Přírodní památka Osypané břehyZákladní údaje: Přírodní památka Osypané břehy představuje přirozeně meandrující úsek řeky Moravy s jedinečnou ukázkou dynamických geomorfologických procesů vodního toku v oblasti vátých písků na Hodonínsku. Nachází se v Dolnomoravském úvalu na styku Dyjsko-moravské nivy s Ratíškovickou pahorkatinou, v nadmořské výšce 168 až 181 m n. m, asi 1,7 km jižně od železniční stanice Bzenec-přívoz a 2,4 km severozápadně od Strážnice (zámek). Katastrální území Bzenec a Strážnice na Moravě, okres Hodonín, přírodní park Strážnické Pomoraví. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 3/99 ze dne 30. 8. 1999 s účinností od 15. 9. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2067. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 75,6619 ha, vyhlášené ochranné pásmo 5,7423 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Území tvoří tři meandry řeky Moravy a jejich bezprostřední okolí. Jde o vyvinuté meandry spodní části velkého toku vzniklé jeho přirozeným vývojem na styku sedimentů údolní nivy a uloženin vátých písků. Zachování přirozeného vývoje řeky Moravy a zamezení terénním úpravám v jejím okolí je jediným možným způsobem ochrany tohoto unikátního geomorfologického výtvoru a umožní studovat krajinotvorné procesy v údolních nivách. Přítomnost rozsáhlých odkryvů v nárazových březích je rozhodující pro pokračování výzkumu říčních a vátých sedimentů a následnou rekonstrukci vývoje oblasti v holocénu. V neposlední řadě si tento úsek řeky Moravy zasluhuje ochranu jako významný biotop řady vzácných a chráněných živočichů.
Natura 2000: Přírodní památka Osypané břehy je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Strážnická Morava (CZ0624068) v panonské biogeografické oblasti o celkové rozloze 658,6114 ha. Předmětem ochrany jsou smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris), smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p., z evropsky významných druhů vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), brouk lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) a bobr evropský (Castor fiber). Území je také součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (CZ0621025) chránící zde populaci strakapouda prostředního (Dendrocopos medius). Přírodní památka byla zařazena do databáze mokřadů České republiky jako mokřad nadregionálního významu Osypané břehy (N.HO.02). Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Čamlík, G., Horal, D., Jagoš, B., Riedl, V. et Volf, V. (2018): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty a RP Jižní Morava. Dlabač, M. et Plička, M. (1959): Příspěvek ke geologiii vátých písků mezi Rohatcem a železniční stanicí Strážnice-Přívoz. – Sbor. Ústř. Úst. geol., Geol., 25, 121–133. Praha. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Dostálová, M. (2017): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresu Hodonín. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Dřevojan, P. et Letz, D. R. (2016): Laskavec vykrojený (Amaranthus emarginatus) – nový druh květeny České republiky a poznámky k jeho výskytu na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku. – Zprávy Čes. bot. společ. 51(2): 189–209. Filippovov, P. et Filippovová, J. (2004): Divoká řeka Morava ještě existuje. – Živa 4/2004, s. 153–154. Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hora, J., Čihák, K. et Kučera, Z. [eds.] (2015): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008–2010. – Příroda, Praha, 33: 1–489. Havlíček, P. et Zeman, A. (1986): Kvartérní sedimenty moravské části vídeňské pánve. – Antropozoikum, 17, 9–41. Praha. Havlíček, P., Kučera, Z. et Vachek, M. (2008): Přírodní park Strážnické Pomoraví – Osypané břehy: zkrácení toku Moravy. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2007, s. 91–92. Havlíček, P., Novák, Z. et Petrová, P. (2000): Geologické poměry kvartérních sedimentů v oblasti Bzenec-Přívoz. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1999, Brno. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Praha: Academia, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Juřica, J. et al. (2018): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Strážnická Morava CZ0624068. – Ms., 29 pp., depon. in: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno. Kirchner, K. et Nováček, V. (1998): Hodnocení vybraných fyzickogeografických charakteristik lokality „Osypané břehy“ SZ od Strážnice z hlediska antropogenního ovlivnění a ochrany krajiny. – GÚ ČSAV, Brno. Klvaňová, A. a kol. (2016): Kam za ptáky v České republice. – Grada Publishing a. s., 246 s. ISBN 978-80-247-5778-0. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Mačát, Z. (2010): Geografické rozšíření a morfometrická variabilita velkých čolků (Triturus cristatus superspecies). – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Milan Veselý, Ph. D. Máčka, Z., Ondruch, J. et Michalková, M. (2011): Geomorfologické a vegetační změny opuštěného meandru Moravy v oblasti Osypaných břehů pět let po odškrcení. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 15, 2, s. 37–42. Machar, I., Drobilová, L. a kol. (2012): Ochrana přírody a krajiny v České republice. Vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení, II. díl. – Vydání první. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3041-6. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonius Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). – Elateridarium 2: 156–171. ISSN 1802–4858. Novák, Z. et Gürtlerová, P. (2002): Databáze významných
geologických lokalit: 1359 Osypané břehy [online]. – Praha: Česká geologická
služba, 1998 [cit. 2020-01-20]. Novák, Z., Havlíček, P. et Petrová, P. (1999): Zpráva o geologických výzkumech v širším okolí lokality „Osypané břehy“ v r. 1999. – ČGÚ, Brno. Ondruch, J. (2011): Vývoj odškrceného meandru Moravy v lokalitě Osypané břehy. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D. Ondruch, J. (2012): Fyzickogeografická charakteristika Přírodního parku Strážnické Pomoraví a vymezení kritických bodů přívalových povodní v povodí Veličky od pramene po Trávníkový potok. – Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Aplikovaná geografie. Ondruch, J. (2014): Fluviální geomorfologie širšího okolí lokality Osypané břehy (Strážnické Pomoraví). – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D. Petrová, P. et Novák, Z. (1999): Nové poznatky o sedimentech kvartéru v oblasti Bzenec-Přívoz. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1998, 6, 35–37. Brno. Petrová, P., Novák, Z. et Havlíček, P. (1999): Výsledky geologických výzkumů v oblasti přírodní památky „Osypané břehy” v roce 1998. – Zprávy o geologických výzkumech 32, 1999 (ZGV v roce 1998), s. 116–118. Resl, K., Linhart, M. et Láska, R. (2021): Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) lokality Bzenec-Přívoz. – Acta Carp. Occ. 12: 103–133. ISSN 1804-2732. Smetana, M. (2011): Dynamika koryta Moravy ve vztahu k příbřežní vegetaci na základě studia historických map a současných měření: Případová studie za Strážnického Pomoraví. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 15, 2, s. 58–63. Šindlar, M. a kol. (2012): Geomorfologické procesy vývoje vodních toků, část I. – typologie korytotvorných procesů. – Vydání první. Hradec Králové: Nakladatelství Šindlar s. r. o., 148 s. ISBN 978-80-254-2445-2. |
• Aktualizace 3. 1. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |