Přírodní rezervace Kutaný

Starý jedlobukový porost pralesovitého charakteru v PR Kutaný (28. 10. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kutaný představuje zachovaný jedlobukový porost v horní pramenné části údolí Dinotice. Nachází se na jihovýchodním svahu centrálního hřebene Vsetínských vrchů mezi Vsackým Cábem (842 m n. m.) a Ptáčnicí (830 m n. m.) v nadmořské výšce 610 až 770 m n. m., asi 600 m východně od Vsackého Cábu a 150 m jihovýchodně od horského hotelu Vsacký Cáb. Katastrální území Halenkov, okres Vsetín. I. zóna CHKO Beskydy. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 10. února 1969 jako SPR Kutaný. Evidenční kód ÚSOP: 201. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 14,9300 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Starý jedlobukový porost pralesovitého charakteru s bohatým bylinným patrem, druhovou skladbou a prostorovou výstavbou blízký přirozenému lesu karpatského typu.

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad území je tvořen ráztockými vrstvami (svrchní křída – paleogén) soláňského souvrství, ve středně rytmickém flyši se střídají lavice modrošedých pískovců oddělené vložkami šedých a zelenošedých jílovců. Fluviálně modelované svahy jsou rozbrázděny erozními rýhami zdrojnic potoka Ráztočný. Ze tří stran tvoří hranice až deset metrů hluboké strže ve tvaru písmene „V”. Půdním typem je kambizem mesobazická, na severu území vystupují skupiny balvanů.


PR Kutaný (23. 10. 2002)		Korálovec jedlový (Hericium flagellum)

Flóra a vegetace: V rezervaci je zastoupena typická flóra horské jedlobučiny. Stromové patro tvoří převážně buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), méně hojná je jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies), vtroušen je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Bylinné patro tvoří porosty květnatých bučin svazu Dentario enneaphylli - Fagetum. Typickými druhy jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), sasanka hajní (Anemone nemorosa), svízel vonný (Galium odoratum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), žindava evropská (Sanicula europaea) a válečka lesní (Brachypodium sylvaticum). Ze vzácnějších druhů se vyskytuje např. vranec jedlový (Huperzia selago).

Mykoflóra: V PR Kutaný byla podrobněji zkoumána bohatá mykoflóra, na území přírodní rezervace bylo zjištěno více než 190 druhů makroskopických hub. Kromě běžných druhů se zde vyskytuje i množství druhů vzácných, např. korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides), šindelovník severský (Climacodon septentrionalis) a šupinovka kozincová (Pholiota astragalina). Ze vzácnějších dřevokazných hub zde roste např. bělochoroš modravý (Postia caesia), bránovitec jedlový (Trichaptum abietinum), outkovka Hoehnelova (Antrodiella serpula), ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum), trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), dřevokaz kožový (Byssomerulius corium) a hlíva dubová (Pleurotus dryinus).

Hlívy v PR Kutaný (28. 10. 2004)

Z drobných hub zde bylo nalezeno několik druhů helmovek, např. velmi vzácná helmovka šafránová (Mycena crocata), helmovka kapradinová (Mycena pterigena), helmovka deskovitá (Mycena stylobates) a helmovka zefírová (Mycena zephirus). Z dalších vzácnějších druhů hub se zde vyskytují zrnivka žraločí (Cystoderma carcharias), zrnivka osinková (Cystoderma amianthinum), vláknice pavučinatá (Inocybe petiginosa), penízovka drobnovýtrusá (Lyophyllum baeospermum), cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis), kyj jazýčkovitý (Clavariadelphus ligula), kyjanka červíková (Clavaria fragilis), kuřátečko hřebenité (Clavulina coralloides), z vřeckatých hub morušovka bradavčitá (Bertia moriformis), terčenka popelavá (Mollisia cinerea), rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura), řasnatka hnědá (Peziza badia) a dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon), z mykorhizních druhů např. holubinka lepkavá (Russula viscida), ryzec játrohnědý (Lactarius hepaticus), ryzec světlý (Lactarius azonites) a ryzec zelený (Lactarius blennius), z hřibovitých druhů hřib nachovýtrusný (Porphyrellus porphyrosporus), z břichatkovitých pýchavka palicovitá (Handkea excipuliformis) a pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum). U chaty pod Cábem byla nalezena také vzácná pýchavka obrovská (Langermannia gigantea). Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka, PP Smradlavá a PP Vachalka.


Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos)		Přírodní rezervace Kutaný

Fauna: Byl zde proveden podrobnější výzkum některých skupin bezobratlých, ptáků a drobných zemních savců. Z brouků byli zjištěni zástupci čeledi střevlíkovitých – např. střevlík Linnéův (Carabus linnaei), střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík Carabus obsoletus, střevlíček kovový (Pterostichus burmeisteri), střevlíček Pterostichus pilosus nebo Pterostichus unctulatus. Na ztrouchnivělých kmenech je hojný xylofágní a mykofágní hmyz. Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Během výzkumu avifauny v letech 1981 až 1989 zde bylo zjištěno na 50 druhů ptáků, z toho 33 hnízdících. Nejhojnějšími druhy jsou pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora koňadra (Parus major), sýkora úhelníček (Parus ater), brhlík lesní (Sitta europaea), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a lejsek malý (Ficedula parva). Doupné stromy využívá například holub doupňák (Columba oenas), puštík obecný (Strix aluco), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), strakapoud malý (Dendrocopos minor), datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) a žluna šedá (Picus canus). Vzácně je možné pozorovat i kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). Typickými druhy savců jsou veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Území je součástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx), občas zde přechází i medvěd hnědý (Ursus arctos).

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Lesnictví: Věk nejstarších stromů je kolem 180 let, lesní porosty jsou ponechány přirozenému vývoji. Víceetážový, nestejnověký, druhově smíšený porost tvoří na dvou samostatných celcích jádrové území rezervace. Má pralesovitý charakter s vysokým podílem vývratů, zlomů a souší v různém stupni rozkladu dřevní hmoty, která vytváří rozmanité životní prostředí pro velké množství organismů. Porosty navazující na území rezervace mají charakter stejnověké, převážně bukové tyčoviny. Na rozdíl od ostatních obdobných rezervací v Beskydech se zde vyskytují ve větším zastoupení odrůstající jedinci jedle bělokoré středního věku, kteří budou schopni nahradit postupně odumírající jedle horního patra.

Jedlobukový „prales“ Kutaný (28. 10. 2004)

Management, ohrožení: Na území Lesní správy Karlovice se přibližně od poloviny 17. století do poloviny 18. století uplatňovalo pastevní hospodaření. Koncem 19. století byly okolní lesy vytěženy belgickou společností a zalesněny smrkem. Přírodní rezervaci Kutaný lze považovat za ukázku zbytku porostu ušetřeného před nešetrným průmyslovým využitím přirozených lesů v okolí Halenkova. Ochranářské zásahy jsou soustředěny na podporu hojného přirozeného zmlazení jedle bělokoré před zvěří. Okusu je bráněno pomocí malých oplocenek a individuálních oplůtků.

Území je ohrožováno zvýšeným turistickým ruchem. Podél okraje PR Kutaný vede turistická značená cesta z Halenkova na chatu pod Vsackým Cábem, která se nachází 200 m nad horním okrajem rezervace. Bezprostředně navazující louka pod turistickou chatou je využívána jako sjezdovka s lyžařským vlekem. K chatě vede po hřebeni od rozcestí na Dušné kvalitní komunikace, vjezd je povolen pouze návštěvníkům chaty.

Natura 2000: PR Kutaný se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

PR Kutaný (28. 10. 2004)

Literatura:

Bajer, V. (2004): Plán péče o přírodní rezervaci Kutaný na období 2006–2015. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1985): Státní přírodní rezervace Kutaný. Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, pod Radhoštěm.

Běčáková, M. et Popelář, P. (2018): Dinotický poklad. Přírodní rezervace Kutaný. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2018, s. 8–9.

Demek, J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 s.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Hrnčiřík, J. (1996): Mykoflóra PR Kutaný v roce 1996. – Ms., 2 s., depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Kocián, J. [ed.] (2021): Zajímavé mykologické nálezy ze severní Moravy a Slezska I. – Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales, 70: 51–63.

Kolektiv autorů (1999): Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 2000–2019. – Ms., 202 s. ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek.

Konvička, O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 141–159.

Konvička, O. (2010): Příspěvek k faunistice brouků (Coleoptera) Valašska (východní Morava, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 3–12, ISSN: 1804-2732.

Křenek, D. (2006): Studie – Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion, Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Křenek, D. et Pavelka, J. (2013): Vymezení nových maloplošně chráněných území v Ptačí oblasti Horní Vsacko a zhodnocení významu klíčových lesních porostů a komplexů pro předmětné a zvláště chráněné druhy ptáků. – ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko, Valašská Bystřice. Ms., 109 s. plus přílohy, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2015): Bryologická exkurze do PR Kutaný a PR Halvovský potok ve Vsetínských vrších. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS, 4: 7–10.

Kučírek, L. (1972): Inventarisační výzkum přírodní reservace Kutaný. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kučírek, L. (1972): Lesní rezervace na Vsetínsku. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972, 1: 23–26.

Lička, D. (2008): Management tlejícího dřeva a jeho význam pro biodiverzitu lesních ekosystémů a pro lesní hospodářství. – Dizertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav ochrany lesů a myslivosti.

Lička, D. et Šťastný, P. (2007): Objem tlejícího dřeva na TVP Kutaný I a II (PR Kutaný, CHKO Beskydy). In: Vacek, S., et al., (2007). Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. – Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce 2007. s. 445.

Martinát, O., Trnčík, P. et Popelář, P. (2015): Plán péče o přírodní rezervaci Kutaný na období 2006–2015. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 s.

Molitor, Z. (1983): Státní přírodní rezervace Kutaný. Inventarizační průzkum na lesním fondu dle metodiky SÚPPOP Praha 1973. – Ms. depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Molitor, Z. (1985): Ochranářský plán na období 1986–1995. Státní přírodní rezervace "Kutaný". – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Moravčík, P., Havlíčková, A. et Bryndová, I. (2000): Analýza a vyhodnocení příčin chřadnutí lesů v Beskydech. Průběžná zpráva za rok 2000. – IFER, Praha: 20–22.

Mrkva, R. (2000): Chřadnutí dřevin jako významný a očekávaný problém ochrany lesa. – Lesnická práce 79 (6): 246–249.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. – ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy

Pavelka, J. (1983): Příspěvek k rozšíření strakapúda bělohřbetého, Dendocopos leucotos (Bechst.) a datlíka tříprstého, Picoides tridactylus (L.) na Vsetínsku. – Sylvia, č. 22: 61–68.

Pavelka, J. (1986): Zpráva o výsledcích výzkumu v jedlobukových pralesích Razula a Kutaný v roce 1985. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, J. (1988): Závěrečná zpráva z ornitologického výzkumu ve SPR Kutaný a Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Pavelka, J., Zádrapa, R. (1992): Hnízdní avifauna v jedlobukovém pralese Kutaný v letech 1980–1989. – Ms., 10 s., depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. II. Jak se pralesy liší. – Valašsko – vlastivědná revue, 3: 34–37.

Petřvalský, J. (1983): Státní přírodní rezervace Kutaný. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Polčák, J. (2018): Mykologická inventarizace PR Kutaný. – Ms., 42 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Popelář, P. (1994): Plán péče pro zvláště chráněné území Kutaný na období 1996–2005. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pospíšil, V. (1966): Die Moosflora der Berge Vsetínské vrchy in den Nordwestlichen Karpaten. Časopis Moravského musea – Acta Musei Moraviae LI: 169–224.

Procházka, J. et Schlaghamerský J. (2015): Ohrožení brouci CHKO Beskydy. – Živa 3/2015, s. 128–130.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Sedláčková, M. (2000): Dentaria glandulosa v lesích severovýchodní Moravy. – Časopis Slezského muzea, Opava (A), 49: 145–160.

Sívek, J. (1985): Kvantitativní analýza ornitocenózy jedlobukového pralesa Kutaný v hnízdním období roku 1984. – Ms. Soutěžní práce SOČ, Gymnázium Vsetín.

Spitzer, L. (2007): Entomologický inventarizační průzkum PR Kutaný. Brouci (Coleoptera). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026.

Spitzer, L., Tuf, I. H., Tufová, J., Tropek, R. (2007): Příspěvek k poznání fauny epigeických bezobratlých dvou přírodních jedlobukových lesů ve Vsetínských vrších (Česká republika). – Práce a studie Muzea Beskyd, Přírodní vědy, 19: 71-82.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Tkačíková, J. (2004): Inventarizační průzkum PR Kutaný z oboru botanika. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2014): Inventarizační průzkum PR Kutaný z oboru bryologie. – Ms., 23 pp. Depon. in: SCHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2016): Mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace přírodních rezervací Halvovský potok a Kutaný (Vsetínské vrchy). – Acta Carp. Occ., 7: 26–46. ISSN 1804-2732.

Tkačíková, J. et Spitzer, L. (2010): Z pozůstalosti G. A. Říčana: “Příroda Valašska“. – Muzeum regionu Valašsko Vsetín, Valašsko 24: 12–18.

Tkačíková, J. et Tkačík, J. (2005): Ústup jedle v maloplošných chráněných územích na Valašsku na příkladu PR Kutaný. – Valašsko - Vlastivědná revue 15: 24–25.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Zádrapa, R. (1984): Příspěvek k rozboru ornitocenózy jedlobukového pralesa Kutaný v hnízdní době let 1981–1983. – Ms. Soutěžní práce SOČ, Gymnázium Vsetín.

Zádrapa, R. (1986): Ptačí složka jedlobukového pralesa "Kutaný". – Ms. depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Zavřel, H. (1943): Mechy na Vsackém Cábu. – Příroda. Brno. 36: 6–8.

Žaloudík, V. (1976): Historie Přírodní rezervace Kutaný. – Ms., 11 pp. Depon. in: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Frýdek-Místek; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

• Aktualizace 28. 2. 2024