Přírodní památka Vachalka

Přírodní památka Vachalka (19. 10. 2017)

Základní údaje: Přírodní památka Vachalka představuje zachovalý zbytek květnaté bučiny pralesovitého charakteru, typické pro horský stupeň Západních Karpat. Nachází se pod kótou Vachalka (846,2 m) na jižních až jihovýchodních svazích k jihu směřující rozsochy hlavního hřebene Vsetínských vrchů Raťkov (852,5 m n. m.) – Jaseníková (775,4 m n. m.), prudce se svažujících do pramenných oblastí potoků Kobylská a Raťkov, v nadmořské výšce 775 až 846 m n. m., asi 250 m severně od přírodní památky Smradlavá, 600 m jižně pod hlavním hřebenem Vsetínských vrchů a 3 km severně od středu obce Karolinka. Katastrální území Karolinka, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou č. 9/99 Správy CHKO Beskydy ze dne 16. 12. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2075. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 8,2972 ha. Mapy.cz.


Přírodní památka Vachalka (19. 10. 2017)		Přírodní památka Vachalka (19. 10. 2017)

Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana dochované části přirozeného porostu pralesovitého charakteru typu klenové a bohaté jedlové bučiny ve Vsetínských vrších. Vyskytují se zde vzácné a ohrožené druhy rostlin i živočichů vázané na proměnlivá stadia a formy dřevinného patra. Významné hnízdiště ptactva.

Geologie, půdní poměry: Území náleží k oblasti vývoje vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Geologický podklad je poměrně chudý, je tvořen flyšovými vrstvami většinou s šedými jílovci, zčásti vápnitými, a glaukonitickými pískovci. Mírná, postupně příkřejší jižní a východní úbočí vrchu Vachalka jsou pokryta vrstvami svahovin, převažují hnědé lesní půdy.

Přírodní památka Vachalka (23. 10. 2002)

Flóra a vegetace: Lesní společenstva v přírodní památce Vachalka tvoří porosty květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Ve stromovém patru převládá buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jen místy v horní části je přimíšen vysázený smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba) a třešeň ptačí (Prunus avium). V bylinném patře roste např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), svízel vonný (Galium odoratum), a ječmenka lesní (Hordelymus europaeus). Mezi nápadné a vzácnější druhy rostlin patří ostřice převislá (Carex pendula), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a rozrazil horský (Veronica montana).


Pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides)		Kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera)

Mykoflóra: Přírodní památka Vachalka je významnou mykologickou lokalitou, bylo zde zaznamenáno celkem 61 druhů hub a v jejím blízkém okolí asi 20 dalších. Na bukové odumřelé větvi byl nalezen silně ohrožený druh mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) a velmi vzácná saprotrofní houba kostrovka páchnoucí (Skeletocutis odora) známá jen z několika lokalit v České republice, v hrabance pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum), pod smrky pýchavka horská (Lycoperdon foetidum), v bukovém listí kuřátka finská zakouřená (Ramaria fennica var. fumigata) a kuřátko popelavé (Clavulina cinerea), helmovka buková (Mycena fagetorum) a na bukvicích kržatka plodomilná (Flammulaster carpophilus).

Vlčí mléko červené na padlém jedlovém kmeni,
přírodní památka Vachalka (23. 10. 2002)

V okolí pralesa na okraji lesní loučky byla nalezena šťavnatka krvavá (Hygrophorus miniatus) a šťavnatka zlatožlutá (Hygrophorus obrusseus), u lesní cesty krásná lupenatá houba bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea). Ze vzácnějších druhů hub se dále vyskytují např. korálovec jedlový (Hericium flagellum), kotrč kadeřavý (Sparassis crispa), helmovka šafránová (Mycena crocata) a rezavec uzlinatý (Inonotus nodulosus). Byl zde objeven také vzácný lišejník hávnatka Degenova (Peltigera degenii). Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka a bučiny v PP Smradlavá a PR Kutaný.


Korálovec jedlový (Hericium flagellum)		Skupina jedlí v PP Vachalka (23. 10. 2002)

Fauna: Podrobný průzkum bezobratlých nebyl dosud proveden. Z ptáků zde nacházejí vhodné hnízdní podmínky např. holub doupňák (Columba oenas), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva) a lejsek šedý (Ficedula striata). Pozorováni zde byli čáp černý (Ciconia nigra), krkavec velký (Corvus corax) sluka lesní (Scolopax rusticola) aj. Území je součástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx).

Lesnictví: Smíšený patrovitý porost typu klenové a bohaté jedlové bučiny. V zastoupení dřevin horního patra převládá buk lesní (Fagus sylvatica), následuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a vzácně smrk ztepilý (Picea abies). Nadúroveň a úroveň lesního porostu je tvořena jednotlivými stromy nadprůměrných velikostí s velkými rozestupy, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 165 až 205 let. V podrostu se nachází bukové a klenové patro s vtroušenou třešní ptačí (Prunus avium), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a topolem osikou (Populus tremula).

Přírodní památka Vachalka (19. 10. 2017)

Management, ohrožení: Okolní porosty zařazené do kategorie lesa hospodářského byly v minulosti obnovovány holosečí. V době před vyhlášením přírodní památky byl porost určen ke smýcení jako přestárlý, v roce 1991 došlo ke zrušení plánované těžby. Zásahy do zvláště chráněného území se budou omezovat na ochranu přirozeného zmlazení, zejména jedle bělokoré, před okusem zvěří.

Natura 2000: Přírodní památka Vachalka se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Zároveň je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

Přírodní památka Vachalka (23. 10. 2002)

Literatura:

Bajer, V. (2004): Plán péče o přírodní památku Vachalka na období 2006–2015. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Gongolová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o bukové rezervace CHKO Beskydy a okolí. – Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 184 s.

Holek, M. (2023): Biotopové nároky lejska malého (Ficedula parva) v lesích jižní a východní Moravy. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Jiří Foit, Ph.D.

Hrnčiřík, J. (1996): Mykoflóra nCHÚ Les Vachalka. – Ms, 2 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kočí, M. (1999): Inventarizační průzkum floristický PP Vachalka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Křenek, D. et Pavelka, J. (2013): Vymezení nových maloplošně chráněných území v Ptačí oblasti Horní Vsacko a zhodnocení významu klíčových lesních porostů a komplexů pro předmětné a zvláště chráněné druhy ptáků. – ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko, Valašská Bystřice. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pavelka, J. (1991): Ochranářsky hodnotné lokality na Valašskomeziříčsku a na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 4–8.

Pavelka, J. (1992): Avifauna navrhovaného CHÚ Vachalka u Karolinky. – Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1993: 42– 45.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín, 1. vydání.

Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. II. Jak se pralesy liší. – Valašsko – vlastivědná revue, 3: 34–37.

Šmída, J. (2010): Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D.

Spáčilová, J. (1997): Botanický a inventarizační průzkum v oblasti navrhované PR Smradlavá a Vachalka. – ZO ČSOP Rožnov p. R. 76/08. Závěrečná zpráva za rok 1997. Ms., 22 s., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Šulgan, F. (1997): Inventarizační průzkum mykologický navrhované PP Vachalka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vrška, T. et Hort, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. – Brno: AOPK ČR.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu (všeobecné a speciální šetření). – Ms. Depon. in: Lesprojekt Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek, 134 s. + mapová část.

• Aktualizace 18. 1. 2024