Přírodní památka Střečkův kopec
Základní údaje: Přírodní památka Střečkův kopec představuje opuštěný mělký jámový lom, významnou geologickou lokalitu s odkryvem svrchnokřídového antoníneckého souvrství. Nachází se na plochém vrcholu u kóty Střečkův kopec (360,5 m n. m.) v Boršické pahorkatině (okrsek Hlucké pahorkatiny) v nadmořské výšce 356 až 360 m n. m., asi 2 km severovýchodně od obce Blatnice pod Svatým Antonínkem (kostel) a 800 m VJV od poutní kaple sv. Antonína Paduánského. Katastrální území Blatnice pod Svatým Antonínkem, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín č. 6/1994 ze dne 28. 11. 1994. Evidenční kód ÚSOP: 1712. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,1059 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Jediný známý odkryv (v době vyhlášení) a současně typová lokalita nově vymezované litostratigrafické jednotky – antoníneckého souvrství. Cílem ochrany je zachování stávajících výchozů, jako typové lokality pro další studium a její velký význam pro korelaci flyšového pásma rakouských Alp a Západních Karpat.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat, které jsou zde odkryty v mělkém jámovém lomu o maximální hloubce 4 m a obvodu 90 m. Ve flyšových vrstvách se střídají jílovce, slínovce, prachovce a vápnité pískovce (vápence). Do této drobně rytmické sedimentace se vkládají mocnější turbiditní rytmy s pozvolnými přechody do pískovců a přes písčité vápence do slínovců. Ve slínovcích a vápencích byla určena mikrofauna a vápnitý nanoplankton svrchnokřídového stáří (kampán – maastricht).
Tyto vrstvy byly popsány jako tektonický útržek zavlečený do bělokarpatského příkrovu a byla pro ně vyčleněna zcela nová litostratigrafická jednotka – antonínecké souvrství. Střečkův kopec je typovou lokalitou tohoto souvrství, které bylo také zjištěno na nedaleké Kobylí hlavě a později na několika dalších místech (ve vrtu mezi Blatnicí a Uherským Ostrohem, na návrší Staré hory u Sudoměřic a v zářezu břehu při výstavbě rybníka u Kozojídek).
Na návrší v okolí přírodní památky se vyvinuly hluboké až středně hluboké hnědé půdy (kambizemě), místy i černozemě. Asi 4,5 km jihovýchodně se nachází další významná geologická a paleontologická lokalita, přírodní památka Borky s vymezením hranice paleocén/eocén.
Flóra a vegetace: Potenciální přirozenou vegetací jsou prvosenkové dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum. Území přírodní památky se nachází v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině a je z větší části porostlé náhradní suchomilnou, teplomilnou a ruderální vegetací antropogenně narušovaných stanovišť bez výskytu chráněných druhů. Roste zde např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), kostřava ovčí (Festuca ovina), srha laločnatá (Dactylis glomerata), čičorka pestrá (Coronilla varia), hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus), jitrocel prostřední (Plantago media), komonice lékařská (Melilotus officinalis), lnice květel (Linaria vulgaris), máčka ladní (Eryngium campestre), plamének plotní (Clematis vitalba), pupava obecná (Carlina vulgaris), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), řebříček obecný (Achillea millefolium), srpek obecný (Falcaria vulgaris), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), z keřů ostružiník (Rubus sp.) a růže (Rosa sp.).
Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy nebyly v lomu provedeny a do budoucna se s nimi vzhledem k malé rozloze území ani nepočítá. Druhově bohatší faunu představují bezobratlí, z brouků byli zjištěni především střevlíkovití (Carabidae), z nichž zde žije např. střevlík Ulrichův (Carabus ullrichii), střevlík fialový (Carabus violaceus) a svižník polní (Cicindela campestris). Z pavouků byl zaznamenán mimo jiné také křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Z ptáků a savců se vyskytují běžné druhy otevřené zemědělské krajiny.
Historie: Jámový lom byl otevřen k drobné příležitostné těžbě nepříliš kvalitního kamene pro stavební účely někdy v 2. polovině 20. stol. (na leteckém snímku z roku 1953 zde bylo ještě pole). Po ukončení těžby sloužila lokalita až do roku 1994 jako skládka obalů a dalších odpadů. V témže roce, ještě před vyhlášením chráněného území, byla skládka odstraněna.
Management, ohrožení: Odkrytý profil antoníneckého souvrství je ohrožen postupným přirozeným zasucováním a zarůstáním náletovými dřevinami. K zamezení dalších negativních vlivů byly podél okraje přírodní památky vysázeny stromy a keře (dub, habr, jasan, lípa, třešeň, hloh, líska). Údržba vlastního chráněného území spočívá v pravidelném kosení travních porostů a odstraňování náletů z prostoru lomu a v péči o vysázené dřeviny (ochrana proti okusu zvěří). Je také třeba pravidelně odkopávat suť hromadící se pod kolmou stěnou geologického profilu, aby bylo umožněno studovat úplný sled odkrytých vrstev antoníneckého souvrství. Podle plánu péče se vzniklá suť vyváží na předem určené místo. Lokalitu lze využívat pro studijní a exkurzní účely, na jejím okraji byla umístěna informační tabule.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Bubík, M., Švábenická, L., Vůjta, M. (1994): Svatý Antonínek u Blatnice (okres Hodonín). Geologická a mikropaleontologická dokumentace pro účely vyhlášení lokality přírodní památkou. - MS, ČGÚ, Brno. Bubík, M., Adamová, M., Franců, E., Franců, J., Gedl, P. & Švábenická, L. (2001): Blatnička – významný profil v magurském flyši pro výzkum hraničního eventu paleocén/eocén v hlubokomořském prostředí pod CCD. In: Zprávy o geologických výzkumech v roce 2000, ročník 34., s. 11-15. Bubík, M., Petrová, P., Vachek, M. (2005): Sedimenty miocénu a kvartéru odkryté v zemníku u Sudoměřic. Miocene and Quarternary sediments excavated in the gravel pit near Sudoměřice Village. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2004, Brno 2005, 25-29. Bubík, M., Vachek, M. (2010): Nový výskyt Antoníneckého souvrství u Kozojídek (bělokarpatská jednotka). New occurrence of the Antonínek Formation near Kozojídky (Bílé Karpaty Unit). Geol. výzk. Mor. Slez., Brno 2010, s. 113-116. Dostálová, M. (2017): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresu Hodonín. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Galuška, J. (2018): Analýza ekologicky významných lokalit Mikroregionu Ostrožsko. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce: RNDr. Jakub Trojan MSc, Ph.D. Gregorová, R. (2011): Geologické poměry širšího okolí Hluku – svědectví oceánských hloubek. In: Břečka, Jan et al. Hluk: dějiny města. Vyd. 1. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z < http://kronikahluk.cz/data/uploads/dejiny/geologie.pdf>. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Matuška, P. (2014): Plán péče o Přírodní památku Střečkův kopec na období 2015-2024. Depon. in: AOPK ČR, Brno. Stráník, Z., Bubík, M., Krejčí, O., Marschalko, R., Švábenická, L., Vůjta, M. (1995): New Lithostratigraphy of the Hluk Development of the Bílé Karpaty unit. - Geol. práce, Spr.; svazek: 100: 57-69. Švábenická, L., Bubík, M., Krejčí, O., Stráník, Z. (1997): Stratigraphy of Cretaceous sediments of the Magura Group of nappes in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 48, 3, 179–191. Vachek, M. (2004): Plán péče pro přírodní památku Střečkův kopec na období 2005-2014. Depon. in: AOPK ČR, Brno. Vůjta, M., Plíšek, A. et Krejčí, O. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 697 Střečkův kopec u Sv. Antonínka [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-20]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/697. Vůjta, M., Stráník, Z., Bubík, M., Švábenická, L. (1989): Nový výskyt sedimentů svrchní křídy v magurském flyši.- Zpr. geol. Výzk. v Roce 1987, 134-135, Praha. |
| Aktualizace 23. 12. 2023 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |