Přírodní památka Křížový
Základní údaje: Přírodní památka Křížový představuje pískovcové skalní útvary (mrazový srub) s pseudokrasovými jevy v lesním porostu klenové bučiny. Nachází se v Hostýnských vrších (okrsek Liptálské hřbety) na jihovýchodě orientovaném svahu 180 m JV od vrcholu Křížový (670,4 m n. m.) v nadmořské výšce 575 až 625 m n. m., asi 1 km západně od Semetína (místní část Vsetína). Katastrální území Ratiboř u Vsetína. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Vsetín č. 16/1999 ze dne 19. května 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2042. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 1,5832 ha, rozloha ochranného pásma 3,8555 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: Skalní výchozy – svahový mrazový srub s navazující kryoplanační terasou, úpatní haldou a s balvanitým proudem, zbytek přirozeného bukového lesa s klenem s výskytem vzácné fauny, zejména holuba doupňáka, datla černého, čápa černého a netopýrů.
Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou lukovské vrstvy (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše, skalní výchozy jsou tvořeny arkózovými pískovci. Z příkrého svahu vysokého téměř 40 m vystupuje odlučná stupňovitá stěna skalního sesuvu, která je dlouhá asi 200 m, protažená ve směru severovýchod - jihozápad. Stěna byla přetvořena mrazovým zvětráváním v impozantní mohutný mrazový srub, místy dosahuje výšky až 7 m, příčně je členěná sedýlky na puklinách.
Odčleňování skalních bloků a vznik stupňovité skalní stěny podmínily pukliny paralelní s průběhem mrazového srubu. Na jihozápadním okraji se pod stěnou nachází vstup do menší pseudokrasové rozsedlinové Zbojnické jeskyně, která dosahuje celkové délky 17 m a hloubky 12 m. Stěna přechází při svém úpatí do kryoplanační terasy s úpatní haldou a balvanitou sutí, vznikl zde sufozní pseudokrasový závrt o průměru 3,5 m a hloubce 1,5 m. Půdním typem jsou kambizemě, zejména kambizem dystrická.
Flóra a vegetace: Převažující lesní vegetací jsou květnaté bučiny asociace Asperulo-Fagetum, na pískovcových výchozech se vyvinula štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Lesní porosty jsou tvořeny straší klenovou bučinou s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), přimíšen je smrk ztepilý (Picea abies) a vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patru je zastoupena typická karpatská květena, roste zde např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a několik druhů kapradin. Z ohrožených druhů mechorostů se vyskytuje epifytický druh zrnitka skalní (Zygodon rupestris), dále dvouhrotec hnědožlutý (Dicranum fulvum), krčanka listnatá (Diphyscium foliosum), plazivec útlý (Isothecium myosuroides) a měřík zobanitý (Plagiomnium rostratum). Na skalách roste kromě mechorostů také osladič obecný (Polypodium vulgare).
Fauna: Na území přírodní památky Křížový žijí typické druhy fauny karpatských lesů. Podrobné zoologické průzkumy dosud nebyly prováděny. Z obojživelníků byl nalezen mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z ptáků hnízdí v bučinách např. lejsek šedý (Muscicapa striata), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), kos horský (Turdus torquatus), v okolí se vyskytuje také čáp černý (Ciconia nigra). V jeskyních ve skalách je drobné zimoviště netopýrů, na lokalitě byl zjištěn netopýr velký (Myotis myotis), netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).
Lesnictví: Klenová bučina na skalní suti bude ponechána samovolnému vývoji, bez těžebních či pěstitelských zásahů, s ponecháním souší a vývratů, stejně tak i bučiny na okrajích lokality. Při probírkách je možné odstraňovat pouze nepůvodní smrk ztepilý. V lesních porostech ochranného pásma lze hospodařit standardním způsobem s podporou stanovištně původních druhů dřevin, především buku lesního, javoru klenu a jedle bělokoré. V roce 2006 byl pokácen smrkový porost v ochranném pásmu na jihovýchodním kraji chráněného území a na jeho místě byla provedena výsadba jedle bělokoré a buku lesního.
Management, ohrožení: Pro podporu přirozené obnovy lesa bude třeba provádět ochranu zmlazení, které je ohroženo vysokými stavy spárkaté zvěře. Lokalita sice leží mimo turisticky značené stezky, přesto se zde nepříznivě projevuje turistický ruch a provozování horolezeckých aktivit. Po lesní cestě v chráněném území prochází jedna z tras Bike arény Vsetín určené pro horská kola.
Natura 2000: Přírodní památka Křížový se nachází na území Evropsky významné lokality Semetín (kód CZ0720033) o celkové rozloze 1327,2647 ha, představující převážně lesní komplex v jihovýchodní části Hostýnských vrchů doplněný mozaikou luk a pastvin se širokým spektrem vegetace a výskytem četných ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Andreas, M., Cepáková, E. et Hanzal, V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. – 2. aktualiz. a dopl. vyd., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 94 s. Baroň, I., Cílek, V. et Melichar, R. (2003): Pseudokrasové jeskyně jako indikátory svahových pohybů. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2002. Brno. Batoušek, P. (2014): Inventarizační průzkum rostlin lokality PP Křížový. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Cílek, V., Baroň, I. et Langrová, A. (2003): Skalní kůry a povlakové minerály pískovců magurského flyše na Vsetínsku. – In: Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2002, Brno, pp. 22–24. Culek, M. [ed.] et al. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. – Praha: AOPK ČR, 589 s. + CD. ISBN: 80-86064-82-4. Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Demek, J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 s. Gaigr, J. (2023): Plán péče o přírodní památku Křížový na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Goldbach, M. (2005): Výjimečné tvary reliéfu Vsetínských, Hostýnských, Vizovických vrchů a Javorníků. – Seminární práce, Gymnázium Jana Pivečky, Slavičín, 43 pp. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček. Kirchner, K. (1987): Sledování vývoje sufozních tvarů v oblasti Vsetína. – Sborník prací, Geografický ústav ČSAV, Brno, 14: 135–143. Kirchner, K. et Krejčí, O. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 713 Křížový [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/713. Kirchner, K. et Krejčí, O. (1997): Významné geologické a geomorfologické lokality Vsetínska. – Zpravodaj OVM Vsetín, 1997: 29–32. Kirchner, K. et Krejčí, O. (2000). Sesuvné území na Křížovém vrchu u Semetína (Hostýnské vrchy). Geografie – Sborník ČGS, roč. 105, 3, 286–288. Kirchner, K., Krejčí, O. et Máčka, Z. (2001): Geomorfologické aspekty výrazných svahových deformací na východní Moravě. Geomorphological aspects of significant slope deformations in the eastern Moravia. – Geomorphologica Slovaca 1/2001, s. 78–83. Kubešová, S., Tkačíková, J. et Dančák, J. (2009): Bryoflóra vybraných pískovcových výchozů na Vsetínsku. – Bryonora 44 (2009): 13–20. Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786. Lacina, D. (2012): Plán péče o přírodní památku Křížový na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 178. Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 s. Opálka, F. (2017): Strukturní podmíněnost hlubokých svahových deformací v anizotropním prostředí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Rostislav Melichar. Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 stran. Tkáčik, J. (2004): Plán zásahů a opatření pro přírodní památku Křížový (katastrální území Ratiboř), zásady managementu. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Wagner, J. (1990): Pseudokrasové jeskyně Moravskoslezských Beskyd jako významná zimoviště netopýrů (Chiroptera). – Sborník referátů, IV. Sympozium o pseudokrasu 1990. Knihovna ČSS, sv. 23 s. 125–132, Praha 1990. Wagner, J. et al. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. – Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 75. Wagner, J. (2015): Zbojnická jeskyně. Orcus-speleo.cz
[online]. 2015 [cit. 2016-03-28]. |
| • Aktualizováno 17. 9. 2024 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |