Přírodní památka Dobšena

Přírodní památka Dobšena (14. 6. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Dobšena leží na jihozápadním svahu Královce (655 m n. m.) v horní části členitého údolního uzávěru Dešňanského potoka, levostranného přítoku Brumovky (Klobouckého potoka). Nachází se v Chmelovské hornatině (okrsek Študlovská hornatina) v nadmořské výšce 525 až 580 m n. m., asi 2 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Katastrální území Valašské Klobouky, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982 jako CHPV Dobšena, naposledy přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 1425. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 1,4306 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Extenzívní, silně svažitá pastvina obklopená lesem, v severozápadní části s rozsáhlým prameništěm a bohatou populací kruštíku bahenního.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou bystrickou magurského flyše. V bystrických vrstvách zlínského souvrství převažují vápnité jílovce a slínovce (střední až spodní eocén), sedimenty belovežského souvrství jsou tvořeny rudohnědými nevápnitými jílovci (spodní eocén až svrchní paleocén). Kvartérní uloženiny jsou deluviálního původu. Půdním typem je kambizem pseudoglejová až kambizem dystrická.


Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa)		Přírodní památka Dobšena (14. 6. 2003)

Flóra a vegetace: Floristická rozmanitost je dána přítomností druhů charakteristických pro sušší louky, pastviny a svahová prameniště Bílých Karpat. V sušších částech se roztroušeně vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis), dříve hojný průvodce výslunných pastvin této oblasti. Mezi mnoha bylinnými druhy mají četné zastoupení i druhy teplomilné, vzácné a ohrožené, jako např. zvonek klubkatý (Campanula glomerata), podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), oman srstnatý (lnula hirta), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), šalvěj luční (Salvia pratensis), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel horský (Trifolium montanum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a prvosenka jarní (Primula veris).

Ze vstavačovitých (Orchidaceae) byla zjištěna pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina). Na prameništi se nachází mokřadní vegetace svazu Caricion davallianae s druhově bohatým společenstvem ostřic (Carex spp.), sítin (Juncus spp.) a suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium). Vitální populaci zde vytváří kruštík bahenní (Epipactis palustris), roztroušeně se vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

Přírodní památka Dobšena (2. 5. 2003)

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy byly zaměřeny na bezobratlé, především brouky. Převažují zde fytofágní druhy, ze vzácných např. nosatčík Squamapion flavimanum, nosatci Mogulones pallidicornis a Otiorhynchus multipunctatus, štítonoš Cassida panzeri a několik druhů dřepčíků. Na vegetaci zachovalých mechových pramenišť se vyskytuje vzácný páteříček prameništní (Cordicantharis longicollis). Byl zde nalezen také vzácný vodní brouk peřejník Eubria palustris vázaný právě na zachovalá prameniště, a také krasec Agrilus integerrimus, jehož larvy se vyvíjejí v lýkovci jedovatém. Z motýlů se na louce vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a přástevník medvědí (Arctia caja), v lesních lemech bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). Z dalších chráněných druhů zde žije např. mravenec lesní (Formica rufa), rozšířila se sem i teplomilná kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Bylo zde zaznamenáno 11 druhů měkkýšů, na prameniště je vázaný evropsky významný měkkýš vrkoč útlý (Vertigo angustior). Z obojživelníků byla pozorována kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, je obklopena především jehličnatými porosty s převahou smrku. Od roku 2012 propojuje přírodní rezervaci Javorůvky a přírodní památku Dobšena nestátní lesní rezervace Stráž, která představuje přírodě blízké lesní porosty o celkové výměře 4,7057 ha. Pozemky jsou převážně ve vlastnictví Pozemkového spolku KOSENKA při základní organizaci Českého svazu ochránců přírody KOSENKA ve Valašských Kloboukách.

Management, ohrožení: V důsledku dlouhodobé absence kosení a pastvy od konce 70. let 20. stol. začala lokalita zarůstat náletovými dřevinami, především smrkem. Od počátku 80. let bylo základní organizaci Českého svazu ochránců přírody KOSENKA obnoveno kosení nezarostlých ploch a koncem 80. let byl nálet razantně odstraněn. V současnosti je lokalita udržována pravidelným ručním kosením v rámci tradičních letních dobrovolnických táborů „Kosení bělokarpatských luk“, což vede k regeneraci celého území včetně návratu některých rostlinných druhů, především vstavačovitých. Pozemky přírodní památky Dobšena se podařilo v roce 2013 vykoupit, a to díky sbírce Místo pro přírodu, jsou také ve vlastnictví Pozemkového spolku KOSENKA.

Přírodní památka Dobšena (14. 6. 2003)

Literatura:

Bojková, J., Chvojka, P. et Komzák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Boža, P. (2008): Brouci (Coleoptera) lokality PP Dobšená (k. ú. Valašské Klobouky). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Ezer, E. et Konvička, O. (2019): Inventarizace MZCHÚ – PP Dobšena – Saproxylický hmyz a epigeičtí predátoři. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Grüll, F. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu CHPV Dobšena 1986–87. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Horsák, M., Kment, P. et Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206–210.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Janík, M. (2014): Přírodní památka Dobšena v péči Pozemkového spolku Kosenka. – Krása našeho domova XIV (56): 6-7.

Járová, I., Vonřejc, T., E., Fajmon, K. et Žmolík, M. (2021): Plán péče o PP Dobšena na období 2021–2030. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. a kol. (2010): Plán péče o PP Dobšena na období 2011–2020. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček , M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I. (2013): New records of Auchenorrhyncha (Hemiptera) for the Czech Republic. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 98(2): 235-263.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Moravec, J. (2014): Rozhovor s Miroslavem Janíkem o trampských kořenech a cestě od luk k lesu. – Ochrana přírody 5/2014, ročník 69, Praha, AOPK ČR.

Moravec, J. (2015): Po nejsevernějším hřebeni Bílých Karpat. – Ochrana přírody 5/2015, ročník 70, Praha, AOPK ČR.

Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp.

Tlusták, V. (2000): Inventarizační průzkum botanický PP Dobšena. – Ms. depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

Trávníček, R. (2000): Chráněná území ve Valašských Kloboukách. – In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka. Valašské Klobouky: Městské muzeum, Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, roč. 1, č. 1 (2000), s. 40–41.

Vincenecová, K. (2013): Botanický inventarizační průzkum PP Dobšena. – Ms. depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

• Aktualizace 27. 3. 2024