Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec
Základní údaje: Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec představuje jednu z mála odlesněných ploch na vátých píscích jihovýchodní Moravy. Nachází se v Ratíškovické pahorkatině (střední části Dolnomoravského úvalu) v nadmořské výšce 190 až 198 m n. m., na severovýchodním okraji rozsáhlého lesního komplexu Bzenecká doubrava při silnici z Bzence do Strážnice, asi 1,9 km jihovýchodně od Bzence (kostel). Katastrální území Bzenec, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín č. 5/94 dne 25. 10. 1994 s účinností od 11. 11. 1994. V roce 1995 bylo vyhlášeno ochranné pásmo nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 4/95 ze dne 6. 10. 1995 s účinností od 22. 10. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1713. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková rozloha 36,8056 ha, vyhlášené ochranné pásmo 8,4134 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Jedna z posledních lokalit vátých písků s unikátními stepními společenstvy rostlin a zejména hmyzu s výskytem zvláště chráněných druhů. Kriticky ohrožené druhy živočichů jsou zastoupeny kudlankou nábožnou (Mantis religiosa), pakudlankou jižní (Mantisa styriaca), ploskorohy (Libelloides spp.) a ještěrkou zelenou (Lacerta viridis), k druhům silně ohroženým patří martináč hrušňový (Saturnia pyri), střevlíci (Carabus spp.), zdobenci (Gnorimus spp.) a stužkonoska vrbová (Catocala electa). Kromě uvedených zde žije řada ohrožených druhů hmyzu a ptáků.
Geologie, půdní poměry: Podloží je překryto kvartérními eolitickými sedimenty, tzv. vátými písky o mocnosti 10 až 30 m, které byly vyváty v době poledové (svrchní pleistocén) z třetihorních mořských sedimentů a teras nedaleké řeky Moravy. Písky zbarvené žlutě až světle hnědě jsou jemně až středně zrnité, nevápnité, kyselé, tvořené převážně křemenem (82 až 95 %) s průhlednými nebo čirými zrny a s příměsí živců, úlomků glaukonitického pískovce, hnědošedých rohovců i jiných minerálů. Nacházejí se zde náznaky písečných přesypů, především v jižní části území je terén značně členitý, se stopami po bývalých vojenských aktivitách (cesty, okopy). Půdním typem je kambizem arenická.
Flóra a vegetace: Na odlesněné ploše bývalého vojenského cvičiště se vyvinula charakteristická xerotermní a xerofilní společenstva v různém stupni sukcese, s výrazným zastoupením psamofytních druhů. Převažuje vegetace otevřených trávníků písčin svazu Corynephorion canescentis s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) doplněná kostřavovými trávníky písčin svazu Plantagini-Festucion ovinae s kostřavou ovčí (Festuca ovina) a kostřavou písečnou Dominovou (Festuca psammophila subsp. dominii) a jednoletou vegetací písčin svazu Thero-Airion.
Podobně jako v nedaleké NPP Váté písky se tady prolínají druhy subatlantské (některé zde dosahují jihovýchodní hranice rozšíření) s druhy kontinentálními a panonskými, které zde dosahují severozápadní hranice areálu. Mezi subatlantské druhy patří např. již zmíněný paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), trávnička obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris) a kolenec Morisonův (Spergula morisonii), panonské druhy zastupuje lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), tomkovice plazivá (Hierochloë repens) a také endemit západní Panonie – kostřava písečná Dominova (Festuca psammophila subsp. dominii).
Z dalších typických druhů písčin se vyskytuje např. ostřice drobná (Carex supina), smil písečný (Helichrysum arenarium), užanka uherská (Cynoglossum montanum), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), křivatec nizoučký (Gagea pusilla), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), pavinec horský (Jasione montana), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), máčka ladní (Eryngium campestre), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), pelyněk ladní (Artemisia campestris), chmerek roční (Scleranthus annuus), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), jetel rolní (Trifolium arvense), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a několik druhů písečných pampelišek (Taraxacum sect. Erythrosperma).
Na rozdíl od NPP Váté písky je zde podstatně bohatší vegetace narušovaných písečných stanovišť, což je dáno způsobem využívání území v nedávné minulosti. Z význačných druhů se jedná např. o merlík hroznový (Chenopodium botrys), slanobýl draselný růžičkovitý (Salsola kali subsp. rosacea), jitrocel písečný (Plantago arenaria), bělolist rolní (Filago arvensis) a bělolist nejmenší (Filago minima) nebo rmen rusínský (Anthemis ruthenica), běžná je osívka jarní (Erophila verna). V otevřených trávnících se uplatňují také suchomilné mechorosty i lišejníky, např. dutohlávka lupenonosná (Cladonia phyllophora) a dutohlávka rohovitá (Cladonia cervicornis).
Fauna: Na teplomilnou vegetaci vátých písků je vázána celá řada vzácných, ohrožených a chráněných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z brouků zde žijí četné pískomilné a teplomilné druhy střevlíkovitých (Carabidae), na kmenech borovic se vyhřívá zatím hojný krasec měďák (Chalcophora mariana). Velkou druhovou bohatostí se vyznačují také blanokřídlí (Hymenoptera), např. včely zastoupené druhy Colletes nasutus, Ceratina cucurbitina a nápadnou drvodělkou fialovou (Xylocopa violacea), kutilky (např. Prionyx kirbii) a žahalky reprezentované žahalkou žlutou (Scolia hirta) a žahalkou šestiskvrnnou (Scolia sexmaculata). Z dalších typických druhů hmyzu vátých písků se můžeme setkat s kudlankou nábožnou (Mantis religiosa), pakudlankou jižní (Mantispa styriaca), sarančí písečnou (Dociostaurus brevicollis) a mravkolvy (Myrmeleonidae).
Velmi významně je zastoupena také arachnofauna, bylo zde nalezeno několik desítek především teplomilných a pískomilných druhů pavouků. Přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec spolu s NPP Váté písky jsou jediným místem výskytu snovačky pilovité (Enoplognatha serratosignata), plachetnatky písečné (Mecynargus foveatus), cedivečky Szabovy (Dictyna szaboi), teplomila písečného (Titanoeca psammophila) a skálovky opásané (Aphantaulax cincta) v České republice. Zcela unikátní je nález slíďáka pískomilného (Alopecosa psammophila), nového druhu jak pro faunu České republiky, tak i pro vědu. K dalším vzácným druhům, které zde mají jednu ze dvou známých lokalit v ČR, se řadí pakřižák Walckenaerův (Uloborus walckenaerius) a skálovka česká (Haplodrassus bohemicus), která byla popsána z NPR Raná v Českém středohoří a je také endemitem ČR.
V roce 2010 byla v přírodní památce nalezena malá populace saranče uherské (Acrida ungarica), která zde byla zřejmě záměrně vypuštěna. Nejbližší známé lokality přirozeného výskytu se nacházejí až na jižním Slovensku mezi Komárnem a Štúrovem. Genetickou analýzou bylo prokázáno, že zdejší populace náleží k jihoevropskému poddruhu Acrida ungarica mediterranea. Saranče byla na lokalitě zaznamenána i v následujících letech.
Z plazů zde žije užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka zelená (Lacerta viridis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Vhodné hnízdní možnosti a potravní příležitosti zde nachází také řada zajímavých a ohrožených druhů ptáků, např. skřivan lesní (Lullula arborea), dudek chocholatý (Upupa epops), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) a lelek lesní (Caprimulgus europaeus).
Lesnictví: Lokalita je sekundární bezlesí, téměř ze všech stran je obklopena borovými lesy. Na otevřené ploše byly ponechány roztroušené vzrostlé borovice lesní.
Management, ohrožení: Území přírodní památky je typickým příkladem zachování cenných společenstev rostlin i živočichů v místech, které používala ke své činnosti armáda. Až do devadesátých let 20. století totiž sloužilo jako takticko průpravné cvičiště pro kolová i pásová vozidla dnes již zrušené vojenské posádky v Bzenci. Na větší části cvičiště byly podle potřeby odstraňovány náletové dřeviny a pojezdy vozidel byl potlačován vegetační kryt, čímž se vytvářela narušovaná stanoviště s pionýrskou vegetací písčin.
Po odchodu vojenské posádky z Bzence začalo území zarůstat nálety akátu a borovice z okolních porostů, sloužilo i jako černá skládka. Proto bylo v posledních letech přistoupeno k radikálním zásahům, při nichž byl odstraňován nálet borovic s ponecháním osamocených vzrostlých stromů, souvislejší porost borovic v jižní části byl téměř zcela smýcen, odstraněny byly černé skládky.
Na několika vybraných plochách se provádí také lokální narušování vegetace shrnutím drnu. Při okraji poměrně frekventované silnice procházející podél chráněného území byl v 90. letech 20. stol. vysázen ochranný lem, později, v roce 2007, byl vysázen ochranný pás tvořený borovicí lesní i na severním okraji území. Originálním způsobem bylo vyřešeno nepovolené pojíždění automobilů, podél hranice přírodní památky byly položeny betonové sloupy, které brání vjezdu vozidel, zachována zůstala pouze jedna přístupová cesta. Podél západní hranice chráněného území byla v roce 2018 vybudována betonová cyklostezka vedoucí z okraje Bzence do Bzence–Přívozu.
Natura 2000: Území je součástí Ptačí oblasti Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví o celkové rozloze 11725 ha. Ze šesti ptačích druhů, na které se vztahuje ochrana, se na území přírodní památky vyskytuje lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a skřivan lesní (Lullula arborea).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Brziaková, Z. (2022): Lesk a bída Vátých písků u Bzence z pohledu druhové rozmanitosti hmyzu. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Buček, A., Lacina, J. et Laštůvka, Z. [eds] (2006): Panonské stepní trávníky na Moravě. – Veronica XX., 17. zvláštní vydání, 60 s. ISSN 1213-0699. Buchar, J. (2001): Two new species of the genus Alopecosa (Araneae: Lycosidae) from south-eastern Europe. – Acta Univ. Carolinae – Biologica 45: 257–266. Buchar, J. et Růžička, V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. – Peres, Praha. Čamlík, G., Horal, D., Jagoš, B., Riedl, V. et Volf, V. (2018): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Bzenecká Doubrava –Strážnické Pomoraví. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty a RP Jižní Morava. Dostalík, S. (2012): Závěrečná zpráva k provedenému botanickému půzkumu PP Vojenské cvičiště Bzenec. – Ms., závěrečná zpráva, depon. in: Odbor životního prostředí Krajského úřadu Brno, pracoviště Hodonín. Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87. Dvořák, F. (1985): Rozšíření druhu Spergula morisonii Boreau v Čechách a na Moravě. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 20: 103–114. Grulich, V. (1987): Fytogeografická charakteristika jihomoravských písků. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 22, mater. 6: 75–79. Grulich, V. (1995): Přírodní poměry nejjižnější Moravy a Záhorské nížiny. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 30/1: 7–12. Hajdaj, P. (2011): Analýza druhového spektra střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) rozdílných biotopů bzeneckých písčin. – Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř. Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc. Horal, D. et Pešout, P. (2019): K přemnožení sosnokaza borového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy. – Ochrana přírody 5/2019, kulér V–VI. Chrtek, J. et Skočdopolová, B. (1994): Rozšíření druhu Plantago arenaria v České republice. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 163: 1–9. Ivan, A., Kirchner, K. et Nováček, V. (1994): Geomorphology of the Hodonin town surroundings. – Moravian Geographical Reports, No. 2/1994, Vol. 2: 4–11. Jirková, P. et al. (2010): Databáze významných
geologických lokalit: 3072 Vojenské cvičiště Bzenec [online]. – Praha:
Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-20]. Jongepier, J. W. (1996): Botanický inventarizační průzkum Vojenské cvičiště Bzenec. – Ms., závěrečná zpráva, depon. in: Odbor životního prostředí Krajského úřadu Brno, pracoviště Hodonín. Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (2004): Plán péče o přírodní památku Vojenské cvičíště Bzenec na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Jongepierová, I. et Fajmon, K. (2014): Plán péče o přírodní památku Vojenské cvičíště Bzenec na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2018): Ekologická obnova v České republice II. – 1. vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, 204 p. ISBN 978-80-88076-83-4. Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2019): Ecological restoration in the Czech Republic II. – First edition. Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Prague, 204 p. ISBN 978-80-7620-040-1. Kadlec, T., Marhoul, P. et Čížek, O. (2023): Noční motýli vybraných bývalých vojenských prostorů v České republice. Moths in selected former military areas in the Czech Republic. – Acta Carp. Occ., 14: 3–43. Kamarádová, J. (2008): Společenstva pavouků panonských stepních trávníků oblasti jihovýchodní Moravy (Araneae). – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Kuras. Klvaňová, A. a kol. (2016): Kam za ptáky v České republice. – Grada Publishing a. s., 246 s. ISBN 978-80-247-5778-0. Kočárek, P., Holuša, J., Vlk, R. et Marhoul, P. (2013): Rovnokřídlí České republiky (Insecta: Orthoptera). – Academia, Praha, 288 s. Koláčková, A. (2017): Monitoring populací saranče uherské a saranče zelenokřídlé v oblasti Bzenecka. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 73 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5. Konvička, M., Beneš, J., Spitzer, L., Bartoňová, A. et Zapletal, M. (2016): Management stanovišť ohrožených druhů denních a nočních motýlů v České republice. – Entomologický ústav BC AV ČR & Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích – Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D. Kučera, Z. (1997): Plán péče o přírodní památku Vojenské cvičíště Bzenec na období 1994–2004. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Kůrka, A., Řezáč, M., Macek, R. et Dolanský, J. (2015): Pavouci České republiky. – Academia Praha. Lorenc, T. (2005): Poznámky k vlivu výskytu a provozu rychlostní komunikace R55 na populaci lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v prostoru ptačí oblasti „Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Lorenc, T. (2006). Posouzení vlivů zakrytí rychlostní komunikace R 55 při průchodu ptačí oblastí Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví na lelka lesního. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Laus, H. (1910): Die Vegetationsverhältnisse der südmährischen Sandsteppe zwischen Bisenz und Göding und des Nachbargebietes. – Bot. Ztg., Berlin, 48/Abt. 2: 177–186, 209–226, 241–258 et 265–275. Lungová, I. (2017): Návrh školní naučné stezky v okolí Bzence. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce prof. Ing. Milada Bocáková, Ph. D. Marhoul, P., Čížek, O., Fryšták, K. et Menšík, M. (2010): Opuštěné vojenské prostory jako refugia biodiverzity v současné krajině. – Ms., Závěrečná zpráva VaV MŽP SP/2d3/153/08. Marhoul, P., Dvořák, T., Holuša, J., Vlk, R., Musiolek, D., Rada, S. et Kočárek, P. (2023): Rovnokřídlí (Orthoptera) opuštěných vojenských prostorů v České republice. – Acta Carp. Occ. 14: 64–87. Petrová, P., Novák, Z. et Havlíček, P. (2000): Geologické poměry kvartérních sedimentů v oblasti Bzenec – přívoz. – Zprávy geologického výzkumu v roce 1999, ČGÚ, p. 9–11. Petrucha, M. (2016): Zvláště chráněná území v České republice se zaměřením na oblast Bzenec. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce JUDr. Jaromír Maňásek. Prudič, Z. (1989): Stadia sukcese borovice lesní na vátých pískách Bzenecka. – Památ. a Přír., Praha, 14: 45–48. Růžička, V. [ed.] (1998): Pavouci jihovýchodní Moravy. - In: Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti 3: 23—35. Růžička, V. (2006): Pavouci a ochrana přírody v České republice. – Ochrana přírody 61/3: 69–73. Růžička, V. et Bezděčka, P. (2000): Pavouci (Araneae) vátých písků u Bzence. – Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, 5: 208–213. Řepka, R. (1997): Příspěvek k flóře vracovsko-bzeneckých písků. – Sborn. Přírod. Klubu v Uh. Hradišti, 2: 58–79. Slabý, M. (2020): Sedimentologické zhodnocení vybraných kvartérních sedimentů ve Strážeckém Pomoraví. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Vedoucí práce Slavomír Nehyba. Slabý, M. (2022): Sedimentologické a sedimentárně petrografické hodnocení spodnomiocenních sedimentů Vídeňské pánve. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Vedoucí práce Slavomír Nehyba. Slavoňovský, F. (1965): O zpevňujícím významu jednoletých psamofytů. – Spisy Přírod. Fak. Univ. Brno L 26, 467/9: 435–468. Slavoňovský, F. (1966): Soudržnost osypů a basí pískoven u žel. st. Strážnice-Přívoz. – Spisy Přírod. Fak. Univ. Brno L 30, M 23, 477/9: 341–355. Slípková, R. (2009): Geologicko-pedologické šetření NPP Váté písky u Bzence. – Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Straka, J., Bogusch, P., Tyrner. P. et Vepřek, D. (2004): New important faunistic records of Hymenoptera (Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) from the Czech Republic - Nové významné nálezy blanokřídlých (Hymenoptera: Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) z České republiky. Klapalekiana, 40: 143-153, 2004ISSN 1210-6100. Sviečka, J. (2013): Závěrečná zpráva projektu „ Aktivní ochrana ptáků v Bzenecké Doubravě v r. 2013“. Charakteristika druhů ptáků obsazujících budky. – Ornitologický klub Biskupice. Svobodová, S. (2016): Rozšíření a diverzita dlouhososek (Diptera: Bombyliidae) jihovýchodní Moravy. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř. Vedoucí práce: RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. Šimeček, K., Čamlík, G., Horal, D. et Hora, J. (2004): Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví. Hodnocení ohrožení cílových druhů se zaměřením na vliv plánované rychlostní komunikace R 55. – Studie pro MŽP. Česká společnost ornitologická Praha. Šímová, Š. (2020): Vliv požárů na psamofilní vegetaci jihovýchodní Moravy. – Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: prof. RNDr. Karel Prach Csc. Šlancarová, J. (2011): Vliv heterogenity krajiny na složení lokálních společenstev: Motýli ve stepních rezervacích jižní Moravy. – Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta & Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. Trnka, F. (2008): Vojenské cvičiště Bzenec – Přírodní památka. – Naturabohemica.cz [online]. 2008-12-06 [cit. 2020-01-22]. Dostupné z http://www.naturabohemica.cz/vojenske-cviciste/. Uřičář, J. (2012): Inventarizační průzkum motýlí fauny (Lepidoptera) PP Vojenské cvičiště Bzenec. – Ms., závěrečná zpráva, depon. in: Odbor životního prostředí Krajského úřadu Brno, pracoviště Hodonín. Vaculíková, A. (2006): Psamofytní flóra a vegetace v Dolnomoravském úvalu: Historie, současný stav a management. – Bakalářská práce. UP Olomouc, Katedra ekologie a životního prostředí. Vaculíková, A. (2008): Vliv různých managementových zásahů na druhové složení psamofytní vegetace v Dolnomoravském úvalu. – Diplomová práce. UP Olomouc, Katedra ekologie a životního prostředí. Vaculovič, T. (2017): Analýza výstavby dálnice D55 z environmentálního hlediska. – Bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce Ing. M. Hart, Ph.D. Vaněček, Z. (2008): Minulost a současnost smilu písečného (Helichrysum arenarium) v České republice. – Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Ing. Milan Štech, Ph.D. Vašut, R., Štěpánek, J. et Kirschner, J. (2005): Two new apomictic Taraxacum microspecies of the section Erythrosperma from Central Europe (Dva nové druhy pampelišek ze sekce Erythrosperma ze střední Evropy). – Preslia, Praha, 77: 197–210. Vepřek, D. (1998): Kutilky (Sphecidae) na území přírodní památky Vojenské cvičiště Bzenec a na území širšího Bzenecka. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 3: 98–104. Vicherek, J. (1975): Synekologická charakteristika psamofytní vegetace jižní Moravy. – Ms., Katedra biologie rostlin Přírodovědecké fakulty University J. E. Purkyně v Brně, Brno. Vilímová J. et Klaudisová A. (1990): Zhodnocení vátých písků v ČR z botanického a entomologického pohledu. Část 1–3. – Památ. a Přír., Praha, 15: 428–431, 490–496 et 556–562. Vlk, R., Holuša, J., Kočárek, P. et Marhoul, P. (2014): Saranče uherská (Acrida ungarica) v České republice. – In Bryja J., Drozd P. [eds.]: Zoologické dny Ostrava 2014. Sborník abstraktů z konference 6.–7. února 2014: 217–218. Záruba, P. (2004): Příspěvek k poznání rozšíření ohrožených druhů motýlů vázaných na smil písečný v ČR. – Ochrana přírody, 59: 44–46. |
| • Aktualizace 23. 9. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |