Přírodní památka Zápověď u Karlína

Přírodní památka Zápověď u Karlína (1. 5. 2017)

Přírodní památka Zápověď u Karlína (1. 5. 2017)

Základní údaje: Přírodní památku Zápověď u Karlína tvoří výslunné travnaté stráně, místy s rozptýlenými stromy a keři, situované v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Představuje refugium četných teplomilných druhů rostlin i živočichů. Nachází se v Kyjovské pahorkatině (podcelek Mutěnická pahorkatina, okrsek Krumvířská pahorkatina) na svazích kóty 261,4 m n. m. s převládající severozápadní orientací, v nadmořské výšce 230 až 259 m n. m, na jihozápadním okraji od obce Karlín (v prostoru motokrosového závodiště). Katastrální území Karlín na Moravě, okres Hodonín. Zřízeno nařízením Jihomoravského kraje ze dne 28. 6. 2012 s účinností od 1. 10. 2012. Evidenční kód ÚSOP: 5771. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 1,7673 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 2,0063 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Vegetace suchých trávníků s výskytem evropsky významného druhu hadince nachového (Echium maculatum) a dalších chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

Hadinec červený (Echium maculatum)   hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus)

Hadinec červený
(Echium maculatum)

 

Hrachor panonský chlumní
(Lathyrus pannonicus subsp. collinus)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén – spodní miocén) dílčí jednotky ždánické vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách se střídají šedé až žlutavě šedé slídnaté a vápnité pískovce (jemně až středně zrnité) s vložkami skluzových slepenců a šedých vápnitých jílovců. Větší část půdního pokryvu tvoří černice modální, varieta karbonátová na karbonátových deluviofluviálních sedimentech. Na jihu území se vyvinula asociace černozemě modální s černozemí pelickou na spraši a karbonátových jílech.

Flóra a vegetace: Na travnatých svazích severozápadní orientace s rozptýlenými skupinkami stromů a keřů se vyvinula společenstva s teplomilnými a suchomilnými druhy rostlin. Převážnou část vegetace tvoří širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, místy s výraznou dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), v exponovaných místech lze nalézt prvky úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiacae. Nejvýznamnějším rostlinným druhem přírodní památky je kriticky ohrožený hadinec červený (Echium maculatum), který dosahuje v panonské části jižní Moravy severozápadního okraje svého areálu rozšíření. Zdejší populace je však málo početná, ale dosud stabilní, od roku 2006 je pravidelně monitorována.

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Vyskytuje se zde celá řada chráněných, ohrožených a vzácnějších druhů rostlin, jako např. mochna rozkladitá (Potentilla patula), hlaváček jarní (Adonis vernalis), katrán tatarský (Crambe tataria), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (Astragalus danicus), hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), svízel severní volyňský (Galium boreale subsp. exoletum), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), sasanka lesní (Anemone sylvestris), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum), vítod větší (Polygala major), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), kosatec různobarvý (Iris variegata), růže galská (Rosa gallica) a jetel červenavý (Trifolium rubens). Běžnější druhy zastupují např. prvosenka jarní (Primula veris), pipla osmahlá (Nonea pulla), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) a snědek Kochův (Ornithogalum kochii). Po celém území se nacházejí rozptýlené keře, jako např. růže šípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), trnka obecná (Prunus spinosa) a bez černý (Sambucus nigra).

Čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis)   Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)

Čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis)

 

Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)

Fauna: Přírodní památka je regionálně významnou entomologickou lokalitou. Druhové složení, ukazuje na přírodně cennou lokalitu s prvky doprovázejícími ruderální stanoviště. Bylo zde nalezeno několik vzácných a teplomilných druhů brouků, např. chrobák ozbrojený (Odonteus armiger) a kozlíček Agapanthia dahli, dále zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii) a prskavec větší (Brachinus crepitans). Zajímavá je také fauna rovnokřídlých (Orthoptera), kterou zde reprezentují některé vzácnější druhy vázané na narušované biotopy polostepního charakteru, jako např. cvrček polní (Gryllus campestris), cvrčivec révový (Oecanthus pellucens) a kobylka křídlatá (Phaneroptera falcata). Z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), dále několik druhů modrásků, okáčů a vřetenušek, z nočních motýlů např. lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae). Další skupiny hmyzu zde představuje kudlanka nábožná (Mantis religiosa), několik druhů čmeláků a mravenců. Z plazů se na lokalitě vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Lesnictví: V přírodní památce ani v jejím ochranném pásmu se nenacházejí žádné lesní porosty.

Management, ohrožení: Chráněné území bylo v minulosti součástí většího komplexu, zřejmě pastvin a sadů, obklopeného mozaikou drobných políček. V období kolektivizace zemědělství byla část komplexu rozorána a políčka zcelena do velkých lánů. V současnosti se přírodní památka nachází uprostřed motokrosového areálu, ze tří stan je obklopená motokrosovou tratí, v horní části bezprostředně navazují intenzivně obhospodařované zemědělské pozemky. Ohrožení lokality představují splachy hnojiv a úlety pesticidů ze sousedních polních kultur, šíření plevelných a ruderálních druhů rostlin a také provozování motokrosového závodiště (narušování okrajů v blízkosti trati, vysoká prašnost, pohyb diváků po ploše přírodní památky v době konání závodů).

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Prioritou péče o lokalitu je udržení vegetace v nezapojeném stavu a tím i zachování biotopu teplomilných druhů rostlin a živočichů, zejména hadince nachového. Optimální způsob péče o hadinec nachový představuje pastva ovcí a koz v alternaci s ručním kosením a vyhrabáváním stařiny v intervalech stanovených plánem péče. Pro zajištění zdárného vývoje bezobratlých živočichů je nutné provádět mozaikovité kosení. Při dlouhodobé absenci pastvy je třeba uplatnit speciální opatření na podporu generativního rozmnožování hadince nachového spočívající v lokálním narušování půdního povrchu ručními nástroji (např. železnými hráběmi) v blízkosti plodících jedinců hadince.

Na celém území přírodní památky je nutné vyloučit motoristické aktivity, které zde byly v minulosti provozovány. V době konání sportovních akcí může být krátkodobě využito jako prostor pro diváky s tím, že pořadatelská služba zajistí úklid odpadků. Po vyhlášení chráněného území se však situace v tomto směru viditelně zlepšila.

Natura 2000: Přírodní památka je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Zápověď u Karlína (kód CZ0622219) o celkové rozloze 1,7673 ha. Předmětem ochrany EVL je hadinec červený (Echium maculatum), evropsky významný druh.

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)

Přírodní památka Zápověď u Karlína (8. 5. 2015)


Literatura:

Čáp, J. (2008): Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu v rámci projektu „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“, EVL CZ0622219 Zápověď u Karlína. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Danihelka, J. et Grulich, V. (1996): Výsledky floristického kursu v Břeclavi (1995). – Zpr. Čes. Bot. Společ., suppl. 1996/1: 1–86.

Danihelka, J. et Grulich, V. (2000): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 34 (1999): 123–134.

Konvička, O. et Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu v rámci projektu „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“, EVL CZ0622219 – Zápověď u Karlína. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Krejčová, M. (2024): Diverzita rostlin v biotopu stepních trávníků na jižní Moravě – krajinný kontext a ochranářské implikace. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Martin Večeřa, Ph.D.

Kuras, T., Mazalová, M. et Šarapatka, B. (2017): Stepní lada jako refugia motýlů agrární krajiny Čejčska. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732.

Rybka, V. (2005): Metodika monitoringu evropsky významného druhu hadinec červený (Echium maculatum). VaV/610/4/01 Monitoring zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť významných z hlediska legislativy ES. – AOPK ČR, Praha.

Slavík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Zápověď u Karlína na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Slavík, P. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Zápověď u Karlína CZ0622219. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Výletová, L. (2019): Péče o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav výživy zvířat a pícninářství. Vedoucí práce: prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.


Aktualizace 5. 2. 2024 Úvodní stránka Nahoru Zpět