Přírodní památka Prlov

Přírodní památka Prlov I. (30. 4. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Prlov I. (30. 4. 2004)

Základní údaje: Přírodní památku Prlov tvoří tři navzájem izolované a od sebe poměrně vzdálené lokality na severovýchodním okraji Vizovické vrchoviny. Prlov I. představuje květnaté orchidejové louky, které se nacházejí asi 200 m jihozápadně od obecního úřadu v Prlově v nadmořské výšce 483 až 517 m n. m. Prlov II. tvoří listnatý lesík a výslunná louka s kupkami mravenišť asi 400 m severovýchodně od obecního úřadu ležící v nadmořské výšce 498 až 531 m n. m. Část Prlov III. představuje květnatou louku na svahu s východní orientací a sklonem kolem 30 stupňů, která se nachází v nadmořské výšce 465 až 505 m n. m. asi 1,2 km východně od obecního úřadu v Prlově. Katastrální území Prlov, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 20/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 20. května 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2046. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 3,3470 ha, vyhlášené ochranné pásmo 3,9992 ha. Mapy.cz.

Vemeníček zelený (Coeloglossum viride)   Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), PP Prlov II. (19. 5. 2004), foto Z. Podešva

Vemeníček zelený
(Coeloglossum viride)

 

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

Předmět ochrany: Květnaté louky a listnatý lesík s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny, zejména orchidejí vemeníčku zeleného, vstavače bledého a prstnatce Fuchsova, dále např. modřence chocholatého.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří vsetínské vrstvy (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše, v nichž převažují šedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Půdními typy na všech třech lokalitách jsou kambizemě typické.

Přírodní památka Prlov II. (19. 5. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Prlov II. (19. 5. 2004)

Flóra a vegetace: Na loukách se vyskytuje druhově pestrá květena s bohatým zastoupením orchidejí. Lokalita Prlov I. je charakteristická vegetací karpatských přepásaných luk svazu Cynosurion cristati, místy s přechody k vegetaci mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris, v nichž se významněji uplatňuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). V jihozápadní části území se vyvinuly krátkostébelné porosty na přechodu mezi vegetací pastvin svazu Cynosurion cristati a Violion caninae s dominují smilkou tuhou (Nardus stricta) a violkou psí (Viola canina). Přírodní památka Prlov je jedním z mála míst na Vsetínsku, kde se vyskytuje vzácná orchidej vemeníček zelený (Coeloglossum viride). Dále zde rostou např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), bradáček vejčitý (Listera ovata), prvosenka jarní (Primula veris), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis) a zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea). Jen maloplošně se zde vyskytuje také vegetace vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris s blatouchem bahenním (Caltha palustris) a prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis).

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), PP Prlov II. (19. 5. 2004), foto Z. Podešva   Modřenec chocholatý (Muscari comosum), PP Prlov III. (18. 6. 2009)

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

 

Modřenec chocholatý (Muscari comosum)
PP Prlov III. (18. 6. 2009)

Lokalitu Prlov II. tvoří část listnatého lesního porostu s přirozenou dřevinnou skladbou karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-Carpinetum a přiléhající výslunná louka na mírném svahu s jihovýchodní expozicí s vegetací karpatských přepásaných luk svazu Cynosurion cristati, místy přecházející k vegetaci mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris. Ve stromovém patře dominuje habr obecný (Carpinus betulus), vtroušen je dub letní (Quercus robur), buk lesní (Fagus sylvatica), javor babyka (Acer campestre) a javor mléč (Acer platanoides), v keřovém patře roste líska obecná (Corylus avellana) a hloh obecný (Crataegus laevigata), ojediněle i lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném podrostu se vyskytují vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Vegetaci mezofilních lesních lemů představuje společenstvo asociace Trifolio‐Melampyretum nemorosi s černýšem hajním (Melampyrum nemorosum), jetelem horským (Trifolium montanum), jetelem prostředním (Trifolium medium), prvosenkou jarní (Primula veris), tužebníkem obecným (Filipendula vulgaris) a vzácně i růží galskou (Rosa gallica). V lesních lemech rostou také oba výše jmenované druhy vstavačů, které pronikají i na přilehlé spíše kulturní louky s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), kde se vyskytuje také bradáček vejčitý (Listera ovata). Na loukách, které tvoří také podstatnou část ochranného pásma, se přidávají další teplomilné a suchomilné prvky, jako např. devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), starček přímětník (Senecio jacobaea) a mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), vzácně se zde vykytuje také vemeníček zelený (Coeloglossum viride)

Přírodní památka Prlov III. (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Prlov III. (18. 6. 2009)

Travinobylinné porosty v lokalitě Prlov III. na údolním svahu s východní expozicí tvoří vegetace karpatských přepásaných luk svazu Cynosurion, v nichž se také významně uplatňuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Louka je ve spodní části lemována příčnou hrází se vzrostlými dřevinami, na severním okraji navazuje les, okolní luční porosty jsou součástí ochranného pásma. Poměrně bohatou populaci představuje prvosenka jarní (Primula veris), z orchidejí tady roste prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), v lesním lemu vstavač bledý (Orchis pallens), v ochranném pásmu prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii). Také zde se vyskytuje několik teplomilných druhů rostlin, zejména bohatá populace modřence chocholatého (Muscari comosum), který patří na Vsetínsku k vzácným, dále šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), kručinka barvířská (Genista tinctoria), jetel horský (Trifolium montanum), dekorativní pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a pupava bezlodyžná (Carlina acaulis).

Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), PP Prlov III. (18. 6. 2009)   Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)

Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

 

Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy byly dosud zaměřeny jen na některé skupiny bezobratlých. Na loukách se vyskytuje množství různých druhů hmyzu, zejména motýlů, jako např. perleťovci, modrásci, ohniváčci, okáči a další. Z ohrožených druhů byl zaznamenán např. otakárek ovocný (Iphiclides  podalirius), který se v okolí Prlova v nedávné minulosti vůbec nevyskytoval, dále otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec duhový (Apatura  iris), batolec červený (Apatura ilia) a několik druhů modrásků. Zajímavý je také nález nesytky březové (Synanthedon scoliaeformis) a můry jasnobarvce bělozářkového (Cleoceris scoriacea), který je na Moravě udáván jen z několika míst a zde žije na modřenci chocholatém. Vhodné podmínky nacházejí na všech třech lokalitách i plazi zastoupení ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Z ptáků zde hnízdí několik spíše běžnějších druhů, jako např. budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), linduška lesní (Anthus trivialis), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a sýkora modřinka (Parus caeruleus), ojediněle byl pozorován i ťuhýk obecný (Lanius collurio). 

Přírodní památka Prlov I. (30. 4. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Prlov I. (30. 4. 2004)

Lesnictví: Část lokality Prlov II. tvoří listnatý lesní porost s přirozenou skladbou dřevin. Je zde uplatňován jednotlivě výběrný způsob hospodaření, při němž jsou těženy pouze vybrané vzrostlé stromy. Obnovu je třeba v maximální možné míře zajistit přirozeným zmlazením. 

Management, ohrožení: Travnaté svahy v okolí Prlova byly v minulosti využívány především jako jednosečné louky, extenzivní pastviny a ovocné sady. Upuštěním od těchto tradičních způsobů obhospodařování a ponecháním některých částí ladem jsou dílčí plochy chráněného území ohrožovány sukcesí dřevin z okolních lesů. V současné době je systematická péče soustředěna na pravidelné každoroční kosení všech ploch a podle potřeby i na odstraňování náletových dřevin, především na lokalitě Prlov II. Louka na lokalitě Prlov I. je extenzivně využívána současnými vlastníky s šetrným přístupem a způsobem kosení, které probíhá postupně a po částech, pokosené plochy jsou navíc po první seči přepásány ovcemi.

Přírodní památka Prlov II. (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Prlov II. (18. 6. 2009)

K zajištění vhodných životních podmínek, především pro hmyz, by bylo do budoucna žádoucí upustit na lokalitách Prlov II. a III. od plošného kosení v jednom časném termínu a zavést mozaikový způsob kosení s ponecháním živných pásů vegetace. 


Literatura:

Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Prlov 1. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Prlov 2. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Prlov 3. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje,Zlín.

Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Kyslingrová, D. (1993–1998): Botanické průzkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní části okresu Vsetín (lokality Hrádek u Študlova, Střelná, Sucháčkovy paseky, Lačnov, Smolinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice). – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Lacina, D. (2016): Plán péče o přírodní památku Prlov na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Mlýnek, D. (2018): Rozšíření a ochrana řepíčku řepíkovitého v České republice. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Pavelka, J. (2003): Plán péče o přírodní památku Prlov na období 2003–2012. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 stran.

Sedláčková, M. (1996): Orchis pallens Prlov (Zpráva o floristické dokumentaci). – Ms., 3 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tkáčíková, J. (2010): Flóra a vegetace přírodní památky Prlov I., II. a III. (okres Vsetín). – Acta Carp. Occ., 1: 74-96, ISSN: 1804-2732.

Tkáčíková, J. (2016): Inventarizační průzkum Prlov I, II, III – bryologie a botanika. – Ms., 27 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.


Aktualizace 18. 1. 2024   Úvodní stránka Nahoru Zpět