Přírodní památka Sucháčkovy paseky
Základní údaje: Přírodní památka Sucháčkovy paseky představuje mírně svažitou květnatou louku se šafránem bělokvětým ve Vizovické vrchovině. Nachází se na pravém údolním svahu Lačnovského potoka v nadmořské výšce 490 až 505 m n. m. u osady Sucháčkovy paseky, asi 300 m severovýchodně od kóty Vrch (526,2 m n. m.) a 500 m jihovýchodně od obce Lačnov. Katastrální území Lačnov, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 3/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. února 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2035. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 0,6925 ha, vyhlášené ochranné pásmo 1,1199 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Květnaté louky s bohatým výskytem zvláště chráněného druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen vsetínskými vrstvami (eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Převažují zde šedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Na hlinitokamenitých a jílovitohlinitých deluviálních sedimentech se vyvinula kambizem typická, na zamokřených místech v okolí prameniště i kambizem pseudoglejová. Flóra a vegetace: Sucháčkovy paseky představují jednu z nejbohatších lokalit šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) v České republice, každoročně zde na začátku jara rozkvétá 10 až 15 tisíc rostlin. Další bohaté populace šafránu se nalézají v nedaleké Přírodní památce Lačnov a v jejím blízkém okolí. Na podmáčených místech v okolí prameniště v západní části lokality se vyvinula vegetace pcháčových mokřadních luk svazu Calthion, převládá zde společenstvo asociace Cirsietum rivularis s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare) a tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). K typickým druhům dále patří blatouch bahenní (Caltha palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), hrachor luční (Lathyrus pratensis), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) a medyněk vlnatý (Holcus lanatus), ze vzácnějších druhů se vyskytují kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice žlutá (Carex flava) a vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum). V letním aspektu na těchto místech dominuje krvavec toten (Sanguisorba officinalis).
Na východní straně chráněného území přechází vegetace postupně v mezofilní ovsíkovou louku svazu Arrhenatherion elatioris s kostřavou červenou (Festuca rubra agg.) a ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens), řebříčkem obecným (Achillea millefolium), chrpou luční (Centaurea jacea), kopretinou irkutskou (Leucanthemum ircutianum), máchelkou srstnatou (Leontodon hispidus), modřencem chocholatým (Muscari comosum), prvosenkou jarní (Primula veris), zvonkem rozkladitým (Campanula patula), violkou psí (Viola canina), psinečkem obecným (Agrostis capillaris) a dalšími běžně se vyskytujícími druhy. Fauna: Podrobný zoologický průzkum byl dosud zaměřen pouze na motýly. Z ohrožených a pozoruhodných druhů byl zaznamenán např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), který se na Valašsku v nedávné minulosti vůbec nevyskytoval, dále otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a několik druhů modrásků. Významný je také nález jasnobarvce bělozářkového (Cleoceris scoriacea), který je na Moravě udáván jen z několika lokalit, jako živnou rostlinu zde vyhledává modřenec chocholatý. Z ptáků hnízdí na Sucháčkových pasekách několik spíše běžnějších druhů, v okolí byl pozorován vzácnější bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), dále ťuhýk obecný (Lanius collurio), koroptev polní (Perdix perdix) a křepelka polní (Coturnix coturnix).
Management, ohrožení: Území je situováno na okraji zástavby osady Sucháčkovy paseky, je obklopeno intenzivně obhospodařovanými pozemky a zahradami s ovocnými sady. Z toho plyne řada možných konfliktů s ochranou lokality. Hrozí zde především splachy hnojiv z okolí, šíření ruderálních druhů rostlin a přejíždění motorovými vozidly po pozemku, volný přístup zde mají i hospodářská zvířata z okolních usedlostí (především slepice). V roce 1993 došlo na lokalitě dokonce k závažnému poškození populace šafránu bělokvětého, když byla část chráněného území zorána. Stávající údržba by měla spočívat v pravidelném kosení jednou až dvakrát za rok s ponecháním živných pásů vegetace pro vývojová stádia hmyzu.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Sucháčkovy paseky. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Harpke, D., Carta, A., Tomović, G., Ranđelović, V., Ranđelović, N., Blattner, F. R. et Peruzzi, L. (2015): Phylogeny, karyotype evolution and taxonomy of Crocus series Verni (Iridaceae). – Pl. Syst. Evol. 301: 309–325. Hoskovec, L. (2008): Crocus vernus (L.) Hill – šafrán bělokvětý / šafran bielokvetý. Botany.cz [online]. 2008-03-08 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/crocus-albiflorus/>. Hroneš, M. (2017): Crocus vernus – šafrán bělokvětý. – Naturabohemica.cz [online]. 2017-03-26 [cit. 2021-04-07]. Dostupné z <http://www.naturabohemica.cz/crocus-vernus/>. Hustáková, K. (2000): Ekobiologická studie druhů Crocus albiflorus Kit. ex Schult. a Conringia orientalis (L.) Dumort. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce V. Řehořek. Janeček, J., Dvorský, M., Orálek, M. & Jurečka, J. (2012): Inventarizace šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus Kit. ex Schult.) na katastrálním území obce Lačnov, okres Vsetín. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Kaplan, Z. et al. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229-322. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Kyslingrová, D. (1995): Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus Kit. ex Schult.) v Lačnově na Sucháčkových pasekách. Zpravodaj OVM Vsetín: 24 - 25. Kyslingrová, D. (1993 - 1998): Botanické průzkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní části okresu Vsetín (lokality Hrádek u Študlova, Střelná, Sucháčkovy paseky, Lačnov, Smolinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice). Ms. Dep. in: KÚ Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Pavelka, J. (2003): Přírodní památka Sucháčkovy paseky, plán péče na období 2003–2012. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 stran. Peruzzi, L., Carta, A. et Garbari, F. (2013): Lectotypification of the name Crocus sativus var. vernus L. (Iridaceae) and its consequences within Crocus ser. Verni. – Taxon 62: 1037–1040. Sedláček, V. (2014): Plán péče o přírodní památku Sucháčkovy paseky na období 2016–2025. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Tkáčiková, J., Dančák, M. et Fajmon, K. [eds.] (2015): Výsledky floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky ČBS Horní Lideč (13.–15. června 2014). – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4, Příloha 2: 3–48. Veselý, J. (1949): Šafrány (Crocus albiflorus Kit. f. violaceus Derg. a C. heuffelianus Herb.) na Valašsku. Naše Valašsko 12: 13–18. Zbránek, J. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v botanických lokalitách v okolí Vsetína. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc. |
| • Aktualizováno 14. 5. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |