Přírodní památka Uherská

Přírodní památka Uherská - pohled z PR Galovské lúky (15. 5. 2004) , foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Uherská - pohled z PR Galovské lúky (15. 5. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Uherská představuje poměrně zachovalou jalovcovou pastvinu (pasínek) typickou pro Valašsko. Nachází se nad údolím potoka Uherská na východním úbočí kóty Žár (689 m n. m.) na severozápadních svazích Javorníků, v nadmořské výšce od 510 do 610 m n. m., blízko místní části U Hrbáčků. Katastrální území Zděchov, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou č. 2/2003 Správy CHKO Beskydy ze dne 14. 1. 2003. Evidenční kód ÚSOP: 2228. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha je 3,2628 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachovalá partie typické valašské krajiny – tzv. jalovcový pasínek s bohatým výskytem porostu jalovce obecného a výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Zajištění podmínek k perspektivnímu vývoji populací těchto druhů, zejména jalovce obecného a orchidejí. Území je součástí 1. zóny CHKO Beskydy a představuje krajinářsky, historicky a esteticky významný segment krajiny.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří vsetínské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše, v nichž převažují šedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Na svahových sedimentech se vyvinula kambizem typická.

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), foto © Zdeněk Podešva   Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) ,foto © Zdeněk Podešva

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. speciosa)

 

Kociánek dvoudomý
(Antennaria dioica)

Flóra a vegetace: Vegetace jalovcové pastviny s významným výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) je řazena do rostlinného společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Vyskytuje se zde několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), např. vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a ve velkém množství kruštík širolistý (Epipactis helleborine), z dalších významných rostlin např. kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) aj.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) , foto © Zdeněk Podešva

Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

Fauna: Křovinami porostlá pastvina s kamennými snosy a hromadisky je domovem řady živočichů, z nichž nejvýznamnějšími jsou chráněné druhy vázané na tento typ biotopu - ještěrka živorodá (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a z ptáků na např. ťuhýk obecný (Lanius collurio). Z bezobratlých se vyskytuje řada druhů hmyzu, nápadní jsou především motýli, např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáči, perleťovci a vřetenušky.

Lesnictví: Lokalita je evidována jako bezlesí.

Management, ohrožení: Území bylo odedávna využíváno jako extenzivní pastvina pro hovězí dobytek a ovce. Vzhledem ke svažitosti a nemožnosti využití mechanizace pro údržbu byly pozemky pro dřívějšího uživatele (ZD Horní Vsacko) nerentabilní a proto nebyly v posledních cca 15 letech před vyhlášením zvláště chráněného území obhospodařovány. Ponechání ladem se bohužel projevilo mohutným nástupem náletových dřevin - smrku, růže, hlohu, trnky, akátu, lísky a následnou degradací bylinného složení porostu.

Podzim na jalovcové pastvině v PP Uherská , foto © Zdeněk Podešva

Podzim na jalovcové pastvině v PP Uherská

V roce 1996 proto Správa CHKO Beskydy nechala provést výřez vzrostlých smrků, v roce 1999 a 2000 pak výřez křovin, akátu a zmlazení náletových dřevin, včetně posečení cca 1 ha pastviny. Takto připravené plochy byly v dvou následujících sezónách vypásány smíšeným stádem ovcí a krav. Prosvětlení lokality spolu s extenzivní pastvou se začíná pozitivně projevovat ve zvyšování druhové pestrosti porostu. Přesto se však zdá, že dosavadní velikost stáda a doba pastvy není dostačující. Do budoucna bude nutné výřezem náletu zpřístupnit spodní a vrchní část pastviny a zvýšit intenzitu výpasu. Zvýšenou pozornost je třeba také věnovat zamezení šíření expanzivních a nežádoucích druhů jako je třtina křovištní, pcháč oset a trnovník akát.

Natura 2000:  Přírodní památka Uherská se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Zároveň je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

Přírodní památka Uherská - pohled z PR Galovské lúky (15. 5. 2004) , foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Uherská - pohled z PR Galovské lúky (15. 5. 2004)


Literatura:

Bojda, M. (2009): Výskyt velkých šelem v pohoří Javorníky (CHKO Beskydy). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.

Fiala, L. et Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PP Uherská. – Ms., 4 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Hrnčiříková, L. (2010): Flóra Javorníků jihovýchodně od obce Huslenky. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Dančák.

Kalníková, V. (2021): Pastvina, pasínek, pastvisko? Uherská. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2021, s. 8–9.

Konvička, O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 141–159.

Mlýnek, D. (2018): Rozšíření a ochrana řepíčku řepíkovitého v České republice. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Ohryzková, L. et Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. – Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 20 s.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732.

Škrott, M. (2003): Přírodní památka Uherská. – Zpravodaj Správy CHKO Beskydy 1/2003, s. 8–9.

Tkáčiková, J. (2004): Botanický inventarizační průzkum PR Uherská. – Ms., depon. in:  Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 s.

Zbránek, J. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v botanických lokalitách v okolí Vsetína. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc.

Zukal, D. (2013): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků lesní květeny Vsetínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie


Aktualizace 18. 1. 2024 CHKO Beskydy Úvodní stránka Nahoru Zpět