Změny luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů (1969-2002). – Příroda, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny. ISSN 12111-3603, 2004, vol. 21, no. 2004, s. 209-218.

Lacina, D. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje Hostýnské vrchy, EVL Rusava – Hořansko (Kód lokality: CZ0720185). Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Marhoul, P. & Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha.

Mládek, J., Pavlů, V., Hejcman, M. & Gaisler, J. [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV Praha, 104 pp.

Novosadová, J. (1999): Vegetace pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. Diplomová práce deponovaná. MU Brno. Přírodovědecká fakulta.

Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Rusava – Na skále na období 2016–2025. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Procházková, L. (1996): Floristické poměry nelesní vegetace Hostýnských vrchů. – Diplomová práce. PřF UK Praha.

Schneider, J., Kozumpíková, A., Pazderová, M. & Lampartová, I. (2011): Plán péče pro přírodní památku Rusava-Hořansko na období 2012 – 2021. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Svačina, T. (1988): Výskyt rostlin čeledi Orchidaceae v západní a severní části Hostýnských vrchů. – SOČ, Gymnázium Holešov.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů.  - Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KrÚ Zlínského kraje a ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2007): Příroda Hostýnských vrchů. – 1. vyd. Chvalčov.


Aktualizace 20. 12. 2023 Hostýnské vrchy Úvodní stránka Nahoru Zpět