Přírodní památka Nad VápenkouZákladní údaje: Přírodní památka Nad Vápenkou představuje teplomilná stepní společenstva s výskytem koniklece velkokvětého a několika druhů orchidejí. Nachází se v nejjižnější části Hlucké pahorkatiny (okrsek Kuželovská kotlina) nad údolím řeky Veličky na mírném svahu převážně severní až severovýchodní expozice. Lokalita je situována v nadmořské výšce 334 až 351 m n. m. na západním okraji obce Javorník nad Veličkou mezi železniční zastávkou a silnicí směr Vrbovce (SK), svým západním okrajem přímo sousedí s CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Velká nad Veličkou, okres Hodonín. Vyhlášeno 1. 8. 2001. Evidenční kód ÚSOP: 2139. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Rozloha vlastního chráněného území je 0,5501 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 0,2904 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování xerotermních společenstev s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů, nejbohatší populace koniklece velkokvětého v Bílých Karpatech. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří flyšové sedimenty kuželovského souvrství (spodní eocén) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve flyšových vrstvách převažují světle šedé až namodralé vápnité jílovce a šedé prachovce nad jemnozrnnými vápnitými pískovci. Typické jsou slabé vložky rezavě zbarvených zvětrávajících pelokarbonátů. Názorně je kuželovské souvrství odkryto v nedalekém opuštěném hliníku cihelny (typová lokalita kuželovského souvrství v EVL a PP Velický hliník). Půdy jsou místy mělké, značně skeletovité, celé území přírodní památky se nachází na sesuvu. V půdních typech převažuje černice fluvická.
Flóra a vegetace: Svažité loučky mají charakter stepních lad s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), na mělkých půdách také s neuzavřenou vegetací, v níž se uplatňuje kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), ostřice chabá (Carex flacca) a ostřice Micheliova (Carex michelii), na opuštěném políčku převažuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). V přírodní památce Nad Vápenkou se nachází nejbohatší populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v Bílých Karpatech (již mimo území CHKO). V minulosti zde bylo zaznamenáno až 300 kvetoucích jedinců. V posledních letech se populace koniklece, zřejmě vlivem nepříznivých klimatických podmínek, výrazně snížila (119 kvetoucích rostlin v roce 2020). Na poměrně malé ploše jsou několika druhy významně zastoupeny také vstavačovité (Orchidaceae), např. pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), tořič včelonosný (Ophrys apifera), vstavač vojenský (Orchis militaris), bradáček vejčitý (Listera ovata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a vzácně také vstavač osmahlý (Neotinea ustulata). Výskyt v minulosti uváděného vstavače bledého (Orchis pallens) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris) nebyl v posledních letech potvrzen. Z dalších významných druhů zde roste např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), jetel alpinský (Trifolium alpestre), jetel červenavý (Trifolium rubens), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), kozinec dánský (Astragalus danicus), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), len žlutý (Linum flavum), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), plamének přímý (Clematis recta), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum), růže galská (Rosa gallica), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia), vítod větší (Polygala major), záraza bílá (Orobanche alba) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). Na území přírodní památky se nachází také několik solitérních stromů a keřů, především borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), svída krvavá (Cornus sanguinea), šeřík obecný (Syringa vulgaris) a hlohy (Crataegus spp.), západní okraj území je lemován dnes již vzrostlými listnatými stromy, převážně lípami.
Fauna: Na teplomilnou vegetaci je vázána celá řada ohrožených a chráněných druhů bezobratlých, především hmyzu, jako např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), čmelák zahradní (Bombus hortorum), čmelák skalní (Bombus lapidarius), čmelák úhorový (Bombus ruderarius), pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) a mravenec trávní (Formica pratensis). Z denních motýlů byli pozorováni např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), několik druhů modrásků a hnědásků, z brouků nap. kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), svižník polní (Cicindela campestris), svižník německý (Cylindera germanica) a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Měkkýši jsou zastoupeni suchomilnými stepními druhy páskovkou žíhanou (Cepaea vindobonensis) a vzácnou žitovkou obilnou (Granaria frumentum), která se vyskytuje pouze na několika příhodných lokalitách v jižní části Bílých Karpat. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka hladká (Coronella austriaca) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ornitofauny byl při hnízdění zaznamenán bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a strnad luční (Miliaria calandra), v okolí byla pozorována také křepelka polní (Coturnix coturnix). Management, ohrožení: V minulosti byla lokalita využívána především jako pastvina, nacházelo se zde i drobné políčko. Po opuštění těchto tradičních způsobů obhospodařování začalo území zarůstat třtinou křovištní, válečkou prapořitou a náletovými dřevinami, které byly odstraněny v roce 2001. Zároveň byla zahájena údržba nově vyhlášeného chráněného území spočívající především v pravidelném kosení a odstraňování náletu dřevin. Bylo zde také prováděno zkušební vypalování částí porostů jako jeden ze způsobů podpory klíčení semen koniklece, u něhož zde probíhá pravidelný monitoring populace. Plánována je postupná likvidace nepůvodního šeříku obecného a ořez větví dřevin rostoucích na okrajích území. Je také uvažováno o rozšíření přírodní památky o cenné luční teplomilné porosty (cca 0,5 ha) nacházející se severozápadně podél železnice. Přírodní památka se nachází na okraji obce Javorník a je tak velmi snadno dostupná. Podél západní hranice prochází místní asfaltová komunikace k železniční stanici Javorník nad Veličkou zastávka se zeleně značenou turistickou stezkou, je zde také umístěn informační panel. Podél východní hranice prochází silnice I/71 vedoucí k nedaleké stání hranici se Slovenskem. Natura 2000: Chráněné území je v překryvu se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou Nad Vápenkou (CZ0622172) o celkové rozloze 0,5483 ha, zařazenou do kontinentální biogeografické oblasti. Hlavním předmětem ochrany je lokalita koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). |
Literatura: Anonymus (2017): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Nad Vápenkou, CZ 0622172. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha. Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Hubáčková A., Vachek M., Ambrozek L., Kučera Z., Paličková M., Jongepierová I., Čmelík P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí. Hustáková, K. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Nad Vápenkou. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Jongepier, J., Jongepierová, I. (2000): Inventarizační průzkum botanický PP Nad Vápenkou, k. ú. Velká nad Veličkou. – Ms., Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty. Jongepierová, I. (2010): Plán péče o Přírodní památku Nad Vápenkou na období 2010–2020. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Jongepierová, I., Jongepier, J. W., Žmolík, M. et Vondřejc, T. E. (2020): Plán péče o přírodní památku Nad Vápenkou na období 2021–2030. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. – In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Stanovský, J. (2020): Inventarizační průzkum entomologický PP Nad Vápenkou, brouci, Coleoptera. – Ms., 13 pp., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Stráník, Z. et al. (1989): Geologie hluckého vývoje bělokarpatské jednotky. – Ms., ČGÚ Praha. Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. |
• Aktualizace 12. 4. 2022 | Úvodní stránka | Zpět |