Přírodní památka Okrouhlá

Květnatá bučina v přírodní památce Okrouhlá (2. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Okrouhlá představuje přírodě blízké lesní porosty v severní části Bílých Karpat. Nachází se v Chmelovské hornatině (okrsek Vlárská hornatina) v mírně zvlněném terénu na západně exponovaném svahu a vrcholu kóty Okrouhlá (656 m n. m.) v nadmořské výšce 555 až 655 m n. m., asi 1,3 km severně od železniční zastávky ve Vlárském průsmyku. Katastrální území Svatý Štěpán (část parcely č. 5369/7), CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno v roce 1991. Evidenční kód ÚSOP: 1621. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 11,8100 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachování přirozeného smíšeného listnatého porostu s bohatým bylinným patrem v komplexu lesů kolem Vlárského průsmyku v severní části CHKO Bílé Karpaty.


Pohled do korun starých buků PP Okrouhlá (2. 5. 2003)		Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) PP Okrouhlá (2. 5. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří zvrásněné sedimenty bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. V drobně až středně rytmických flyšových vrstvách svodnického souvrství hluckého vývoje (maastricht – paleocén) převažují šedé vápnité jílovce a vápnité drobové pískovce. Půdním typem je kambizem typická.

Flóra a vegetace: Převládající dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), avšak příznivé klimatické podmínky, které ve Vlárském průsmyku panují, umožňují větší zastoupení dubu zimního (Quercus petraea). Rostou zde i četné další listnáče jako javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Z nepůvodních druhů se zde nachází několik jedinců smrku. Jedná se o ojedinělou skladbu dřevin, která nemá v severní části Bílých Karpat obdoby. Místy je vyvinuto bohaté keřové patro, které tvoří přirozené zmlazení dřevin, převažuje v něm buk, dále je zastoupen javor klen a mléč, méně častý je jilm horský, lípa a dub.

Staré buky v přírodní památce Okrouhlá (2. 5. 2003)

V bylinném patře jsou zastoupeny charakteristické druhy květnatých bučin jako např. árón východní (Arum cylindraceum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), popenec chlupatý (Glechoma hirsuta), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana), žindava evropská (Sanicula europaea), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a další.

Z významnějších druhů zde nalezneme lilii zlatohlavou (Lilium martagon), okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia), okrotici červenou (Cephalanthera rubra) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v keřovém patře i lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).


Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia)		Okrotice červená (Cephalanthera rubra)

Fauna: Během podrobných zoologických průzkumů zaměřených na bezobratlé zde byly zjištěny karpatské druhy považované za reliktní, druhy mykofágní a druhy svým vývojem vázané na zachovalé lesní porosty. Přírodní památka Okrouhlá patří k nejvýznamnějším bělokarpatským lokalitám xylofágního a saproxylického hmyzu. V roce 2006 zde byl nalezen „houbový nosatec“ Ulorhinus bilineatus z čeledi Anthribidae (větevníčkovití), nový druh brouka pro Českou republiku. V témže roce byl nalezen také hrotař Mordellochroa milleri, pro něhož představuje PP Okrouhlá teprve druhou známou lokalitu v ČR. Bohatě zastoupeni jsou střevlíkovití (Carabidae), z karpatských druhů zde žije poddruh střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens subsp. escheri), střevlíčci Pterostichus foveolatus a Pterostichus pilosus, z dalších např. střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), střevlík hajní (Carabus nemoralis), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Linnéův (Carabus linnaei), úzkoštítník nosatý (Cychrus caraboides) a prskavec výbušný (Aptinus bombarda). K dalším významným druhům brouků patří lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a vzácný tesařík alpský (Rosalia alpina). Z denních motýlů zde můžeme spatřit např. babočku jilmovou (Nymphalis polychloros) a batolce duhového (Apatura iris).

Z plazů zde byla pozorována kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus), z obojživelníků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).

Přírodní památka Okrouhlá (2. 5. 2003)

Lesnictví: Jedná se o významnou ukázku lesního hospodaření - pěstování různých druhů listnatých stromů s poněkud odlišnými ekologickými nároky na jednom stanovišti. Většina podobných porostů již byla v minulosti vytěžena, a tak jedním z cílů ochrany je zachování genofondu této bohaté směsi dřevin. Všechny vzrostlé exempláře jilmů, které se nacházejí v rezervaci, jsou označeny žlutými pruhy a evidenčními čísly. V neposlední řadě jsou cenné i přestárlé stromy, které jsou důležitým útočištěm mnoha druhů živočichů.

Staré buky v přírodní památce Okrouhlá (30. 4. 2015)

Management, ohrožení: V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany. V současnosti je lesní porost ponechán bez zásahů, ochranářská opatření budou v případě potřeby směřovat k ochraně přirozeného zmlazení před okusem zvěří (oplocenky). Podél spodní části (západní hranice) přírodní památky prochází odvozová asfaltová komunikace z Vlárského průsmyku, na vlastní vrchol Okrouhlé pak vede lesní cesta po její východní hranici. Je navrženo přehlášení na přírodní rezervaci a současné rozšíření chráněného území o sousední porostní skupinu 510B15a, která se nachází na jihovýchodním okraji stávající přírodní památky,

Natura 2000: Přírodní památka Okrouhlá se nachází na území Evropsky významné lokality Vlárský průsmyk (CZ0724430) o celkové rozloze 3172,6326 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PP Okrouhlá bučiny asociace Asperulo-Fagetum.

Vlárský průsmyk s přírodní památkou Okrouhlá (2. 5. 2003)

Literatura:

Anonymus (2017): Plán péče o PP Okrouhlá na období 2017–2026. – Ms., Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Antonín, V., Deckerová, H., Jongepier, J. W. et Vágner, A. (2008): Makromycety přírodní památky Okrouhlá - Nálezová zpráva za rok 2008. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice, AOKP ČR.

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Čermák, P. et Mrkva, R. (2005): Management zvěře a jeho vliv na vývoj lesa v oblasti Sidonie (Bílé Karpaty). – MZLU Brno, 11 s.

Drag, L. et al. (2012): Tesařík alpský a jeho výskyt v ČR. – Živa 5/2012: 247–250.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Acta museal., suppl., Zlín.

Hauck, D., Konvička, O., Marek, J., Šácha, T., Barcíková, S. et Veselý, M. (2024): Monitoring tesaříka alpského (Rosalia alpina) v EVL Vlárský průsmyk. – Ochrana přírody 4/2024, s. 32–36.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Jagoš, B., Hromádka, M. et Konvička, O. (2006): Plán péče o PP Okrouhlá na období 2007–2016. – Ms. depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

Jagoš, B. (2015): Lesy v CHKO Bílé Karpaty. – Ochrana přírody 6/2015.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1999): Botanický inventarizační průzkum, přírodní památka Okrouhlá. – Ms., 9 pp. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kolektiv autorů (2020): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Všeobecné údaje, platnost 2021–2040. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž.

Koloničný, L. et al. (2008): Faunistic records from the Czech Republic - 245. Coleoptera: Tenebrionidae, Anthribidae. – Klapalekiana 44 (1–2): 61.

Konvička, O. (2013): Příspěvek k rozšíření páteříčka Rhagonycha carpathica Ganglbauer, 1896 v České republice. – Acta Carp. Occ. 4: 86-88. ISSN 1804-2732.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty" [White Carpathians Protected Landscape Area]. – Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. – In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 222.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Papežík, P., Soukupová, L. et Veselý, M. (2016): Ekologie a velikost populace užovky stromové (Zamenis longissimus /Laurenti, 1768/) v katastru Sidonie (Vlárský průsmyk, CHKO Bílé Karpaty). – Acta Carp. Occ., 7: 86–100. ISSN 1804-2732.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.

Plevová, L. (2014): Floristický výzkum území jihovýchodně od Brumova-Bylnice. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Plevová, L. (2015): Flóra Vlárského průsmyku v severní části Bílých Karpat. Flora of the Vlárský průsmyk valley, Bílé Karpaty Mts. (Czech Republic, Slovakia). – In: Acta Carp. Occ. 6: 50–76. ISSN 1804-2732.

Resl, K. (1999): Výsledky inventarizačního průzkumu střevlíkovitých brouků (Carabidae) provedeného na lokalitě PP Okrouhlá, PR Sidonie a PP Chladný vrch. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.

Soukupová, L. (2013): Ekologická charakteristika populace užovky stromové v okolí Sidonie, Bílé Karpaty. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.

Stanovský, J. (2006): Přírodní památka Okrouhlá, inventarizační průzkum entomologický. Brouci – Coleoptera. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Stanovský, J. et Koloničný, L. (2013): Výskyt hrotaře Mordellochroa milleri Emery, 1876 (Coleoptera, Mordellidae) v Bílých Karpatech. Acta Carp. Occ., 4:94–95.

Tufová, J., Tuf, I. H., Štrichelová, J. et Pavelková, K. (2008): Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu PR Okrouhlá v rámci CHKO Bílé Karpaty. Edafon - Chilopoda & Diplopoda & Oniscidea & Opiliones. Bílé Karpaty PLA, Luhačovice, Ms., 11 pp.

Turek, J., Hruban, R., Dujka, P. et Štrublíková, I. (2019): Exkurzní průvodce Demonstrační objekt Vlára. – Lesy České republiky, s. p., LS Luhačovice; Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž.

Uhýrková, D., Vincenecová, K. et Fajmon, K. [eds.] (2013): Inventarizační průzkum přírodní památky Okrouhlá z oboru botanika. – Ms., 15 pp. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Vlašín, M. (2009): Užovka stromová v České republice (1). – ZOO report profi, odborná příloha ZOO reportu, Brno, červen 2009, s. 1-3.

Vlašín, M. (2022): Populace užovky stromové ve Vlárském průsmyku a její ochrana. – Ochrana přírody 1/2022: 20–25.

Vondřejc, T. E. (2024): Péče o tesaříka alpského v oblasti EVL Vlárský průsmyk. – Ochrana přírody 4/2024, s. 29–31.

• Aktualizace 30. 8. 2024