Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava

Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava (28. 4. 2019)

Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava (28. 4. 2019)

Základní údaje: Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava představuje zachovalá druhově bohatá lesní společenstva teplomilných doubrav, dubohabřin, údolních luhů a mokřadních biotopů s výskytem vzácných a ohrožených rostin i  živočichů v rozsáhlém lesním komplexu v oblasi vátých písků jihovýchodní Moravy, tzv. Moravské Sahary. Nachází se v Ratíškovické pahorkatině (střední části Dolnomoravského úvalu) na ploché pravobřežní terase řeky Moravy a Kyjovky mezi obcemi Hodoním, Dubňany, Mutěnice a Dolní Bojanovice v nadmořské výšce 164 až 210 m n. m. Sestává se ze sedmi dílčích ploch, z nichž tři ležící v jižní části Hodonínské Dúbravy jsou navzájem propojeny vyhlášeným ochranným pásmem. Součástí chráněného území je i bývalá přírodní rezervace Stupava. Katastrální území Hodonín. Zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 33/2014 Sb. ze dne 6. 3. 2014 s účinností od 1. 4. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 5874. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha podle aktuálního plánu péče je 681,9792 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 89,2377 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Lesní porosty tvořené společenstvy panonských teplomilných doubrav na písku, panonských dubohabřin a údolních jasanovo-olšových luhů; rozvolněné trávníky tvořené společenstvy panonských stepních trávníků na písku; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů kostřava ametystová (Festuca amethystina), kavyl písečný (Stipa borysthenica), lýkovec vonný (Daphne cneorum), mečík bahenní (Gladiolus palustris), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), řeřišnice malokvětá ( Cardamine parviflora), sítina tmavá (Juncus atratus), hvozdík pyšný ( Dianthus superbus), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex) a hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), kuňka obecná (Bombina bombina), okáč jílkový (Lopinga achine), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo ) a roháč obecný (Lucanus cervus), včetně jejich biotopů.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří nezpevněné třetihorní sedimenty (jíly, písky a štěrkopísky) moravské části Vídeňské pánve. Podloží je překryto kvartérními eolickými sedimenty, tzv. vátými písky, které byly vyváty v době poledové před 9–12 tis. lety (svrchní pleistocén) z miocenních mořských sedimentů a čtvrtohorních teras nedaleké řeky Moravy. Váté písky zbarvené žlutavě až světle hnědě jsou jemně až středně zrnité. Jejich složení je různorodé, jsou tvořené převážně křemenem s průhlednými nebo čirými zrny, s příměsí živců i jiných minerálů. Písky jsou místy kyselé, místy jsou však obohaceny o báze a jsou tedy zásadité. Reliéf krajiny je plochý až mírně zvlněný, nacházejí se zde menší i větší písečné duny (tzv. hrúdy) kruhovitého až elipsovitého půdorysu, vzájemně izolované i propojené, které se střídají s mezidunovými sníženinami (tzv. mlaky), v minulosti často vlhkými až mokrými, v poslední době však vysychajícími. Převládajícími půdními typy jsou především kambizemě, dystrická a arenická, v terénních sníženinách se nacházejí pseudogleje.

Natura 2000: Území NPP je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Hodonínská doubrava (CZ0624070) o celkové rozloze 3029,0835 ha.


Literatura:

Anonymus (2008): Zápis z jednání dne 19. 11. 2008 o vyhlášení NPP Hodonínská Doubrava mezi LČR a KÚ Jihomoravského kraje. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Brno.

AOPK ČR (2014): Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2014–2015. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

AOPK ČR (2017): Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2017–2025. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Beneš, J. et Spitzer, L. (2018): Monitoring evropsky významného druhu okáče jílkového (Lopinga achine) v České republice v roce 2018. – Manuskript pro potřeby ochrany přírody, 40 s., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Bubela, J. (1882): Floristisches aus der Umgebung von Čejč in Mähren. – Österr. Bot. Z., Wien, 32: 117–120.

Bulová, T. (2002): Biologie, ekologie a rozšíření druhů Artemisia pancicii, Cardamine parviflora a Gladiolus palustris na Moravě. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc.

Cibulka, R. (2014): Dolnomoravský úval, Hodonínská doubrava – evropsky významná lokalita. – Botany.cz [online]. 2014-07-25 [cit 2019-02-25].
Dostupné z < https://botany.cz/cs/hodoninska-doubrava/>

Čermák, P. et Mrkva, R. (2008): Management zvěře a jeho vliv na vývoj lesa v Hodonínské doubravě. – Ms., MZLU, LDF – Ústav ochrany lesů a myslivosti, Brno, 5 pp.

Dedek, P. et Horal, D. (2015): O nesmrtelnosti tématu „chroust“. – Ochrana přírody 3/2015.

Dvořák, J. (1960): Nové lokality Carex fritschii Waisb. v oblasti Dolnomoravského úvalu a na Záhorské nížině. – Biologia (Bratislava), 15/7: 531–537.

Fanta, J. (2007): Lesy a lesnictví ve střední Evropě - I. Přírodní podmínky pro existenci lesa. Živa 1/2007: 18-21.

Fedorová, B. (2014): Festuca amethystina jako reliktní druh jihomoravských pařezin – základní aspekty biologie druhu a variability morfologických znaků. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. R. Řepka, Ph.D.

Gálová, A. (2013): Rekonstrukce historie vegetace mokřadů v Hodonínské Dúbravě s využitím analýzy makrozbytků. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Útav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D.

Gálová, A. et Hájková, P. (2014): Ulricularia vulgaris v Hodonínské Dúbravě (Utricularia vulgaris in Hodonínská Dúbrava forest). – Zprávy Čes. Bot. Společ. 49(2).

Grulich, V. (1984): Dúbrava. – Malovaný kraj, Břeclav, 20/3: 12–13.

Grulich, V. (1987): Fytogeografická charakteristika jihomoravských písků. Zpr. Čes. Bot. Spol. 22, Mater. 6: 75–79.

Grulich, V. (1995): Přírodní poměry nejjižnější Moravy a Záhorské nížiny. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 30/1: 7–12.

Grulich, V. et Grulichová, J. (1986): Kostřava ametystová (Festuca amethystina L.) na jižní Moravě. – Zprávy Čes. Bot. Společ., 21: 181–188.

Hédl, R. (2018): Úvod (Lesy). In: Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2018): Ekologická obnova v České republice II. – 1. vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, s. 11–16. ISBN 978-80-88076-83-4.

Hédl, R., Szabó, P., Riedl, V. et Kopecký, M. (2011): Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě I. Formy a podoby. – Živa 59, 2/2011: 61–63.

Hédl, R., Szabó, P., Riedl, V. et Kopecký, M. (2011): Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě II. Lesy jako ekosystém. – Živa 59, 3/2011: 108–110.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Horal, D. et Pešout, P. (2019): K přemnožení sosnokaza borového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy. – Ochrana přírody 5/2019, kulér V–VI.

Chudomelová, M. et Hédl, R. (2015): Změny lesní vegetace v Hodonínské Dúbravě v posledních 50 letech. – Poster, 5. konference České společnosti pro ekologii, 23.–25. října 2015, České Budějovice.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. et Horák, J. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia. – Preslia, 68: 193–240.

Chytrý, M., Danihelka, J. et Michalcová, D. [eds.] (2015): Botanical Excursions in Moravia. Field Guide for the 58th IAVS Symposium. – Masaryk University, Brno.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Ivan, A., Kirchner, K. et Nováček, V. (1994): Geomorphology of the Hodonin town surroundings. – Moravian Geographical Reports, No. 2/1994, Vol. 2: 4–11.

Ivanová, A. (1973): Nárys floristických a vegetačních poměrů území severně Hodonína. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Dvořáková.

Jakubková, M. (1997): Biologie, ekologie a rozšíření Daphne cneorum L. na Moravě. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, 105 s.

Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2019): Ecological restoration in the Czech Republic II. – First edition. Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Prague, 204 p. ISBN 978-80-7620-040-1.

Kaplan, Z. et al. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.

Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Thalictrum simplex subsp. galioides in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439.

Kaplan, Z. et al. (2020): Distribution of Pilosella leucopsilon in the Czech Republic. – Preslia 92: 255–340.

Kašák, J., Kment, P., Hemala, V. et Spitzer, L. (2024): Šíření zákeřnice pirátské (Peirates hybridus) (Hemiptera: Heteroptera: Reduviidae) v České republice. Range expansion of assassin bug (Peirates hybridus) (Hemiptera: Heteroptera: Reduviidae) in the Czech Republic. – Acta Carp. Occ.15: 8–17.

Kleinová, H. (2010): Mapování výskytu kriticky ohroženého druhu lýkovce vonného (Daphne cneorum). Závěrečná zpráva k projektu Ochrana biodiverzity č. 111011. – Ms., depon. in: ZO ČSOP Hořepník, Prostějov; AOPK ČR, Praha.

Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Dúbrava z oboru saproxyličtí brouci (Mott MacDonald). – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Konvička, M., Beneš, J. et Novák, J. (2006): Monitoring okáče jílkového (Lopinga achine) a doplnění poznatků o stanovištních nárocích a bionomii – pilotní projekt. – Entomologický ústav AV ČR & Biologická fakulta Jihočeské univerzity.

Konvička, M., Beneš, J., Spitzer, L., Bartoňová, A. et Zapletal, M. (2016): Management stanovišť ohrožených druhů denních a nočních motýlů v České republice. – Entomologický ústav BC AV ČR & Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Konvička, M., Beneš, J., Číp, D., Sobík, D., Spitzer, L., Faltýnek Fric, Z., Rindoš , M. et Vrba, P. (2023): Ohrožení motýli nížinných lesů v čase globální změny (Coenonympha hero, Euphydryas maturna, Lopinga achine, Parnassius mnemosyne, Zerynthia polyxena). Nmet – certifikovaná metodika. – Biologické centrum AV ČR & Technologická agentura České republiky, České Budějovice, 191 pp.

Kotek, T. (2020): Zhodnocení zdravotního stavu a dynamiky lesa na území NPP Hodonínská Dúbrava. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce: doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D.

Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích – Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D.

Krása, A. (2018): Okáč jílkový – jak dál s monitoringem a ochranou druhu, s. 11. – In: Laštůvka, Z. et Šefrová, H. [eds.]: XI. lepidopterologické kolokvium. Program a sborník abstraktů. AF MENDELU v Brně, 25. ledna 2018, 28 s.

Liška, J., Laštůvka, Z., Elsner, G., Elsner, V., Vávra, J., Dufek, T., Gregor, F., Janovský, M., Jaroš, J., Laštůvka, A., Marek, J., Petrů, M., Skyva, J. et Šumpich, J. (2000): Faunistic records from the Czech republic – 101. Lepidoptera: Nepticulidae, Heliozelidae, Tineidae, Psychidae, Douglasiidae, Bucculatricidae, Gracillariidae, Yponomeutidae, Glyphipterigidae, Lyonetidae, Depressaridae, Oecophoridae, Elachistidae, Agonoxenidae, Scythrididae, Coleophoridae, Autostichidae, Cosmopterigidae, Gelechiidae, Tortricidae, Epermeniidae, Pterophoridae, Pyralidae, Noctuidae. – Klapalekiana 36: 161–169.

Marhoul, P. et Turoňová, D. (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – AOPK ČR, Praha. 201 s.

Melichar, V. (2014): Letecká aplikace biocidů v době rojení chrousta maďalového na LS Strážnice jaře roku 2015, biologické hodnocení dle § 67 zákona 114/92 Sb. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Mertlik, J. (2008): Druhy čeledi Melasidae (Coleoptera: Elateroidea) České a Slovenské republiky. The species of the family Melasidae (Coleoptera: Elateroidea) Czech and Slovak Republics. – Elateridarium 10: 69–137.

Novák, V. et Pelíšek, V. (1943): Stručná charakteristika půd na přesypových pískách v lesní oblasti Doubrava u Hodonína. – Lesn. Práce, 22: 225–235.

Pernicová, M. (2014): Přírodní poměry a květena území severně od Hodonína. – Bakalářská práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Útav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Olga Rotreklová, Ph.D.

Pištěk, J. (2005): Plán péče o PR Stupava na období 2006–2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Riedl, V. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Hodonínská doubrava CZ0624070. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Riedl, V., Sladký, J., Roleček, J. et Řepka, R. (2012): Plán péče o Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava na období 2012–2020. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha.

Roleček, J. (2007): Vegetace subkontinentálních doubrav ve střední a východní Evropě. – Disertační práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodověcká fakulta.

Roleček, J. (2010): Fenomén subkontinentálních doubrav: diverzita, dynamika a historie jednoho neobyčejného společenstva. – Živa 6/2010, s. 256–258.

Roleček, J. (2012): Festuca amethystina L. In: Hadinec J. et Lustyk P. [eds.] Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae X. Zprávy České Botanické Společnosti 47: 87–89.

Roleček, J., Vild, O., Sladký, J. et Řepka, R. (2017): Habitat requirements of endangered species in a former coppice of high conservation value. – Folia Geobotanica 52, 59 – 69.

Řepka, R. (1986): Nejsevernější lokalita Carex fritschii. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 21: 199–202.

Řepka, R. (1994): Doubrava – ohrožená perla jihomoravské přírody. – Ochr. Přír. 49: 49–52.

Řepka, R. (1995): Floristické materiály z hodonínské části lesa Dúbrava. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Suppl. 1995/1: 113–133.

Řepka, R. (1995): Ohrožené druhy rodu Carex jižní Moravy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 29(1994): 47–54.

Řepka, R. (1997): Příspěvek k flóře vracovsko-bzeneckých písků. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 58–79.

Řepka, R. (2001): Charakteristika mapovaného území EVL Hodonínská Doubrava. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Řepka, R. (2002): Komentáře k mapovaným segmentům v rámci Natura 2000 (lokalita Hodonínská Dúbrava). – Ms., depon. in: AOPK ČR, Brno.

Řepka, R. (2009): Druhová diverzita vyšších rostlin versus lesnický management v EVL Hodonínská Doubrava. – Zpr. Bot. Společ., 44, Mater. 24: 111–120.

Řepka, R. (2012): Festuca amethystina L. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 47(1): 89–90.

Řepka, R. (2014): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Důbrava, obor botanika. – Ms. depon in: Mott Mac Donald, Praha; AOPK ČR, Praha.

Řepka, R. et Vavříček, D. (2011): Typologická exkurze – Bzenecká a Hodonínská Doubrava, Chřiby a NPR Nesyt. – UHÚL pobočka Brno, 45 s.

Řepka, R., Štěrba, T. et Roleček, J. (2013): Carex ×moravica (C. caryophyllea × C. fritschii), a new nothospecies identified by morphological and anatomical characters. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Brno: Moravské zemské muzeum, 2013, roč. 98, č. 1, s. 105–116. ISSN 1211-8788.

Sladký, J. (2014): Poklad v písečných dunách - národní přírodní památka Hodonínská doubrava. – Krása našeho domova XIV (56): 2–5.

Stesková, D. (1985): Florografická studie území severovýchodně od Hodonína. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar.

Szabó, P. (2013): The end of common uses and traditional management in a Central European wood. – In: Rotherham, I. D. [ed.], Cultural Severance and the Environment, The ending of traditional and customary practice on commons and landscapes managed in common, pp. 205–213. Springer.

Szabó, P. et Hédl, R. (2013): Socio-economic demands, ecological conditions and the power of tradition: past woodland management decisions in a Central European landscape. – Landscape Research 38: 243–261.

Šmarda, F. (1961): Rostlinná společenstva území přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína. – Pr. Brněn. Zákl. Čs. Akad. Věd, 33/1: 1–56.

Štěrba, T. (2009): Srovnání druhové diverzity vyšších rostlin dubových porostů různého stáří, zakládaných různými způsoby (les Dúbrava u Hodonína). – Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D.

Trnka, F. (2022): Faunistic records from the Czech republic – 531. Coleoptera: Curculionidae, Dorytomus salicis Walton, 1851. – Klapalekiana 58: 141–142.

Trnka, F. (2022): Druhá lokalita dřevomila Farsus dubius (Coleoptera: Eucnemidae) v České republice. Second locality of false click beetle Farsus dubius (Coleoptera: Eucnemidae) in the Czech Republic. – Acta Carp. Occ., 13: 50–53.

Vachek, M. et al. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, Hodonín, 63 pp.

Vodka, Š. et Čížek, L. (2013): The effects of edge-interior and understorey-canopy gradients on the distribution of saproxylic beetles in a temperate lowland forest. – Forest Ecology and Management 304: 33–41.

Vrabec, V. (2015): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Dúbrava z oboru entomologie (Lepidoptera). Ms. depon in: AOPK ČR, Praha.

Wolfová, J. (2014): Inventarizační průzkum NPP Hodonínská Dúbrava z oboru chiropterologie. – Ms. depon in: Mott Mac Donald Praha, AOPK ČR Praha.

Zahradník, P. et Háva, J. (2005): Faunistic records from the Czech republic – 194. Coleoptera. – Klapalekiana 41: 262.

Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119.

Zelená, V. (1967): Rozšíření Gladiolus imbricatus L. a Gladiolus paluster Gand. na území Československa. – Zborn. Slov. Nár. Múz. – Prír. Vedy, Bratislava, 13/1: 19–40.


Aktualizace 28. 12. 2024 Úvodní stránka Nahoru Zpět