Navrhovaná přírodní památka Hlubočské kopečky
Základní údaje: Navrhovanou přírodní památku Hlubočské kopečky (známé také pod názvem Zbeličné kopečky) tvoří louky a bývalé pastviny s kupkami mravenišť, rozptýlenou zelení a hájky na jihovýchodním úbočí vrchu Zbeličný (501,3 m n. m.). Nachází se v západní části Javorníků v Ráztocké hornatině (okrsek Karlovická vrchovina), na bočním hřebu vrchu Hrachovec mezi údolím potoka Hluboček a údolím Zbeličné v místní části Hluboček. Katastrální území Huslenky, CHKO Beskydy, rozloha 5,7 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Bohatá společenstva luk a pastvin s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, především vstavačovitých (Orchidaceae), krajinářsky hodnotné území.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní zpevněné sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve vsetínských vrstvách zlínského souvrství (eocén) převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Na svahových sedimentech se vyvinula kambizem mesobazická.
Flóra a vegetace: Vegetaci lučních společenstev tvoří pestrá květena s druhy suchých trávníků a lesních lemů s porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) včetně několika druhy vstavačovitých (Orchidaceae). Zastoupeny jsou zde prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine).
Roste zde také silně ohrožený řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), z běžných druhů např. řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jetel horský (Trifolium montanum), prvosenka jarní (Primula veris), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), vítod obecný (Polygala vulgaris), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana), dobromysl obecná pravá (Origanum vulgare subsp. vulgare), chrpa luční (Centaurea jacea), pupava bezlodyžná pravá (Carlina acaulis subsp. acaulis), violka vonná (Viola odorata) a zvonek rozkladitý (Campanula patula).
Fauna: Entomologicky významná lokalita s kupkami mravenišť. Na loukách se vyskytuje množství různých druhů hmyzu, zejména motýlů, k nimž zde patří např. perleťovci, modrásci a okáči. Z ptáků byla pozorována mimo běžnější druhy také pěnice vlašská (Sylvia nisoria).
Lesnictví: Ještě v 50. letech 20. stol. tvořilo většinu území bezlesí, dnes se zde v důsledku sukcese nachází množství rozptýlené zeleně a hájek tvořený převážně borovicí lesní (Pinus sylvestris). Z dřevin je hojně zastoupena bříza bělokorá (Betula pendula), dále modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a ojediněle dub zimní (Quercus petraea), z keřů pak především růže (Rosa spp.) a hlohy (Crataegus spp.).
Management, ohrožení: V minulosti bylo území navrhované přírodní památky zcela odlesněno, sloužilo jako pastvina, v okolí byla drobná políčka a louky. V období kolektivizace zemědělství až do 80. let 20. stol. bylo území využíváno jako pastvina pro skot. Po ukončení pastvy probíhala od r. 1984 na přístupnějších místech seč. Část území však zůstala ležet ladem a byla ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami (bříza, borovice, smrk), které byly od r. 1985 postupně odstraňovány, v roce 1986 část lokality vyhořela. V současnosti je lokalita pravidelně kosena a udržována, její část je přepásána ovcemi a kozami s podzimním kosením nedopasků.
Natura 2000: Navrhovaná přírodní památka Hlubočské kopečky je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky, leží také v Ptačí oblasti Horní Vsacko.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hajduchová, K. (2009): Vliv způsobu hospodaření na velikost populací Dactylorhiza sambucina a její rozšíření na Vsetínsku. – Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Jana Jersáková Ph.D. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Hrnčiříková, L. (2010): Flóra Javorníků jihovýchodně od obce Huslenky. – Bakalářská práce, dep. in Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra ekologie a životního prostředí. Ved. bakalářské práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Jůzová, B., Krupa, M. (2008): Opylovači hořečků Gentianella lutescens (ssp. lutescens, carpatica). – Zpráva za rok 2008 v rámci projektu Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie (UNDP-GEF 2255/1705), 12 p. Kaplan, Z. et al. (2018): Distribution of Gentianella lutescens subsp. lutescens in the Czech Republic. – Preslia 90: 425–531. Kirschnerová, L. et Kirschner, J. (2003): Změny v rozšíření Gentianella lutescens subsp. lutescens a subsp. carpatica v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 38: 205–216. Konupka, P., Bajer, V., et Krupa, M. [eds.] (2010): Seznam karpatského přírodního dědictví v Beskydech. Studie v rámci projektu „Zachování karpatského přírodního dědictví v Beskydech“. – ČSOP Salamandr, Rožnov p. R., 100 pp. Krupa, M. (2010): Hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens ssp. carpatica) nenápadný druh pastvin. – Studie v rámci projektu Zachování karpatského přírodního dědictví v Beskydech. ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm, 9 s. Krupa, M. et Jůzová, B. (2007): Opylovači hořečků Gentianella lutescens (ssp. lutescens, carpatica) a Gentianella ciliata se zaměřením na čmeláky. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 24 s. + přílohy. Pavelka, J., Trezner,
J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO
76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání, 568 stran. Popelářová, M. (2010): Vliv managementových opatření na populace rodu Gentianella s důrazem na hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica). Závěrečná zpráva v rámci projektu Louky a křoviny Horního Vsacka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 31 pp. Sedláčková, M. (1996–1997): Floristické průzkumy vybraných botanicky hodnotných lokalit v okrese Vsetín (lokality Pastvina Losový a Buchlov u Huslenek, orchidejové louky Kychová – nad Korábečnými a Javorové, Černé – u Čotků, Galovské lúky, Zbeličné kopečky, Janová nad Dlouhým, Zadní díly u Kelče a pastvina Peciválka u Halenkova). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy. Spitzer, L., Wolfová, J. et Pavelka, K. (2007): Vymírání – běh na velmi krátkou trať. – Valašsko – vlastivědná revue, 18: 20–23. Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp. Weissmannová, H. [ed.] (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & EkoCentrum Brno, Praha. ISBN 80-86064-67-0. |
| • Aktualizace 6. 2. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |