Přírodní památka Zubří
Základní údaje: Přírodní památku tvoří vlhká louka v zahradě u rekreačního domku č. p. 173 na severním okraji obce Zubří v údolí Zuberského (Hodorfského) potoka. Nachází se v Rožnovské brázdě v nadmořské výšce 395 m n. m. Katastrální území Zubří, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství a osvěty ze dne 19. 2. 1948 jako přírodní rezervace Zubří, přehlášeno výnosem Min. kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988 jako SPR Zubří. Evidenční kód ÚSOP: 535. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha: 0,1274 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Louka s bohatou populací šafránu karpatského (Crocus heuffelianus). Jeden z mála zachovaných fragmentů původně rozsáhlejší lokality podél Zuberského potoka. Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří střídající se godulské a istebňanské vrstvy zuberského poruchového pásma. Chráněné území je součástí pahorkatiny střední části Rožnovské brázdy a nachází se v mírně zvlněné nivě Zuberského (Hodorfského) potoka, který je zahlouben 1,5 m ve štěrkových náplavech a tvoří východní hranici památky.
Flóra a vegetace: Přírodní památka Zubří je významná bohatým výskytem šafránu karpatského (Crocus heuffelianus), koncem března až začátkem dubna tady vykvétá až několik stovek rostlin. Výskyt šafránu je zde považován za původní, i když je to některými botaniky zpochybňováno. Jedná se o jeden z mála zachovaných zbytků v minulosti velmi rozsáhlé populace nacházející se podél Zuberského potoka, která byla fragmentována na 14 recentních mikrolokalit. Jsou to jedny z mála populací šafránu karpatského v okrese Vsetín i v CHKO Beskydy, další se nalézají až u Nového Hrozenkova na loukách Seník ve vrcholové části hřbetu Javorníků nedaleko rekreačního střediska Kohútka a v katastru obce Horní Lomná v Beskydech.
V roce 2008 byly zveřejněny výsledky výzkumu slovenských botaniků, kteří prováděli cytometrické analýzy a studovali počty chromozómů populací šafránu karpatského na Slovensku. Na základě těchto výsledků došli k závěru, že se ve skutečnosti jedná o dva velmi podobné taxony, avšak s rozdílným počtem chromozómů. Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), s počtem chromozómů 2n=10, se údajně vyskytuje pouze vzácně na východě Slovenska a také na Ukrajině. Velmi početné populace šafránů (počet chromozómů 2n=18) na středním a západním Slovensku zasahující na východní Moravu a do Polska vyčlenili do samostatného druhu, šafránu spišského (Crocus discolor), který je považován za západokarpatský endemit. Také beskydské populace byly prostudovány metodou průtokové cytometrie, výsledky ukazují, že všechny moravské populace jsou ve velikosti genomu identické s populacemi z centrálních Západních Karpat na Slovensku (počet chromozómů 2n=18).
Fytocenologicky je převážná většina chráněného území řazena ke svazu Arrhenatherion, okrajově při hraně potoka sem zasahuje svaz Calthion. Součástí travinobylinného porostu je také sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), penízek modravý (Thlaspi caerulescens), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bika ladní (Luzula campestris), violka srstnatá (Viola hirta), prvosenka vyšší (Primula elatior) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum).
Fauna: Území není zoologicky významné. S ohledem na typ stanoviště a jeho malou rozlohu nelze očekávat žádné vzácnější druhy živočichů. Management, ohrožení: Od doby vyhlášení byla louka užívána s určitým omezením. Bylo zachováno kosení a dodržoval se zákaz hnojení, odvodňování, vypásání, trhání a vyrývání rostlin. Po změně majitele v osmdesátých letech 20. stol. došlo k poškození území novou výsadbou ovocných stromů, skládkováním stavebního materiálu a založením několika ohnišť. Tyto zásahy vedly ke značnému zmenšení početnosti šafránu z původních 2500 až 5000 kvetoucích rostlin v 70. letech 20. stol. na pouhých 200 rostlin v současnosti. Také zbývající mikrolokality v obci Zubří mimo ZCHÚ jsou silně ohroženy antropickým tlakem. Ochrana populace šafránu v PP Zubří spočívá v pokračování spolupráce Správy CHKO s vlastníkem. Je třeba dodržovat kosení ve správném termínu (1. seč v červnu po vysemenění rostlin), frekvence max. 2–3× za rok se zachováním dostatečné výšky strniště, minimalizace dalších zásahů do populace šafránu jako je hnojení, skládkování, nové stavby, kácení dřevin… Nutný je každoroční monitoring početnosti a stavu populace šafránu. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v chráněném území je uveden v aktuálním plánu péče na období 2015–2024. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Dítě, D. (2009): Crocus discolor G. Reuss – šafrán / šafran spišský. - Botany.cz [online]. 2009-02-26 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/crocus-discolor/>. Dokoupil, J. (2014): Historie a současnost CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. Humpolíčková, J. (2012): Moravskoslezské Beskydy, Zubří – přírodní památka. – Botany.cz [online]. 2012-07-27 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/zubri/. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Chytil, P. (2005): Plán péče o přírodní památku Zubří na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Janáčová, D. (2013): Změny ve struktuře krajiny vybraného území na základě studia leteckých a družicových snímků. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Geografická kartografie a geoinformatika. Vedoucí práce doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. Kalníková, V. (2019): Beskydské rostliny pod drobnohledem. – In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2019, s. 12. Kovařík, J. (1983): Chráněné naleziště Zubří. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Krist, V. (1934): Šafrány Československé republiky (náčrt zeměpisného rozšíření). Příroda, Brno, 27: 206–209, 231–233. Krupa, M. (2010): Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus) mizející klenot jarních luk. Studie v rámci projektu Zachování karpatského přírodního dědictví v Beskydech. – Ms., depon. in: ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm. Krupa, M. (2013): Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus) v Zubří – dáme mu šanci? – Ms., depon. in: ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm, s. 6. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Mazáč, J. (2016): Crocus heuffelianus Herb. – šafrán karpatský / šafran karpatský. Botany.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/crocus-heuffelianus/>. Neuschlová, Š. (1970): Chráněné naleziště Zubří. Mezinárodní biologický program IBP-CT. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ohryzková, L. et Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Petřvalský, J. (1984): Inventarizační průzkum geologický SPR Zubří. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358. Popelářová, M., Koutecký, P. et Krupa, M. (2011): Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus Herbert) na východní Moravě. – In: Acta Carp. Occ. 2: 41–50. Popelářová, M. (2012): Vladimír Krist a divoké šafrány. – In: Zuberské noviny, duben 2012, s. 10–11. Popelářová, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Zubří na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Šimurdová, L. (2007): Květena Zubří. Závěrečná práce. – Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Veselý, J. (1949): Šafrány na Valašsku. – In: Naše Valašsko 12: 13–18. Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Zbránek, J. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v botanických lokalitách v okolí Vsetína. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc. |
| • Aktualizováno 19. 9. 2021 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |