Přírodní rezervace Drahy

Přírodní rezervace Drahy (18. 4. 2012)

Základní údaje: Přírodní rezervace Drahy představuje bělokarpatské květnaté louky a pastviny asi 1 km jihovýchodně od obce Horní Němčí. Nachází se ve velmi členitém terénu na údolním svahu potoka Okluky, převážně se severozápadní orientací, v nadmořské výšce 375 až 513 m n. m. Chráněným územím prochází místní asfaltové komunikace, která je dělí na menší spodní a větší horní část, v současnosti využívanou jako pastvina. Katastrální území Horní Němčí, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 781. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 13,3124 ha, ochranné pásmo 12,4270 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Ojedinělá ukázka druhotně vzniklého stanoviště s mělkou půdou a xerotermními společenstvy, místy odpovídajícími svým složením skalním stepím. Genofond unikátních druhů rostlin a živočichů. Řada druhů zde dosahuje severní hranice svého rozšíření.

Přírodní rezervace Drahy (13. 5. 2005)


Tořič včelonosný (Ophrys apifera) v PR Drahy)		Tořič včelonosný (Ophrys apifera)

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad přírodní památky je tvořen svodnickým souvrstvím hluckého vývoje (paleocén–maastricht). V drobně až středně rytmickém flyši převládají šedé vápnité jílovce nad vápnitými drobovými pískovci. Z půdních typů se na lokalitě nacházejí kambizem oglejená, kambizem luvická oglejená, glej modální a pararendzina modální. Půdy jsou štěrkovité, mělké, povrch je místy velmi členitý, na štěrkovitém podkladu se vytvořily strže, erozní rýhy a lokálními sesuvy, především v horní části lokality.


Koulenka prodloužená (26. 4. 2003)		Kakost krvavý (22. 5. 2002)

Flóra a vegetace: Území přírodní rezervace Drahy pokrývá teplomilná travinobylinná vegetace s rozptýlenou zelení tvořenou porosty s jalovcem obecným (Juniperus communis), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a černou (Pinus nigra), keři hlohů (Crataegus sp.), dřínem jarním (Cornus mas) a růží šípkovou (Rosa canina), na vlhčích místech i olší lepkavou (Alnus glutinosa). Ve spodní části je situován višňový sad, kolem cesty je stará alej ořešáků, na jejichž kmenech byl zjištěn vymírající lišejník terčovka Parmelia exasperata, u horního okraje rezervace roste stará mohutná hrušeň.


Vstavač bledý, PR Drahy (26. 4. 2003)		Vstavač osmahlý, PR Drahy (15. 6. 2002)

Přírodní rezervace Drahy je velmi cenná botanická lokalita s vegetací stepních luk svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Dominantními travinami jsou sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Z orchidejí se vyskytuje jeden z nejvzácnějších druhů Bílých Karpat tořič včelonosný (Ophrys apifera), dále vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V roce 2004 zde byla objevena populace kriticky ohroženého vstavače trojzubého (Orchis tridentata), který byl v Bílých Karpatech považován za vyhynulý.


Vstavač nachový, PR Drahy (22. 5. 2002)		Pětiprstka žežulník s bílými květy (15. 6. 2002)

Dále zde rostou např. kosatec trávovitý (Iris graminea) a kosatec různobarvý (Iris variegata), sasanka lesní (Anemone sylvestris – jediná lokalita na okrese Uherské Hradiště), kakost krvavý (Geranium sanguineum), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica - jediná lokalita v Bílých Karpatech), kozinec dánský (Astragalus danicus), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella), prvosenka jarní (Primula veris), starček stinný (Senecio umbrosus), vítod nahořklý (Polygala amarella), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) aj.


Tořič včelonosný (Ophrys apifera) - detail květu		Tořič včelonosný (Ophrys apifera)

V mechovém patru byly zjištěny vápnomilné druhy mechů a lišejníků, např. vzácný lišejník Leptogium schraderi. V horní části lokality (Hloží) se nachází několik pěnovcových svahových pramenišť s mokřadními společenstvy (dvě z nich jsou ohrazeny a chráněny před poškozením pasoucím se dobytkem). Vyskytuje se zde několik ohrožených druhů ostřic jako ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), ostřice oddálená (Carex distans), ostřice pozdní (Carex viridula) a ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), dále skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).

Fauna: Lokalita je významným biotopem teplomilných druhů bezobratlých, především zástupců hmyzu. Ze vzácných druhů brouků byli nalezeni např. chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), krasec uherský (Anthaxia hungarica), majka obecná (Meloe proscarabaeus), majka svraštělá (Meloe rugosus) a dřevomil Hylis olexai. Z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) zde žijí např. např. prskavec menší (Brachinus explodens), prskavec větší (Brachinus crepitans), svižník německý (Cylindera germanica), svižník polní (Cicindela campestris), střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) a střevlík Carabus obsoletus, vzácný střevlík Carabus scabriusculus nebyl v posledních letech potvrzen.

Z motýlů byli v rezervaci pozorováni např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica), modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f.rebeli ) a modrásek černoskvrnný (Phengaris arion), ostruháček ostružinový (Callophrys rubi), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae) a píďalka jalovcová (Thera juniperata). V minulosti se na Drahách vyskytoval také žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), který zde již vyhynul, podobně jako na všech ostatních bělokarpatských lokalitách. Na jediném místě v regionu jihovýchodní Moravy byl na lokalitě zjištěn zavíječ Eurrhypis pollinalis. Velmi hojná je kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) se vyskytuje např. cvrčivec révový (Oecanthus pellucens) a vzácná marše dvoutečná (Tetrix bipunctata). Z mravenců byla zjištěna celá řada druhů, např. Formica cinerea, Formica gagates a Plagiolepis vindobonensis . Z křísů je zajímavý výskyt ostruhovníka Ribautodelphax imitans a druhu Fieberiella bohemica dosud známého jen z Českého krasu. Bohatě jsou zastoupeni také pavouci.


Bělopásek dvouřadý, PR Drahy (15. 6. 2002)		Modrásek hořcový Rebelův, PR Drahy (15. 6. 2002)

Z plazů zde žije užovka hladká (Coronella austriaca), v posledních letech byl potvrzen výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis). Drahy jsou také významným útočištěm a hnízdištěm ptactva, na lokalitě se vyskytuje např. ťuhýk obecný (Lanius collurio) a ťuhýk šedý (Lanius excubitor), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), chřástal polní (Crex crex) a dudek chocholatý (Upupa epos).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, na horní okraj bezprostředně navazuje Hornoněmčický háj s lesní rezervací Uvezené.

Management, ohrožení: Celé území sloužilo v minulosti jako málo úživná extenzivní pastvina pro kozy, ovce a zřejmě také jako shromaždiště obecního skotu. To přispělo k erozi půdy a vzniku terénních rýh a nerovností. Po úpadku soukromého zemědělství došlo k opuštění lokality a postupnému zarůstání náletovými dřevinami, především hlohem, šípkem, borovicí lesní a olší. V roce 1995 bylo chráněné území zbaveno většiny náletu a bylo také obnoveno kosení, v roce 1998 byla v horní části lokality obnovena extenzivní pastva skotu a oploceny mokřady. Území je třeba pravidelně kosit, podle potřeby odstraňovat náletové dřeviny a udržovat funkční oplocení mokřadů. Pastva skotu v horní části rezervace není příliš vhodná, mimo jiné dochází také k poškozování porostů jalovce – varovným příkladem je stav sousední lokality Vinohrádky. Jako vhodnější způsob se nabízí extenzivní pastva koz a ovcí. Vzhledem k cennosti lokality zde není na místě šetření s finančními prostředky na minimální údržbu kosením.

Přírodní rezervace Drahy (22. 5. 2002)

Natura 2000: PR Drahy se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bezděčka, P. (1993): Inventarizační průzkum mravenců (Formicidae) a střevlíkovitých brouků (Carabidae) PR Drahy. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Černý, M. (2022): Vrtalkovití (Diptera, Agromyzidae) některých přírodních rezervací a památek v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 13: 23–49.

Dvořáková, J., Ložek, V., Horsák, M. et Pechanec, V. (2011): Atlas rozšíření suchozemských plžů v CHKO Bílé Karpaty. – Acta Carpathica Occidentalis, Supplementum 1, 124 s. ISBN 978-80-87614-00-6.

Fajmon, K. et Jongepierová, I. (2013): Inventarizační průzkum. Přírodní rezervace Drahy z oboru botanika, stav v roce 2010. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Farkač, J., Král, D. et Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.

Garaj, P. et Růžička, V. (1981): Ophrys apifera Huds. v CHKO Bílé Karpaty – nový druh pro ČSR. – Památky a Příroda 6: 444–445.

Garaj, P., Ondrová, V. et Růžička V. (2005): Nález Orchis tridentata v přírodní rezervaci Drahy v Bílých Karpatech. Poznámky k dalším nálezům a ochraně lokality. – Roezliana, Brno, 34: 35–39.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horsák, M., Kment, P. et Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206–210.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jatiová, M., Šmiták, J.(1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1998): Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace Drahy, k. ú. Horní Němčí. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (2005): Plán péče o PR Drahy na období 2005–2014. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I., Fajmon, K. et Žmolík, M. (2015): Plán péče o přírodní rezervaci Drahy na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Kment. P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. – 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2004): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty. Část 2. Okolí Horního Němčí. – Příroda, Praha, 21: 15–37.

Kaplan, Z. et al. (2018): Distribution of Gentianella lutescens subsp. lutescens in the Czech Republic. – Preslia 90: 425–531.

Kočárek, P. (2008): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě PR Drahy. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Konvička, M., Beneš, J., Čížek, O., Kopeček, F., Konvička, O. et Víťaz, Ľ. (2008): How too much care kills species: Grassland reserves, agrienvironmental schemes and extinction of Colias myrmidone (Lepidoptera: Pieridae) from its former stronghold. – Journal of Insect Conservation 12: 519–525.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2020): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVIII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 55: 98.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 270.

Mertlik, J. et Pelikán, J. (2013): Nové údaje o Hylis olexai (Coleoptera: Eucnemidae) pro území České republiky a Slovenska. New data about Hylis olexai (Coleoptera: Eucnemidae) for the area of the Czech Republic and Slovakia. – Elateridarium 7: 45–54. ISSN 1802-4858.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Náhlíková, T. (2009): Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Plesková, Z. (2021): Botanický inventarizační průzkum PR Drahy. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Resl, K. (1983): Výsledky faunistického průzkumu lok. CHPV Drahy u Horního Němčí, čeleď Carabidae. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Resl, K. (1996): Faunistický průzkum lokality Horní Němčí – Drahy 7071 Coleoptera, Uh. Brod. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šimečková, H. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Daniel Volařík.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. et Spitzer, L. (2015): Rozšíření a stav vybraných populací modráska hořcového Rebelova (Phengaris alcon rebeli) (Lepidoptera: Lycaenidae) ve Zlínském kraji (vychodní Morava). – Acta Carp. Occ., 6: 126–138. ISSN: 1804-2732.

Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Vlašín, M., Mikátová, B., Zavadil, M. (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice – AOPK ČR, 257 s.

• Aktualizace 29. 9. 2024