Přírodní rezervace Galovské lúky

Přírodní rezervace Galovské lúky (19. 5. 2007)

Základní údaje: Přírodní rezervace Galovské lúky představuje horské květnaté louky a pastviny s prameništěm na převážně jižně a severně exponovaných svazích hřbetu pod kótou Hrachovec (776,7 m n. m.). Nachází se v západní části Javorníků (Ráztocká hornatina, okrsek Veřečenská vrchovina), v nadmořské výšce 670 až 776 m n. m., asi 3,5 km jihovýchodně od obce Huslenky. Katastrální území Huslenky, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno již v roce 1952 na rozloze pouhých 1, 9516 ha jako SPR Galovské lúky, nově vyhlášeno a rozšířeno v roce 2003. Evidenční kód ÚSOP: 2498. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 21,0094 ha (aktualizováno v plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Louky s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zajištění podmínek k perspektivnímu vývoji populací těchto druhů, zejména vstavačovitých (podle zřizovacího předpisu). Nejvýznamnější celek krátkostébelných jednosečných květnatých luk na území Javorníků s bohatým výskytem rostlinných druhů, zejména z čeledi vstavačovitých s početnou populací prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina). Území představuje i historicky a esteticky významný segment krajiny s vysokou krajinářskou hodnotou (podle aktuálního plánu péče).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří vsetínské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše, v nichž převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad vrstvami glaukonitických pískovců. Vsetínské vrstvy zaujímají nejvyšší a nejmladší část vrstevního sledu zlínského souvrství (svrch. eocén – spod. oligocén). Na svahových sedimentech se vyvinula kambizem typická.


Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) se žlutými květy		Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) s červenými květy

Flóra a vegetace: Dominantní luční stanoviště zahrnují mezofilní podhorské louky svazu Arrhenatherion, podhorské typy smilkových pastvin svazu Violion caninae a na jižním svahu také širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s výskytem teplomilnějších druhů rostlin. V lemech remízků, lesů a na mezích se vyvinuly mezofilní bylinné lemy svazu Trifolion medii a mezofilní křoviny svazu Berberidion, pouze na malé ploše se nachází luční prameniště svazu Calthion.

Svahové horské louky jsou stanovištěm mnoha zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, především četných druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Na Galovských loukách se nachází jedna z největších populací prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) na Moravě. V minulosti zde vykvétalo více než 6 tis. rostlin, početnost kvetoucích rostlin v populaci kolísá a má klesající trend, v posledních letech se pohybuje kolem 1500 kvetoucích jedinců. Zajímavostí je barevný polymorfismus květů prstnatce bezového, vyskytují se zde ve dvou základních barvách, červené a žluté, lze nalézt i rostliny s různými barevnými odchylkami, převažuje však červená varieta nad žlutou.

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)
na Galovských loukách (12. 5. 2002)

Z dalších orchidejí se vyskytují bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač kukačka (Anacamptis morio) a vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa).


Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)		Vstavač kukačka (Anacamptis morio)

V době květu nelze přehlédnout mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Naopak pozornosti uniká nenápadná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). V rezervaci v minulosti rostla další vzácná kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria), která na původní mikrolokalitě vymizela v důsledku sukcese, lze ji však očekávat na jiných příhodných místech.

Přírodní rezervace Galovské lúky (19. 5. 2007)

Z dalších pozoruhodných druhů zde roste dnes již vzácný hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens), světlík slovenský (Euphrasia slovaca), světlík lékařský horský (Euphrasia officinalis var. monticola) a kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), z běžnějších druhů např. orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), prvosenka jarní (Primula veris), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jetel horský (Trifolium montanum) a teplomilný smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata).


Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica)		Hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens)

Při lesních okrajích roste žlutě kvetoucí, jahodám podobný řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), jehož areál je v České republice omezen pouze na karpatská pohoří. Významným druhem pro Beskydy je také škarda ukousnutá (Crepis praemorsa).

Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia)

Fauna: Na loukách se vyskytuje množství různých druhů hmyzu, zejména motýlů, např. ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), modrásci, perleťovci a okáči, z brouků např. zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta).

Vhodné podmínky zde nacházejí také běžné druhy obojživelníků a plazů, především ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Rezervace je součástí biotopu čápa černého (Ciconia nigra), v křovinách hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio), můžeme se setkat i s jeřábkem lesním (Bonasa bonasia). Okolní lesy jsou areálem výskytu rysa ostrovida (Lynx lynx), občas se sem zatoulá i medvěd hnědý (Ursus arctos), který již několikrát způsobil škody na ovcích v nedaleké usedlosti.

Lesnictví: Území je bezlesí, v bezprostředním okolí jsou bukové porosty s jedlí i smrkové monokultury.

Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)
Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)

Management, ohrožení: Plocha byla až do počátku osmdesátých let 20. stol. využívána jako jednosečná louka. Od roku 1994 se datuje soustavná péče o celou přírodní rezervaci spočívající v odstraňování náletových dřevin a pravidelném kosení. Území bylo zařazeno do programu CORINE - biotopy.

Podzim v PR Galovské lúky (12. 10. 2003)

Galovské lúky leží mimo dosah značených turistických cest a jsou tedy obtížněji dostupné. Přesto jsou v době květu vstavačů hojně navštěvovány a popularizovány v médiích. To s sebou přináší negativní jevy jako sešlapávání vegetace a bohužel i vyrýpávání prstnatců bezových a jejich přenášení do zahrádek.

Letecký pohled na PR Galovské lúky u Huslenek. V pozadí je hlavní hřeben Javorníků, zcela vlevo
je vrchol Makyta, jehož okolí je pravidelným výskytištěm medvěda hnědého. Každoročně v létě
se tam zdržují jeden až dva medvědi, rovněž je tam pravidelně rys ostrovid, vlci se sem zatoulají
zřídka (jedna smečka). Foto © Jan Pavelka (12. 5. 2006).

Natura 2000: PR Galovské lúky se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko.

Přírodní rezervace Galovské lúky (19. 5. 2007)

Literatura:

Bartošová, D. (1984): Státní přírodní rezervace Galovské lúky – Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., 32 pp., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bojda, M. (2009): Výskyt velkých šelem v pohoří Javorníky (CHKO Beskydy). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.

Hajduchová, K. (2009): Vliv způsobu hospodaření na velikost populací Dactylorhiza sambucina a její rozšíření na Vsetínsku. – Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Jana Jersáková Ph.D.

Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Hrnčiříková, L. (2010): Flóra Javorníků jihovýchodně od obce Huslenky. – Bakalářská práce, dep. in Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra ekologie a životního prostředí. Ved. bakalářské práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Humpolíčková, J. (2012): Javorníky, Galovské lúky – přírodní rezervace. – Botany.cz [online]. 2012-08-08 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/galovske-luky/.

Jongepierová, I., Krupa, M., Popelářová, M. (2008): Hořeček žlutavý – vymírající druh moravských Karpat. In: Piro, Z. et Wolfová, J. [eds.] (2008): Zachování biodiverzity karpatských luk. FOA, nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, p. 37–41. ISBN 978-80-254-2795-8.

Kaplan, Z. et al. (2018): Distribution of Gentianella lutescens subsp. lutescens in the Czech Republic. – Preslia 90: 425–531.

Kirschnerová, L. et Kirschner, J. (2003): Změny v rozšíření Gentianella lutescens subsp. lutescens a subsp. carpatica v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 38: 205–216.

Kolková, K. (2017): Koevoluce rostlin a jejich opylovačů mutualismu vždy a všude, nebo pestrá škála strategií, kde je povoleno téměř vše? – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Monika Mazalová, Ph.D.

Kremlová, M. (2010): Vliv abiotických a biotických faktorůna polymorfismus barvy květů u Dactylorhiza sambucina (Orchidaceae). – Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Jana Jersáková, Ph.D.

Krupa, M. & Jůzová, B. (2007): Opylovači hořečků Gentianella lutescens (ssp. lutescens, carpatica) a Gentianella ciliata se zaměřením na čmeláky. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 24 pp + přílohy.

Krupa, M. (2011): Monitoring hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) na území CHKO Beskydy. Závěrečná zpráva v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 26 pp.

Křenek, D. (2007): Mapování ptáků v zemědělské krajině CHKO Beskydy, v k. ú. Zděchov, Huslenky a Halenkov. Závěrečná zpráva v rámci projektu Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 19 pp + přílohy.

Kučerová, M. (2022): Výskyt, ekologické vazby a ochrana hlavinky horské v okrese Vsetín. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.

Neuschlová, Š. (1982): Státní přírodní rezervace Galovské lúky – Botanický inventarizační průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., 25 pp., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ohryzková, L. et Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. – Správa CHKO Beskydy, 20 s.

Pavelka, J. (1998): Výsledky přírodovědného průzkumu v PR Galovské lúky a okolí za léta 1989–1997. – Ms., 4 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pavelka J., Trezner J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Petřvalský, J.(1984): Státní přírodní rezervace Galovské lúky – Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., 9 pp., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelářová, M. (2010): Vliv managementových opatření na populace rodu Gentianella s důrazem na hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica). Závěrečná zpráva v rámci projektu Louky a křoviny Horního Vsacka. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 31 pp.

Popelářová, M. (2011): Plán péče o Přírodní rezervaci Galovské lúky na období 2012–2021. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelářová, M. (2011): Za květnatými loukami Javorníků – PR Galovské Lúky. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 1: 21–24.

Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358.

Neuschlová, Š. (1982): Státní přírodní rezervace Galovské lúky. – Ms., Depon. in: AOPK ČR, Praha.

Sedláčková, M. (1997): Galovské lúky. Zpráva z předběžného floristického průzkumu ze dne 2. 7. 1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě Galovské lúky. – Ms., 8 pp., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Spitzer, L., Wolfová, J. et Pavelka, K. (2007): Vymírání – běh na velmi krátkou trať. – Valašsko – vlastivědná revue, 18: 20–23.

Stanovský, J. (2019): Inventarizace vybraných skupin fytofágního hmyzu a epigeických predátorů. Přírodní rezervace Galovské lúky. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Škrott, M. (2002): Plán péče pro PR Galovské lúky na období 2002–2011. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 12 pp + přílohy.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

• Aktualizace 18. 1. 2024