Přírodní památka Borky

Přírodní památka Borky (27. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Borky představuje významnou geologickou a paleontologickou typovou lokalitu s viditelnou hranicí geologického období paleocén/eocén, kterou tvoří umělý zářez místní účelové komunikace na jihovýchodním okraji obce Blatnička. Nachází se v Boršické pahorkatině (okrsek Hlucké pahorkatiny) na mírném údolním svahu říčky Svodnice na okraji menšího lesního celku v nadmořské výšce 284 až 286 m n. m., po pravé straně silnice I/54 z Blatničky směrem do Boršic u Blatnice. Katastrální území Blatnička, okres Hodonín. Přírodní památka je vzdálena asi 1,5 km od hranic CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 1/2002 ze dne 27. 2. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2161. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,0955 ha. Mapy.cz.

Přírodní památka Borky (29. 6. 2013)

Předmět ochrany: Ve výchozech zářezu jsou odkryty flyšové sedimenty nivnického souvrství bělokarpatské jednotky vnějšího flyšového pásma. Unikátně je na území přírodní památky zastižena hranice paleocén/eocén.

Flyšové sedimenty nivnického souvrství		Přírodní památka Borky (24. a 27. 7. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je budován sedimenty dílčí bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Karpat. V uměle vytvořeném zářezu délky asi 70 m, výšky 2,0–2,5 m a sklonem 45 až 55 ° jsou odkryty výchozy sedimentů nivnického souvrství (svrchní paleocén – spodní eocén) hluckého vývoje. Ve flyšových vrstvách převažují vápnité jíly, jílovce a slíny nad jemnozrnnými vápnitými pískovci, prachovci a nevápnitými jíly. Unikátně byla na lokalitě na základě foraminifer a vápnitého nanoplanktonu zjištěna hranice geologického období paleocén/eocén. Souvislý vrstevní sled hraničními sedimenty o pravé mocnosti asi 17 m je zde zachován v relativně málo porušené tektonické šupině.

Flyšové sedimenty nivnického souvrství, přírodní památka Borky (24. 7. 2005)

Vzhledem k velkým mocnostem flyše, špatné odkrytosti a komplikovanému tektonickému porušení bělokarpatské jednotky se jedná se o unikátní případ. Z vědeckého hlediska představuje tato lokalita jedinečný studijní profil, který umožňuje výzkum změn na hranici paleocén/eocén, kdy došlo k celoplanetárnímu vymírání v mořském ekosystému. Lokalita je rovněž nalezištěm fosilií mořských živočichů a jejich stop. Půdy na lokalitě jsou hluboké, málo skeletovité, v půdních typech převažují pararedziny a černozemě. Asi 5 km severozápadně se nachází další významná geologická lokalita – přírodní památka Střečkův kopec, typová lokalita litostratigrafické jednotky Antoníneckého souvrství.

Vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) v přírodní památce Borky (24. 7. 2005)		Plamének plotní (Clematis vitalba) v přírodní památce Borky (24. 7. 2005)

Flóra a vegetace: Potenciální přirozenou vegetací jsou prvosenkové dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum. Svah zářezu osidluje náhradní vegetace antropogenně narušovaných stanovišť, vlhkých příkopů a okrajů cest. Roste zde např. podběl lékařský (Tussilago farfara), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel luční (Trifolium pratense), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), zvonek kopřivolistý ( Campanula trachelium), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), pastinák setý (Pastinaca sativa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), kozlík lékařský (Valeriana officinalis), plamének plotní (Clematis vitalba) a štětka planá (Dipsacus fullonum). Území zarůstá křovinami a náletovými dřevinami, především na horním okraji zářezu rostou svída krvavá (Cornus sanguinea), kalina tušalaj (Viburnum lantana), trnka obecná (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Přírodní památka Borky (20. 5. 2018)

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy lokality nebyly provedeny a do budoucna se s nimi ani nepočítá. Druhově bohatší faunu lze očekávat především u bezobratlých, z denních motýlů byli zaznamenáni např. modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) a ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae). Z ornitofauny bylo pozorováno také několik méně běžných druhů ptáků jako např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a krutihlav obecný (Jynx torquilla).

Obnova lesního porostu nad přírodní památkou Borky (24. 7. 2005)

Lesnictví: Území evidované jako lesní pozemek bylo zalesněno především borovicí černou (Pinus nigra) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V rámci lesního hospodářského plánu pro období 1997 až 2006 byl lesní porost nad zářezem holosečně vytěžen a opětovně zalesněn, u východního okraje byl ponechán vzrostlý exemplář dubu letního (Quercus robur).

Historie území: Vlastní zářez vznikl v 80. letech 20. stol. při výstavbě přístupové komunikace k zemníku, ve kterém byly těženy pískovce a jílovce na násep silnice I. třídy. Místo následně sloužilo k ukládání tuhého komunálního odpadu z obce Blatničky. V rámci projektu geologického výzkumu hluckého vývoje bělokarpatské jednotky zde probíhaly práce, které prováděl Český geologický ústav v Brně. Po objevení přítomnosti hranice paleocén/eocén byly v roce 1994 výsledky publikovány v odborné literatuře. V roce 2001 byla exkurze na tuto lokalitu zařazena do programu mezinárodního zasedání paleontologické sekce IWAF. V příštím roce pak došlo k jejímu vyhlášení za přírodní památku.

Zářez panelové cesty na severním okraji přírodní památky Borky (24. 7. 2005)

Management, ohrožení: Odkrytý profil nivnického souvrství s hranicí paleocén/eocén je ohrožen postupným přirozeným zasucováním zvětralinami a zarůstáním náletovými dřevinami. Údržba vlastního chráněného území spočívá v pravidelném kosení jednou ročně, občasném odstraňování náletových dřevin ze svahu zářezu nad panelovou cestou a likvidaci případného znečištění odpadky. Pro studijní účely a exkurze byl na lokalitě vybudován ukázkový odkryv chráněný dřevěným přístřeškem a doplněný informační tabulí. Stěnu odkryvu pod přístřeškem je třeba jednou ročně opatrně očistit, konstrukce přístřešku bude podle potřeby obnovována.

Přírodní památka Borky – ukázkový odkryv chráněný přístřeškem (29. 6. 2013)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001–