Přírodní rezervace SkařinyZákladní údaje: Přírodní rezervace Skařiny představuje fragment starého lužního lesa se společnou hnízdní kolonií čápů bílých a volavek popelavých. Nachází se v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva) u původního meandrujícího koryta a pravého břehu regulovaného toku řeky Moravy v nadmořské výšce kolem 160 m, asi 250 m jihovýchodně od národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích, při státní hranici se Slovenskem. Katastrální území Mikulčice, okres Hodonín, přírodní park Mikulčický luh. Zřízeno výnosem Ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 10. 11. 1944, výměra a ochranné podmínky upřesněny vyhláškou Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 394. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 5,7658 ha (upřesněno v plánu péče podle digitální katastrální mapy, původní rozloha byla podle vyhlašovací dokumentace 13,24 ha). Mapy.cz. Předmět ochrany: Starý lužní porost, hnízdiště vzácných druhů ptactva, především čápa bílého (Ciconia ciconia) a volavky popelavé (Ardea cinerea). Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen kvartérními říčními sedimenty, jejichž podložím je komplex neogenních sedimentů moravské části Vídeňské pánve. Na aluviálních náplavech a na píscích se vyvinuly nivní půdy, které mají charakter jílovitých zemin až jílů, půdním typem je fluvizem glejová pelická. Nacházejí se zde také pískové valy tvořené převážně křemennými písky. Fauna: Přírodní rezervace Skařiny je významnou ornitologickou lokalitou. Na starých dubech a topolech se nachází hnízdní kolonie čápa bílého (Ciconia ciconia) a volavky popelavé (Ardea cinerea), dále zde vzácně hnízdí luňák červený (Milvus milvus). Kromě běžných druhů zvěře zde nachází potravní příležitosti také bobr evropský (Castor fiber), který žije v přilehlém původním korytě řeky Moravy. Natura 2000: Chráněné území je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Soutok – Podluží (kód CZ0624119) v panonské biogeografické oblasti o celkové rozloze 9 713,6818 ha. Předmětem ochrany je v případě PR Skařiny stanoviště 91F0 – smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris), z evropsky významných druhů lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a bobr evropský (Castor fiber). Rezervace je také součástí ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko (kód lokality CZ0621027) chránící zde luňáka červeného (Milvus milvus) a hnízdní kolonii čápa bílého (Ciconia ciconia). Rezervace byla zařazena do databáze mokřadů České republiky jako mokřad nadregionálního významu Skařiny (N.HO.01). Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Ambrozek, L. et Jongepier, J. W. (1990): Inventarizační průzkum (botanický) SPR Skařiny – přehled druhů. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, Brno. Anonymus (2019): Návrh ochrany EVL Soutok – Podluží formou maloplošných zvláště chráněných území. – LZ Židlochovice, Lesy ČR, s.p., 31 pp. Buchtová, M. (2014): Ochrana přírody jako faktor rozvoje vybraného území na příkladu zvažované CHKO Soutok. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studiíVedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Čamlík, G., (2017): Závěrečná zpráva k provedenému ornitologickému průzkumu na území evropsky významné lokality Soutok – Podluží a evropsky významné lokality Niva Dyje. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Grüll, F. et Vlašín, M. (1983): Inventarizační průzkum SPR Skařiny. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Habrovanská, J. (2006): Vliv mravence Liometopum microcephalum na epigeon. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ekologie. Vedoucí práce: Dipl. biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Hadaš, P. et Litschmann, T. (2011): Dynamika teplotního režimu vody v Mikulčickém luhu a jeho příčiny. – In: Středová, H., Rožnovský, J. & Litschmann, T. [eds]: Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí. Skalní mlýn, 2.–4. 2. 2011, ISBN 978-80-86690-87-2. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holušová, K. et Holuša, O. (2018): Plán péče o Přírodní rezervaci Skařiny na období 2019 – 2028. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, Brno. Hora, J., Čihák, K. et Kučera, Z. [eds.] (2015): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008−2010. – Příroda, Praha, 33: 1–489. Horák, J. (1960): Příspěvěk k ekologické charakteristice společenstev lužních lesů s výskytem jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia Vahl.). – Sborn. vys. šk. zem., Brno, ř. C, s. 237–269. Horal, D. et Horák, P. (2011): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Soutok – Tvrdonicko. – Ms., depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Jižní Morana, Brno, 37 pp. Hrib, M., Kordiovský, E. et Buček, A. [eds] (2004): Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. – Vydání první. Břeclav: Moraviapress Břeclav, 591 pp. ISBN 80-86181-68-5. Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Kaděra, M. (2011): Mravenec Lužní. – Naše příroda, ročník 2011, číslo 1. Kolibáč, P. (1999): Plán péče o přírodní rezervaci Skařiny na období 2000–2009. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, Brno. Kolibáč, P. (2009): Plán péče o přírodní rezervaci Skařiny na období 2009–2018. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, Brno. Král, J. (1970): Chrakteristika vegetace v úseku aluviální nivy řeky Moravy mezi Mikulčicemi a Tvrdonicemi, se zvláštním zřetelem na společenstva lužní a luční. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Z. Šeda. Kux, Z. (1945): Hnízdění luňáka hnědého ve volavčí kolonii na Hodonínsku. – Čs. ornitholog 12: 8–13. Kux, Z. (1947): Volavky popelavé na jižní Moravě v. r. 1946–1947. – Čs. ornitholog, 14: 61–63. Kux, Z. et Balát, F. (1946): O hnízdění luňáků hnědých (Miulvus migrans [Bodd.]) na jižní Moravě. – Sylvia, 8(3-4): 63–67. Ložek, V. (1959): Malakozoologický výzkum reservace Skařina u Mikulčic. – Ochrana přírody XIV, 1: 20–21. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Macháček, P. (2004): Hnízdění čápů bílých v lužních lesích. – In: Hrib, M. et Kordiovský, E. [eds.] (2004): Lužní les v Dyjskomoravské nivě. Moraviapress. Břeclav. pp. 417-422. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Plecháč, V. (1965): Úpravy řeky Moravy pod Hodonínem. – Vodní hospodářství, 9: 408–414. Riedl, V. et Horal, D. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Soutok - Podluží CZ0624119. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, Brno, 117 pp. Schlaghamerský, J. et Petráková, L. (2014): Mravenec lužní – mýty a fakta. The European Velvety Tree Ant – Myth and Fact. – Živa 62 (5): 230–233. Šťastný, K., Bejček, V., Mikuláš, I. et Telenský, T. (2021): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014–2017. – Vydání první. Praha: Aventinum, 512 s. Vávra, J. Ch. et Konvička, O. (2024): Rozšíření mršníka Abraeus (Abraeus) roubali (Coleoptera: Histeridae) v České republice. – Acta Carp. Occ.15: 1–7. Veselý, D. (2005): Revitalizace odstavených ramen v urbanizované i neurbanizované krajině. – In: Sborník z konference Říční krajina 2005: [River landscape 2005]: 3. ročník pracovní konference se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 378-381. |
• Aktualizace 25. 9. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |