Přírodní památka SovinceZákladní údaje: Přírodní památka Sovince představuje výslunné travnaté stráně situované mezi drobnými políčky, ovocnými sady a vinicemi s výskytem četných teplomilných druhů rostlin i živočichů. Nachází se na okraji Věteřovské vrchoviny (podcelek Kyjovské pahorkatiny), na prudších jihozápadních až severních svazích kóty 282 m n. m. a v závěru suchého údolí orientovaného k severozápadu, v nadmořské výšce 218 až 274 m n. m., mezi obcemi Nenkovice a Želetice. Katastrální území Nenkovice, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín č. 3/94 ze dne 8. 8. 1994 s účinností od 12. 9. 1994 jako přírodní rezervace Sovince (původní rozloha 1,4636 ha). Nově vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. 1/2047 ze dne 26. 1. 2017 jako přírodní památka Sovince s účinností od 1. 7. 2017. Evidenční kód ÚSOP: 1748. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková rozloha 1,675 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Xerotermní společenstva na mělkých a středně hlubokých vápenitých půdách s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen slídnatými pískovci a podřadnými vápnitými jílovci ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén – spodní miocén) dílčí jednotky ždánické vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Karpat. Tyto sedimenty jsou místy překryty spraší, případně sprašovými hlínami. Půdními typy jsou pararendzina kambizemní a erozní formy černozemě typické. Flóra a vegetace: Území přírodní památky Sovince má charakter stepních lad s teplomilnou a suchomilnou vegetací, v níž převažují úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiacae. V těchto xerotermních travinobylinných společenstvech, nacházejících se především na výslunných svazích jižní až jihozápadní orientace v západní a severní části území, dominuje kostřava walliská (Festuca valesiaca), kterou doprovází kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a ostřice nízká (Carex humilis). Nacházejí se zde bohaté populace hlaváčku jarního (Adonis vernalis), kozince bezlodyžného (Astragalus exscapus), kozince rakouského (Astragalus austriacus) a kozince vičencovitého (Astragalus onobrychis), hvězdnice chlumní (Aster amellus) i hvězdnice zlatovlásku (Aster linosyris). Ve střední části chráněného území, na svazích ukloněných k severu až
severozápadu, se vyvinula vegetace širokolistých suchých trávníků svazu
Bromion erecti s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium
pinnatum) a ostřicí nízkou (Carex humilis). Místy je zde
hojný smldník jelení (Peucedanum cervaria), roztroušeně se
vyskytují např. čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens),
sasanka lesní (Anemone sylvestris) a pcháč panonský (Cirsium
pannonicum).
Okraje chráněného území jsou zčásti lemovány vzrostlými dřevinami a křovinami, v nichž místy převažuje trnovník akát (Robinia pseudacacia) doprovázený ovocnými stromy a borovicemi, růží šípkovou (Rosa canina), šeříkem obecným (Syringa vulgaris) a ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare). V přírodní památce se roztroušeně vyskytují listnaté i jehličnaté stromy, jako např. dub pýřitý (Quercus pubescens), dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pendula), třešně, borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra), ojediněle také jeřáb břek (Sorbus torminalis) a jeřáb oskeruše (Sorbus domestica).
Fauna: Na teplomilnou vegetaci je vázána celá řada ohrožených a chráněných druhů bezobratlých, především hmyzu. Nápadní jsou zejména denní motýli, např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásci a běžnější druhy jako žluťásek čičorečkový (Colias hyale), velmi hojný okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč zední (Lasiommata megera) a vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae). Z brouků byl nalezen mimo jiné chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), několik druhů střevlíků, svižník polní (Cicindela campestris) a svižník německý (Cicindela germanica). Z dalších teplomilných druhů hmyzu se vyskytuje např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Z ptáků byli v přírodní památce a jejím blízkém okolí pozorováni např. bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), strnad luční (Emberiza calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus), koroptev polní (Perdix perdix) a křepelka polní (Coturnix coturnix).
Management, ohrožení: Dříve zde byla zřejmě extenzivní pastvina, později zůstalo území ležet ladem a zarůstalo náletem akátu, borovice lesní a křovinami, na části území se začala šířit také třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Po vyhlášení přírodní rezervace byla odstraněna většina akátů, z borovic bylo ponecháno jen několik solitérních stromů. V současné době spočívá údržba chráněného území především v jeho pravidelném kosení s odstraňováním porostů invazivní třtiny křovištní a náletových dřevin. Územím prochází elektrické vedení vysokého napětí.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Ambrozek, L. et Jongepierová, I. (1993): Plán péče o přírodní rezervaci Sovince na období 1993 – 1998. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště odboru životního prostředí Hodonín. Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Bízová, J. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského kraje. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Čamlík, G. (2013): Závěrečná zpráva k provedenému ornitologickému průzkumu PR Sovince. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště odboru životního prostředí Hodonín. Gillová, L. et Losík, J. (2012): Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PR Sovince. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště odboru životního prostředí Hodonín. Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík, P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (1998): Plán péče o přírodní rezervaci Sovince na období 1999–2003. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín. Klinkovská, K. (2022): Vysokobylinná vegetace jihomoravské lesostepi. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Jan Roleček, Ph.D. Konvička, M. et Beneš, J. (2005): Inventarizační průzkum PR Sovince z oboru zoologie – denní motýli (Lepidoptera). – Entomologický ústav AVČR, České Budějovice. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín. Kuras, T., Mazalová, M. et Šarapatka, B. (2017): Stepní lada jako refugia motýlů agrární krajiny Čejčska. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Lustyk, P. (1997): Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Sovince. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Machač, O. et Trnka, F. (2017): Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému a arachnologickému průzkumu PP Sovince. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 9 s. Pavelčíková, L. (2015): Plán péče o Přírodní památku Sovince na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Slavík, P. (2004): Plán péče pro přírodní rezervaci Sovince na období 2005–2014. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín. Šlancarová, J. (2009): Srovnání nároků dvou ohrožených modrásků Polyommatus damon a Polyommatus thersites, využívajících shodnou živnou rostlinu. – Bakalářská diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, PhD. Šlancarová, J. (2011): Vliv heterogenity krajiny na složení lokálních společenstev: Motýli ve stepních rezervacích jižní Moravy. – Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta & Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. |
• Aktualizace 18. 1. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |