Národní přírodní památka Búrová
Základní údaje: Národní přírodní památka Búrová představuje květnatou bělokarpatskou louku s rozptýlenými solitérními stromy, která je ze tří stran obklopená lesem. Nachází se v jihozápadní části Bílých Karpat, v Javořinské hornatině (okrsek Suchovská vrchovina), na svahovém hřbetu kóty Háj (573 m n. m.) vybíhajícím severním směrem, v nadmořské výšce 442 až 532 m n. m., asi 1 km jihozápadně od středu obce Suchov. Katastrální území Suchov, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 17. června 1987 jako SPR Búrová. Evidenční kód ÚSOP: 1037. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha (podle aktuálního plánu péče): 18,8220 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Bělokarpatská louka s typickou květenou a ojedinělá lokalita kýchavice černé (Veratrum nigrum) v České republice, krajinářsky hodnotné území. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen horninami svodnického souvrství hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurského flyše – vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén–maastricht). Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické, místy pseudoglejové, těžší zrnitosti.
Flóra a vegetace: Na květnatých bělokarpatských loukách se solitérními stromy, především duby a lipami, převažuje teplomilná travinobylinná vegetace asociace Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), ostřicí horskou (Carex montana) a medyňkem vlnatým (Holcus lanatus). Místy se projevují sliné tendence k mezofilním ovsíkovým a kostřavovým loukám svazu Arrhenatherion elatioris a střídavě vlhkým bezkolencovým loukám svazu Molinion caeruleae. NPP Búrová je jednou z nemnoha lokalit kýchavice černé (Veratrum nigrum) na Moravě. Vyskytuje se zde poměrně stabilní populace, její početnost je odhadována na 5000 jedinců. V České republice dále roste jen v Národním parku Podyjí a ve středních Čechách (pahorkatina Džbán a CHKO Český kras). V důsledku intenzivního hnojení a dosevu kulturních travin v minulosti jsou druhově i početně málo zastoupeny orchideje (vstavačovité), hojnější je pouze vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa) a rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis). Jen vzácně se vyskytuje hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), při okraji lesa vstavač bledý (Orchis pallens) a na mokřadu v ochranném pásmu prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata). Louky se pomalu navracejí ke svému původnímu stavu, o čemž svědčí zvětšující se populace rudohlávku jehlancovitého.
V rezervaci se vyskytuje řada dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin, jako např. bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), jetel červenavý (Trifolium rubens), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), chrpa úzkoperá (Centaurea stenolepis), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kozinec dánský (Astragalus danicus), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), mochna bílá (Potentilla alba), oman srstnatý (Inula hirta), oman vrbolistý (Inula salicina), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), plamének přímý (Clematis recta), plicník měkký (Pulmonaria mollis), plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion longifolium), srpice barvířská (Serratula tinctoria), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), vítod větší (Polygala major) a žluťucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex subsp. galioides). Pouze vzácně zde roste hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec trávovitý (Iris graminea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), růže galská (Rosa gallica), snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), šanta lesostepní (Nepeta nuda), záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), záraza žlutá (Orobanche lutea) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Je uváděn také výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), kvetoucí rostliny zde byly naposledy pozorovány v roce 2016. Při okrajích lesa se můžeme setkat s několika dalšími pozoruhodnými druhy, k minž patří např. ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) a fialově kvetoucí violka bílá (Viola alba). Fauna: Květnaté louky v NPP Búrová jsou významným biotopem četných druhů bezobratlých, především hmyzu. Ze zajímavých a význačných druhů motýlů zde byl zaznamenán např. pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci),píďalky drsnokřídlec bělopásný (Lycia zonaria) a píďalka bahenní (Epirrhoe pupillata), můry dřevobarvec ptačincový (Aporophyla lutulenta) a kovolesklec plicníkový (Euchalcia modestoides). Faunisticky význačné druhy brouků představují především stepní druhy střevlíkovitých (Carabidae), např. Lebia cruxminor, kvapníci Amara tricuspidata a Ophonus sabulicola. Na solitérní duby je vázán roháč obecný (Lucanus cervus). Z dalších skupin hmyzu je zajímavý výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa), kriticky ohrožené kobylky zavalité (Polysarcus denticauda) a několika druhů mravenců, např. mravence čtyřskvrnného (Dolichoderus quadripunctatus) a mravence travního (Formica pratensis). Z pavouků byl zaznamenán teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Plazi a obojživelníci jsou zastoupeni ještěrku obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis), užovkou hladkou (Coronella austriaca) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina). Z ptáků zde hnízdí např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a strnad luční (Miliaria calandra).
Lesnictví: Území je vedeno jako bezlesí, ze tří stran je však obklopeno lesními porosty – karpatskou dubohabřinou svazu Carici pilosae-Carpinetum betuli. Krajinářsky velmi hodnotné jsou rozptýlené solitérní stromy, především duby (Quercus spp.). Management, ohrožení: Území rezervace bylo v minulosti využíváno jako jednosečné louky. V 80. letech 20. stol. byly louky intenzívně obhospodařovány a pohnojeny minerálními hnojivy, dosévány byly také kulturní traviny. V důsledku toho došlo k ústupu chráněných druhů rostlin, především vstavačovitých, a částečnému ochuzení druhové diverzity. V současnosti je Správou CHKO zajišťováno pravidelné kosení lokality, od roku 2000 jsou přepásány otavy.
Natura 2000: NPP Búrová se nachází na části území CHKO Bílé Karpaty, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (kód CZ0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Ambrozek, L. (2017): Výročí bělokarpatských národek. – Ochrana přírody 6/2017: 2–5. Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2006): Makromycety NPP Búrová. Nálezová zpráva za rok 2006. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2007): Makromycety NPP Búrová. Zpráva o nově nalezených druzích v roce 2007. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788. Boža, P. (2006): Dřepčíci (Coleoptera: Chrysomelidae: Alticinae) a nosatci (Coleoptera: Curculionidae) NPP Búrová, výsledky faunistického průzkumu. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. Černý, M. (2022): Vrtalkovití (Diptera, Agromyzidae) některých přírodních rezervací a památek v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 13: 23–49. Dřevojan, P. et Fajmon, K. (2014): Hořec křížatý (Gentiana cruciata) – rozšíření a management v Bílých Karpatech. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy. Fajmon, K., Jagoš, B., Ovesný, K., Staš, R., Vondřejc, T. et Žmolík, M. (2022): Plán péče o Národní přírodní památku Búrová na období 2023–2032. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104. Holuša, J., Kočárek, P. et Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. – Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0. Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. ISBN 80-903444-3-7. Hula, V. (2008): Inventarizační průzkum arachnofauny NPP Búrová (Bílé Karpaty). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Chládek F. (2002): Doplňky a poznámky k fauně rovnokřídlých (Orthoptera s. l., Insecta) Bílých Karpat. – Tetrix, svazek 10 – XII/2003, Brno. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1990): Inventarizační průzkum SPR Búrová. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (2003): Plán péče o NPP Búrová na období 2003–2012. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty, Luhačovice. Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4. Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2005): Inventarizační průzkum NPP Búrová z oboru botanika. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II. Vyhlášené lokality, zachovalé lokality nebo zaniklé lokality se zachovaným okolím. – Příroda, Praha, 28: 203–224. Jongepierová, I. et Konvička, O. (2012): Plán péče o NPP Búrová na období 2013–2022. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Thalictrum simplex subsp. galioides in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439. Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum Národní přírodní památky Búrová z oboru fytofágní brouci. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Konvička, M., Beneš, J., Čížek, O., Kopeček, F., Konvička, O. et Víťaz, Ľ. (2008): How too much care kills species: Grassland reserves, agrienvironmental schemes and extinction of Colias myrmidone (Lepidoptera: Pieridae) from its former stronghold. – Journal of Insect Conservation 12: 519–525. Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Malenovský, I. et Lauterer, P. (2012): Leafhoppers and planthoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae 96 (2) 2011: 155–322. Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. – Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Šimečková, H. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Daniel Volařík. Vrabec, V. et Uřičář, J. (2012): Inventarizační průzkum NPP Búrová z oboru entomologie (Lepidoptera). – Ms. Depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. |
• Aktualizace 29. 9. 2024 | CHKO Bílé Karpaty | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |