Přírodní památka OchozyZákladní údaje: Přírodní památka Ochozy představuje druhově bohaté teplomilné trávníky na jižním úbočí Ždánického lesa s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Nachází se v Dambořické vrchovině (okrsek Uhřická vrchovina) na pravém údolním svahu Spáleného potoka, v nadmořské výšce 274 až 319 m n. m., asi 1,8 km severozápadně od okraje obce Archlebov a 2,6 km západně od obce Ždánice. Katastrální území Archlebov, okres Hodonín. Zřízeno nařízením Okresního úřadu v Hodoníně č. 8/2002 ze dne 9. 10. 2002 s účinností od 24. 10. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2203. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 0,9468 ha. Přírodní památka Ochozy je součástí přírodního parku Ždánický les. Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování a ochrana zvláště chráněných druhů rostlin. Hlavním motivem je ochrana kriticky ohroženého druhu tořiče včelonosného (Ophrys apifera), který zde roste, silně ohroženého vstavače vojenského (Orchis militaris) a řady dalších ohrožených druhů jako je okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hořec křížatý (Gentiana cruciata) atd. Na vegetaci je vázána svým výskytem i řada teplomilných druhů hmyzu.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními flyšovými sedimenty, převážně jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství (oligocén–miocén) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma západních Karpat. Tyto horniny jsou zde překryty sprašemi a sprašovými hlínami (svrchní pleistocén), v dolní části svahu se pak nacházejí fluviální písčito-hlinité sedimenty Spáleného potoka. Půdními typy na lokalitě jsou hnědozem modální a fluvizem glejová karbonátová. Flóra a vegetace: Na travnatém svahu s převážně severovýchodní orientací se vyvinula teplomilná vegetace širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), v horní a střední části také s porosty ostřice nízké (Carex humilis) a ostřice chabé (Carex flacca). Po celém území se nacházejí rozptýlené stromy a křoviny se svídou krvavou (Cornus sanguinea), růží šípkovou (Rosa canina), kalinou obecnou (Viburnum opulus), hlohy (Crataegus spp.), plaménkem plotním (Clematis vitalba), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) a dalšími druhy, ve střední části se nachází skupinka náletových dřevin, zejména topolu osiky (Populus tremula). Také severní okraj přírodní památky zarůstá křovinami a náletem dřevin, přímo na něj navazuje komplex lesních porostů Ždánického lesa. Nejvýznamnějším rostlinným druhem, pro který byla zřízena územní ochrana formou přírodní památky, je kriticky ohrožený tořič včelovitý (Ophrys apifera). Poprvé zde byl nalezen v roce 1991 a jeho nepříliš početná a kolísající populace je pravidelně monitorována. V současné době se tento druh v ČR rozšiřuje a byl nalezen také na několika dalších lokalitách v oklí Archlebova a Ždánic. Z dalších zástupců vstavačovitých se v teplomilných trávnících vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), v osikovém hájku a na okraji lesa roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Na vlhčích místech ve spodní polovině svahu roste v počtu několika exemplářů také kruštík bahenní (Epipactis palustris).
V přírodní památce se vyskytuje řada chráněných, ohrožených a dalších, převážně teplomilných a suchomilných druhů rostlin, jako např. hořec křížatý (Gentiana cruciata), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), černýš rolní (Melampyrum arvense), čilimník rakouský (Chamaecytisus austriacus), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), čilimník černající (Cytisus nigricans), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), hvězdnice chlumní (Aster amellus), chlupáček Bauhinův (Pilosella bauhini), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), mařinka psí (Asperula cynanchica), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), modřenec hroznatý (Muscari neglectum), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mochna písečná (Potentilla incana), mochna přímá (Potentilla recta), oman mečolistý (Inula ensifolia), oman hnidák (Inula conyzae), ostřice Micheliova (Carex michelii), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), plicník měkký (Pulmonaria mollis), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), vítod větší (Polygala major), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica). Na narušených plochách a v rozvolněných porostech se přidává pipla osmahlá (Nonea pulla), voskovka menší (Cerinthe minor), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) a rýt žlutý (Reseda lutea), v lemu lesa a v okolí křovin černýš hajní (Melampyrum nemorosum). V roce 2020 byl na lokalitě nalezen také hlaváček jarní (Adonis vernalis). Několik dalších druhů bylo na lokalitě zřejmě v minulosti vysázeno, jako např. kosatec trávovitý (Iris graminea), kultivar kosatce sibiřského (Iris sibirica cv.), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a v ČR nepůvodní, ale běžně pěstované druhy jarních cibulovin – ladoňka sibiřská (Othocallis siberica), narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus) a puškinie ladoňkovitá (Puschkinia scilloides). Na prudkém protějším svahu s jihozápadní orientací, na okraji agrárních teras, se nachází další významná botanická lokalita Loktušky s teplomilnou vegetací suchých trávníků. Vyskytuje se zde několik ohrožených a chráněných druhů rostlin, které v přírodní památce Ochozy nebyly nalezeny, jako např. kriticky ohrožený len chlupatý (Linum hirsutum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), záraza bílá (Orobanche alba) a záraza hořčíková (Orobanche picridis). Fauna: I přes svou malou rozlohu je území významným refugiem teplomilných druhů bezobratlých živočichů vázaných na stepní společenstva. Z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč ovsový (Minois dryas), vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes) a několik druhů modrásků. Ve vrcholícím létě vyhledává květy sadce konopáče na lokalitě poměrně hojný přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), druh chráněný evropskou legislativou. Z brouků byli nalezeni např. krasec květokras blýskavý (Anthaxia fulgurans), krasec Cylindromorphus filum, krytohlav Cryptocephalus pygmaeus var. vittula, vzácná teplomilná mandelinka Cheilotoma musciformis, prskavec menší (Brachinus explodens), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) a několik vzácných teplomilných druhů nosatců. Z přilehlého lesa na lokalitu zalétá roháč obecný (Lucanus cervus), z ostatních skupin hmyzu byla pozorována kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a další běžné druhy pěvců.
Lesnictví: V přírodní památce se nenacházejí žádné lesní pozemky, nicméně severní okraj území přímo navazuje na lesní porosty Ždánického lesa, které zde představují karpatskou dubohabřinu as. Carici pilosae-Carpinetum betuli. Management, ohrožení: Území přírodní památky bylo v nedávné minulosti využíváno jako extenzivní ovocný sad a vinice, podobně jako je tomu dosud na sousedních pozemních, které představují fragment původně rozlehlého komplexu sadů, vinic a drobných políček na jižním okraji Ždánického lesa. Po ukončení hospodaření se zde začaly šířit expanzivní a invazní druhy rostlin, především bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), hromadila se stařina a území postupně zarůstalo náletovými dřevinami. Po vyhlášení chráněného území byl zahájen aktivní management spočívající v pravidelném kosení stepních trávníků, odstraňování náletových dřevin a nahromaděné stařiny. Optimální je mozaikovité kosení jen části plochy s ohledem na výskyt chráněných druhů hmyzu a rostlin, a to vždy až po jejich vysemenění. Intenzivněji jsou koseny plochy s porosty třtiny křovištní, bělotrnu, zlatobýlu a ruderalizované plochy ve spodní části svahu. Území leží mimo značené turistické trasy a cyklostezky, je však poměrně dobře dostupné po polních cestách vedoucích z nedalekého Archlebova. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Grüll, F. (1954): Vegetační poměry Ždánského lesa. – Spisy Přír. Fak. Masaryk. Univ., Brno, 1: 1–35. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Kaplan, Z. et al. (2022): Distribution of Ophrys apifera in the Czech Republic. – Preslia 94: 335–427. Kežlínek, Z. (2006): Nová lokalita Ophrys apifera na okraji Ždánického lesa. – Roezliana, Brno, 36: 56. Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5. Lososová, Z. (2002): Ždánický les (B0081), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Lustyk, P. (2020): Botanický inventarizační průzkum PP Ochozy. – Ms., 28 p. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Lustyk, P. (2022): Plán péče o přírodní památku Ochozy na období 2022–2031. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Matuška, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Ochozy na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Řepka, R. (1991):Příspěvek ke květeně Ždánického lesa. Část I. – Od hradské stezky: 129–147. Řepka, R. (1994): Příspěvek ke květeně Ždánického lesa. Část II. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 27: 51–57. Slavík, P. (2001): Plán péče pro přírodní památku Ochozy na období 2002–2011. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Stanovský, J. (2020): Inventarizační průzkum entomologický PP Ochozy, brouci (Coleoptera). – Ms., 15 p. + příl. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Šmiták, J. (2001): Přírodní památka „Ochozy“ – seznam druhů vyšších rostlin. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Šmiták, J. (2002): Ověření některých lokalit vzácných druhů v roce 2001. – Roezliana 31: 52. Šmiták, J. (2003): Nové a ověřené lokality vzácnějších druhů vstavačovitých. – Roezliana, Brno, 32: 34–37. Šmiták, J. et Juroch, J. (2010): Ověřené lokality orchidejí v roce 2009. – Roezliana, Brno, 40: 73–76. Švábíková, R. (2012): Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. |
• Aktualizace 2. 4. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |