Přírodní památka Kladnatá – Grapy

Přírodní památka Kladnatá – Grapy (foto © M. Škott)

Základní údaje: Přírodní památka Kladnatá – Grapy představuje podmáčené smrčiny s pestrou mozaikou různých stanovišť – balvanitými svahy se skalními výchozy, rašeliništi i prameništi. Nachází se v nadmořské výšce 770 až 910 m n. m. na jihozápadně exponovaných svazích pod vrcholy Kladnatá (918,0 m n. m.) a Grapa (892,2 m n. m.) v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Beskydy č. 4/99 ze dne 3. 8. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2062. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 62,82 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana pestrých přírodních poměrů daných rozmanitostí půdních typů a geomorfologických útvarů (rašeliniště, prameniště, balvanité svahy, skalní výchozy istebňanských vrstev), na které se váže výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin.


Kýchavice bílá Lobelova, PP Kladnatá – Grapy		Violka bahenní (Viola palustris)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří istebňanské vrstvy slezské jednotky. Osu jižní části území tvoří silně rozrušená skalní ostruha. Na jejím úpatí a přilehlých svazích se nachází balvanité sutě a kamenité svahoviny. Severozápadní svah je rozbrázděn stržemi zdrojnic a přítoků potoka Sergač. V členitém reliéfu jsou zastoupeny různorodé půdní typy a geomorfologické útvary. Zejména podmáčené plochy charakteru rašelinohumozních glejů až slabých rašelin představují v Beskydech málo zastoupené reliktní biotopy.

Flóra a vegetace: Pestré přírodní podmínky dané rozmanitostí půdních typů a výskytem geomorfologických útvarů podmiňují existenci mnoha druhů a společenstev. Dřevinná skladba je silně pozměněná ve prospěch smrku (Picea abies). Pouze na balvanitých svazích rostou stanovištně vhodné dřeviny - jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a bříza bělokorá (Betula pendula). Dále se vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jedle bělokorá (Abies alba) a ojediněle buk lesní (Fagus sylvatica).

Podmáčená smrčina s rašeliništi v PP Kladnatá – Grapy (31. 5. 2003)

Na území přírodní památky bylo dosud zaznamenáno 76 druhů cévnatých rostlin a 60 druhů mechorostů. Na zamokřených místech roste např. ostřice ježatá (Carex echinata), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), škarda bahenní (Crepis paludosa), violka bahenní (Viola palustris), rašeliníky (Sphagnum spp.), ze vzácnějších druhů mechorostů játrovky trsenka tmavozelená (Jungermannia atrovirens) a stěkovec mnohodílný (Riccardia multifida). Typickými lesními druhy v rezervaci jsou kapraďorosty, jako např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), vranec jedlový (Huperzia selago), pernatec horský (Lastrea limbosperma) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Dále se zde vyskytuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), přeslička lesní (Equisetum sylvestris), na světlinách ve vyšších polohách také hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) aj.

Fauna: Z obojživelníků zde nachází vhodné podmínky pro rozmnožování např. ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a čolek horský (Triturus alpestris), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a také zmije obecná (Vipera berus). Z ptáků byli na lokalitě pozorováni např. datel černý (Dryocopus martius), kos horský (Turdus torquatus), králíček obecný (Regulus regulus), krkavec velký (Corvus corax), linduška lesní (Anthus trivialis), pěvuška modrá (Prunella modularis) a žluna zelená (Picus viridis). Území je areálem výskytu velkých šelem, především rysa ostrovida (Lynx lynx).


PP Kladnatá – Grapy (31. 5. 2003)		Žebrovice různolistá (31. 5. 2003)

Lesnictví: Zhruba před 90 lety došlo k výsadbě smrkových porostů na pozemcích dříve částečně zemědělsky využívaných, spojené se zásahy do vodního režimu odvodňovacími příkopy. Lesní porosty se i nadále hospodářsky využívají, ale z dlouhodobého hlediska je nutné ovlivňovat vývoj na zamokřených stanovištích ve prospěch rozvoje bylinných společenstev.

Management, ohrožení: V roce 2000 byl v chráněném území realizován vzorový projekt individuální ochrany přirozeného zmlazení s cílem změny druhové skladby s převahou smrku ve prospěch stanovištně původních druhů dřevin, jedle bělokoré a buku lesního. Po vyhledání perspektivních semenáčků cílových druhů dřevin na ploše RBC Kladnatá – Grapy a jejich vyznačení v terénu byly instalovány dva druhy individuální ochrany. Na vzrůstově malých semenáčcích a v místech s nepříznivým kamenitým podložím byly použity kovové klece jehlanovitého tvaru o výšce přibližně 70 cm. U tohoto typu ochran se vzhledem k předpokládané životnosti počítá s jejich dlouhodobým využitím na lokalitě. Tento typ mechanické ochrany plní svou funkci v prvních letech života. Po nárůstu semenáčku bude tato ochrana přemístěna na mladší jedince a nahrazena druhým typem individuálního oplocení, které bylo rovněž při tomto opatření použito. Jedná se o svařované samonosné drátěné pletivo o výšce 1,6 m a kruhovém obvodu 2 m uchyceném zpravidla na 3 kůlech ze smrkové tyčoviny. Toto oplocení má zajistit nejen ochranu před okusem, ale i před vytloukáním a loupáním zvěří. Na lokalitě bylo použito 285 vysokých ochran a 110 klecí.

Přírodní památka Kladnatá – Grapy (31. 5. 2003)

Území je přístupné po turistických stezkách, nedaleko západního okraje přírodní památky prochází značená cesta z Horní Bečvy k rozcestí Kladnatá a horní částí prochází červeně značená turistická stezka z Hlavaté-rozcestí přes Kladnatou na Pustevny. Lokalita je hojně navštěvována, zejména v houbařské sezóně.

Natura 2000: PP Kladnatá – Grapy se nachází na území, které bylo navrženo jako evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR.

Literatura:

Bajer, V. (2005): Plán péče o přírodní rezervaci Kladnatá – Grapy na období 2007-2016. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1998): Chráněné naleziště Kladnatá – Grapy ve vyhlašovacím řízení. Inventarizační průzkum zoologický podle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Blažek, P. (2016): Lesní rašeliniště v povodí Bílé Ostravice v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce v oboru Ekologie a ochrana životního prostředí. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Brabec, L. (1993): Střevlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) suťového svahu Grapa u obce Horní Bečva. – Zpravodaj OVM Vsetín 1993, s. 17–26.

Hadaš, P. (1998): Znečištění ovzduší SO₂ a celková potenciální depozice síry na území lesní oblasti Moravskoslezských Beskyd v r. 1996. – In: Tesař, V. et Kula, E. [eds.]: Zpravodaj Beskydy „Vliv imisí na lesy a lesní hospodářství Beskyd“. Ediční středisko MZLU Brno, 11: 15–18.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holuša, O. et Žárník, M. (2005): Podrobné lesnicko-typologické mapování MZCHÚ. – ÚHÚL, pobočka Frýdek-Místek.

Hradecký, J. (2005): Podrobný popis geologicko-geomorfologický. In: Plán péče o přírodní památku Kladnatá – Grapy na období 2007–2016, příloha IX. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Janáčová, D. (2013): Změny ve struktuře krajiny vybraného území na základě studia leteckých a družicových snímků. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Geografická kartografie a geoinformatika. Vedoucí práce doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.

Jaroš, R. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova univeruzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Jirková, P. et Krejčí, O. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1775 Kladnatá - Grapy [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19].
Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1775.

Kučera, J. et Váňa, J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1–104.

Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 pp.

Molitor, Z. (1998): Chráněné naleziště Kladnatá – Grapy ve vyhlašovacím řízení. Inventarizační průzkum na lesním fondu podle metodiky SUPPOPu Praha 1987. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Moravčík, P., Havlíčková, A. et Bryndová, I. (2000): Analýza a vyhodnocení příčin chřadnutí lesů v Beskydech. – Průběžná zpráva za rok 2000. IFER, Praha: 20–22.

Mrkva, R. (2000): Chřadnutí dřevin jako významný a očekávaný problém ochrany lesa. – In: Lesnická práce 79 (6): 246–249.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Petřvalský, J. (1998): Chráněný přírodní výtvor (návrh) Kladnatá – Grapy. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1987. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plánka, V. (2013): Historické a současné rozšíření rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) v karpatské části Moravy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Popelář, P. et Košťál, L. (1997): Plán péče pro zvláště chráněné území Kladnatá – Grapy na období 1997–2006. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelář, P. et Bartošová, D. (2000): Doplněk k plánu péče o přírodní památku Kladnatá – Grapy na období 1997–2006. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelář, P., Műller, J. et Běčáková, M. (2016): Plán péče o přírodní památku Kladnatá – Grapy na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Tkačíková, J. (1999): Přírodní památka Kladnatá – Grapy (Moravskoslezské Beskydy). Botanický inventarizační průzkum. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vašutová, M. (2001): Mykofloristický výzkum na vybraných lokalitách v pramenné oblasti Rožnovské Bečvy a Bílé. – Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc, Přírodovědecká fakulta.

Vašutová, M. (2004): Některé vzácnější makromycety Rožnovska (CHKO Beskydy). – Mykologické listy, Praha, 88: 20–27.

Vondráková, B. (1974): Floristické poměry pramenné oblasti Rožnovské (Dolní) Bečvy. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar.

Vybral, P. (2012): Geografický výzkum areálu hořce tolitovitého v Radhošťské hornatině. – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Martin Culek.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 330.

• Aktualizováno 28. 12. 2021