Přírodní památka Choryňská strážZákladní údaje: Přírodní památku Choryňská stráž tvoří extenzivní sad, květnaté louky a drobné porosty dřevin včetně dubového lesíku. Nachází se v Kelčské pahorkatině (okrsek Němetická pahorkatina) v nadmořské výšce 310 až 375 m n. m. na jižním až jihovýchodním svahu pod kótou Choryňská stráž (375 m n. m.), na západním okraji obce Choryně. Katastrální území Choryně, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 7/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. února 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2028. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 8,3471 ha, vyhlášené ochranné pásmo 0,7102 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování a ochrana luk s teplomilnými prvky fauny a flory s výskytem zvláště chráněných druhů, zejména orchideje vstavače kukačky, ukázka přirozené sukcese původního dubového lesa s typickou květenou. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými sedimenty pískovcové facie (pískovce strážského typu, paleocén, maastricht — spodní eocén) frýdlantského souvrství (dříve podmenilitové souvrství) podslezské jednotky vnější skupiny příkrovů. V pískovcové facii převažují pískovce nad písčitými, slabě vápnitými jílovci. Svah je částečně pozměněn antropogenními tvary, patrné jsou především agrární terasy. Půdním typem je kambizem typická a eutrofní, místy i pseudoglejová. Flóra a vegetace: Výslunné stráně Choryňské stráže s květnatými loukami, extenzivním sadem, rozptýlenou zelení a dubovým lesíkem hostí řadu teplomilných druhů rostlin, včetně několika zástupců čeledi vstavačovitých. Větší část území tvoří luční porosty, které stojí na pomezí ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris a přepásaných trávníků svazu Cynosurion. Vyskytuje se zde např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), řebříček obecný (Achillea millefolium), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), violka psí (Viola canina), vítod obecný (Polygala vulgaris), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a zvonek rozkladitý (Campanula patula). Objevují se zde i prvky vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, např. sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice chabá (Carex flacca), ostřice nízká (Carex humilis), chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea subsp. oxylepis), vítod chocholatý (Polygala comosa) a další. Orchideje jsou početněji zastoupeny pouze vstavačem mužským znamenaným (Orchis mascula subsp. speciosa), vstavač kukačka (Orchis morio) nebyl v posledních letech potvrzen. Dále zde roste bradáček vejčitý (Listera ovata), na okraji křovin několik jedinců okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia) a v suchém trávníku jeden exemplář vstavače vojenského (Orchis militaris). V roce 2014 zde byl objeven i prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina). Dále se na lokalitě vyskytují teplomilné a suchomilné druhy, např. čistec přímý (Stachys recta), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), modřenec chocholatý (Muscari comosum), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), smolnička obecná (Lychnis viscaria), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii) a záraza vyšší (Orobanche elatior), která parazituje na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa). Lesní porost v severní část území tvoří dubohabřina svazu Carpinion betuli. V bylinném patře se vyskytuje např. árón východní (Arum cylindraceum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), dymnivka plná (Corydalis solida), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a klinopád obecný (Clinopodium vulgare), v křovinách podél lesa zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium). Fauna: Podrobnější zoologický průzkum dosud nebyl prováděn. Početně zastoupeni jsou především bezobratlí, z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), z ploštic kněžice páskovaná (Graphosoma lineatum), z brouků zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) a další. Vhodné podmínky ke hnízdění zde nachází řada druhů ptáků, pravidelně hnízdí krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus) a řada běžných druhů pěvců jako budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), červenka obecná (Erithacus rubecula), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus) a vrabec polní (Passer montanus), v bezprostředním sousedství pak koroptev polní (Perdix perdix) a ťuhýk šedý (Lanius excubitor). Lesnictví: V horní části chráněného území kolem kóty Choryňská stráž se nacházejí částečně pozměněné lesní porosty náležející do svazu Carpinion s dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Je zde také pěkná ukázka přirozené sukcese původního dubového lesa. Z dalších dřevin tady roste bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus) a topol osika (Populus tremula), v extenzivním ovocném sadu třešně, jabloně a slivoně švestky, hrušeň polnička (Pyrus pyraster), z keřů pak hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina), růže polní (Rosa agrestis), trnka obecná (Prunus spinosa), líska obecná (Corylus avellana), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a janovec metlatý (Cytisus scoparius). Historické využití: Svou polohou s dalekým výhledem byla lokalita již od počátků středověkého osídlování předurčena jako strážní místo a patří k nejdéle odlesněným plochám v regionu. V té době byly údajně na jižních svazích Choryňské stráže i vinohrady, dnes je zde extenzivní ovocný sad. Management, ohrožení: Celé území bylo v nedávné minulosti pravidelně koseno nebo přepásáno. Část pak zůstala ležet ladem a zarůstat náletovými dřevinami, břízou bělokorou a topolem osikou, nežádoucí jsou také porosty janovce metlatého. Zajímavá je ukázka přirozené sukcese původního dubového lesa tvořeného dubem letním. Po vyhlášení přírodní památky v r. 1999 bylo obnoveno kosení na celé ploše, přikročeno k odstraňování náletu a nepůvodních dřevin. Ukázka přirozené sukcese dubu letního bude zachována. Bylo by vhodné doplnit kosení extenzivním přepásáním ovcí a koz. Od roku 2009 probíhá především ve střední části pastva koní. Louky v severní části jsou udržovány pravidelným strojovým sečením. Naučná stezka: V roce 2015 otevřel Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a jeho generální partner, společnost NET4GAS v rámci programu Blíž přírodě naučnou stezku Choryňská stráž. Okružní Stezka je dlouhá 3 km, vede z Choryně podél západní a severní hranice přírodní památky Choryňská stráž k soutoku Bečvy s Juhyní a zpět do Choryně. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, ISBN 80-86166-15-5. Dančák, M. (2017): Válečka skalní (Brachypodium rupestre) – výzva ke sledování. – In: Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 6: 56-60. Hlisnikovský, D. (2014): Komentovaná vycházka s botanikem – Choryňská Stráž. Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti - www.ms-cbs.cz [online]. 2014-07-28 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z <http://www.ms-cbs.cz/komentovana-vychazka-s-botanikem-chorynska-straz/> Hrabovský, S. (1995): Inventarizační botanický průzkum Choryňská stráž. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Kašparová, M. (1972): K výskytu vstavačovitých rostlin v okolí Valašského Meziříčí a Vsetína. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972: 46–48. Kašparová, M. (1991): Choryňská stráž - zajímavá botanická lokalita. Zpravodaj OVM Vsetín: 25-32. Konvička, O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 141-159. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Nekuda V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín. Pavelka, J. (2003): Plán péče o Přírodní památku Choryňská stráž na období 2003–2012. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Pavelka, J. (2007): Inventarizační průzkum denních motýlů v PP Choryňská stráž v roce 2007. Ms., 5 pp. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 stran. Sedláček, V. (2015): Plán péče o přírodní památku Choryňská stráž na období 2016–2025. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732. Zbránek, J. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v botanických lokalitách v okolí Vsetína. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc. |
• Aktualizováno 5. 10. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |