Přírodní památka Lačnov
Základní údaje: Přírodní památka Lačnov představuje mezofilní ovsíkovou louku s mimořádně bohatým výskytem šafránu bělokvětého. Nachází se ve Vizovické vrchovině (okrsek Lačnovská pahorkatina) v nadmořské výšce 505 až 517 m n. m., na okraji zástavby v obci Lačnov západně od základní školy (u školního hřiště). Katastrální území Lačnov, okres Vsetín. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství a osvěty ze dne 21. 9. 1948. Evidenční kód ÚSOP: 206. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 0,2068 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Květnatá louka s bohatým výskytem silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého (předmět ochrany nebyl ve vyhlašovací dokumentaci stanoven).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří újezdské vrstvy (svrchní eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Převažují vápnité i nevápnité jílovce až slínovce nad glaukonitickými pískovci. Půdním typem je kambizem typická.
Flóra a vegetace: Na louce převažuje vegetace mezofilních ovsíkových a kostřavových luk svazu Arrhenatherion elatioris. Na floristickém složení lučních porostů se podílejí četné druhy výběžkatých trav s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), který doprovází např. trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a kostřava luční (Festuca pratensis). Z vytrvalých bylin je dominantní krvavec toten (Sanguisorba officinalis), dále se na louce vyskytují běžnější druhy, např. chrastavec rolní (Knautia arvensis), jetel luční (Trifolium pratense), kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), prvosenka jarní (Primula veris), řebříček obecný (Achillea millefolium) a zvonek rozkladitý (Campanula patula), ze vstavačovitých bradáček vejčitý (Listera ovata). Na okraji pole byl nalezen vzácný a ustupující jednoletý plevel pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis). Pouze malá část území na prudké mezi, tvořící přirozenou severní hranici, je porostlá mezofilními a xerofilními křovinami s převahou lísky obecné (Corylus avellana). Z floristického hlediska je nejvýznamnější rostlinou přírodní památky a zároveň hlavním předmětem ochrany šafrán bělokvětý (Crocus vernus, syn. Crocus albiflorus). Jedná se o nejbohatší lokalitu šafránu v celé České republice, každoročně zde kvete několik desítek tisíc rostlin. U zdejší populace šafránů převažují v barvě květů odstíny světle fialové barvy, pouze okraje květů jsou bílé. Velmi vzácně se objevují jedinci s téměř bílými květy. Naproti tomu jediná známá populace šafránu bělokvětého v Bílých Karpatech v PP Za lesem má květy jen čistě bílé. Šafrán bělokvětý má centrum areálu v Alpách a jejich předhůří, rozšířen je také v jiných horských oblastech Evropy od Balkánu po Pyreneje. Otázka původnosti druhu v České republice není dosud zcela vyřešena, za původní je považován jako alpský migrant v Novohradských horách a na Šumavě. Výskyt druhu na východní Moravě v okolí Lačnova byl v minulosti přičítán jeho zavlečení z alpské oblasti během napoleonských válek se senem pro koně nebo při transportu soli se senem pro koně povozníků. Šafrán se totiž snadno rozmnožuje semeny, která se sem mohla dost právě se senem z alpských luk. V současnosti je považován za původní i výskyt na východní Moravě.
V Lačnově a blízkém okolí se mimo samotnou přírodní památku nacházejí ještě další velmi bohaté lokality šafránu, především v několika zahradách, na loukách a pastvinách přímo v obci. Bohatá izolovaná populace se nachází také v PP Sucháčkovy paseky a méně početná populace na Vařákových pasekách. Pouze ojediněle se šafrán vyskytuje také v údolí potoka Smolinka a na okolních stráních. V minulosti se zde nacházela velmi bohatá populace s desetitisíci jedinců, která však byla téměř zničena v šedesátých letech 20. stol. při rekultivaci luk bývalým jednotným zemědělským družstvem. Část tohoto území, již v okrese Zlín, je chráněna jako PP Smolinka. V roce 2012 byla na katastrálním území obce Lačnov provedena inventarizace výskytu šafránu bělokvětého, při níž byl zjišťován počet kvetoucích rostlin. U větších populací byla použita metoda průměrných čtverců s kvalifikovaným odhadem, u menších byly rostliny spočítány. Bylo zaregistrováno celkem 23 lokalit s celkovým počtem více než 150 tisíc kvetoucích rostlin. V přírodní památce Lačnov byla velikost populace šafránu bělokvětého odhadnuta na 35 000 kvetoucích jedinců. Na některých lokalitách dosahovala četnost výskytu až 450 jedinců na m2.
Fauna: Lokalita není pro svou malou rozlohu zoologicky příliš významná, podrobnější průzkumy zde dosud nebyly provedeny. Z plazů byl prokázán výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis), v ochranném pásmu bylo zaznamenáno hnízdění bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata) a strnada lučního (Emberiza calandra). V okolí se vyskytuje např. křepelka polní (Coturnix coturnix), skřivan polní (Alauda arvensis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Management, ohrožení: Vývoj přírodních poměrů v přírodní památce a v jejím ochranném pásmu se usměrňuje na základě plánu péče. Tento plán obsahuje pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů. Schválený plán péče je podkladem pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářský plán a pro územně plánovací dokumentaci. Chráněné území trpí v době kvetení šafránů vysokou návštěvností.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Brhlová, M. (2009): Srovnání výskytu obratlovců na různých typech biotopů v okolí Lačnova a Horní Lidče s didaktickým využitím pro ZŠ. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. Hadinec, J. et Lustyk, P. [eds.] (2012): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 47: 43–158. Harpke, D., Carta, A., Tomović, G., Ranđelović, V., Ranđelović, N., Blattner, F. R. et Peruzzi, L. (2015): Phylogeny, karyotype evolution and taxonomy of Crocus series Verni (Iridaceae). – Pl. Syst. Evol. 301: 309–325. Hoskovec, L. (2008): Crocus vernus (L.) Hill – šafrán bělokvětý / šafran bielokvetý. Botany.cz [online]. 2008-03-08 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/crocus-albiflorus/>. Hroneš, M. (2017): Crocus vernus – šafrán bělokvětý. – Naturabohemica.cz [online]. 2017-03-26 [cit. 2021-04-07]. Dostupné z <http://www.naturabohemica.cz/crocus-vernus/>. Hustáková, K. (2000): Ekobiologická studie druhů Crocus albiflorus Kit. ex Schult. a Conringia orientalis (L.) Dumort. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce V. Řehořek. Chrtek, J. (2010): Crocus L. – In: Štěpánková, J., Chrtek, J. et Kaplan, Z. [eds.], Květena České republiky 8, Academia, Praha, 556–559. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Janeček, J., Dvorský, M., Orálek, M. et Jurečka, J. (2012): Inventarizace šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus Kit. ex Schult.) na katastrálním území obce Lačnov, okres Vsetín. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Kaplan, Z. et al. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229-322. Krist, V. (1934): Šafrány Československé republiky (náčrt zeměpisného rozšíření). Příroda, Brno, 27: 206–209, 231–233. Kyslingrová, D. (1995): Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus Kit. ex Schult.) v Lačnově na Sucháčkových pasekách. Zpravodaj OVM Vsetín: 24 - 25. Kyslingrová, D. (1993–1998): Botanické průzkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní části okresu Vsetín (lokality Hrádek u Študlova, Střelná, Sucháčkovy paseky, Lačnov, Smolinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice). Ms., depon. in KrÚ Zlín. Pavelka, J. (2012): Přírodní památka Lačnov, plán péče na období 2012 – 2021, návrh. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání, 568 stran. Peruzzi, L., Carta, A. et Garbari, F. (2013): Lectotypification of the name Crocus sativus var. vernus L. (Iridaceae) and its consequences within Crocus ser. Verni. – Taxon 62: 1037–1040. Sedláček, V. (2014): Plán péče o přírodní památku Lačnov na období 2016–2025. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Tkáčiková, J. (2005): Botanický inventarizační průzkum PP Lačnov. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Trávníček, R. (2004): Chráněná území v severní části Valašskokloboucka. – In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka. Valašské Klobouky: Městské muzeum, Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, roč. 5, č. 1/2004. Veselý, J. (1949): Šafrány (Crocus albiflorus Kit. f. violaceus Derg. a C. heuffelianus Herb.) na Valašsku. Naše Valašsko 12: 13–18. Zbránek, J. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v botanických lokalitách v okolí Vsetína. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc. |
| • Aktualizováno 3. 10. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |