Národní přírodní památka Váté pískyZákladní údaje: Národní přírodní památka Váté písky představuje unikátní biotopy na jedné z mála odlesněných ploch vátých písků jihovýchodní Moravy. Nachází se v Ratíškovické pahorkatině (střední části Dolnomoravského úvalu) v úzkém pruhu po obou stranách železniční trati Přerov – Břeclav mezi železniční stanicí Moravský Písek a osadou Soboňky, ve dvou úsecích o celkové délce 8,3 km (přerušeno železniční stanicí Bzenec-Přívoz), v nadmořské výšce 180 až 190 m n. m., na jihovýchodním okraji rozsáhlého lesního komplexu Bzenecká doubrava (dúbrava). Katastrální území Bzenec, Vracov, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín ze dne 25. 10. 1990 jako chráněný přírodní výtvor Váté písky, přehlášeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí ze dne 29. 10. 2019 s účinností od 1. 12. 2019. Evidenční kód ÚSOP: 1494. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 74,4240 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Unikátní biotop společenstev na otevřených vátých píscích na severním okraji Panonské nížiny s řadou chráněných, vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Mnohé z nich se zde vyskytují na jediné lokalitě v České republice, např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), svižník lesní (Cicindela sylvatica), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), kavyl písečný (Stipa borysthenica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kolenec pětimužný (Spergula pentandra) atd.
Geologie, půdní poměry: Podloží je překryto kvartérními eolitickými sedimenty, tzv. vátými písky o mocnosti 10 až 30 m, které byly vyváty v době poledové (svrchní pleistocén) z třetihorních mořských sedimentů a teras nedaleké řeky Moravy. Písky zbarvené žlutě až světle hnědě jsou jemně až středně zrnité, nevápnité, kyselé, tvořené převážně křemenem (82 až 95 %) s čirými nebo průhlednými zrny a s příměsí živců, úlomků glaukonitického pískovce, hnědošedých rohovců i jiných minerálů. V Bzenecké doubravě i mimo chráněné území, na dnes již zalesněných plochách, se nacházejí četné písečné přesypy (duny). Profil vátých písků je odkryt v nedaleké pískovně a v přírodní památce Osypané břehy. Půdním typem jsou kambizemě arenické, místy i regozemě arenické.
Natura 2000: Území je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Váté písky (kód CZ0620024). Je také součástí ptačí oblasti Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví o celkové rozloze 11 725 ha. Ze šesti ptačích druhů, na které se vztahuje ochrana, se na území přírodní památky vyskytuje lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a skřivan lesní (Lullula arborea).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Anonymus (2018): Plán péče o Národní přírodní památku Váté písky na období 2018–2024 (návrh na vyhlášení). – Ms., dep. in: AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Bieberová, Z. (2004): Třetí příspěvek k poznání mykoflóry chráněných území. – NPP Váté písky, k. ú. Bzenec a k. ú. Vracov. – Mykologické listy 89: 6. Brziaková, Z. (2022): Lesk a bída Vátých písků u Bzence z pohledu druhové rozmanitosti hmyzu. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Buček, A., Lacina, J. et Laštůvka, Z. [eds] (2006): Panonské stepní trávníky na Moravě. – Veronica – časopis pro ochranu přírody a krajiny, XX. ročník 2006, 17. zvláštní vydání, Regionální sdružení ČSOP Brno, 60 s. ISSN 1213-0699. Buchar, J. (2001): Two new species of the genus Alopecosa (Araneae: Lycosidae) from south-eastern Europe. – Acta Univ. Carolinae –Biologica 45: 257–266. Buchar, J. et Růžička, V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. – Peres, Praha. Čamlík, G., Horal, D., Jagoš, B., Riedl, V. et Volf, V. (2018): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Bzenecká Doubrava –Strážnické Pomoraví. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty a RP Jižní Morava. Čížková, S. (2014): Inventarizační průzkum NPP Váté písky z oboru botanika. – Ms. depon in: AOPK ČR. Čmelík, P. (1993): Inventarizační průzkum zoologický CHPV Váté písky. – Ms., depon. in AOPK ČR. Dedek, P. et Horal, D. (2015): O nesmrtelnosti tématu „chroust“. – Ochrana přírody 3/2015. Dvořák, F. (1983): Spergula pentandra L. v Čechách a na Moravě. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 18: 99–102. Dvořák, F. (1985): Rozšíření druhu Spergula morisonii Boreau v Čechách a na Moravě. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 20: 103–114. Džingozovová, Ž. (2006): Rozdíly ve využívání různých lesních typů společenstvem netopýrů. – Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce doc. RNDr. Zdeněk Řehák, Ph.D. Fischer, D., Babická, K., Fischerová, J., Lerch, Z., Mikátová, B., Reiter, A. et Rehák, I. (2019): Discovery of the Podarcis tauricus population in the Czech Republic (Squamata: Lacertidae). – Acta Societatis Zoologicae Bohemicae 83: 239–254. Grulich, V. (1987): Fytogeografická charakteristika jihomoravských písků. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 22, Mater. 6: 75–79. Grulich, V. [ed.] (1989): Výsledky floristického kursu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Uherské Hradiště. Grulich, V., Antonín, V. et Danihelka, J. (2002): Národní přírodní památka Váté písky u Bzence. Botanický průvodce. – Česká botanická společnost, Praha, 4 s.. Grulich, V., Antonín, V. et Danihelka, J. (2002): Národní přírodní památka Váté písky u Bzence (Váté písky National Nature Monument near Bzenec). – Zprávy České botanické společnosti 22: 75–79. Gürtlerová, P. et Kukal, Z. (2008): Databáze
významných geologických lokalit: 2897 Váté písky [online]. – Praha:
Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-20]. Hajdaj, P. (2011): Analýza druhového spektra střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) rozdílných biotopů bzeneckých písčin. – Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř. Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Horal, D. et Pešout, P. (2019): K přemnožení sosnokaza borového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy. – Ochrana přírody 5/2019, kulér V–VI. Horsák, M., Kment, P. et Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206–210. Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík, P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Hula, V. (2004): Inventarizační průzkum z oboru zoologie – pavouci (Araneida) v NPP Váté písky. – Ms., depon. in AOPK ČR. Chrtek, J. et Skočdopolová, B. (1994): Rozšíření druhu Plantago arenaria v České republice. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 163: 1–9. Ivan, A., Kirchner, K. et Nováček, V. (1994): Geomorphology of the Hodonin town surroundings. – Moravian Geographical Reports, No. 2/1994, Vol. 2: 4–11. Jongepier, J. W. et Ambrozek, L. (1990): Inventarizační průzkum CHPV Váté Písky. – Ms., dep. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepierová, I., Konvička, O. et Bartošová (Vaculíková), A. (2010): Plán péče o NPP Váté písky na období 2010–2017. – Ms. depon. in: AOPK ČR. Jongepierová, I. (2023): Váté písky. – Veronica, 2/2023, s. 38–40. Just, P. (2015): Pozoruhodné námluvy našich slíďáků rodu Alopecosa. – Živa 2/2015: 75-77. Kamarádová, J. (2008): Společenstva pavouků panonských stepních trávníků oblasti jihovýchodní Moravy (Araneae). – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Kuras. Kaplan et al. (2017): Distribution of Gypsophila paniculata in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439. Kašák, J., Kment, P., Hemala, V. et Spitzer, L. (2024): Šíření zákeřnice pirátské (Peirates hybridus) (Hemiptera: Heteroptera: Reduviidae) v České republice. Range expansion of assassin bug (Peirates hybridus) (Hemiptera: Heteroptera: Reduviidae) in the Czech Republic. – Acta Carp. Occ.15: 8–17. Klvaňová, A. a kol. (2016): Kam za ptáky v České republice. – Grada Publishing a. s., 246 s. ISBN 978-80-247-5778-0. Konvička, M. et Beneš, J. (2004): Inventarizační průzkum zoologie – denní motýli (Lepidoptera) 2003-2004 v NPP Váté písky. – Ms., depon. in AOPK ČR. Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5. Konvička, M., Beneš, J. et Spitzer, L., Bartoňová, A. & Zapletal, M. (2016): Management stanovišť ohrožených druhů denních a nočních motýlů v České republice. – Entomologický ústav BC AV ČR & Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum z oboru fytofágní brouci v NPP Váté písky. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Konvička, O. et Trnka, F. (2020): Brouci čeledi Mycteridae v České republice. Beetles of the family Mycteridae in the Czech Republic. – Klapalekiana, 56: 31–44. ISSN 1210-6100. Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích. – Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D. Krist, M. et Kment, P. (2006): Blánatka světlá (Oxycarenus pallens) (Heteroptera, Oxycarenidae) na střední Moravě. – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 285–7: s. 77–81. Krpal, D. (2023): Odhad hustoty populace ještěrky zelené na lokalitě Váté Písky u Bzence-Přívozu. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Milan Veselý, Ph.D. Kůrka, A., Řezáč, M., Macek, R. et Dolanský, J. (2015): Pavouci České republiky. – Academia Praha. Lorenc, T. (2005): Poznámky k vlivu výskytu a provozu rychlostní komunikace R55 na populaci lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v prostoru ptačí oblasti „Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. – Ms. Lorenc, T. (2006). Posouzení vlivů zakrytí rychlostní komunikace R 55 při průchodu ptačí oblastí Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví na lelka lesního. – Ms. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Malinková, L. (2011): Botanický průvodce okolím Bzence a lokalitou Žilkův dub. – Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce:PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr. Matějka, O. (2022): Biologie a rozšíření ještěrky travní (Podarcis tauricus) v Evropě. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Milan Veselý, Ph.D. Mikátová, B. (2005): Početnost populace ještěrky zelené (Lacerta viridis) v NPP Váté písky. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Mlčoch, P. (2023): Variabilita houbových společenstev herbitrofních hub z řádu Pleosporales. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D. Pilát, A. (ed.) (1958): Gasteromycetes. Houby – břichatky. – Flora ČSR, ser. B, 1: 1–864, Praha. Petrová, P., Novák, Z. et Havlíček, P. (2000): Geologické poměry kvartérních sedimentů v oblasti Bzenec – přívoz. – Zprávy geologického výzkumu v roce 1999, ČGÚ, p. 9–11. Petrucha, M. (2016): Zvláště chráněná území v České republice se zaměřením na oblast Bzenec. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce JUDr. Jaromír Maňásek. Prudič, Z. (1989): Stadia sukcese borovice lesní na vátých pískách Bzenecka. – Památ. a Přír., Praha, 14: 45–48. Resl, K., Linhart, M. et Láska, R. (2021): Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) lokality Bzenec-Přívoz. – Acta Carp. Occ. 12: 103–133. ISSN 1804-2732. Růžička, V. [ed.] (1998): Pavouci jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uh.Hradišti 3: 23–35. Růžička, V. (2006): Pavouci a ochrana přírody v České republice. – Ochrana přírody 61/3: 69–73. Růžička, V. et Bezděčka, P. (2000): Pavouci (Araneae) vátých písků u Bzence. – Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti 5: 208–213. Řehounková, K. et Jongepierová, I. (2019): Restoration of open sand communities in southern Moravia. In: Jongepierová, I., Pešout, P. et Prach, K. [eds.] (2019): Ecological restoration in the Czech Republic II. – First edition. Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Prague, p. 99-101. ISBN 978-80-7620-040-1. Řepka, R. [ed.] (1997): Příspěvek k flóře vracovsko-bzeneckých písků. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 58–79. Řepka, R. et Vavříček, D. (2011): Typologická exkurze – Bzenecká a Hodonínská Doubrava, Chřiby a NPR Nesyt. – UHÚL, pobočka Brno, 45 s. Simprová, P. (2006): Časové změny v letové aktivitě společenstva netopýrů v lesním prostředí. – Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce Mgr. Jan Zukal, Dr. Slabý, M. (2020): Sedimentologické zhodnocení vybraných kvartérních sedimentů ve Strážeckém Pomoraví. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Vedoucí práce Slavomír Nehyba. Slabý, M. (2022): Sedimentologické a sedimentárně petrografické hodnocení spodnomiocenních sedimentů Vídeňské pánve. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Vedoucí práce Slavomír Nehyba. Slavoňovský, F. (1965): O zpevňujícím významu jednoletých psamofytů. – Spisy Přírod. Fak. Univ. Brno L 26, 467/9: 435–468. Slavoňovský, F. (1966): Soudržnost osypů a basí pískoven u žel. st. Strážnice-Přívoz. – Spisy Přírod. Fak. Univ. Brno L 30, M 23, 477/9: 341–355. Slípková, R. (2009): Geologicko-pedologické šetření NPP Váté písky u Bzence. – Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Straka, J., Bogusch, P., Tyrner, P. et Vepřek, D. (2004): New important faunistic records of Hymenoptera (Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) from the Czech Republic – Nové významné nálezy blanokřídlých (Hymenoptera: Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) z České republiky. – Klapalekiana, 40: 143–153, 2004, ISSN 1210-6100. Svoboda, D. et al.(2007): Lišejníky zaznamenané během 13. jarního setkání bryologickolichenologické sekce ČBS na exkurzích v Bílých Karpatech a dalších lokalitách na JV Moravě. – Bryonora 39 (2007): 39–49. Svobodová, S. (2016): Rozšíření a diverzita dlouhososek (Diptera: Bombyliidae) jihovýchodní Moravy. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř. Vedoucí práce: RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. Šálek, P. (1999): Moravský Písek – Inventarizační průzkum okolních mokřadů. Inventarizační biologický průzkum zajímavějších lokalit v okolí Moravského Písku. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Šeda, Z. (1957): Biologické zpevňování vátých písků v území mezi Bzencem a Hodonínem. – Stud. Kraj. Mus. Gottwaldov 3: 1–23. Šimeček, K. (2004): Inventarizační ornitologický průzkum NPP Váté písky. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Šimeček, K., Čamlík, G., Horal, D. et Hora, J. (2004): Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Hodnocení ohrožení cílových druhů se zaměřením na vliv plánované rychlostní komunikace R 55. – Studie pro MŽP. Česká společnost ornitologická Praha. Šímová, Š. (2020): Vliv požárů na psamofilní vegetaci jihovýchodní Moravy. – Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce prof. RNDr. Karel Prach Csc. Šmarda, F. (1961): Rostlinná společenstva území přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína. – Pr. Brněn. Zákl. Čs. Akad. Věd 33/1: 1–56. Šmarda, F. (1961): Příspěvek k poznání sukcese na přesypových píscích v Dolnomoravském úvalu. – Biológia 16: 611–614. Šlancarová, J. (2011): Vliv heterogenity krajiny na složení lokálních společenstev: Motýli ve stepních rezervacích jižní Moravy. – Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta & Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312. Vaculíková, A. (2006): Psamofytní flóra a vegetace v Dolnomoravském úvalu: Historie, současný stav a management. – Bakalářská práce. UP Olomouc, Katedra ekologie a životního prostředí. Vaculíková, A. (2008): Vliv různých managementových zásahů na druhové složení psamofytní vegetace v Dolnomoravském úvalu. – Diplomová práce. UP Olomouc, Katedra ekologie a životního prostředí. Vaculovič, T. (2017): Analýza výstavby dálnice D55 z environmentálního hlediska. – Bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce Ing. M. Hart, Ph.D. Vaněček, Z. (2008): Minulost a současnost smilu písečného (Helichrysum arenarium) v České republice. – Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Ing. Milan Štech, PhD. Vašut, R., Štěpánek, J. et Kirschner, J. (2005): Two new apomictic Taraxacum microspecies of the section Erythrosperma from Central Europe (Dva nové druhy pampelišek ze sekce Erythrosperma ze střední Evropy). – Preslia, Praha, 77: 197–210. Vepřek, D. (1998): Kutilky (Sphecidae) na území přírodní památky Vojenské cvičiště Bzenec a na území širšího Bzenecka. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 3: 98–104. Vicherek, J. (1975): Synekologická charakteristika psamofytní vegetace jižní Moravy. – Ms., Katedra biologie rostlin Přírodovědecké fakulty University J. E. Purkyně v Brně, Brno. Vilímová, J. et Klaudisová, A. (1990): Zhodnocení vátých písků v ČR z botanického a entomologického pohledu. Část 1–3. – Památ. a Přír., Praha, 15: 428–431, 490–496 et 556–562. Záruba, P. (2001): Výsledky průzkumu Lepidopter za rok 2000 v NPP Váté písky. – Ms., depon. in AOPK ČR. Záruba, P. (2004): Příspěvek k poznání rozšíření ohrožených druhů motýlů vázaných na smil písečný v ČR. - In: Ochrana přírody, 59: 44-46. |
• Aktualizace 25. 9. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |